
Přemyšl - třetí největší evropská pevnost

AKTUALIZACE. Geologické hranice Evropy na východě sice probíhají na Uralu a Kavkazu, ale politické máme za humny. Nárazníkové pásmo mezi evropskou chamtivostí a asijskou rozpínavostí vede odedávna od Baltu k Černému moři. Do prstence nešťastných území patří dnešní východní Polsko a západní Ukrajina, Podkarpatská Rus a maďarsko-rumunsko-ukrajinské pohraničí. Evropu před ruskými hordami měla uchránit obrovská pevnost Přemyšl (Przemyšl). Byla postavena v očekávání první světové války.
Doprava
Vlakem z Krakova přes Rzeszow do Przemyšle. Autem také z Krakowa po silnici E40. Vzdálenost z Krakova je 250 kilometrů.
Jak byla Přemyšl dobyta
26. srpna 1914 zahájila ruská vojska úspěšnou bitvu o Halič a do listopadu postupovala dále do nitra Rakouska-Uherska. Dne 5. listopadu začala ruská vojska druhé obléhání. Vzhledem k tomu, že se pevnost nacházela již hluboko v ruském zázemí, bylo nemožné, aby byla vojska vyproštěna. V zimě 1914-1915 došlo k rychlému vyčerpání zásob, postupně byly snižovány příděly potravin, porážely se koně. Pevnost se ruské armádě dobýt nepodařilo, ovšem posádka čítající 110 tisíc mužů se byla nucena 22. března 1915 vzdát z důvodu nedostatku zásob.
V Evropě byly postaveny na přelomu 19. a 20. století obrovské pevnosti.
Příprava na minulou válku se nepovedla
Jejich stavitelé reagovali na rozmach dělostřelectva na zemi i na moři, a také na změněnou taktiku války.
Jenže vojáci se jako obvykle připravovali na minulé války. U tak obrovských staveb nestačili zachytit exponenciální zvyšování účinnosti zbraní, vývoj vojenské vědy a koneckonců ani změny společenského zřízení.
Nikdo si do první světové války nedovedl představit, na jaká jatka pošlou velitelé své muže a kolik z nich budou politici a vládci ochotni obětovat. Počty zmasakrovaných vojáků šly do milionů a zemřelé civilní obyvatelstvo v zázemí mělo ztráty ještě vyšší.
Přemyšl chránila Vídeň a Pešť
Tři největší pevnosti té doby byly Antverpy, Verdun a Přemyšl. Co krve bylo prolito u západoevropských Antverp a Verdunu, víme všichni. Méně z nás má povědomí, jak to bylo na východě.
Přemyšl v polských rovinách měla zabránit postupu ruských armád na rakousko-uherská hlavní města Vídeň a Pešť (pozdější Budapešť).
Obří válečný komplex pod Karpaty
První zemní opevnění v délce patnácti kilometrů bylo okolo Přemyšle postaveno v době Krymské války (1853-1856), ve které se ukázalo, že válka v Evropě nastane.
Poté bylo sice postaveno mírové železniční spojení Lvov - Přemyšl - Vídeň, ale už se počítalo s jeho vojenským využitím. Železnice urychlila postupnou modernizaci pevnosti nejprve cihlami a poté litým betonem. V poslední fázi před první světovou byla instalována ničivá rychlopalná děla.
Hrozivý komplex nakonec zahrnoval 45 kilometrů vnějšího opevnění okolo Przemyšle, 42 pevností pro pěšáky a 25 dělostřeleckých pevností. Vnitřní patnáctikilometrové opevnění zahrnovalo 18 pevností, tři samostatné pevnostní okruhy a čtyři dělostřelecké pevnosti. K tomu se přičítala samozřejmě další vojenská infrastruktura - sklady, střelnice, prachárna, kasárna, silnice, dílny...
Obránce decimoval hlad za frontou
Pevnost Přemyšl byla a zároveň nebyla dobyta. Nabízí se srovnání s Verdunem. Scénář bojů byl téměř stejný. Výsledkem války byl totální zmar. Přišlo tu o život čtvrt milionu lidí.
Nebudeme podrobně popisovat kdo, s kým a jak u Přemyšle bojoval. Od toho jsou dějepisné učebnice nebo Haškův Dobrý voják Švejk. Velká část knihy se odehrává právě na Haliči, neboli ve východním Polsku, neboli v Ruském Polsku.
Čtěte také: Švejkova cyklotrasa
Na Přemyšl zaútočila novodobá armáda čtyřikrát. Poprvé Rusové v roce 1914 skončili neúspěchem, podruhé Rusové v roce 1915 pevnost vyhladověli a potřetí ji ve stejném roce Rakušané dobyli nazpátek. Čtvrtý a definitivní konec pevnosti nastal v roce 1939, kdy ji na začátku druhé světové války srovnali Němci se zemí.
Pevnost v údolí mezi kopci
Jestli se do Přemyšle vypravíte, na první pohled budete zmatení. Tady že stávala rakousko-uherská superpevnost? Město samo je položené na svažitém území, v centru stojí středověký hrad a okolo jsou samé kopce.
V tom byl onen vtip, který pomáhal obráncům a zároveň byl nakonec jejich zkázou. Město samo bylo v centru obrany, boje sem ani nezasáhly. Granáty létaly, bodáky se blýskaly a kulky osobně jmenovaly na kopcích okolo. Na nich stály všechny pevnosti, o které se sváděly tvrdé boje.
Když byly snědeny všechny krysy
