Libušin hrad Mydlovar?

Pověst o tom zaznamenali ve své kronice mniši lyského kláštera, který byl později na tom vrchu založen. Libušino obětiště bývalo prý tam, kde stávala klášterní kaple.

Aspoň tak to bylo podle Jiřího F. Musila, který sepsal pověsti středního Polabí. Jeho kniha Tajemný hlas minulosti vyšla v Nakladatelství Lidových novin, Praha, 2002.

Kněžna Libuše a Přemysl Oráč ovládali jen kousek středních Čech

Na hradě Mydlovar se tedy mohla odehrát památná scéna věštby o budoucím městě Praze. Nejstarší zápis o tom čteme v Kristiánově legendě: "Leč Slované čeští, pod samým arkturem sídlící, oddáni byli modloslužbě a jako bezuzdný kůň bez zákona, bez knížete nebo vládce, bez města toliko v širém prostoru přebývali, jako nerozumná zvířata sem tam se potulujíce. Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha."

Pokud byl opravdu Mydlovar postaven v době stěhování národů někdy mezi 5. až 7. stoletím našeho letopočtu, měl skvělou strategickou polohu. Mýtická matka přemyslovské dynastie, která ve vrcholném středověku ovládla většinu Evropy, totiž tehdy vládla jen zmenšeným středním Čechám. Tady na středním Labi se přemyslovská moc střetávala se Slavníkovci a Vršovci. Nezapomeňme, že pokud Kristiánova legenda a Kosmova kronika nelžou, kněžna Libuše byla dcerou vladyky Kroka a vnučkou praotce Čecha, tedy emigrantkou odněkud z plání mezi Dněprem a Dněstrem. Vzhledem k tehdejšímu velmi krátkému lidskému životu a rychlé obměně generací mohla zažít ještě širé ruské stepi.

Hrad stál na levém přemyslovském břehu, dnes je vpravo

Hrad Mydlovar byl zbudovaný na malé vyvýšenině, později ještě uměle přisypané, uprostřed labských ramen a bažin, v nadmořské výšce pouhých 180 metrů. Nejspíš stál na levém břehu veletoku, tedy na přemyslovské straně. Dnes stojí 300 metrů od pravého břehu, protože Labe bylo po roce 1900 v tomto úseku uměle napřímeno a do 2. světové války bylo vybaveno novými jezy v Nymburku, Kostomlatech, Hradišti a Litoli. Tehdy se takové barbarství vůči přírodě označovalo jako kanalizace řeky a sloužilo především lodní dopravě. Představu o původním toku Labe v okolí Mydlovaru si můžeme udělat výpravou podél Farského potoka, což je dolní tok říčky Vlkavy tekoucí okolo hradu ze severu, tedy na druhé straně, než dnešní Labe.

Poprvé se o hradu Mydlovar zmiňují písemné prameny roku 1223. Sezema z Kostomlat (Zezeme de Coztomlat) nebo jeho nástupce Mutina z Kostomlat, oba rodem z jihočeského Choustníku, začali stavět cihlový hrad Mydlovar nad stejnojmennou vsí.

Pozor - nepleťe si Kostomlaty nad Labem s Kostomlaty pod Milešovkou, ačkoliv oba hrady stojí v Polabí, mají podobnou historii i osud. Název Kostommlaty je odvozený od rozbíjení kostí, ze kterých se vařením a louhováním vyrábělo mýdlo. Od tohoto procesu je odvozeno také jméno Mydlovary.

Okolo roku 1350 drží hrad páni z Častolovic. Po roce 1400 se dostává do majektu pánů z Kunštátu.

Po roce 1402 kupuje Kostomlaty neboli Mydlovar Jan Puška z Kunštátu. Nejprve stojí na straně Jana Žižky, poté přebíhá na stranu Pražanů a ti ho dosazují do křesla nymburského hejtmana. Poděbradský Hynek Boček, věrný příznivce Žižkův, proto dobyl Mydlovar zpět, nevěrného Pušku uvězní ve věži hradu v Podebradech a Puška tam rychle skoná.

Hynek Boček je Puškův příbuzný, a tak hrad Mydlovar po mrtvém získává do svých rukou. Po něm vládne na hradě král Jiří z Poděbrad a Kunštátu a potom jeho syn Hynek z Kunštátu. Po rodinných tahanicích přenechávají pánové z Kunštátu hrad Mydlovar novému králi Vladislavu Jagellonskému.

Přes další majitele doputuje hrad Mydlovar až k pánům z Donína. To je rod, který do jednoho nesnáší Habsburky. Když se Bořek z Donína zúčastní neúspěšného povstání v roce 1547, císař Ferdinand I. jeho kostomlatské zboží zabavuje. Neobydlený hrad podlehne zkáze a už roku 1553 je vedený jako pustý. Není divu, protože svoji strategickou hodnotu již dávno ztratil.

Vodní hrad uprostřed labských ramen 

Mydlovar z konce 13. století byl především vodní hrad chráněný dvěma až třemi příkopy, okolními bažinami a rozvětveným Labem. Unikátní byl stavební materiál, protože stavitelé používali dobře pálené cykly a trochu vzácné opuky, která byla v okolí k dispozici. Byla to stejná doba a stejná technologie, jakou využili stavitelé opevněného města Nymburk vzdáleného deset kilometrů proti proudu řeky.

Konstrukčně se jednalo o hrad s plášťovou zdí. V Čechách to byla rarita, stavělo se tak spíš na Moravě a také v Německu. Hrad neměl věž ani hradby, ale obranu zastaly mohutné zdi paláce, které ukrývaly nádvoří, obytné i hospodářské budovy.

