Kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (78 let) za ODS protežuje auta ve městě, odmítá cyklisty a na chodce si ani nevzpomene. Tato fotka od Městské knihovny na Mariánském náměstí mu nejspíš zlomí vaz. Parkuje jako prase u přechodu a přechází ulici mimo zebru. Oboje jsou vážné a nebezpečné dopravní přestupky.  

Bohuslav Svoboda je poslancem, předsedou pražské organizace Občanské demokratické strany a zároveń přednostou gynekologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice. K těmto dvěma pracím na plný úvazek by si rád přibral po volbách třetí. Hodlá se stát pražským primárorem, a při tom se nechce vzdát předchozích dvou zaměstnání.

Jeden z nejlepších rozhledových bodů v Čechách je na nenápadném kopci Nedvězí (458 m) v Dubských skalách. Zastihli jsme svítání. Kruhový rozhled ukazuje pankrácké věžáky v Praze, mýtický Říp, dominantní Milešovku ve Středohoří, dvouvrcholový Bezděz, vysílač na Ještědu, tajemný hrad Ralsko, vrch Mužský s Drábskými světničkami. Na obzoru se zdvihá temná hradba Lužických hor, Ještědsko-Kozákovský hřbet, Krkonoše a Orlické hory. Na jihu kouří uhelná elektrárna Mělník.

Fascinující výhled: Neuvěřitelný kruhový rozhled Nedvězí.
Horolezectví: Věž u Nedvězí stojí na úpatí kopce.
Pitný pramen: Studánka Pod Nedvězím je přístupná od kapličky.
Nejbližší tábořiště a hospoda: Bouda Střezivojice
UBYTOVÁNÍ V REGIONU: Chaty a chalupy na Kokořínsku

Lavina strhla 10letého lyžaře Alberta a hned poté jeho otce Viléma, když sjížděli z Baraních rohů do doliny Pěti Spišských ples. Letěli stometrovým skalnatým kuloárem. Otec přežil s těžkým zraněním a synovi se nic nestalo. Protože v okolí nebyl mobilní signál, doběhl syn jen v ponožkách na Téryho chatu a zavolal pomoc.

Teprve v minulých dnech byl zveřejněn záběr z otcovy kamery. Ukazuje, jaké udělal osudové chyby 10. května.

1. Už na vrcholovém plato bylo zřejmé, že sníh velmi změkl na povrchu, ale pod ním je tvrdá vrstva. Řešení bylo sundat lyže a sejít po hřebeni do Baraního sedla. 

2. Syn lyžoval začátečnickým stylem a trhavě zařezával patky lyží do sněhové vrstvy. Tento pohyb je jen o málo nebezpečnější než pád lyžaře. Naruší sněhovou vrstvu a ještě přidá impuls, aby se rozjela ze svahu.

3. Otec pustil méně zkušeného syna jako prvního jezdce do strmého kuloáru. Ten poté neodhadl smrtelné nebezpečí a odřízl nad sebou lavinu. Zkušený lyžař či horolezec by považoval za poslední varování před smrtí samovolný sněhový splaz, který se rozjel výše ve svahu.

4. Otec zpanikařil, když viděl svého syna unášeného lavinou. Lyžoval za ním ve stejném terénu a dopadl stejně jako on - padal s druhou lavinou. Správně měl sjíždět lavinovou dráhou, protože kde jednou lavina spadne, už nezbývá, co by se znovu utrhlo. Ještě vhodnější by bylo, aby sundal lyže a jen v botách bezpečně sestupoval lavinovou dráhou. Vyhnul by se tak svému zranění a mohl by sám zachraňovat syna.

VE STEJNÉ DOBĚ: Jarní lyžařská túra na Polský hřeben

Skialpinistova svatá trojice: pípák, sonda, lopata
Lavinový vyhledávač neboli pípák  
Stupně lavinového nebezpečí
Lavinové předpovědi na internetu
Jak na to: Lavinové omyly
Chyby: Jak jsem přežil tři laviny
Laviny číhají na každém kroku
Jak jsem se skoro zabil v Tatrách

Podívejte se, jak vypadá bouřka s hromy a blesky na sídlišti v Praze - Dolních Měcholupech. Záběr je pořízený v Boloňské ulice směrem na západ. Na obzoru je Pražský hrad, v popředí kulturní dům Vatra a v pozadí Hostivařský lesopark.

