Baranie a Priečné sedlo, jarní skialpinistická klasika v Tatrách

Přijíždíme nočním vlakem do Popradu a odtud autobusem na rozcestí s parkovištěm Biela voda za Tatranskou Lomnicí.

V pátek vyjdeme na chatu Pri Zelenom plese. Rozdýcháme se a rozlyžujeme v Červené dolince přímo nad chatou.

V sobotu přejdeme Baranie sedlo a sjedeme na Téryho chatu.

V neděli překonáme Priečné sedlo, dorazíme na Zbojníckou chatu, sjedeme k Rainerově chatě a pěšky dojdeme do Tatranské  Lesné.

Tatranskou železničkou jedeme do Popradu a nočním vlakem se vracíme domů.

Zelené pleso

Poněkud rozlámaní z dlouhé noci ve vlaku, se dáváme na pochod v Bielej Vodě (900 m). Lyže máme připnuté na batozích. Po široké lesní cestě kráčíme do hor. Podél zurčícího potoka Biela Voda Kežmarská přicházíme k Šalviovému prameni (1200 m) a jdeme proti proudu Zelenej vody.

VIDEO Baranie a Priečné sedlo v zimě na lyžích

Zhruba v nadmořské výšce 1400 m, asi kilometr za lesáckou budkou vycházíme z lesa na morénu a sněhová pokrývka je souvislá. Dalo by se jet na lyžích, ale po vyšlapané stopě jdeme pěšky až na chatu Pri Zelenom plese (1551 m).

Červená dolinka

Po krátkém odpočinku hned vyrážíme do Červené dolinky, aby naše lyže okusily tatranský sníh. Jenže ouha! Po pár desítkách metrů nás zastavuje liják. Vracíme se do chaty.  Po hodině, až déšť ustane, pokus opakujeme. Tentokrát lije až na hraně Červené dolinky (cca 1730 m). Z plánovaného výstupu na Kozí štít a sjezdu z Východní Kozí štrbiny tedy nebude nic.

V lijáku odbočíme na západ pod Jastrabou vežu. Sjedeme některý ze zasněžených žlabů. Dvakrát ouha! Sněhová pole nejsou propojená. Absolvujeme tedy 50metrový traverz skrz mohutnou a řádně mokrou kosodřevinu a o kousek níž průlez skalnatým vodopádem. Až na závěr si užijeme pěkných pár stovek metrů sjezdu v mokrém sněhu k Zelenému plesu.

To bychom pro dnešek měli. V chatě se usušíme, zhltneme večeři a zavrtáme se rychle do peřin. Zítra je také den.

Baranie sedlo

Hned po snídani vyrážíme na Baranie sedlo. Obejdeme Zelené pleso, které už pomalu rozmrzá, pěšky projdeme strmý lavinézní kuloár Flaška a na lyžích vstoupíme do pohádkové, i když poněkud děsivé Veľké Zmrzlé doliny. Všude okolo nás se tyčí  nejvyšší štíty Vysokých Tater, zespoda se co chvíli přivalí chuchvalce těžkých mraků nacucaných ledovou vodou, z jižních stěn padají laviny jarního mokrého snahu.

Držíme se v bezpečném stínu, kam nedosáhne slunce, aby na nás spustilo sněhovou kanonádu. Podruhé dáváme lyže na batohy, když vstupujeme do závěrečného strmého kuloáru. Díky tomu, že nás předběhla v několika skupinách asi desítka skialpinistů, a proti nám sestoupili dva pěší turisté, máme stopu luxusně prošlapanou a Baranie sedlo (2384 m) dosáhneme nezvykle rychle. Mačky ani cepín jsme nepotřebovali.

Zlatým hřebem výletu je sjezd směrem k Téryho chatě do Malé Studené doliny. Obě dámy nejsou extra lyžařky. Přesnější by bylo říci, že jedna je snowboardistka a druhá strašpytel. Odrazuje je vrcholová převěj, a tak na sebe oblékám sedák, navazuji na něj lano a ony podél něj pohodlně a bezpečně sešoupou prvních 50 metrů strmého svahu.

Plánovali jsme výstup na Baraní rohy, ale ani ten bohužel nevychází. Ten den se nikomu ze skialpinistů, kteří přicházejí na sedlo od Térynky i Brnčalky, na vrchol nechce kvůli proměnlivému počasí. Ani my tedy nepokoušíme štěstí.

Téryho chata

Sjezd k chatě ve vlhkém, ale pevném sněhu je za odměnu. Pomalu se snášíme širokým údolím k Pěti Spišským plesům a po jejich zasněžené hladině pohodlně dojdeme k Téryho chatě (2015 m). Počkáme na večeři a uléháme na postele se západem slunce. Zítra musíme vyjít včas, abychom stihli noční vlak do Prahy.

