Parašutisté se ke svobodě neprostříleli, tisíce lidí za to zaplatilo životem, ale nacismus byl nakonec poražen

27. května spáchali parašutisté atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, nejvyššího nacistu na území Československa.

Ještě týž den vydal jeho zástupce K.H. Frank zákaz nočního vycházení a spustil Heydrichiádu, nacistické policejní běsnění, při kterém přišly o život dvě tisícovky českých lidí.

28. května vzali Němci mnoho nevinných lidí jako rukojmí. Na dopadení výsadkářů vypsali odměnu milion říšských marek.

29. září stanný soud odsoudil 252 lidí k trestu smrti za údajnou spolupráci s odbojem anebo parašutisty. Soudy byly tajné a jejich skutečným účelem bylo vzbudit strach mezi českým obyvatelstvem. Od tohoto dne byly každodenně a veřejně vyhlašovány rozsudky smrti. 

4. června zemřel Reinhard Heydrich v pražské nemocnici Bulovka nedaleko místa atentátu. Příčinou byla zřejmě infekce v břiše po zranění, neboť tehdy ještě nebyla antibiotika běžnou součástí léčby.

10. června vypálili nacisté Lidice, muže postříleli, ženy odvezli do koncentračních táborů a vybrané děti na převýchovu do Německa.

13. června podlehl parašutista Karel Čurda tlaku nacistické mašinérie a poslal poštou udání na policii, která tomu na poprvé nevěnovala pozornost.

16. června se ohlásil Karel Čurda osobně na velitelství gestatapa v Praze. Vypověděl vše, co věděl a pokusil se o sebevraždu. Doufal, že tím zastaví popravy nevinného obyvatelstva. Podobně postupoval další parašutista Viliam Gerik.

18. června byli oba atentátníci nalezeni spolu s dalšími pěti parašutisty z jiných výsadků v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje v Praze. Zásadně k tomu přispěli Čurdovy a Gerikovy informace, navíc byli celé akci oba přítomni. Parašutisté byli zabiti nebo se sami zastřelili. Paradoxní je, že ten den měli být českými odbojáři vyvezeni z Prahy v rakvích.

24. června nacisté vypálili a vystříleli obec Ležáky.

24. října bylo v koncentračním táboře Mauthausen popraveno 254 spolupracovníků, přítel a rodinných příslušníků zabitých parašutistů.

Plánování nečekaně vybouchlo

Zradou parašutistů Karla Čurdy a Viliama Gerika byl odhalen hromadný úkryt několika výsadků. Po nečekaně silných represáliích nacistického režimu se sedm parašutistů stáhlo do krypty pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Ukázalo se totiž, že plánovači ve Velké Británii nepočítali s rezignací a případnou zradou českého obyvatelstva, nevybavili parašutisty pro delší pobyt v protektorátu znalostmi, penězi, doklady ani další potřebnou výstrojí, a především do té doby nevídanou reakcí nacistického režimu, který zaútočil na slabé místo národa - na rodiny, ženy a děti. Nutno dodat, že tohle Němci pod vedením tajné politické policie gestapo zvládli mistrně.

11. března

Obléhací taktika musela vyhrát

V noci ze 17. na 18. června 1942 byl kostel obklíčen. Elitní jednotky SS byly vybaveny kulomety, samopaly, puškami a granáty, policejní jednotky gestapa zase velmi dobrými znalostmi. Ve velení mezi nimi došlo k nejasnostem, a proto celý boj trval sedm hodin. Gestapo chtělo parašutisty živé, esesáci byli vycvičení spíš na zabíjení než zajímání nepřátel.

Boj nemohl dopadnout pro parašutisty dobře. Nejdříve tři bojovali na kúru. Adolf Opálka a Josef Bublík se zastřelili posledním nábojem. Jan Kubiš byl odvezen do nemocnice, ale těžkým zraněním podlehl ještě po cestě. Boj pokračoval v podzemní kryptě, která byla nakonec částečně vyplavena hasiči. Vlastním jedem a střelnou zbraní tam odešli ze světa Jozef Gabčík, Josef Valčík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc.

Celou akci řídilo Gestapo a oddíl SS mu byl přidělen na žádost nejvyššího pražského gestapáka Hanse-Ulricha Geschkeho, neboť tajná policie byla bez uniforem a vyzbrojena pouze pistolemí. Geschke operaci velel, ale SS-mani jednali z počátku po svém, stříleli zvenku dovnitř kulomety, i když v tu chvíli bylo v budově smíšené komando Gestapa a SS.

Proti sedmi partyzánům stálo osm set mužů ve zbrani, týl zajišťovalo české četnictvo a vodu pouštěli do krypty pražští hasiči. Gestapo si dokonce pozvalo ke konzultacím znalce kanalizace a také historiky, aby se ujistilo, že parašutisté nemohou uniknout podzemím. Přesto byly hlídané všechny okolní výpusti do Vltavy.