Bohužel hrad se v 16. století zhroutil sám do sebe a dnes z něj vidíme jen stromy zarostlý jakoby sopečný kráter. Po obvodové plášťové zdi hradu Mydlovaru se můžete dodnes projít. Při tom si můžeme v rozvalinách prohlédnout oranžové cihly ze 13. století. Při troše fantazie uvidíme i dvě nebo tři linie valů a vodních příkopů.

PANORAMA: Zřícenina hradu Mydlovar na jaře
Kliknutím na snímek otevřete velké panorama. FOTO: Mates

Vzácný a chráněný Mydlovarský luh

Mydlovar se nachází v chráněné přírodní oblasti Mydlovarský luh uprostřed lužního lesa. Rostou v něm mohutné olše, duby a ostatní listnaté dřeviny, občas narazíme na potok, svodnici nebo tůň, které jsou pozůstatky Labe před kanalizací.

Nejhezčí zážitky budeme mít právě teď na podzim, když lesy zežloutly, nebo v zimě, kdy uvidíme do krajiny, kterou jinak zakrývá bujná zeleň.

VIDEO Podzimní Mydlovarský luh na koloběžce   

Výlet pěšky, na kole, na koloběžce

Nejkratší cesty k hradu Mydlovar vedou po žluté turistické značce buď z Ostré nebo z druhé strany z Kostomlat. Obě cesty jsou dlouhé jen několik kilometrů. Obě městečka jsou dostupná častými vlakovými spoji z Prahy.

Zajímavější je ovšem okruh dlouhý 23 kilometrů, který nám ukáže Nymburk, Labe, Mydlovarský luh a konečně i zříceniny hradu Mydlovar. Téměř stále se jede po dobré cyklostezce nebo zpevněné cestě. Převýšení je pochopitelně nicotné, jsme přece v Polabí.

Výlet je nejlépe absolvovat na kole nebo koloběžce, ale dá se i pěšky, ačkoliv v tom případě je poněkud jednotvárný. K Mydlovaru se dá připlout i na lodi. Pokud plánujete splutí Labe od Poděbrad k Mělníku třeba na mořském kajaku, můžete zastavit u turistického rozcestníku na břehu a dojít k hradu 300 metrů pěšky. Všechny jezy se dají přenést, nebo zdarma proplavit skrze plavební komory.

Kudy kam: stále podél Labe

Auto zaparkujeme na pravém břehu Labe u jezu na soutoku s Mrlinou. Je to ulice U Cukrovaru, kde se dá odstavit auto zdarma, kdežto všude jinde v centru Nymburka se platí.

Po červené turistické značce podjedeme městské hradby, krátce vystoupáme k hlavnímu kostelu svatého Jiljí, přejedeme přes Náměstí Přemyslovců ke škole, neboli dřívějšímu dominikánskému klášteru a spustíme se u lávky pro pěší na rozlehlé parkoviště k Labi. Tam se napojíme na modrou turistickou značku a zároveň mezinárodní Labskou cyklostezku po pravém břehu.

Pěkná asfaltová cyklostezka končí jako když utne za Drahelicemi v polích. Cesta je ovšem stále dobře sjízdná. Pokud vyloženě nelije jako z konce, netvoří se na ní velké louže ani bahnité úseky. Zprava objíždíme jezy Kostomlátky a Hradišťko, zpozorníme při ústí Vlkavy a půl kilometru za ním uhneme po nenápadné modré značce kolmo do lesa k hradu Mydlovar. Pokud si jí nevšimneme, můžeme pokračovat po Labské cyklostezce až do Hamburku.

Ocitneme se v nitru Mydlovarského luhu, zachovalého lužního lesa, pod mohutnými listnatými stromy, uprostřed bahnitých lesů a rozmáčených luk. Od hradu na sever vede neznačená, ale nádherná zpevněná lesní svážnice, na křižovatce ve tvaru písmene T se dáme doprava a po krátké době narazíme na žlutou turistickou značku. Necháme se vést přes louky a lesíky proti proudu Vlkavy až na nádraží Kostomlaty. Jedeme stále po zpevněných cestách.

Za nádražím přejedeme přes frekventovanou železnici silničním nadjezdem a po okreskách dojedeme přes vesnici Kamenné Zboží do Nymburka nazpátek k soutoku Labe a Mrliny.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Hrady a zámky na Horydoly 

Andělská hora
Bardo (Polsko)
Bělá pod Bezdězem
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Děvín
Ehrenberg Reutte (Rakousko)
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian - Sigmundskron (Itálie)
Hazmburk
Herštejn Starý
Hořovice
Chillon (Švýcarsko)
Choustník
Jezeří
Kácov
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Kostelec nad Černými lesy
Kostomlaty
Kostelní Bříza
Klenová
Košťálov
Krakovec hrad
Křivoklát
Kunětická hora
Kuřivody
Lednice
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Moritzburg (Německo)
Mydlovar / Kostomlaty
Neuschwanstein a Hohenschwangau (Německo)
Nottingham (Anglie)
Nový hrad Kunratice
Pecka
Písek
Pražský hrad
Přimda
Rábí
Ralsko
Reutte (Rakousko) 
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Tetín
Tower (Anglie)
Trenčín (Slovensko)
Vadstena (Švédsko)
Valdek 1 a Valdek 2
Zbiroh 1 a Zbiroh 2
Zborov (Slovensko)
Žebrák

Kláštery a kostely

Hrušková: Svatý Mikuláš pod Krudumem 
Chlum svaté Máří: Nanebevzetí Panny Marie
Klášter Hradiště
Levý Hradec: kostelík svatého Klimenta
Oberndorf: Stille Nacht (Rakousko)
Pivoň: klášter augustiniánů
Plasy: cisterciácký klášter
Stará Boleslav: kostel svatého Václava
Řím: basilika svatého Petra (Vatikán)
Tachov: Světce