Máme celý volný den, ale je trochu pod mrakem, možná bude pršet. V takovém počasí se nechceme pouštět na vyjížďky do náročného terénu, ale zase bychom rádi měli před sebou nějaký důstojný cíl.
Vlakem na Říp
Tak ať to stojí za to! Pojedeme na Říp. Vlak nás veze z Masarykova nádraží do Kralup. Na nádraží je potřeba být raději o hodně dříve a být asertivní, abychom dostali všechny své ocelové oře do nákladního vagónu. Vím o čem mluvím, protože po jedné hádce s příslušníky modré armády na Masaryčce mám na krku soud za zpoždění vlaku.
Hned na nádraží v Kralupech se napojíme na červenou turistickou značku a budeme se jí držet celý dnešní výlet. Jedeme nejprve pohodlnou cestou mezi Vltavou a železnicí do Nelahozevsi. Jméno výstavního lobkovického zámku bychom měli znát za školy v souvislosti s Antonínem Dvořákem. Skladatel tu má muzeum a šlechta zase zpřístupňuje renesančně-barokní architektonický skvost, za zastávku to tedy stojí.
Ropa z Ingolstadtu
Značka nás vyvede na svah nad Vltavou, kudy se měl Dvořák údajně procházet. Dnes by asi zůstal v podzámčí, protože míjíme obrovský technologický komplex zásobníku ropy z Ingolstadtu. V Nové Vsi naposledy sjíždíme k Vltavě, abychom ji po kilometru zase opustili a vjeli do idylické krajiny.
Po širokých cestách nás značka vede přes pole, louky a lesy bez velkých kopců do Ctiněvsi. Dá se tady zajít do hospody praotce Čecha a u piva přemýšlet, kde se ukrývá jeho mohyla. Prý nemůže být daleko, ale archeologové už prokopali kdejaký krtinec a nic nenašli.
Těžký výjezd na vrchol
Z vesnice míří asfaltová cesta přímo přes pole k majestátnímu Řípu. Je potřeba dojet až k jeho úpatí a objet celou horu po lesní kamenité cestě. Na druhé straně narazíme na parkoviště, odkud každý návštěvník musí nahoru pěšky. Ženy a děti tady nechávají kola připnutá zámkem ke stromu, ale muži se nevzdávají. Výjezd až k hospodě na vrcholku není nic pro slabé nohy a malé plíce, ač vede po asfaltce.
Stylová mírně umouněná hospoda nám poskytne to základní - pivo a párek, a jsme připraveni k návštěvě rotundy svatých Jiřího a Vojtěcha. Při prohlídce sice shlédneme trochu divadla, průvodcovské rutiny a socialistických představ o středověké architektuře v jednom, ale přesto nás jímá úcta k jedné z nejstarších památek v Čechách. Nemá sice s praotcem nic společného, ale mystika je tu cítit na vlastní kůži.
Rychlé sjezdíky do Roudnice
Z Řípu frčíme dolů nazpátek k parkovišti. Tady pozor, sjezd už má na kontě nejméně dva mrtvé cyklisty, kteří nedrželi brzdové páky dost silně! Silničkou přes Krabčice a potom posledním terénním sjezdíkem dojedeme do Roudnice, odkud se vrátíme vlakem do Prahy.
Celkem jsme ujeli 30 km rovinatým nenáročným terénem s jedinou výjimkou - výjezdem na samotný Říp.
Na kole kolem Prahy
Benešov
Botič
Dalejské údolí
Divoká Šárka
Dubeč a Lítožnické rybníky
Hrusice
Jevanské rybníky
Jílové, tady už zlato není
Karlštejn na horském kole
Kocába
Kolovraty
Královice
Levý Hradec
Pitkovice a Kuří
Okoř a Kralupy
Pitkovice a Uhříněves
Posázavská stezka
Radotínský potok
Rokytka
Říčany
Říp
Voděradské bučiny I.
Voděradské bučiny II.
Zahořanský potok
Závist
VIDEO
TWITTER
ENGLISH
FACEBOOK
Jana Bečková