Parašutisté měli k dispozici pouze dvě bomby, které jim zbyly z atentátu, pistole Colt 1903 Pocket Hammerless 7.65 mm, záložní pistole FN, Walther a Weble 6.35 mm, Opálka měl možná ke Coltu ještě pistoli Ruby 6.35 mm. Střeliva měli zoufale málo, protože ještě v Anglii nafasovali každý jen dva až čtyři zásobníky. I s touto nicotnou výzbrojí nakonec dokázali zranit 15 až 25 německých nepřátel, některé těžce. Gestapo tento počet v hlášení neuvedlo.

Jak skončily hlavní postavy této hrdinské přestřelky?

Karel Čurda byl vyplacen gestapem. Připadla mu částka půl milionu říšských marek, ale příliš si je neužil, protože mu je nacisté vypláceli postupně a ještě je vázali na různé účely. Stal se z něho udavač, spolupracoval na zatčení dalších parašutistů a začal pít. Přejmenoval se na Karl Jerhot a vzal si Němku. Po válce se sám přihlásil československým úřadům, byl odsouzen za vlastizradu a popraven v roce 1947. O milost ani nežádal. Čurdova žena se synem se odstěhovali do Rakouska.

Také Viliam Gerik dostal půl milionu říšských marek. Předpokládal, že bude vydán na Slovensko, jako jeho občan, ale nestalo se tak. Naopak byl přinucen zůstat konfidentem českého gestapa a udal ještě mnoho lidí z okruhu parašutistů. V roce 1943 se pokusil spojit s českým odbojem, ale to bylo odhaleno a on skončil v koncentračních táborech. Osvobozen byl americkou armádou v Dachau. Po válce se přihlásil českým úřadům a byl uvězněn v tzv. Domečku na Hradčanech, odkud utekl, a za krátko byl znovu zatčen a souzen. Za vojenskou zradu byl oběšen spolu s Karlem Čurdou v Pankrácké věznici.

Druhý milion rozdělili němečtí okupanti  mezi 7 občanů říše a 53 menších udavačů z Protektorátu.

Biskup Gorazd, který znovu založil Pravoslavnou církev v Československu roku 1921 a jako její centrum vybral právě nepoužívaný chrám svatých Cyrila a Metoděje na Zderaze v Resslově ulici, se o úkrytu parašutistů dozvěděl v den vypálení Lidic a požadoval jejich přemístění. Už se to nestihlo a Gorazd se sám vydal německé justici. 4. září byl zastřelen na Kobyliské střelnici. Následovalo celkem patnáct poprav čelných představitelů církve, vyvezení zbylých funkcionářů na nucené práce do Německa a zákaz církve. Tím po 21 letech skončila její mise v Československu, která paradoxně trvala stejně dlouho jako mise Metodějova na Velké Moravě. V roce 1987 byl Gorazd svatořečen.

Velitel zasahující SS jednotky Karl Fischer von Treuenfeld byl po akci odvelen na východní frontu a jako generálmajor byl těžce raněn u Tarnopolu. Válku přežil a v roce 1946 spáchal sebevraždu.

Šéf pražského gestapa Hans-Ulrich Geschke, který akci proti parašutistům velel, vymyslel a realizoval vypálení Lidic. Poté byl odvelen do Drážďan a později do Poznaně a Budapešti, kde měl největší podíl za masakry židovského obyvatelstva. Tam jeho stopa končí a s velkou pravděpodobností byl zabit v bitvě o Budapešť, kterou vyhrála Rudá armáda.

Nacistické běsnění v Československu

Atenát na Heydricha a Heydrichiáda:

Gabčík, Kubiš, Valčík a možná Opálka

Muži odplaty: oslavy a vzpomínky

Zde se psaly dějiny našeho národa

VIDEO: Kde byl spáchán atentát na Heydricha? 

Nacisté nebyli levičáci a zabili méně lidí než komunisti

ČSSD a Marksová-Tominová jsou eklhaft a chucpe

VIDEO Rekonstrukce atentátu na Heydricha

Koncentrační tábory:

Pieta v terezínském koncentráku

Vyvraždění terezínského ghetta v Osvětimi

Malý, ale eficientní koncentrák Mauthausen

Česká socha vítá v Mauthausenu

Schindlerův seznam k Krakově

Židé

Žijí mezi námi ještě Židé?

Historie Židů v Mariánských Lázních

Malšín a Bílá paní

Do plynu, nebo zastřelit na místě?

Konec 2. světové války:

Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka v Litrbaších

Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

Generál Vlasov osvobodil Prahu a pak ho oběsili

Pomníčky na Pražské povstání

Sověti postříleli vlastní lidi

Štěpán Bandera: život a smrt za Ukrajinu

Americká kavalerie zachránila lipicány od Domažlic

Američané nabídli zajetí, Rusové kulku do týla

Návštěvy památných míst:

Nový fenomén dark tourism

Terezín - nejtemnější turistický cíl

Čím víc fašisti, tím víc komunisti

Památník Slovenského národního povstání Banská Bystrica

Koľko ľudí prešlo Cestu hrdinov SNP?

Do Kladna a Lidic na koloběžce

Čtěte knihy o výsadku Anthropoid a atentátu na Heydricha z knihkupectví Kosmas: