Svatý Ivan ve Svatém Janu pod Skálou
Svatý Ivan byl český poustevník z 9. století, o němž církev pochybuje. Měl žít ve vodní jeskyni v Českém krasu, diskutovat s Břetislavem I. a od Jan Křtitele dostat kříž. Nad jeskyní ve Svatém Janu pod Skálu je postavený barokní klášter, v ní byly nalezeny středověké pozůstatky muže a silný pramen z ní vyvěrá dodnes.
Odkud víme o svatém Ivanovi?
Nedochovanou staroslověnskou legendu O poustevníku Ivanu, kraleviči korvatském, dokládá pět opisů ze 17. století.
Svatého Ivana zmiňuje latinský protihusitský rukopis Kapitulní legenda (Contra hereticos) z roku 1465.
Legendu popisuje Václav Hájek z Libočan ve své Kronice České 1541.
Za pobělohorské rekatolizace vznikla veršová skladba Život svatého Ivana poustevníka od Friedricha Bridela 1657.
Zda je Ivan svatý nebo dokonce jestli vůbec žil, není vůbec jasné. Češi si myslí podle staroslověnské legendy, že ano, ale církev se kloní spíše k neopodstatněné povídačce.
Germánsko-slovanské války u Berlína
Svatý Ivan měl být synem knížete Gostimysla, který padl roku 844 v boji s Ludvíkem Němcem, a kněžny Alžběty. Pocházel tedy z kmene Obodritů, který patřil k Polabským Slovanům a sídlil okolo Braniboří čili na území dnešního Berlína.
Označení svatého Ivana za kralevice charvátského zároveň odkazuje na Lužické Chorvaty, kteří v té době obývali severní Podkrkonoší.
Gostimysl přišel o život při trestném tažení Ludvíka Němce na Slovany východně od Labe. Jeho syn Ivan (Unwanus či Unvan) byl jako zajatec poslán do kláštera v Sasku. Ivan odtud později přenesl svatovítský kult do Čech.
Když o století později porazil Jindřich Ptáčník svatého Václava a přikázal mu postavit na Pražském hradě kostel svatého Víta, bylo to jenom dokončení Ivanovy mise.
Když Ivan odešel do Čech, bylo to za časů bájného knížete Neklana. V hlubokém skalnatém údolí říčky Kačák našel jeskyni se silným pramenem. Živil se lesními plody a mlékem ochočené lesní laně. V modlitbách zde prožil 42 let nikým nespatřen. Odolával mnoha pokušením jako každý světec. Když se rozhodl opustit poustevnický život, zjevil se mu Jan Křtitel, daroval mu k obraně před pokušením kříž a vyzval ho, ať neodchází. Když Ivana potom pokoušel ďábel, praštil ho Ivan křížem tak, že čert vyletěl z jeskyně a ve stropě po něm zůstala díra.
VIDEO Jeskyně svatého Ivana
Legenda praví, že kníže Bořivoj I. pobývající v tu dobu na nedalekém Tetíně na druhém břehu Berounky, lovil vysokou zvěř. V údolí Kačáku střelil laň a dohledával ji. Když ji uštval poblíž Ivanovy jeskyně, dodělal ji kopím. Z rány místo krve vyteklo mléko, kterého se kníže i jeho družina dosyta napili. Poté se vynořil poustevník Ivan, knížete oslovil jménem a zeptal se ho, proč skolil jeho laň. Poté se Bořivojovi představil.
První doložený Přemyslovec Bořivoj (pro orientaci: měl ženu svatou Ludmilu, která byla později zavražděna na Tetíně, stejně jako její vnuk svatý Václav ve Staré Boleslavi) nabídl svatému Ivanovi život na Tetíně. Ten to odmítl, ale docházel na tetínské bohoslužby sloužené knězem Pavlem. Kromě svatého přijímání nic nejedl ani nepil a ani na koně po cestě nevsedl. Knězi vyprávěl o setkání s Janem Křtitelem a vyjádřil přání být pochován ve své jeskyni. S Bořivojem a Ludmilou rozmlouval o spáse.
Po návratu do poustevny zesnul a byl Bořivojem se ctí pohřben. Smrt svatého Ivana je datována do let 882-893 anebo podle Vitae Sanctorum okolo roku 900.
Všechno bylo jinak?
Jenže všechno mohlo být jinak. Historikům se zdá, že Ivan byl velmi významná postava ranných přemyslovských dějin. Mohl být iniciátorem založení kláštera na Ostrově u Davle na soutoku Vltavy a Sázavy. Založil ho zřejmě Boleslav II. někdy po roce 990. Protože se mu zdál zdejší život příliš rušný, odešel do dnešního Svatého Jana pod Skalou a dožil život v opuštěné travertinové jeskyni. Háček je v tom, že Ivan se setkal buď s Bořivojem I. (žil o století dříve), anebo Boleslavem II. (žil o století později).
Ještě divočejší historická teorie ztotožňuje dva ryze české svaté - Prokopa a Ivana. Možná šlo o stejnou osobu, působící ve středních Čechách na Přemyslovské doméně, v současné době. Ani jeden není oficiálně svatořečen a katolická církev k nim má rezervovaný vztah.
Podle Staroslovenské legendy byl svatý Ivan zarostlý a mohutné postavy. Antropologický průzkum kosterních ostatků nalezených v kryptě kostela určil, že pozůstatky patřily muži zralého věku, robustní postavy, trpícího pseudodnou, což by svědčí o trvalém životu ve vlhkém jeskynním prostředí. Stáří ostatků bylo datováno do 9. až 11. století.
Bořivoj I. údajně zřídil kapli svatého Jana Křtitele a ustanovil sem dva kněze. Roku 1033 Břetislav I. kapli postoupil ostrovskému klášteru. Benediktini zde zřídili proboštství a po zrušení ostrovského kláštera roku 1517 opatství. Oldřich Zajíc z Hazmburka nechal postavit nový kostel. Na přelomu 16. a 17. století byl podle projektu architektů Carla Luraga a Kiliána Ignáce Dienzenhofera postaven barokní klášterní komplex.
Nedostal se na Václavské náměstí, ale zůstal na Karlově mostě
Po zrušení kláštera během Josefinských reforem 1785 zájem o světce opadl. Znovu ožil v rámci českého národního obrození, kdy se každoroční poutě do Svatého Jana pod Skálou staly národními manifestacemi. Světec měl být zahrnut do sousoší svatého Václava na Václavském náměstí v Praze, tam byl však nahrazen blahoslavenou (dnes svatou) Anežkou Českou.
Svatého Ivana si můžete prohlédnout na Karlově mostě. Je součástí sousouší zvaného Turek na pražském mostě. Kombinuje téma zakladatelů řádu trinitářů vykupujících křesťany z muslimského zajetí s poustevníkem Ivanem. Spodní část tvoří kobka s úpícími křesťany, které hlídá pes a Turek s důtkami (původně kopím). Nad vězením svatý Felix rozvazuje pouta vězni a opírá se o kartuš s trinitářským andělem se dvěma otroky. Vpravo je děkovný nápis za odvrácení moru a uzavření míru Rakušanů s Francouzi. Vlevo vyvěrá pramen vody a u něj stojí jelen s červeno-modrým křížkem mezi parohy, jehož zjevení inpirovalo Felixe k založení řádu trinitářů. Na skále v horní části stojí svatý Jan z Mathy s uvolněnými pouty. Vpravo od něj sedí svatý Ivan s křížkem se zastřelenou laní. Výjev původně vrcholil kovovým Božím okem. Sousoší bylo vystavěno u příležitosti pětistého výročí smrti svatého Jana, jednoho ze dvou zakladatelů řádu.
Den památky svatého Ivana se slaví na svátek Narození Jana Křtitele, podle pravoslavného kalendáře 24. června, podle katolického 7. července.
Podle svatého Ivana je pojmenován druh trávy rostoucí na vápencových stepích, kavyl Ivanův, lidově zvaný vousy svatého Ivana.
Projděte se krajem svatého Ivana
Zajímavá turistická trasa, která ukáže působiště svatého Ivana, vychází z Vráže u Berouna (vlak), prochází údolím potoka Kačák k Berounce a končí v Srbsku (vlak). Celkem ujdete 20 km s převýšením 250 m, částečně po lesních cestách, většinou po cyklostezkách a trochu i vedlejších silnicích.
