Pískovny mezi Brandýsem, Kostelcem a Neratovicemi

Z Prahy do Brandýsa nad Labem a dál do Neratovic jedeme vlastní silou. Večer se vracíme vlakem.

Při tom vyzkoušíme čtyři polabské pískovny. Všechny jsou vyhlášené široko daleko: Proboštská jezera, Lhota, Křenek a Ovčáry.

Během našeho cyklistického výletu prokličkujeme zdánlivě nezáživnou krajinou. Baví nás to. Sledujte naši trasu. Celkem najedeme sedmdesát kilometrů, z toho asi pětinu v terénu.

Hopsa hejsa do Brandejsa...

Vyrážíme od pražské redakce Horydoly na Zahradním Městě. Jedeme ulicemi na velkoměstské periferii přes Štěrboholy, Počernice a Černý Most. Za Makrem projedeme nenápadným tunýlkem pro pěší pod železniční tratí, prosmýkneme se stezičkou skrz křoví a jsme na úplně nové hladké silnici, po které nikdo nejezdí. Je součástí zatím neotevřeného dálničního přivaděče.

Podjedeme pod viaduktem a narazíme na štěrkovou cyklostezku po okraji pole. Přivede nás do Satalic. Po silnici jedeme do Vinoře a na Jenštejn.

Po vedlejších silnicích to bereme přes Dřevčice a Popovice do Brandýsa nad Labem. Tam chceme přejet přes Labe.

Jenže ouha! Radnice souměstí nedokázala pro své občany ani pro nás zajistit provoz přes řeku, když se opravuje most. Nekvalitní dočasná lávka skoro spadla a nesmí se na ní vstoupit, žádný přívoz nefunguje a nejbližší lávka pro pěší, neřku-li most, je pěkně daleko až v Toušni, resp. Čelákovicích.

Spousta cyklistů si tedy krátí cestu nelegálně a nebezpečně přes dálniční most na turnovské dálnici. Jedou přes něj v odstavném pruhu. Cesta na něj je projetá a prošlapaná.

Booking.com

Drkotáme po kamenité říční navigaci ke zdymadlu ve Staré Boleslavi a dál k Proboštským jezerům.

Dříve vyhlášené koupací středisko vypadá jako zanedbaný chudý příbuzný. Voda je pořád stejná jako dřív, černá, teplá a poměrně čistá, ale služby šly dolů. Tobogan už několik let nefunguje, restaurace je zavřená a fungují jen dva buřtostánky. Kemp obývají tak staré karavany, že si je pamatujeme z dětství. Ze všech stran je cítit lenost, beznaděj a bezradnost, co bude s Proboštskými jezery dál.

"Bývalo tady živo, dneska to tady upadlo," vzpomíná postarší dáma na pláži a poukazuje na drobnosti, které úpadek symbolizují: "Dřív si nikdo nedovolil vzít na pláž psa, teď jich tady neustále pobíhá několik. Rybáři vyvrhávají ryby na březích a nechávají vnitřnosti shnít. Vzrostlé stromy už zastiňují i pláže."

Kemp Proboštská jezera: Vstupné na pláž 20 Kč/den, auto 30 Kč, stan 50 Kč. Vlevo od placené písčité pláže je travnatá plážička, kde se lze koupat zdarma. Další možnosti koupání jsou na strmých hlinito-pisčitých svazích okolo všech jezer. Zde se kupají nudisté i lidé v plavkách. Z Labe od Brandýsa sem zajíždí výletní parníček.

Koupání ve Lhotě je placené

Oba kiosky u Proboštských jezer nás odpuzují, a tak se hodláme najíst v nějaké vesnické hospodě po cestě. Míříme k letišti, které chceme objet zajímavými bažinami podél Labe. Jenže narážíme na ochranku nového golfového hřiště, která nás posílá nazpátek na hlavní silnici. Po ní vede cyklostezka.

Proč radní nechali postavit golfové hřiště, vyznačit cyklostezku a zároveň posílají cyklisty do nebezpečného provozu? To nemohli směřovat cyklisty na starou polní cestu, která obchází golfové hřiště? Jediné vysvětlení pro to máme, že snobským golfistům se nelíbí, kdyby na ně koukal plebs na starých plečkách.

V Borku konečně vcházíme do vytoužené hospody. Paneláková hospoda je stejně nepříjemná jako hospodská a horko bez slunečníků na zápraží je stejně hnusné jako smažák. Umělohmotné cosi pozřeme, neboť hlad je nejlepší kuchař.

Mezi poli pokračujeme do Křenku a po silnici na nádraží do Dřís a dál zase polemi do Lhoty. Kus za vesnicí v lese se rozkládá aktuálně nejlepší zdejší koupání. Pískovna Lhota je obehnaná plotem, je u ní velké parkoviště a v areálu stánky, restaurace a písečném pláže.

Platit se nám moc nechce, a tak pískovnu jenom objíždíme po obvodu a jedeme dál. Plot po vojácích je místy opravený a vyztužený novým ostnatým drátem.

Rekreační areál Lhota: Vstupné 50 Kč/den. Východní část se zvláštním vchodem je vyhrazená nudistům. Zákaz vstupu se psy. Jiné než placené koupání není možné.

Jedeme na jezero Křenek k vodním lyžařům

Vracíme se do Lhoty a po silničce krátce šlapeme do Dřís. Hned jak to jde, odbočíme doleva na polňačku. Pár set metrů je to příjemná jízda, ale polní cesta se rychle změní na traktorové koleje, pak zmizí úplně a my se kodrcáme po tvrdých hroudách hlíny mezi kukuřicí po absolutní rovině.

Zorientujeme se až pod kaplí Jana Křtitele. Chvilku ještě jedeme podél meliorační strouhy a pak si to namíříme po cestě od náklaďáků přímo k jezeru Křenek.

Konečně jsme zase u pískovny, kde se nám líbí. Dva kempíky Kačer a Ovčáry na západním a východním konci pískovny nijak neruší. Základna vodního lyžování na severním břehu je oddělená od pláží na jihu.

Čas od času projede po jezeře Křenek člun táhnoucí vodního lyžaře nebo wakeboardistu. Sice způsobí hluk, ale na druhou stranu udělá velké vlny. Na českém písníku si tedy připadáme jako u Jadranu.

Na břehu hoří několik malých ohýnků, v lese stojí stany a na pláži se opaluje lidí tak akorát. Buřtostánek, výčep a zmrzlinový box dotvářejí poklidnou atmosféru letního odpoledne.

Jezero Křenek (též pískovna Ovčáry): Dva kempy jsou placené. Pláž a volejbalové hřiště jsou zdarma. K dispozici jsou placené chemické toalety a kiosky. Základna vodního lyžování poskytuje placené lyžování pro veřejnost.

Poslední pískovna čeká v Ovčárech

Blíží se večer, ale my ještě nemáme dost. Míříme k poslední pískovně Kopa u Ovčár. Polní cestou objedeme jezero Křenek z jihu a ocitneme se u slepého ramena Labe v lokalitě Kopa.

Tam se poněkud odchýlíme od správné trasy a lesem se musíme protloukat nazpátek. Překvapeně staneme u opuštěné a zdemolované infekční nemocnice. Proč stála na samotě, kdo se tady léčil a proč musela skončit jako smutná ruina, je nám záhadou.

Po panelové silničce kousek za sanatoriem vjedeme do hlubokého lesa a vyjedeme z něho přímo u pískovny Kopa. Na jedné straně stojí několik rodinných domků, na druhé se rozkládá pole a uprostřed je miniaturní romantický ostrůvek. Když k němu doplaveme, zjišťujeme, že tráva na něm je posekaná a někdo se o něj vzorně stará.

Pískovna Kopa (u Ovčár): Koupání zdarma po celém obvodu pískovny. V nejbližším okolí nejsou žádné služby. Plavci by neměli rušit rybáře především v jižní části pískovny.

Do Prahy, do hospody, do postele...

Vracíme se k opuštěnému sanatoriu. Přímo skrz les namíříme k modré turistické značce, kterou tušíme před námi. Kdy ji najdeme, napojíme se na ni a necháme se vést okolo obrovské bažinaté plochy, která je pozůstatkem Labe před regulací. Musel to tady být krásný, ale zároveň drsný kout.

Ještě nám zbývá pár kilometrů podél Labe skrz Kozly a Mlékojedy do Neratovic. V tomto městě znovu přejíždíme veletok po mostě.

Potom už nasedáme do vlaku se speciálním vagonem pro samoobslužnou přepravou kol a míříme do Prahy...

KOUPÁNÍ.cz Městská pláž Kostelec nad Labem

...do hospody...

...do postele!

 Koupání v Polabí

Malvíny: Modrá voda a modrá obloha

Pískovny mezi Brandýsem, Kostelcem a Neratovicemi

Poslední koupání u Neratovic

Podél Labe na Koloběžce do Staré Boleslavi

Kokořínskem na koloběžce od koupaliště ke koupališti

Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě

 Na kole kolem Prahy

Benešov
Botič
Botič do Průhonic
Botič do Trojmezí 
Brdské hřebeny
Černošice přes most Inteligence
Dalejské údolí
Divoká Šárka
Dolní Počernice a Běchovice
Dubeč a Lítožnické rybníky
Hrusice
Jevanské rybníky
Jílové, tady už zlato není
Karlštejn na horském kole
Karlštejn na silničním kole
Kocába
Kolovraty
Konopiště
Královice
Levý Hradec
Okoř a Kralupy
Pitkovice a Kuří
Pitkovice a Uhříněves
Posázavská stezka 
Radotínský potok
Rokytka
Říčany
Říp
Šembera
Uhříněves a Hostivař
Voděradské bučiny I
Voděradské bučiny II
Zahořanský potok
Závist