Každý český vodák musí splout Vltavu aspoň jednou za život. Přeplněná vodácká dálnice z Vyššího Brodu do Českého Krumlova je velmi dobře známá všem, kteří někdy vzali pádlo do ruky. Pluli jste ale i jinde? Vltava měří 430 km a sjízdných je 417 km! Nejhezčí svezení v hlubokém lesnatém údolí bez velké námahy nabízí v úseku ze Zlaté Koruny do Českých Budějovic (na tomto videu). Další zajímavé úseky Vltavy najdete v našem vodáckém průvodci.  

"Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná. Všechny orgány plní své úkoly, jak mají," prohlásil večer 13. srpna 2002 primátor Igor Němec (ODS) v televizním vysílání na jednom z pražských mostů. V té době byl průtok Vltavy 4737 metrů krychlových sekundu, druhý den vzrostl na 5160 kubíků. Mimořádné srážky a následné dvě vlny velké vody zalily Českou republikui 6.-18. srpna. Nejpostiženější čtvrtí byl Karlín, který voda zaplavila do výšky 5 metrů. Zaplavená byla Kampa, Holešovice, Velká a Malá Chuchle, Lahovice, Radotín. Botič zaplavil Záběhlice, Nusle a Podskalí. Rokytka zaplavila Libeň.

Když se povodeň opakovala 2013, bylo na ni již hlavní město připraveno.

Největší pražské povodně

3.-4. března 938 rozvodnila se Rokytka a Vltava, píše Kristián
září 1118 povodeň strhla mnoho domů, když "vystoupila voda přes deset loktů nad most", píše Kosmas
březen 1272 Juditin most poškodily ledové kry a velká voda 
únor 1342 Juditin most byl pod náporem ledu zásadně poničen a Karel IV. rozhodl o jeho nahrazení novým mostem
červenec 1432 po velkém suchu přišly 4 dny dešťů, splavené dřevo ucpalo Vltavu a Karlův most přišel o pět pilířů, oprava trvala 71 let
březen 1655 "voda led po dvakráte přinesla na staroměstský rynk" píše v kronikách, průtok se dohaduje 4000 m³/s
28. února 1784 průtok Vltavy se odhaduje 4500 m³/s
březen 1845 jedna z historicky největších povodní, odhadovaný průtok 4500 m³/s a hladina 544 cm nad normálem
květen 1872 vzedmuly se Berounka a Vltava, průtok 3300 m³/s
září 1890 opět pobořen Karlův most kvůli nahromaděným dřívím a vory, průtok 4000 m³/s, naštěstí voroplavba byla již na ústupu
15. března 1940 průtok 3245 m³/s
červenec 1954 část povodňové vlny zadržela právě dokončovaná přehrada Slapy, Vltavská kaskáda bránila tvorbě ledu, který při povodních ucpával koryto a ničil břehy
14. srpna 2002 dosud největší známé povodně v Čechách zasáhly také Prahu, průtok 5300 m³/s. Zaznamenáno bylo 17 mrtvých, zaplavena třetina metra, poničeny byly mosty, komunikace a domy, škody v Česku dosáhly 74 miliard korun
4. června 2013 průtok 3210 m³/s byl zvládnutý pomocí stálých i mobilních povodňových zábran, větší škody nadělal Botič

Střední Čechy propaguje černoch. V reklamním videu Středočeské centrály cestovního ruchu nás provádí po několika náhodně vybraných destinacích. Uvidíme hrady Křivoklát a Karlštejn, sklárnu Rückl a hospodu Zastávka v Nižboru, Beroun s hospodou Koza Roza, Kříž nad Svatým Janem pod Skálou, skanzen Solvay, opuštěné lomy Velká Amerika a Mexiko, chrámy svaté Barbory a Jana Křtitele v Kutné Hoře, kostnici a mincovnu tamtéž.