TOPO Postup skialpinistů ve Vysokých Tatrách

Priečné sedlo

Člověk míní a naše lenost mění. Jako obvykle vyrážíme z Térynky mezi posledními. Většina skialpinistů se rozprchla buď rovnou dolů do doliny, nebo na Baranie sedlo. Stopu po úbočí Pfinnovy kopy do Sedielkové dolinky šlapeme sami.

Závěr výstupu na Priečné sedlo (2352 m) lezeme s lyžemi na zádech a cepínem v ruce. Sníh je po včerejším dešti hodně mokrý, místy pod ním cítíme led, a tak jsme rádi, když stojíme na bezpečném sedle. Ani tady nám nepřeje počasí a musíme se vzdát i posledního plánovaného vrcholu. Hřebenovka na Širokou vežu je sice čerstvě prošlapaná, ale začaly padat kroupy. A to fest!

Krupobití nám bubnuje do helem s různou intenzitou až ke Zbojničce.

Po Ostravské stezce sjíždíme skrze mraky nádherným sněhem k obávanému traverzu pod jižní stěnou Javorového štítu. Protože ve stínu je lavinový klid, rozhoduji, že to zde traverzneme. S lyžemi na ramenou přebíháme na poslední chvíli dva lavinové splazy, které se právě plní kroupami. Kroupové potoky se valí ze skal do údolí a nám už sahají po kolena.

Ze Zbojnických polí už jenom sledujeme, jak jižními Javoráky stékají nekonečné kroupopády.

Zbojnícka chata

Na Zbojníckou chatu (1960 m) se dojedeme usušit a ohřát. Až krupobití přejde, vracíme se na sjezd Generál šús. Pod sedlem Závrat vjedeme do údolí Studeného potoka a širokými sněhovými pláněmi po měkkém sněhu jedeme do úzké skalní Bránky a dál mezi kosodřevinou. Mineme lyžařskou cestu Húpačky a okolo ní se probíjíme zasněženým lesem. Končíme u potoka v nadmořské výšce asi 1320 m.

Lyže připoutáváme na batohy, prolezeme velké polomy a ocitneme se na rozcestí nad soutokem Malého a Velkého Studeného potoka. Rozhodujeme se, že do tmy máme času dost, a nepůjdeme rovnou na lanovku z Hrebienku, ale jdeme pěšky okolo Rainerovy chaty a podél Studenovodských vodopádů až na železnici v Tatranské Lesné (920 m).

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

Doporučené vybavení

Vyhledávač, sonda, lopata, lyže, pásy, hole, boty, přilba, lyžařské brýle, turistický cepín, (mačky obvykle nejsou třeba), batoh 40 l, čelovka, mapa, lékárnička, mobil, opalovací krém, tmavé brýle, bivakovací pytel, čepice, kalhoty a bunda, návleky na boty, 2 páry rukavic, funkční prádlo, ponožky, fleece nebo softshell, fotoaparát nebo kamera, horké pití v termosce, jídlo na cestu.

Nezapomeňte pojištění, doklady a peníze. Může se hodit horolezecké vybavení pro výstupy na sousední vrcholy (max, 2 UIAA): lano 50 m, sedací úvazek, 4 karabiny se zámkem, 3 smyčky, 2 prchačky, několik vklíněnců. Není třeba chatový pytel ani spací pytel, protože na Téryho chatě i na chatě Pri Zelenom plese se spí v povlečených postelích. 

Podívejte do rubriky: VYSOKÉ TATRY

 Itineráře skialpinistických túr Vysoké Tatry

Baranie sedlo ve Veľké Zmrzlé dolině

Baranie a Priečné sedlo v Malé a Velké Studené dolině

Medené lávky na Lomnický štít

Žeruchovky, Kozí štít a Jahňací štít v dolině Bílých ples

Kozí štít a Žeruchovky v Červené dolince

Okolí Brnčalky v dolině Zeleného plesa

Téry Expres v Malé Studené dolině

Svišťový štít ve Velké Studené dolině

Hranatá věža ve Velké Studené dolině

Generál ze Závratu ve Velké Studené dolině

Krčmárov žlab na Gerlach ve Velické dolině

Guľatý kopec ve Velické dolině

Zlomiska v Mengusovské dolině

Západní Železný štít v Mengusovské dolině 

Satanovo sedlo v Mengusovké dolině

Kriváň ve Važecké dolině

Kupoľa ve Velké Studené dolině

Mlynická a Furkotská dolina přechod dvou dolin

Havran a Ždiarska Vidla v Belianských Tatrách

Žiarská dolina v Roháčích

Lyžařský přechod  Haute Route Vysokých Tater

Tatarkův lyžařský okruh okolo Vysokých Tater

Výběr jarních sjezdů ve Vysokých Tatrách

Výběr nejkrásnějších skitúr ve Vysokých Tatrách

Průvodce Štofan Bohuslav: Extrémne lyžovanie, Klaučo Stanislav: Výber skialpinistických a lyžiarských túr, Wala Józef: Narciarstwo Wysokogórskie

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě