Vysoké Tatry v březnu: skialp, horolezectví i turistika

Ve vysoko položených dolinách se dá lyžovat, firnové žlaby vedou jako bílé dálnice až na nejvyšší štíty, ještě se udržely ledopády v zastíněných stěnách, ale skály obrácené k jihu jsou již prohřáté jako v létě.

Zkuste strávit romantický týden na horské chatě, která je tak vysoko, že se sem kromě turistů dostane jen nosič se zásobami v krosně. Poslední takové chaty jsou v celé Evropě už jen tady.

Za romantiku se tu ovšem platí nejen penězi, ale i vlastním potem. Na chatu si všechno musíte vynést sami a každý sjezd bude vykoupen námahou pěšího výstupu.

Na chaty U Zeleného plesa, Pod Rysmi, Zbojníckou a Téryho se totiž nedostanete jinak, než po svých. Už jste někdy šli tři hodiny v hlubokém sněhu do kopce s veškerou výbavou na týdenní lyžařský pobyt? …ne? Potom přemýšlejte již doma o každém gramu, který ponesete v batohu. Deset kilogramů bez lyží je optimum, dvacet maximum, které tam netrénovaný člověk odnese. Nikdo mu nepomůže a co je horšího, nikdo ho ani nepolituje. Všichni ostatní mají výstupu také plné zuby.

Připravte se i na to, že ačkoliv jste na sjezdovce primadonou, v Tatrách jste nikdo. V hlubokém nebo naopak ledovatém sněhu budete místo elegantních sjezdařských figur zuřivě mávat rukama, abyste udrželi rovnováhu, a za jízdy směšně kroutit pánví ve snaze za každou cenu neupadnout. Stejně skončíte s hlavou zabořenou v závěji nebo potlučení pod hromadou sněhu.

Že sebevědomí můžete ztratit i jinak, hovoří historka, která se před pár lety odehrála na Téryho chatě. Skupina zkušených horolezců plánovala na druhý den túru. Shodli se na Vlaštovčí štrbině (Lastovičia štrbina). Připravili lana, skoby, cepíny a všechno potřebné vybavení. Vtom se k nim přitočila plavovláska Františka z kuchyně, od pohledu okolo čtyřicítky. "To si chlapci vylezte, to je pěkná cesta," podporovala jejich nápad. Na udivené pohledy, jak to může vědět, bez přemýšlení odpověděla: "Včera jsem si to sjela na lyžích."

Drsným mužům jejich připravené dobrodružství tak znechutila, že nazítří vyrazili jen na procházku po dolině, při které přemýšleli, zda nezanechat lezení po skalách, ze kterých se atraktivní ženy spouštějí na lyžích.

Chata Pod Rysmi (2250 m)

Všechny chaty postavené v dolince pod sedlem Váha smetly laviny. Ať stavitelé zvolili jakékoliv místo, sníh jejich dílo vždycky zničil. Nejinak je tomu i v současnosti. Legendární chatař českého původu Viktor Beránek se musel před dvěma lety dívat na spoušť, kterou nechala velká lavina z protějšího štítu. Téměř utrhla horní patro s noclehárnou a sněhové spousty se dostaly i do kuchyně a jídelny. Jen co přes léto chatu vyklidil a provizorně uvedl do chodu, spadla druhá lavina a zopakovala práci své starší sestry.

Kde jsou doby, kdy chatař vynesl na chatu klavír, kdy tady končily závody ve vynášení šedesátikilogramové zátěže, kdy tudy proudily davy lidí při komunisty organizovaném výstupu na Rysy… Dnes tu lze po předchozí dohodě s chatařem přespat jen ve vlastním spacím pytli na prochladlé zemi. Chata je tak vysoko, že všechny túry odtud vedou z kopce.

Doporučujeme

Lyže: sjezd dolinkou od chaty k populárním řetězům, opatrně podél nich sejít k Žabím plesům a přes tři prahy připomínající bubny skokanských můstků sjet Mengusovskou dolinou. Bez jediného píchnutí je možné sjet k Popradskému a posléze Štrbskému plesu.

Horolezectví: klasický hřeben na Český štít (obtížnost II), ostrá vodorovná hrana na Žabího koně (III), stěnový výstup Štáflovka na Volí věž (IV)

Turistika: výstup na slovensko-polské Rysy

Zbojnícka chata (1960 m)

Zbojníčka, jak všichni návštěvníci chatě něžně říkají, je úplně nová. Stará (ač tehdy také nově rekonstruovaná) totiž shořela chataři Ludovítu Záhorovi přímo před očima. Od špatně izolovaného trámu v komíně chytila střecha a v pár minutách hořela celá dřevěná stavba jako fakule. Chatař s jedním nosičem stačili onoho červnového večera vyběhnout ven, ale z osobních věcí se jim nepodařilo zachránit nic. Naštěstí bylo ještě spousta sněhu, mraky se honily dolinami a na chatě nebyl žádný host.