Obrana to byla skvělá, rakousko-uherská posádka včetně českých vojáků byla odhodlaná, ale zlomil ji hlad a vyčerpání. Koně byli poraženi, krysy vyjedeny, polévka z vrány byla považována za luxus a vojákům došly síly. Vzdali se.
Hlavním důvodem bylo, že Rusové zatlačily Rakušany hluboko do Polska a pevnost zůstala osamělá uprostřed ruského území. Rakušané posádce nedokázali pomoci a Rusové měli dost času na obléhání.
Halič a speciálně okolí Přemyšle byla sužováno válkami odedávna. Tudy totiž vedla jediná rozumná cesta z Asie do Evropy a naopak. Jižněji brání velkým armádám sice nízké, ale o to rozlehlejší Karpaty, a ještě jižněji Dunaj a bažinaté řeky stékající do jeho delty.
Za druhé světové války se o tom přesvědčil generál Svoboda a jeho nadřízený maršál Koněv, když přivedli na zbytečnou smrt desítky tisíc vojáků v Dukelském průsmyku.
Kousek odtud jen tak tak proklouzl generál Kutuzov při návratu z tažení proti Turkům a také Suvorov se svými kozáky. Bojovali tu ale už dříve Uhři, Tataři, Turci, Kozáci, Valaši i Němci.
Hitlerův bunkr pro vlak
Opevnění z první světové války využil poněkud kuriozně také Adolf Hitler. Ve Stepini naplánoval setkání s dalším vrahem Benitem Mussolinim v roce 1941. Hitlerův vlak zvaný Amerika byl proto odstavený do krytu. Ten tvořil železobetonový tunel zabudovaný do starého rakousko-uherského příkopu.
Ví se, že Hitlerův vlak tady stál minimálně ještě jednou během tohotu roku. Jednali v něm Himmler, Rommel a Keitel se samotným vůdcem.
Tunel je dlouhý téměř půl kilometru, jeho tvar je jako hřbet ryby a mírně zatočený. Důvodem je pasivní ochrana před leteckým útokem. Bomby by něm sklouzly, piloti by podél něho nemohli letět po přímce a těžko by ho tedy zaměřovali.
Molotovovo železobetonové nic
Památkou na druhou světovou válku je mohutná Molotovova linie opevnění. V roce 1940-1941 zde tento bývalý terorista a později komunistický komisař pro zahraničí nechal postavit impozantní linii železobetonových pevností a bunkrů na rusko-polské hranici. Sovětskému svazu to ale bylo za války platné jako mrtvému zimník, jako Benešovi opevnění v Jeseníkách a Krkonoších a jako Francii Maginotova linie.
Válečné umění a také politika byly v té době už jinde, než si komunisté v Rusku představovali. Němci se svými motorizovanými divizemi projeli Ukrajinou a Ruskem včetně Molotovovy linie jako nůž máslem.
Ukrajinská lidová armáda a Banderovci
Z jihovýchodního Polska a západní Ukrajiny pocházeli bojovníci Ukrajinské osvobozenecké armády. Bojovali na poli válečném i diplomatickém za nezávislost svého lidu.
Z jejich řady vyšel politik Štěpán Bandrea, osvoboditel Prahy Andrej Vlasov i skupiny Banderovců, které se snažily po 2. světové válce přejít z ruské do americké zóny slovenskými a českými horami.
Téměř nikdo z nich nepřežil německou okupaci, sovětské osvobození, odvoz do gulagů, odsun národa Lemků a Bojků do Sudet a řádění NKVD po celém světě (sovětské tajné politické policie). Koncem padesátých let nežil nikdo z významnější představitelů armády, politiky ani místní samosprávy. Všichni byli zavražděni.
Osobnosti z Haliče: Štěpán Bandera a Andrej Andrejevič Vlasov
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku
Blábol
Děkujeme za názor. Mohl byste prosím konkretizovat, proč tento článek považujete za pseudohistorický blábol? Předem děkujeme.
Blábol
Po přečtení tohoto pseudohistorického blábolu budu informace o turistických zajímavostech hledat na jiných serverech.
Nic moc
Mně to přijde jako inspirace velmi dobré. Když článek před lety vyšel napadlo mě, že se tam podívám - a byl jsem nakonec i na druhé straně hranice a už jsme tam byl 3x a vždy je co objevovat. Doporučuju koupit si na to podrobné mapy a vyšli i průvodce po militaristických památkách toho kraje - já mapy koupil v Kiwi a průvodce na ruském webu (už nevím jak se jmenoval, ale bylo to v agličtině a bez problémů bylo placení i pošta). Jinak můj zájem je hlavně Jestřebí hory - kdybyste o opevnění psali další články.
- Autor militariguy
- Datum a čas 22.8.2014 12:21
Proč tendenční?
Horydoly nejsou Dějepisné rozhledy, a proto se snažíme o jednoduché články tak, aby je většina čtenářů byla ochotná přečíst. V tom máte jistě pravdu, že neposuzujeme historické události v podrobném a širokém kontextu. Proč a v čem ale má být tento článek tendenční?
- Autor Andrea - Horydoly
- Datum a čas 3.7.2012 11:32
Nic moc
Nevydařený tendenční článek, který postrádá snahu o objektivní posouzení historických událostí.

Rozhledna Doubravka v Praze
Kyjský rybník: procházky, koupání, bruslení
Může se hodit
Nejčtenější články

Velikonoční zvyky. Ježíš Kristus navazuje na pohany

Rozhledna Doubravka v Praze
Kyjský rybník: procházky, koupání, bruslení

Jiří Prskavec, mistr světa a olympijský vítěz ve vodním slalomu

Pašijový svatý týden Velikonoční
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Interalpin - veletrh | Rakousko, Innsbruck | 6.-9.5. Horské technologie | 6.5. | |
Lodě na Labi | Nymburk | 7.-11.5. | 7.5. | |
Zahájení lázeňské sezony | Poděbrady, kolonáda | 7.-11.5. | 7.5. | |
Setkání karavanistů | Nymburk | 7.-11.5. | 7.5. | |
Cestoslet - festival | Běšiny | 8.-11.5. | 8.5. | |
Otevírání pramenů | Luhačovice, lázně | 9.-11.5. | 9.5. | |
Hrnčířské trhy | Beroun | 10.-11.5. | 10.5. | |
Živé dějiny Jenštejna | Jenštejn | 10.5. | 10:00 | |
Cestovatelský festival | Praha, Paraple | 10.5. | 10:00 | |
Azory - diashow | Praha, Městská knihovna | Přednáší Martin Loew | 12.5. | 19:00 |
Diskuse
Inu | Honza, 9.5.2025 12:29, 1 příspěvek |
No a kto že sa | Honza, 9.5.2025 12:21, 23 příspěvků |
Kořeny zla | Horydoly - Andrea Černá, 8.5.2025 20:03, 23 příspěvků |
Kořeny zla | Honza, 8.5.2025 19:12, 23 příspěvků |
repre do OH | Horydoly, 7.5.2025 17:15, 2 příspěvky |
Kořeny zla | Pivoň, 7.5.2025 13:28, 23 příspěvků |
No a kto že sa | Horydoly, 7.5.2025 13:15, 23 příspěvků |
repre do OH | vodák Marek, 7.5.2025 8:56, 2 příspěvky |
zelené řasy? | Andreas, 6.5.2025 8:12, 6 příspěvků |
Inu proč brigády? | Honza, 5.5.2025 20:10, 3 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Paddle Worldwide | Horydoly , 7.5.2025 19:44 |
Vodácké závody 2025 | Horydoly , 7.5.2025 19:39 |
Lodě na Labi | Horydoly , 7.5.2025 19:29 |
60 let Czech Travel Press... | Horydoly , 4.5.2025 19:06 |
Proběhněte Prahou s Janke... | Horydoly , 2.5.2025 14:29 |
Jižní Čechy startují cykl... | Horydoly , 2.5.2025 10:03 |
Payments To Uzbekistan | Horydoly , 30.4.2025 1:30 |
Trhy na Mariánském náměst... | Horydoly , 19.4.2025 2:52 |