Dříčský komín na Uhlířovu čapku

První horolezecká cesta na Uhlířskou čapku je Dříčský komín (Rackerkamin - Rasovina). Rudolf Kauschka se o něm zmínil jako o snad nejhorší dřině v našich horách a doporučoval ho tělnatým lezcům jako odtučňovací kůru.

Jizerky jsou mezi horolezci známé tím, že se skály musí dlouze hledat a lezení je pouze třešničkou na dortu. I nám se to na Čapce přihodilo - poprvé jsme ji v bukových lesích vůbec nenašli, podruhé jsme ji minuli v husté mlze, potřetí ji konečně objevili, ale už se stmívalo, a teprve napočtvrté jsme se mohli vydat do Dříčského komína.

Na Čepici se lámal horolezecký chleba

Tato cesta má velkou historii!

13. září 1891 přišli pod Uhlířovu čapku dva mladí liberečtí lezci Adolf Gahler a Willi Kahl. Po bližším prozkoumání skály naznali, že se férovými způsoben nahoru nedostanou, a tak vzali lano, uvázali na něj několik uzlů a přehodili ho přes vrchol. Vyšplhali po něm nejspíš Dříčským komínem. Adolf Gahler lezl i nadále. Mezi jeho známé prvovýstupy patří Normální cesta na Divou Máří v Jizerkách a Stará cesta na Kavčí skálu v Děvínském polesí. Willi Kahla zavalila lavina na Marmoladě, kdyš se pokoušel o výstup Normální cestou.

Připomeňme, že Adolf Gahler stál u Čapky již v červenci Adolf Gahler a Heinrich Scholz. Výstup bez umělých pomůcek se jim tehdy zdál nemožný. Gahlerovy uzly na laně tedy zřejmě nebyly náhlým rozhodnutím bezradných horolezců, ale vědomým překročením sportovních pravidel, která se právě tehdy rodila na pískovcích v Sasku a přenášela do Jizerských hor. 

25. března 1904 vylezli Dříčský komín vlastními silami Karl Kirchhof, Rudolf Blumrich a Franz Salomon. To byla parta, která spolu s Rudolfem Kauschkou vylezla ještě ten rok nedalekou Jižní spáru na Kovadlinu a dalších pět let operovala na Obrvégrech neboli Horních skalách v Lužických horách a zvláště na Fellerově věži. Karl Kirchhof padl v 1. světové válce.

DŘÍČSKÝ KOMÍN 

Uhlířova čapka, Jizerské hory

Obtížnost: 4 UIAA. Lze jistit smyčkami, friendy a vklíněnci. Přesto je to odvážná cesta. Klasický komín v drsné žule!

Prvovýstup: 5. března 1904, Karl Kirchhof, Rudolf Blumrich, Franz Salomon.

Výstup: V pravé části východní (údolní) stěny krátkým komínkem na plošinku a dále šikmým komínem na vrchol. V polovině komín vytlačuje do stěny a poté se pokládá. Cesta je dlouhá 30 metrů.

Sestup: Slanění od kruhu do kolmé náhorní stěny na západ na opačnou stranu. Celkem 16 metrů. 

Přístup: Autem po silnici Liberec - Hejnice do Oldřichovského sedla (placené parkoviště, hospoda, ubytování) a pěšky po zelené turistické značce přes Kopřivník a Lysé skály. Vlakem po trati Liberc - Frýdlant do Oldřichova v Hájích a po modré turistické značce k Hřebenovému buku (turistický přístřešek) a po zelené okolo Stržového vrchu.

Uhlířova čapka je dobře vidět z Oldřichova v Hájích a z vrcholu Lysých skal. V terénu mezi mohutnými buky se však špatně hledá. Zpod Lysých skal vede víceméně vodorovná neznatelná stezka se starým horolezeckým značením 500 metrů k nezaměnitelné Stržové plotně a mohutné Kovadlině. Od ní stoupáme strmě v nepříjemném terénu na severovýchod kolmo svahem k Uhlířově čapce.