Chata shořela do základů, jen toalety stojící mimo objekt zůstaly beze škody. Objekt se podařilo znovu postavit v původní podobě. Prezidentský vrtulník sem přinesl dříví, vojáci v rámci výcviku tahali nábytek, turisté při návratu z hor odnášeli odpadky, truhlářští učni si na vnitřním vybavení udělali maturitu, a práci odvedla i spousta dalších profesí. Dnes se tu spí ve společných noclehárnách a na záchod se chodí pořád mimo budovu.

Doporučujeme

Lyže: Z úzkého sedla Prielom padá široký suťový kužel až na Dlhé pleso pod chatou. Podobný je i sjezd ze sedla Závrat, který pokračuje tak zvaným Generálem pod chatou do úzkého skalnatého místa Bránka, kde se setkává s turistickou cestou.

Horolezectví: hřeben z Prielomu na Východnou Vysokou (II), Vareškový hřeben ve svazích nad chatou (II), jižní stěna Javorového štítu, jižní stěna Široké věže

Turistika: přechod přes Prielom do Bielovodské doliny a celodenní pochod do Javoriny na autobus

Téryho chata (2015 m)

Téryna je nejkrásněji položená chata Tater: stojí u sedmi Spišských ples, sklánějí se nad ní vysoké štíty a z téměř každého vede excelentní lyžařský sjezd. Přesto sem nejezdí mnoho lidí rádo. Na malé kamenné chatě totiž vládne železnou rukou její nájemce Miro Jílek. Kouřit se může jen venku, zhasíná se přesně v deset večer a vstává se v šest, porce jídla tu nejsou nijak závratné a aby ušetřil na topení, nikdo se tu příliš neohřeje. "Téryna jako jediná ještě neshořela, koks se sem nosí z doliny tři hodiny pěšky v létě a dvakrát tak dlouho v zimě a s jídlem je to stejné," obhajuje se Miro Jílek. Jen pivní sudy sem nechává přinést vrtulníkem. Spí se ve společné noclehárně.

Doporučujeme

Lyže: populární je sjezd z Baraního sedla zpět k chatě

Horolezectví: dlouhá Jordánka na Lomnický štít (II), hřeben na Ľadový štít přes Pfinnovu kopu (II), Dubkeho lávka (II) a východní hřeben na Stredohrot (III).

Turistika: klasická túra vede přes Priečné sedlo na Zbojníckou chatu a poté dolů do Smokovce.

Chata Pri Zelenom plese (1551 m)

Příjemný personál, slušné ceny, velké porce jídla a spousta horolezců a lyžařů. To je chata Brnčalka, která má velkou lyžařskou minulost i současnost. Už v roce 1920 zde vedl důstojnický lyžařský kurz major Tůma a sjel takové svahy, které dodnes dávají zabrat i zdatným lyžařům. Po druhé světové válce se nad chatou v Měděné dolině jezdilo květnové mistrovství republiky ve slalomu a ještě v sedmdesátých letech tu na letním firnu trénovala československá reprezentace. Kromě techniky jízdy tu lyžaři získali i fyzičku, protože ke sněhu se muselo každý den ráno dvě hodiny stoupat po svých.

O chatu se dlouhá léta starala Olga Šoltýsová-Gantnerová, která bojovala ve špičce světové sjezdařské elity. Sjezdaři ovšem okolí již opustili, aby je nahradili skialpinisté, kteří tady mají na výběr lehké vyhlídkové trasy i supertěžké sjezdy.

Doporučujeme

Lyže: grandiózní horská túra vede na Baraní sedlo a zpět okolo chaty do Tatranské Lomnice. Celkové převýšení je patnáct set výškových metrů.

Horolezectví: Nemecký rebrík (II) a Szczepaňských cesta (IV) na Kežmarský štít, Medené lávky na Lomnický štít (II), Karbunkulový hřeben (II), krátká hřebenovka na Jastrabí věž (III), jižní stěna Kozího štítu, Motykův komín na Černý štít (V)

Turistika: s velkými zkušenostmi a horolezeckým vybavením je možné si troufnout na Jahňací štít, kam v létě vede turistická značka, nebo Svišťovku, kudy prochází červená.