Z Vráže vyrážíme po zelené značce a překonáme po mostě dálnici. Po žluté značce dlouze scházíme lesní stezkou na nenápadné rozcestí Kozí hřbet.
Zde uhneme doleva na naučnou stezku Svatojánské památky a sejdeme na silnici do obce Sedlec. Novodobá roubená kaple svatého Ivana je osazená masivní kovanou mříží s jeho vyobrazením.
Podél Kačáku jdeme krátce po silnici a naučná stezka začne stoupat lesem pod skalkami. Na terénním hřbetu se připojíme k červené turistické značce. Ta nás strmě vyvede ke Kříži. Ohromující výhled z vrcholu Křížové stěny je nejkrásnější v celých středních Čechách. Hluboko pod nohama teče ve vápencovém údolí Kačák, přímo pod námi vidíme svatojánský klášter.
Vracíme se po červené značce dolů s kopce. Míjíme ještě v lese velkou kapli Povýšení svatého Kříže. Zde se poustevníku Ivanovi zjevil Jan Křtitel a věnoval mu dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Kapli z roku 1714 navrhl Kryštof Dienzenhofer ve tvaru řeckého kříže. Uvnitř je sousoší Jana Křtitele s Ivanem z roku 1602, vytesané z červeného vápence.
Na dně údolí, kde se potok otáčí do pravého úhlu a rozšiřuje skalnatý kaňon, stojí obrovský klášter svatého Jana. Nejdřív zde kníže Bořivoj nechal postavit kapličku po smrti svatého Ivana. Kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana Křitele 1030 benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v polovině 11. století založil dceřiný klášter. 1420 byl mateřský ostrovský klášter zničen husity a přeživší mniši se přesunuli do kláštera tehdy nazývaného Svatý Ivan ve skalách. Oldřich Zajíc z Hazmburka financoval výstavbu jeskynního kostela při Ivanově poustevně a vystavěl zde několik zděných budov. Podle něj je nazýván starý kostel Hasenburský a jeho erb se od té doby stal součástí klášterního znaku. 1517 se mniši definitivně rozloučili s neperspektivním klášterem Ostrov a Jan V. přijímá titul Opat u svatého Jana na Ostrově a ve Skalách.
Po staletí ukryté ostatky svatého Ivana byly nalezeny 1584. Velkolepá procesí k tomuto světci byly iniciována jezuity. V době jejich největšího rozkvětu se jich zúčastnili císařové Matyáš, Ferdinand II., Ferdinand III. a Leopold I.
Základní kámen stavby raně barokního kostela svatého Jana Křtitele osobně položil 1657 císař Leopold I. Projekt kostela vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Na hlavním oltáři je velký obraz Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi z roku 1695. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován poutníky a původně stával na Karlově mostě v Praze. Uprostřed kostela stojí náhrobek svatého Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s jeho ostatky.
Ve věži zvoní Matka Boží z roku 1404, jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Jde o zvon z kláštera na Ostrově, v jehož zříceninách byl po nájezdu husitů nalezen. Nový kostel je propojený se starým skalním kostelem neboli jeskyní svatého Ivana. V části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně.
Klášter dostal dnešní podobu 1731, ale o 54 let později byl zrušen císařem Josefem II. Majetek byl rozprodán v dražbě. Majitelem se stal hrabě Sweerts-Spork, později ho od něj koupili Bergerové. Zadní část kláštera byla využívána jako koželužna, přádelna a papírna. 1904-1912 se přeměnil na moderní lázně. Lázeňským lékařem zde byl Antonín Čapek, otec Karla a Josefa Čapků. 1914 koupil kláštera církevní řád Školských bratří a zřídil zde učitelský ústav, který 1942 zavřeli němečtí okupanti.
Tábor nucených prací v klášteře zřídili komunisté 1949 pro práci v okolních vápencových lomech. 1953-1955 zde byla věznice. Pak výukové centrum pro nové příslušníky politické Státní bezpečnosti. 1994 byl klášter konečně vrácen církvi a dnes slouží jako Vyšší odborná pedagogická škola.
Vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně, vyvěrá silný pramen Ivanka. Voda nasycená vápníkem bývala dříve prodávána jako léčivá.
Pramen svatého Ivana spolu s Kačákem udělaly během čtvrtohor velkou práci. Potok Kačák prořízl vápencové skály a vytvořil v nich kaňon. Do něho přitékala z okolních jeskyní a propastí, plná rozpuštěného vápence. Když se dostala na povrch, uhličitan vápenatý se z ní vysrážel a v průběhu věků se nahromadil jako obrovská pěnovcová kupa (používá se též pojem travertin). Tato měkká hornina je dnes v základech kláštera, v ní je přirozená jeskyně svatého Ivana a z ní vytéká pramen Ivanka.
Okraj nejvýznamnějšího středoevropského ložiska tohoto sladkovodního vápence si můžeme prohlédnout na odhalené skále za božími muky hned vede vývěru pramene. Pokud se podíváme zblízka, uvidíme zkamenělou vegetaci z dob lovců mamutů. Listy okolních stromů, větvičky i různé rostliny, které popadaly na jeho dno, postupně obalovaly vápencové sedimenty.
Na návsi ve Svatém Janu pod Skálou obdivujeme barokní sousoší z roku 1731. Tvoří ho tři samostatné sochy - uprostřed Panna Marie, po stranách svatý Jan Křtitel a svatý Ivan. Sochy stávaly do 1801 nad hlavním vchodem kláštera a teprve pak byly přeneseny a sesazeny dohromady na dnešní místo.
Po silnici nás vede žlutá značka hlubokým údolím Kačáku do Hostimi. Po pravé ruce ve svahu si prohlížíme skalní věžku Svatojánská Kobylka a Dušičkovou stěnu.
Sledujeme, že bývalý jez pro tamní mlýn si vzala příroda. Jen málo znatelné pozůstatky zůstávají po jezové koruně a náhonu vlevo pod silnicí. Nezapomeneme se zastavit na pivo v legendární trampské, cyklistické, turistické, jeskyňářské a horolezecké hospodě U Krobiána.
Stále po žluté značce obočujeme ze silnice na lesní cestu, dříve terénní spojku pro nákladní auta do vápencových lomů podél Kačáku. Dnes je horolezecky nejoblíbenější opuštěný lom Divadýlko.
Až sem jezdila úzkorozchodná lomařská železnička směrem na Beroun, po jejímž tělese jdeme k ústí Kačáku do Berounky. Na rozcestí V Kozle u kiosku s občerstvením přecházíme na cyklostezku nazvanou Po stopách českých králů. Hned po pár desítkách metrů se vpravo nad hlavou objevuje obrovské skalní defilé a horolezecká aréna Alkazar.
Po pár kilometrech proti proudu Berounky dorazíme na okraj Berouna. Přejdeme řeku po železničním mostě a po pravém břehu jdeme novou cyklostezkou. Když podejdeme pod tetínskými skálami, kde se také leze, narazíme na železniční motek přes potůček. Podejdeme trať a podél toku vystoupáme neznačenou cestou k Tetínskému vodopádu. Malý vodopádek je přetékaný vodou jen po deštích nebo při tání sněhu, ale stejně musíme zapojit pozornost a sílu na jeho překonání.
Po chvíli se ocitneme v obci staroslavného jména Tetín. Možná de sídlila na okraji Přemyslovské domény již kněžna Teta, sestra Libuše. O pár desítek let později zde už určitě bylo opevněné hradiště s kaplí. Žila zde kněžna Ludmila, první žena, kterou zná naše historie. Byla manželkou prvního knížete Bořivoje. Asi před rokem 890 zde diskutovali se svatým Ivanem. Po smrti svého manžela přes Tetín nejpíš utíkala do Bavor, když se změnila politická situace a Čechy se podvolily Sasům. Byla tady zavražděna 921 dvěma Vikingy, bůh ví v čím žoldu. Ostatně to samé potkalo jejího oblíbeného vnuka svatého Václava 929 nebo 935 ve Staré Boleslavi.
