Hašler: Ježíšmarjá ze Sibíře hoši domů jdou

Za Sibíře hoši domů jdou aneb Hrůzostrašná píseň o tom poplachu popisuje politické spory v první republice. Dnes už ví jen pár historiků, o co přesně šlo. Karel Hašler ovšem ve své době popsal motivace politiků, které všichni znali z novin i veřejných vystoupení.

Připomeňme, že kuplet vyšel tiskem roku 1919, kdy byli ještě všichni nadšení z rozbourání Rakouska-Uherska, konce 1. světové války a vzniku Československé republiky. 

Ze Sibíře hoši domů jdou... 
Hrůzostrašná píseň o tom poplachu

Karel Hašler

1. Poslechněte lidé vážení,
jaké bylo u nás zděšení
po té hrůzostrašné zprávě,
že sibiřští chlapci právě
zahájili do Čech velké tažení,
po té hrůzostrašné zprávě,
že sibiřští chlapci právě
zahájili do Čech velké tažení.
Ježíšmarjá, to je k zbláznění!

2.
Syrový prý řekl dohodě,
že nebudou čekat na lodě,
|: je to sice úkol těžký,
ale, když prý půjdou pěšky
budou tady dříve nežli po vodě. :|
A hned nastal poprask v národě. 

3.
Ze Sibiře hoši domů jdou!
rozkřiklo se u nás pojednou,
|: Zemínové praskla blůza,
každý křičel: To je hrůza,
ze Sibiře regimenty do Čech jdou! :|
Bože, chraň vlast naší ubohou!

4.
Švehla, jenž se právě oholil,
vzkřiknul: Kdopak jim to dovolil?
|: Tusar pustil z ruky vesla,
s ministerského spad’ křesla,
sezelenal rázem jako krokodýl. :|
Tohle nám vše Kramář nadrobil!

5.
Fráňa řekla myslíc na matky:
Vždyť jim přijdou na krk na svátky!
|: Zůstaňme jen při dohodě,
že je americké lodě
z Ruska budou vozit do Čech na splátky; :|
nebo aspoň jejich ostatky.

6.
V Právu lidu honem napsal šmok:
Ze Sibiře do Čech není skok,
|: Kramář sved’ je k tomu kroku,
když tam byli přes pět roků,
mohli tam přec zůstat ještě jeden rok, :|
jak si přeje bolševický blok!

7.
Agrárníci ze všech českých měst
na Sibiř hned psali dlouhý list:
|: Hrdinové velkomožní,
počkejte na přes rok do žní,
letos už tu sami nemáme co jíst, :|
jak to možno ve Venkově číst!

8.
Naše svatá hierarchie
řekla: S bohem, světe, adié!
|: V „Čechu“ nadávali vztekle;
Tohleto si Kramář v pekle
od našeho pánaboha vypije! :|
Štěstí, že už Kordač tady je!

9.
Alojs Můna na Pankráci zbled’,
když tu zprávu v Právu lidu čet’.
|: Tohleto mi nenapadlo,
pošlete mi nové prádlo,
mně se zdá, že jsem si do něčeho sed’! :|
Více, říci chudák nedoved’.

10.
Strach se zmocnil Pepka Stivína:
Ježišmarjá, to je novina!
|: Ale sotva svěsil hlavu,
dostal od Šmerala zprávu:
Já ti pošlu, Pepku, vojsko z Berlína, :|
vždyť jsme s Němci jedna rodina!

11.
Hrůza šla na pány keťasy,
začali se chytat za vlasy
|: svatý Orte, Netušile,
přišla na vlast těžká chvíle,
republika jistě konkurs ohlásí, :|
až nás dají všechny do basy!

12.
Každý řádný vládní parasit
křičel: To se musí překazit!
|: Každý, kdo je při korytu
volal: Hajme neutralitu,
tohleto nás může všechny dorazit, :|
pospěšte je někdo zarazit!

13.
Že se octnul v nebezpečí stát,
musel Beneš honem zprávu dát,
|: že je netřeba se lekat,
v Sibiři prý budou čekat,
jak si ráčí naše slavná vláda přát.:|
Proto můžem zase klidně spát!

14.
Už se tedy nemusíme třást
o svou těžce ohroženou vlast,
|: dál mít budem koalici,
dál tu budou bolševici,
dál se může v republice zase krást.:|
Nech ať žije zachráněná vlast!

Kdo a co v Hašlerově kupletu vystupuje?

Sibiřské tažení - československá vojska ovládala 1918-1920 Transibiřskou železnici a bojovala proti komunistické Rudé armádě. Vybojovala přístup do Vladivostoku a vrátila se po moři domů.

Jan Syrový (1888-1970) za první republiky národní hrdina, za okupace podporoval odboj a komunisté ho odsoudili za vlastizradu. Za 1. světové války se přihlásil jako dobrovolník do ruské armády, a stal se příslušníkem České družiny. Zúčastnil se bitvy u Zborova, kde přišel o pravé oko. Velel československým legiím na Sibiři. V Československu byl zemským velitelem a nakonec na příkaz vlády odevzdal armádu nacistům.

Fráňa Zemínová (1882-1962) národní socialistka a bojovnice za emancipaci žen. Komunisté ji po válce odsoudili do vězení.

Antonín Švehla (1873-1933) předseda tří československých vlád a předseda Agrární strany. Za 1. světové války byl představitelem domácího odboje. 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října.

Vlastimil Tusar (1880-1924) sociální demokrat, novinář a premiér v době rudozelené koalice. 1908-1911 byl šéfredaktorem deníku Rovnost. 1918-1919 působil ve Vídni jako vyjednavač mezi Československem a Rakouskem. 1919 stal ministerským předsedou.

Kramář

Právo lidu

Bolševický blok

Agrárníci

Venkov

Svatá hiearchie

Kordač

Alojs Můna

Josef Stivín

Šmeral

keťas

Ort

Netušil

Beneš

Karel Hašler (1879 Zlíchov - 1941 Mauthausen) byl písničkář, herec a režisér. Rytíř české kultury in memoriam.

Od 1897 hrál ve smíchovském divadle Pavla Švandy. Poté hrál v Národním divadle v Brně a v divadle v Lublani, kde účinkoval jako činoherní a operní herec. 1903 byl přijat do Národního divadla v Praze jako činoherec.

1908 se oženil se Zdenkou Frimlovou, se kterou měl tři děti. Jeho švagrem se stal skladatel Rudolf Frimla, který jen pokládám ze jednoho z otců amerického muzikálu (dodnes se hrají operety Rose Marie, Král tuláků a Tři mušketýři).

1916 byl Karel Hašler propuštěn z Národního divadla pro nekázeň. Od roku 1910 ale už zpíval ve vlastním kabaretu Lucerna a během 1. světové války jezdil po českých zemích se svým dalším kabaretem Rokoko. 1919 otevřel vlastní hudební vydavatelství, kde vycházely šansony z repertoáru Lucerny. Mezi válkami a na začátku 2. světové války režíroval filmy.

1938 měl Karel Hašler názorově blízko k českým fašistům a obdivoval generála Radolu Gajdu. Po uzavření Mnichovské dohody tvrdil, že čeští politici stát zaprodali židům.

Za druhé světové války zpíval vlastenecké a protiněmecké písně. Na začátku roku 1941 byl poprvé zatčen gestapem a propuštěn. 2. září 1941 byl zatčen znovu během natáčení filmu Městečko na dlani, zřejmě na udání režiséra Václava Binovce. Byl vězněn na Pankráci a v Drážďanech. 17. října skončil v koncentračním táboře Mauthausen. V polovině listopadu ho v táboře zbil a zkopal opilý příslušník SS, který mu způsobil otevřenou ránu na noze. Zanedlouho se do rány dostala sněť. 21. prosince byl odveden na trestný blok, kde se musel svléci do naha a poté na něj byla puštěna ledová voda ze sprch. Na následky mučení, neléčené flegmóny a úplavice Karel Hašler 22. prosince 1941 zemřel. Městečko na dlani bylo premiérováno devět měsíců po jeho smrti a mělo velký divácký úspěch.

Bonbony, socha, hrob

Karla Hašlera můžeme vzpomenout, když budeme cucat hašlerky, neboť lékořicové bonbony byly pojmenovány z reklamních důvodců po něm. Nejznámější pomník navštívíme na Starých Zámeckých schodech, po kterých sestoupíme z Pražského hradu na Malou Stranu. Symbolický hrob má Karel Hašler je v rodinné hrobce na Hlubočepském hřbitově vedle své matky. Hašlerovu vilu si můžeme prohlédnout v Libčicích nad Vtavou 133, v ulici pojmenované po něm.

KAREL HAŠLER: Po Starých zámeckých schodech

 Historie písniček na HORYDOLY

Až ztichnou Bílé skály

Bim Bam

Byla cesta ušlapaná

Černá Máry

Den přeslavný jest k nám přišel

Dopis Svobodné Evropě

Důl McLaren

Hotel Savoy

Hruška v širém poli

Když jsem já šel tou Putimskou bránou

Mamko moja, já vydávať sa mám

Narodil se Kristus pán

Po Starých zámeckých schodech

Rikatado

Rosa na kolejích

Sibiřští chlapci

Sil jsem proso na souvrati

Ten, kdo si hraje

Tibetská nomádská píseň

Tichá noc, svatá noc

Trucker´s Hitch

Tvůj bílý šátek

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje

Whisky to je moje gusto

Česká hymna: Kde domov můj

Tibetská hymna

SEZNAM: Zpěvníky na internetu