Keltský svátek Samhain vítá mrtvé

Samhain (samain ve staré irštině anebo samhuinn ve skotské gaelštině) je základem po evropské Dušičky a americký Halloween. Ačkoliv každý z těchto svátků se slaví poněkud jinak, všechny tři vzdávají úctu našim předkům, kteří z tohoto světa již museli odejít.

Zemřelí, úroda a jiný svět

Od  1. století našeho letopočtu, kdy byla většina keltského prostoru dobyta Římany, prolnuly se římské svátky úrody s keltským kultem mrtvých a Samhain se stal velkým svátkem, který slavili všichni. V té době ovšem zároveň nastupovala církevní i světská moc křesťanská, která se s pohanským svátkem střetla, ale nemohla ho zlomit.

ČTĚTE TAKÉ: Keltové v Železných horách

Církev tedy přišla s osvědčeným trikem a na staré oslavy napasovala nový obsah. Papež Řehoř IV. vyhlásil na přelom října a listopadu nový svátek Všech Svatých. Anglicky se jmenuje All Hallows' Day, z čehož se časem vyvinulo pojmenování Halloween.

ČECHY: Gregoriánský kalendář platí od roku 1584

V polovině mezi rovnodenností a slunovratem

Svátek Samhain se slaví v takzvaný čtvrtící den, v půli mezi rovnodenností (den a noc jsou stejně dlouhé) a slunovratem (den je nejkratší a noc nejdelší). Druhým čtvrtícím dnem jsou Hromnice (keltský svátek Imbolc).

Co jsou zimní a letní čas?

Co je na tom všem pravda?

Keltské zvyky zpřed dvou tisíciletí se vlastně nelišily od pověr našich babiček, které se nenápadně protahují do současnosti. Jako bychom jim nevěřili, maskujeme je za zábavu anebo tradici, a v hloubi duše víme, že jsou pro nás důležité a zřejmě i pravdivé.

U večeře se prostírá nejen pro rodinu, ale i pro zesnulé příbuzné, kteří nás mohou navštívit. Zapalujeme za oknem svíčku nebo jiné světlo, abychom bloudícím duším posvítili na cestu. Oblékáme se do cizího oblečení a nasazujeme masky, aby nás nepoznali zlí duchové.

Při Halloweenu proto se proto vyřezávají lucerny pro mrtvé z dýní a křepčí se ve strašidelných kostýmech. Na Dušičky se chodí na hřbitov a zapalují se svíčky za každého zemřelého.

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

21. března 
Jarní rovnodennost

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

27. května 
Atentát na Heydricha

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

28. září
Vražda svatého Václava

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Vzpomínka na věrné zemřelé a Dušičky

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?