Podíváme se na nepatrné zbytky hradu, který byl odtěžen lomem, ale jsme si vědomi, že byl postaven až několik set let po smrti svaté Ludmily. O kousek dál ještě zajdeme na vyhlídku. Poskytuje poučný pohled do údolí Berounky. Po povodních se na zásah ochránců přírody přestalo těžit a prohlubovat její dno, což vedlo k vytvoření přírodních mělčin a ostrůvků.
Tetín opustíme po zelené turistické značce. Po názvem Stezka svaté Ludmily klesne k Berounce a po cyklostezce nás dovede do Srbska. Vybrat si můžeme z několika restaurací. Po odpolední svačině nasedneme na vlak a jedeme domů.
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku
článek
První polovina je historie a druhá polovina je popis výletu.
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 31.1.2026 22:21
Každá válečná oběť je zbytečná. Voják nebo civilista
Sardinie: jaro a podzim na výlety, léto na koupání
Nejčtenější články
Komořanské jezero pod Krušnými horami
Velké náměstí v Hradci Králové
Sardinie: jaro a podzim na výlety, léto na koupání
Každá válečná oběť je zbytečná. Voják nebo civilista
Teflon: výhody teflonových tkanin v průmyslových a technických aplikacích
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
| AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
|---|---|---|---|---|
| Holiday World - veletrh | Praha, Letňany | 12.-14.3. | 12.3. | |
| Fishing and Hunting - veletrh | Nitra, Agrokomplex | 13.-15.3. | 13.3. | |
| For Bikes and Sport - veletrh | Praha, Letňany | 13.-15.3. | 13.3. | |
| Kolem světa | Praha, Letňany | 14.-15.3. Cestovatelský festival | 14.3. | |
| Orchideje - výstava | Praha, Botanická zahrada | 27.2.-15.3. | 15.3. | |
| Lyžařské plakáty - výstava | Jilemnice, Muzeum Krkonoš | Do 15.3. | 15.3. | |
| Kanada - diashow | Hradec Králové, Adalbertinum | Přednáší Martin Loew | 16.3. | 18:00 |
| Oregon - diashow | Mladá Boleslav, Škoda muzeum | Přednáší Martin Loew | 18.3. | 19:00 |
| Jeskyně Trucovna a Medvědí - diashow | Vrchlabí, Krtek | Přednáší Radko Tásler | 19.3. | 18:00 |
| Dovolená - veletrh | Ostrava, Černá louka | 20.-21.2. | 20.3. |
Diskuse
| баня краснодар | RobertRophy, 12.3.2026 22:33, 2 příspěvky |
| aviatorbatery.in Appealin... | Jonastoino, 12.3.2026 21:10, 2 příspěvky |
| Lewiskit | IsmaelEvirm, 12.3.2026 21:03, 120 příspěvků |
| Каким способом проехать и... | Robertendaf, 12.3.2026 19:39, 1 příspěvek |
| Bier Alkoholfrei Extra Herb | Bretislav, 12.3.2026 19:08, 2 příspěvky |
| сауна в Екатеринбурге | RobertRophy, 12.3.2026 18:46, 13 příspěvků |
| Měl bych dotaz. Kdy svaz ... | Honza, 12.3.2026 13:26, 8 příspěvků |
| Pohrobci Klausovi | Kladivo, 12.3.2026 10:05, 1 příspěvek |
| Hmm | Honza, 11.3.2026 9:55, 1 příspěvek |
| Dobrý odkaz | Kuba Turek, 10.3.2026 17:51, 10 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
| Leoš Šimánek zemřel | Horydoly , 11.3.2026 0:40 |
| Pražský veletržní areál v... | Horydoly , 28.2.2026 17:46 |
| Znovínský košt v Louckém ... | Horydoly , 28.2.2026 17:44 |
| Re: Textilky Slezan ve Fr... | Horydoly , 17.2.2026 11:37 |
| Re: Textilky Slezan ve Fr... | Kuba Turek, 16.2.2026 22:26 |
| Textilky Slezan ve Frýdku... | Horydoly , 16.2.2026 22:25 |
| Vloni prošlo českými leti... | Horydoly , 16.2.2026 12:05 |
| Re: Mirabaud - požadavky ... | uxeuen@mailto.plus, 13.2.2026 20:42 |
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH