NOVÉ FOTKY Slavný horolezec Hans Dülfer nám jako odkaz nechal nejen spoustu překrásných výstupů ve spárách, komínech a sokolících, ale také techniku, jak slanit ze skály pouze s pomocí lana. Tak zvaný Dülferův sed byl dlouho nejběžnějším způsobem slaňování. Ačkoliv je to dnes spíše historická záležitost, každý lezec by ho měl ovládat.
Dülferův sed při slaňování do Pustého lomu na Karlštejnsku.
Hans Dülfer (1892-1915) byl tak dobrý lezec, že překonal svými schopnostmi tehdejší techniky a strategie výstupů, sestupů a dokonce i možnosti používaných pomůcek pro jištění.
Mnohé tedy musel vymyslet, nebo aspoň zdokonalit a zavést do praxe. To se mu povedlo dokonale.
Jedním z jeho vynálezů je tak zvaný Dülferův sed. Je to slaňovací technika, která navázala na dřívější metody, ale učinila slaňování daleko bezpečnějším.
Co potřebujeme? Pouze horolezecké lano. Čím bude silnější, tím lépe. Dülferova konopná kroucená lana byla v tomto ohledu nejlepší. Moderní úzká dvojčata jsou nejhorší. Při slaňování se zaříznou do našeho masa.
Jak postupujeme? Lano protáhneme slaňovacím kruhem, nebo třeba okolo bezpečného stromu na vrcholu skály. Oba konce hodíme dolů. Lano, které jde od nás nahoru, protáhneme rozkrokem a pod pravým stehnem, vedeme příčně přes prsa a přehodíme ho přes levé rameno.
Lano zase vedeme nazpátek příčně přes záda doprava a chytíme ho pravou rukou. Po laně se pomalu posunujeme dolů. Naše tělo slouží podobně jako moderní slaňovací osma, kyblík, nebo jakákoliv jiná brzda.
Slaňovat tímto způsobem lze jen v dostatečně pevném oblečení, aby nás lano neodřelo, nebo aspoň neprodřelo triko či krátké kalhoty. Pozor si také musíme dát na vedení lana okolo těla. Nesmí se dostat na krk, ani kamkoliv na holou kůži.
Dnes Dülferův sed slouží především v situacích, když s sebou neseme pouze lano a nechce se nám tahat v batohu úvazek, karabiny a další lezecké vybavení. My ho používáme třeba při průzkumech odlehlých oblastí s malými skalkami, při vstupu do opuštěných lomů a podobně.
Uvádí se také možnost jeho použití v nouzové situaci, kdy přijdeme o veškeré lezecké vybavení a potřebujeme slanit na laně, které nám zbylo. Zdá se to krajně nepravděpodobné, ale v horolezectví se už stalo takových nehod, které by člověka ani ve snu nenapadly, že je dobré s Dülferem počítat.
Pokud hodláme slaňovat tímto archaickým způsobem větší stěny, nebo dokonce kolmé úseky, vždy pokud to situace dovolí, bychom měli mít připravenou tenkou smyčku na Prusikův uzel. Ten nám zachrání život, když se při slaňování něco pokazí. Když ho uvážeme na lano, můžeme si do smyčky stoupnout a chvíli tak vydržíme. Maximálně pár desítek minut. Jestli do té chvíle nepřijde pomoc, je s námi stejně amen.
Düllferův sed je asi to nejhorší jak lze bez úvazku slanit. Existuji min. 3 pohodlnější způsoby, které jsem ale nikde v metodikách neviděl. Např. lana jdou do podpaží, kříží se za zády a jdou zase před tělo, mezi nohy a vzadu se chytnou do levé či pravé ruky. Maximálně pohodlné a nebolestivé. Lze praktikovat i v tričku, narozdíl od Düllfera. nevím jak se to jmenuje, ale myslím, že to vymysleli indiáni nebo sběrači plodů vysoko na stromech. Doporučuju vyzkoušet a na Düllfera zapomenete téměř okamžitě.
Dnes doporučovanější a bezpečnější variantou slanění bez úvazku je použití techniky Křížového slanění. Jedná se o techniku vymyšlenou v Anglii.Podrobný popis techniky je publikován např. v "Manuál horolezce a horského vůdce", nakladatelství Ivo Železný.Radek
ČERNÁ VDOVA V Pardubucích se 32letý muž rozhodl v noci přeplavat Labe. Utopeného ho našli druhý den ráno policejní potápěči na úrovni parku Na Špici. ... celý článek
Být vegan dnes už není nic výjimečného. Přesto se mnoho lidí, kteří se rozhodli pro veganský životní styl, setkává s nepříjemnými nebo rozpačitými situacemi ve společnosti. Ne proto, že by dělali
Obnovu Ríšovy studánky v Podkomorských lesích u Brněnské přehrady zajistily Lesy České republiky. V okolí jsou lavičky a umělecký reliéf připomínající jednu z hlavních postav Mrštíkovy Pohádky máje. Klasický román se totiž odehrávají i v těchto
Hřebenovka Českým Švýcarskem patří mezi nejzajímavější dálkové trasy, které můžete v Evropě projít. 100 kilometrů a 6 etap se dostalo mezi 24 nejkvalitnějších dálkových pěších tras v Evropě. Hřebenovka získala certifikát Leading Quality Trails.
Oblíbená přímořská letoviska mají své výhody. Jsou dostupná, dobře známá a většinou nabízejí kompletní turistické zázemí. Jenže právě proto bývají v hlavní sezoně přeplněná, dražší a pro mnoho cestovatelů už trochu předvídatelná.
OUTDOOROVÉ VYBAVENÍ Nová kolekce ZAJO přichází přesně v roce, kdy značka slaví 30 let své cesty v horách i ve městě. Tři dekády vývoje, zkušeností a neustálého hledání rovnováhy mezi funkčností, jednoduchostí a stylem se