Cassinova cesta na Piz Badile

Cassinova cesta na Piz Badile
SDÍLEJ:

Prvovýstup: Riccardo Cassin, G. Esposito, V. Ratti, M. Molteni, G. Valsecchi, 14.-16. 6. 1937. Poslední dva lezci zahynuli naprostým vyčerpáním při sestupu v bouři. Cassin se do této cesty po padesáti letech vrátil a vylezl ji v 78 letech za deset hodin.

Cassinova cesta na Piz Badile
Piz Badile, via Cassin. Klasická variante - vlevo Cassin, vpravo Rébuffat.
Autor snímku 
Jak na to

Přístup

Po lesní cestě z osady Bondo (823 m) na chatu Sasc Furä (1904 m) a do sedla Viäl (2250 m) pod severovýchodní stěnu. Celkem asi 4 hodiny.

Sestup

Slaňováním po severním hřebeni na sedlo Viäl (přibližně 30 délek), nebo slézáním a částečně slaňováním normální Cestou Vůdců podél jižního hřebene (kruhy, přibližně 2 hodiny). Tento sestup vede k chatě Gianetti, návrat od ní 6-8 hodin.

Bivak

Těsně pod východním vrcholem je čtyřmístná bivakovací krabice. 15 metrů pod hřebenem směrem na jih, přímo pod heliportem.)

Nástup

Klasická Rebuffatova varianta i původní Cassinova cesta jsou dnes velmi obtížně lezitelné kvůli odtávajícímu ledovci. Obvyklý nástup vede přes sedlo Viäl pod Severní hranu a dlouhým klesajícím traverzem pod Rebuffatovu spáru.

Jištění

V obtížnějších délkách (4 a těžší) jsou většinou štandy s jedním nebo dvěma nýty. V cestě se nachází jednak staré štandy ze skob, jednak nové z nýtů. Většinou se vyplatí starý štand vynechat a pokračovat dále, nové jsou přesně 50 metrů od sebe. V těžších délkách jsou staré skoby.

Doporučené vybavení

Všechno, co lze použít k jištění, lano 2x50 m, prchačky, úvazekpohodlné lezečky, helma, kladivocepín, mačky, náhradní oblečení, pohorky a vše co je na alpinismus potřeba. Pojištění, outdoorový mobil  Je nutno počítat s nedobrovolným bivakem v plotnách a promočením v horní části cesty.

Gaston Rébuffat popisuje Cassinův prvovýstup

(Horský vůdce vylezl první opakování této cesty v roce 1945.) Český překlad pochází z knihy Hvězdy a bouře, kterou vydalo nakladatelství Trango, Vsetín 1996.

Zase jednou to byl Riccardo Cassin, který byl po svých velkých úspěších v Dolomitech (Torre Trieste a severní stěna Západní Cimy) přilákán stěnou Badile. Po podrobném prohlédnutí stěny zahájili Cassin a jeho druhové Esposito a Ratti prvního pěkného dne, 13. července 1937, výstup. Současně se však do horoucně vytoužené stěny pustili dva mladí horolezci z Como, Molteni a Valsecchi, cestou, která byla v dolní části odlišná.

Večer se obě lanová družstva setkala na malé plošině k bivaku. Další den byli Molteni a Valsecchi vyčerpaní. Deštivé dny před výstupem pro ně byly v chatě Sciora opravdu nepříjemné. Museli ležet na podlaze v kuchyni, protože neměli klíč od ložnice, a s proviantem velmi šetřili, aby mohli jít co nejdříve na stěnu. Nyní se připojili k lanovému družstvu Cassina.

Druhého dne večer bivakovali horolezci pod velkou světlou plotnou. Byla to opravdu hrozná noc, neboť počasí se obrátilo. V dalších dnech byly podmínky velmi špatné. Díky výdrži a neuvěřitelné odolnosti Cassina, Esposita a Rattiho dokázalo pět horolezců třetího dne v šestnáct hodin vystoupit na vrchol. Řádila zde silná sněhová bouře.

Pro sestup použili normální cestu na italské straně. Při pěkném počasí je lehká, ale rozběsněné živly, sněhové víry a ledové poryvy větru z ní udělaly mimořádně těžkou cestu. V krátké době zemřel Molteni. Ostatní šli s námahou dál, ale když došli k poslední překážce, malému skalnímu stupni, byl výhled tak omezený a zasněženou skálu bylo tak málo vidět, že Cassin váhal a hledal cestu. Kdyby tudy prošli nebo mohli tu překážku obejít, byli by zachráněni: chata Ganetti byla docela blízko. Cassin se namáhá a brzy se vrací. Čtyři horolezci jsou zase spolu. Valsecchi, který smrt kamaráda nezpozoroval, hledá Molteniho očima. Potom pochopí, propukne v pláč a umírá.

Stejně jako jiné hory si i Badile nechal vítězství lidí draze zaplatit.

 

O zážitcích z výstupu píše Marcus Schmuck

(Špičkový lezec padesátých let nastoupil do stěny s Rudolfem Bardodejem a Martinem Wörgötterem.) Text pochází z knihy Broad Peak, kterou vydalo nakladatelství Šport, Bratislava 1966.

Italskému lezci Cassinovi se spolu s druhy podařilo zdolat severovýchodní stěnu Badile po třídenním urputném zápase, při kterém neméně osvědčení lezci z Lecca zemřeli vyčerpáním. Rébuffat napsal, že na obtížných místech pod prvním Cassinovým bivakem se dalo za hodinu přejít nejvíce deset metrů. A když to řekl Rébuffat, tak to už něco znamená! Mimochodem, stěna je vysoká devět set metrů! Německý alpinista Hechtel srovnával nejtěžší místa stěny s výstupem Schüle-Diem ve Wilder Kaiseru. Tyto místa jsou tedy asi na hranici nejvyššího stupně obtížnosti a znamenají lezení na hranici toho, co je ještě možné.

Ale nic nás nedokázalo odradit. Naopak, byli jsme veselí a rozpustilí. S velkou dávkou humoru a plni důvěry jsme odpoledne stoupali k našemu cíli.

Slunce zapadlo za bergellskými štíty a začal vát chladný vítr. Brzy jsme se tedy uchýlili do malého stanu, kam jsme se tři jen tak tak vešli. Pro mne nastal neklidná noc. Nemohl jsem spát, neboť jsem se stále strachoval, jaké bude počasí a zda se včas vzbudíme. Ani Rudlovi se nevedlo lépe. Jen Martin, nejmladší z nás se nedal rušit ze spánku padajícími kameny, které rachotily v blízké stěně, ani starostmi o počasí.

Konečně půl třetí: se zkřehlými údy jsme opustili tvrdá lůžka, trochu jsme se zahřáli a zamířili přes tvrdý firn k nástupu. Nad okrajovou trhlinou jsme se navázali. Na obloze plulo jen několik oblaků. Počasí bylo tedy slibné. Začali jsme lézt.

S ohromným elánem zdolal Rudl první pás a lezl až pod zářez, Martin a já jsme postupovali současně, abychom získali čas. První zářez nebyl těžkou překážkou. Prsty se zaklínily do trhliny ve skále, nohy využívaly tření, spodní tah v převisu a zářez se poddal. Spára táhnoucí se šikmo doleva mám ukazovala cestu k druhému zářezu, nad kterým se jako střecha klenuly šindelovitě vrstvené šupiny. Šel jsem do čela a probíjel jsem zářezem vzhůru. Má radost se stupňovala: žebra a plotny pevně vězely ve stěně. Chyty byly stejně dobré jako v Kaiseru.

Zpoza hor vyšlo slunce. Byl utěšený horký den. Další délky přinesly nádherné lezení na tření, a tyto úseky nás dovedly až pod známý sněhový flek. Dosáhli jsme ho už v sedm hodin. Malý potůček vytékající ze sněhového pole nás zval na oddech. Vydatně jsme se posilnili.

Během výstupu dalším zářezem jsem konečně vytraverzoval přes převis do otevřené stěny. Více než polovinu stěny jsme už měli za sebou. Úzkým paralelně stoupajícím zářezem jsme se dostali o dvě stě metrů výše. Potom následoval traverz k druhému Cassinovu bivaku. Dvě délky lana jsme ještě udržovali tempo. Na začátku dlouhého komína jsme si dopřáli další odpočinek a třetí snídaní. Bylo půl desáté.

Teď byl na řadě Martin. Rozporem se pustil do komína, jednou jištěný Rudlou, podruhé mnou. Pokud to šlo, lezli jsme volně za ním, abychom ho v komíně co nejméně zdržovali. Následoval traverz doleva. Dvě krátká slanění nás dovedla do trychtýře vrcholové pyramidy. Jedno lano jsme vyřadili, na druhém jsme postupovali současně. Rudl, který se ocitnul opět vepředu, zrychlil. Jako vždy ho vrchol táhnul nahoru. Po delší půlhodině jsme na něm stáli. Němý stisk rukou. Nesmírně jsme byli rádi, že osmihodinový boj zpečetil naše přátelství.

Při sestupu severní hranou nás ještě zastihla nepříjemná bouřka. Na všech hranách a vyvýšených bodech jsme viděli elektrické výboje. Jakási magická síla nás tahala za vlasy - jak se často bezmyšlenkovitě říká "vlasy nám vstávaly hrůzou". Vtom začal tanec živlů! Ale my jsme nemohli čekat a slaňovali jsme. Spustil se liják. Zahalila nás mlha. Vytáhli jsme obě čtyřicetimetrová lana. Po nich jsme se spouštěli do hloubky, zatímco se nad námi křižovaly ohnivé blesky. Hrany, věže, hroty se během slaňování vynořovaly a hned zase mizely. Byla to cesta do neznáma. Po čtyřhodinovém sestupu se mlha konečně rozptýlila. Lehčí skálou a strmými sněhovými poli jsme sestupovali stále hlouběji.

Najednou zazněl nade mnou strašný rachot a vzápětí už volal Martin: "Pozor, šutr!"

Viděl jsem, jak stěnou skáče s lomozem obrovský balvan. Mířil přímo na mě. Stál jsem bez jakékoliv obrany na strmé ledové plotně a nemohl se ani pohnout.

Trefí mě, netrefí mě - nebylo kdy uvažovat. Myslím, že jsem řekl jen tolik: "Ach." Ve zlomku vteřiny se všechno rozhodlo. Než si moji kamarádi stihli pomyslet: "Markus to dostal," a dívat se, jak se řítím do hlubiny rozdrcený několika kubíky skály, proletěla obluda těsně vedle mě, až se mi udělaly mžitky před očima.

Z děsu jsem se vzpamatoval teprve po několika hlubokých vdechách. A život mne nikdy tak netěšil, jako onoho večera, když jsme po této příhodě sestoupili k chatě Sciora. Život je přece jen slastný!

Piz Badile, via Cassin.

CASSSIN ROUTE

PIZ BADILE

Oblast: Alpy, Bergell, Val Bondasca

Obtížnost: 6- A0 nebo 6+, 8-12 hodin

Výstup

1.-2. Překrokem ze sněhu na úzkou lávku (těsně pod ní je nýt), která se dále rozšiřuje. Po polici stále doprava až ke kolmým skalám na jejím konci. II

3. Pravou stranou mělkého žlabu na další lavici. III

4.-5. Zářezem doleva na nevýrazné sedélko ve stěně. III

6. Po lávce doleva k pilíři. I

7. Spárou (skoba) a komínem na hlavu pilíře. III+

8. Sokolíkem (Rébuffatova spára) v koutě na stanoviště v položených plotnách. IV+

9. Prstovou spárou šikmo doleva. III+

10. Systémem spár do hluboké trhliny na hraně stěny (1. Cassinův bivak). III+

11. Trhlinou a exponovaným překrokem na obtížné plotny. Prstovou spárkou pod převisem (množství skob) několik metrů vzhůru a dalším překrokem doleva do ploten, na kterých jsou z dálky vidět dva nýty. V+

12.-13. Plotnami s dobrými chyty mírně doleva (občas skoby). IV+

14. Ze dna malého skalního kotle na jeho levou hranu (skoba) a vzhůru do dalších ploten. IV-V

15.-16. Plotnami a vhloubením libovolně na hlavu pilíře na sněhové pole. III-IV

17. Doleva přes sněhové pole za hranu pod kolmou spáru. III

18. Půl délky spárou nebo po malých chytech vlevo vedle ní (skoby). Poté doprava do žlabu. V A0 (čistě VI+)

19. Spárou a na závěr přes převis. V

20. Nejprve položenou spárou mírně doprava pod převis (mnoho skob), pod převisem dva kroky doleva a sokolíkem kolmo vzhůru na vodorovnou poličku (skoby). V A0 (čistě VI, namáhavé)

21. Doleva na hranu a k bílým rozlámaným a ohlazeným skalám (2. Cassinův bivak). IV+

22. Plotnami doprava směrem k velkému komínu. IV

23. Otevřeným doprava ubíhajícím mokrým koutem pod komín (skoby). V-

24. Komínem s hladkými stěnami na plošinu (občas skoba). V

25. Komín se rozšiřuje, přes dva kolmé výšvihy (skoby) na polici na konci komína a po ní asi deset metrů doleva. V+

26.-28. Plotnovitým širokým nevýrazným vhloubením přes dunící žulové pláty spíše vlevo pod závěrečný komín (občas skoby). III-IV

29. Komínem přímo na S hřeben. III-IV

Další čtyři délky (max. III) po hřebeni na vrchol.

