Podél říčky Kocáby

Na začátek ježdění do okolí Prahy by to chtělo vybrat ne moc těžkou trasu, ale aby byla něčím zvláštní a s příchutí dobrodružného objevování.

Brody, lávky, stezky

Mezi pravověrnými bikery je proslulá trasa podél říčky Kocáby. Čekají nás brody, úzké lávky a kamenité stezky. A také jeden kopec na rozehřátí hned na začátku.

Můžeme sice přijet vlakem do Davle a po frekventované výpadovce proti proudu Vltavy dojet do Štěchovic, ale na přiblížení z metropole tentokrát raději volíme auto. Vyjížďka začíná i končí ve Štěchovicích a kličkování mezi motoristy si proto odpustíme.

Štěchovičák nás utaví

Hned jak poprvé šlápneme do pedálů, lítáme v tom až po uši a máme toho plné brýle. Stoupáme totiž známým Štěchovičákem. Tenhle kopec už dokázal utavit nejednoho účastníka Závodu Míru, který tudy často vedou sadističtí pořadatelé. Ne že by byl nějak obzvláště prudký, ale je nekonečný a jednotvárný.

Všechno špatné musí jednou skončit, a tak se silnice u vesnice Slapy narovnává a my můžeme pokračovat houpavou krajinou až do Nového Knína. Středověké městečko bylo centrem těžby zlata na říčce Kocábě snad už někdy od Keltů až do roku 1957, kdy byl uzavřen poslední důl. Máme dost času, a tak si prohlížíme místní muzeum zlata. Hlavní poznatek, který si z něho odnášíme, že kopečky podél říčky nejsou hříčkou přírody, ale pozůstatky po těžbě mnoha generací zlatokopů.

Dobrodružné brody lze vynechat

V Kníně jsme právě v půli cesty a najíždíme do terénu. Jedeme po zelené turistické značce, která několikrát překračuje říčku. Pokud v ní neteče moc vody, stojí za to projet několik brodů. Všechny jsou jasně viditelné a používají je nejen náklaďáky, ale také terénní osobní auta. Počítejte s hloubkou okolo půl metru, a tak je namočení bot nevyhnutelné.

Pokud je vody více, dají se všechny brody obejít po úzkých dřevěných lávkách, po kterých je nutné kolo převést nebo dokonce přenést. Pěšina mezi nimi je pohodlná a vede buď po hlíně s drobnou šotolinou nebo trávou. Nejsou zde žádná stoupání.

Trampské území

Po pár kilometrech dobrodružné jízdy se ocitáme v romantickém kaňonu, měníme zelenou značku za modrou a posléze za žlutou. Říčka se už nejmenuje Kocába, ale místní jí neřeknou jinak než Hadí řeka. Jsme na trampském území a projíždíme jednou legendární osadou za druhou. První je nejslavnější Askalona, následují Dashwood, Loussiana, Maják a Kansas. Za jeho posledními chatami už stojí první domky štěchovických obyvatel.