Koncem 80. let minulého století vystoupala návštěvnost Českého krasu do neúnosných počtů. Zvláště okolí Karlštejna, Velké a Malé Ameriky bylo zaplaveno turisty. Mnoho z nich přespávalo v opuštěných lomech a štolách. Došlo to tak daleko, že trampové postavili v lomu Kamensko u Malé Ameriky fortelnou chatu uprostřed národní přírodní rezervace. Ochránci přírody podnikli protiopatření a boudu zbourali, spálili a odpadky vynesli z lomu pořátkem roku 1990.

Kamensko je jámový lom na vápenec. Pěší přístup do lomu je možný po klouzavé skále šikmou římsou. Pro jeho označení se používají též názvy Přírodní lom, Amerika, Kazatelna, Úsek č. 15 a Woodcraft. Dno lomu je na úrovni 2. těžebního patra Na Rešnách ve výšce 390 m n.m. Ústí do něj významná Kamenská štola, která prochází do vedlejšího lomu Malé Kamensko a pokračuje směrem do lomů Modlitebna, Želva a Liščí. Dvěma svážnými byla spojena s Hlavní štolou okolo Malé Ameriky. Na několika místech je zavalená.

V lomu se nachází jeskyně Amerika I (120 m, -26 m) a propast Amerika II (138 m, -24 m).

O Amerikách čtětě více: Velká a Malá Amerika v Čechách, Hagenova studánka, Na Karlštejn od Třebaně, Otevřené štoly na Americe, Trampský vor v Malé Americe. Na Ameriku můžete dojet z Prahy na silničním kole nebo na horském kole.

Kladno si užilo poslední dvě století slávy a bohatství díky černému uhlí. Těžilo se tu spolu s železem a vápencem, což umožnilo raketový rozvoj železářského průmyslu. Uhlí odtud znali už Ketlové, když z něho vyráběli švartnové náramky 200 let před Kristem. Ve středověku se ho trochu dobývalo na výrobu modré skalice pro přípravu barviv a impregnací. Poklidnou krajinu severozápadně od Prahy doslova přeorala až průmyslová revoluce, která sem dorazila roku 1772. Uhlí na topení se začalo těžit poprvé v Nálezné šachtici buštěhradského panství. V Kladenském revíru, tedy v oblasti Oráčov - Budyně nad Ohří - Kralupy nad Vltavou - Žebrák, se časem těžilo v 1050 dolech. Vybralo se prakticky všechno zdejší uhlí. Poslední dva doly byly uzavřeny téměř současně. Schoeller, později přejmenovaný na Kladno ukončil těžbu 29. června 2002 a Jaroslav, přejmenovaný na Nosek a potom na Tuchlovice, uzavřel provoz 28. února 2002.

Podívejte se na mapu dolů Kladenského revíru. Už z nich mnoho neuvidíte, ale v terénu ještě najdete jejich pozůstatky. Nejvýznamnější objeklty zachycují publikace Industriální cesty českým Středozápadem a Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. 

Na Kladně bylo uložené černé uhlí. Velké množství stromů a dalších rostlin se nahromadilo na konci provohor v karbonu a permu (před 360 - 286 miliony let) a odumřelo. Kmeny padly do rašelinišť a ty potom překryl jíl nebo písek. Právě se vytvářel nový supertkontinent Pangea a Čechy byly na rovníku. Tlak bez přístupou vzduchu vytvořil ze dřeva v podzemí uhelné sloje. Kladenský revír těžil hlavní sloj silnou necelých deset metrů a vedlejší sloje o tloušce od několika merů do pouhých desítek centimetrů.

Marianna Jagerčíková (Slovensko) a Oriol Cardona Coll (Španělsko) vyhráli skialpový sprint v Morgins, kde se koná druhý závod Světového poháru ve skialpinismu 2022. Švýcarský areál Morgins následoval italské Ponte di Legno.