 

Horydoly.cz Bergell - Bregaglia na Horydoly

TREKING Túra okolo Badilu

HOROLEZECTVÍ Nordkante na Badile

HOROLEZECTVÍ: Cassin na Badile by Turek / Cassin na Badile by Vlček

HOROLEZECTVÍ Molteni na Badile

HOROLEZECTVÍ Marimonti na Sertori

HOROLEZECTVÍ Východní stěna na Porcellizzo

SKALNÍ LEZENÍ Fiorelli na Dente della Vecchia

SKALNÍ LEZENÍ Plotny Enrichetta

Cengalo se rozpadá

Letná lavína v Bergelli

Riccardo Cassin odešel do nebe

Koupání v Bergellu pod ledovcem

Dvě tváře Bergellu

Bergell ztrácí sníh

Novák Jiří: Bergell

Lezecké fotky v Karavanseráji

Erbek, Luczy a Daniš bodovali

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

komín
Schémátka jsou ve fotogalerii v článku. Komín je dost divný. Má asi tři délky a musí se spíš plazit než lézt - je to takové hladké položené véčko, kde teče uprostřed potůček (určitě se dokáže hodně rychle změnit na vodopád). První dvě délky se lezou volně a namáhavě, třetí je mokrý výšvih spíše stěnou, tam už je skob dost a dá se hákovat. Když to všechno zmrzne, musí to být strašné maso a bez maček a cepímů nelezitelné. Tak to tam asi vypadalo za Cassinova prvovýstupu. V každém případě počítej s namočením.
Reaguj
lezli.
jo kuba to asi před čtyřma rokama osobně lezl. dokonce někde nakreslil schémátko - měl to na své prehistorické stránce.
Reaguj
jak je to s komínem?
Dobrej průvodčík. To jste sami lezli nebo jste to někde (fotky i text) obšlehli? Jestli lezli, tak jak je to s komínem nahoře? Prý je těžký a teče jím vodopád. Je to pravda?
  • Autor Franky
  • Datum a čas 24.6.2003 10:05
Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


Zbranek se dostal mezi funkcionářskou elitu na olympiádě v Paříži

Zbranek se dostal mezi funkcionářskou elitu na olympiádě v Paříži

Lezení na Olympijských hrách v Paříži zveřejnilo všechny funkcionáře. Mezi nimi je i stavěč Jan Zbranek. Je určen ke stavbě cest na obtížnost.... celý článek

Vzdělávání – cesta k horolezeckému úspěchu?

Zprávy od horolezců 2024

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2024

České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2024

Malé, ale důležité zprávy z české i německé strany hranice, z kraje pískovcových věží a vysokých skalních masivů, z Českého a Saského Švýcarska.
Akce horolezců a pracovníků národního parku Saské Švýcarsko

Akce horolezců a pracovníků národního parku Saské Švýcarsko

V mnoha lezeckých oblastech Saského Švýcarska se v současnosti leze ještě dříve než se horolezec dostane ke skalám. Přístupové cesty jsou mnohy blokovány padlými suchými stromy, které sežral kůrovec.
Alter Weg na Herkulesstein - krásně ukrytá dvojka na významnou věž v Bielatalu

Alter Weg na Herkulesstein - krásně ukrytá dvojka na významnou věž v Bielatalu

CLIMBING GUIDE Na pískovcové skály vede jen málo lehkých, bezpečných a hezkých výstupů. Horolezci jsou za každou takovou cestu vděční. V Bielatal kousek za německou hranicí, se jedna taková skrývá uvnitř obrovského
Pit Schubert je v metodickém nebi

Pit Schubert je v metodickém nebi

Významný německý horolezec Pit Schubert, kterého znají všichni evropští lezci jako nedostižného bezpečnostního metodika, odešel do nebe. Zemřel v požehnaném věku 88 let.
Dolomity a Julské Alpy 2024

Dolomity a Julské Alpy 2024

TRIGLAV Přinášíme aktuální zprávy z Dolomit - Trentina a Jižního Tyrolska. Doplňujeme je o novinky z italských i slovinských Julských Alp.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00
Hannibal - sněhové divadlo Rakousko, Sölden 5.4.
Myslivost a příroda - veletrh Kroměříž, Výstaviště 6.-7.4. 6.4.
Kamarád ze skal - film Turnov, Muzeum Českého ráje 6.4. 20:00
Vars - konec lyžování Francie, Vars 7.4.
Silva Regina - veletrh Brno, Výstaviště 7.-11.4. Myslivost a lesnictví 7.4.
ILTM - veletrh luxusního cestování Jižní Afrika, Cape Town 7.-9.4. 7.4.
Slovakiatour - veletrh Bratislava, Incheba 11.-14.4. 11.4.
Regiony České republiky - veletrh Lysá nad Labem 11.-14.4. 11.4.
Valná hromada ČHS Praha 13.4.

Diskuse

Обеспечьте стабильный пот... Seo-Ul-per, 28.3.2024 20:10, 1 příspěvek
strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35