K nástupu Dříčského komína se dostaneme od náhorní stěny zleva průlezem ve skalách a doprava traverzem po travnaté polici v údolí stěně.

Ačkoliv je Dříčský komín dodnes nejčastěji lezenou cestou na Uhlířskou čapku, v současné době na ni vede celkem šestnáct různých cest a tři varianty.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě   

Komu patří kříž a tabulka?

Na vrcholu Uhlířovy čapky stojí kříž, který už byl několikrát obnoven. Poprvé ho tam zapustilo do skály 11. září 1892  pět horolezců a jeden dělník. Ve skály jsou téměř nečitelně vysekaná písmena jejich křestních jmen a příjmení Willy Kahl, Adolf Gahler, Richard Kaspar, dělník Jantsch H., Wilhelm Horn, Heinrich Scholze.

Pod vrcholem v kolmé náhorní stěně je umístěna pamětní deska, kterou zde umístili přátelé ze spolku Wander-und Kletterfreunde Wirbelsteiner (přátelé turistiky a lezení, kteří si říkali podle skal na Ještědu). O Velikonocích roku 1907 si vzpomněli na kamaráda Karla Gahlera, který tu zde lezl přesně o rok dříve naposledy v Jizerských horách. Zabil se v Gesäuse při pokusu o výstup severní stěnou Festkogel 8. července 1906. Kovová deska časem zrezavěla a byla nahrazena roku 1972 členy vrcholové komise horolezeckého svazu. Při tom omylem ubyla jedna čárka v římském označení měsíce smrti. Nenechme se tedy mýlit, že Gahler zahynul 8.VI., neboť to bylo 8.VII.  

Stáhněte knihu WANDERN und KLETTERN (PDF, 37 MB)

Stáhnětě knihu Topografie skal Jizerských hor (PDF, 22 MB)

 Horolezectví v Jizerských horách

ZVON Severní cesta 5 UIAA
UHLÍŘOVA ČAPKA Dříčský komín 4 UIAA 
KULIČKA NA TIŠINĚ Normální cesta 4 UIAA
STOJKA Východní spára 4 UIAA 
VĚŽ GRÁLU Normální cesta 3 UIAA
OSTRÝ ROH Frýdlantská cesta 3 UIAA
SEDLO Vnitřní komín 2 UIAA

Ledopády v Jizerských horách
Ledopády ve Štolpichu

Obtížnost, ostrá žula a náročné hledání skal

Pozor! V Jizerských horách je stále uplatňována Jizerská klasifikace, jejíž stupnice přibližně odpovídá staré uzavřené Welzenbachově stupnici. Prakticky to znamená, že nejvyšší stupeň je VIc. Při tom VI, VIa, VIb a VIc může znamenat cokoliv - od klasické šestky do devítky ve stupnici UIAA. Nezkušené mohou nejspíš překvapit stupně I, II a III, které jsou výrazně těžší než ve sportovních oblastech, neřkuli na umělých stěnách.

Stupnice sice již byla otevřena a někdy se lze tedy setkat i s moderním označováním obtížnosti podle UIAA, ale to je spíš málokdy.

Poslední tištěný horolezecký průvodce Jizerské hory vyšel v nakladatelství Savana roku 2010 a aktualizovaný dotisk 2012. Stáhněte si mapu Jizerské hory 1:25 000. Průvodce, mapy a obrazové publikace o Jizerských horách si vyberte v knihkupectví Kosmas.

Zároveň je nutno upozornit na velmi hrubou jizerskou žulu s ostrými krystaly, která "žere" oblečení a kůži na rukou i nohou, zvláště na kloubech a kotnících, ale také rychle ničí lezečky a oblečení. Často se tedy leze se spárovými rukavicemi.

Na přístup jsou potřeba dobré pevné boty, protože hledání skal se odehrává v náročném terénu mezi kameny, bažinami a padlými stromy.