Silvestrovský skialp v Sellrain

ohoří Sellrainer Berge se nachází necelých třicet kilometrů západně od Innsbrucku. Ohraničeno je od západu Ötztalskými Alpami, od východu a jihu Stubaiskými Alpami a od severu Inntalským údolím. 

550 kilometrů z Prahy

Lokalita je tedy pro našince ideální. Po dálnici je to z Prahy do vesničky St. Sigmund in Sellrain nějakých 550 kilometrů.

Kdo by se snad v zeměpisných názvech nevyznal, stačí vědět jedno: Je to ideální skialpová oblast na prodloužený víkend.

Pokud si vybereme pro zaparkování dědinu St. Sigmund, budeme se muset smířit s parkovným. Chvíli po našem příjezdu na prázdné parkoviště přijíždí světlý minivan, z něhož se postupně trousí sedm veselých tváří.

"Ahoj Kačko!" Dáváme se do horlivé debaty o plánech na letní expedice, koštujeme vzájemně lihoviny připravené na nadcházejícího Silvestra a kolem druhé hodiny ranní uleháme vedle auta do vymrzlého spacáku.

Stoupáme na lyžích, spolu s námi jdou sáňkaři

Nastavíme budíka? "Néé, ráno nás vyžene zima."

V deset hodin ráno se ukazuje, že nočních deset stupňů pod nulou kvalitu spánku neovlivnilo. Snažíme se tedy nezkrátit si první den v horách a rychle pobalit a vyrazit. Daří se to ale až v čase oběda.

Mezitím se parkoviště naplňuje k prasknutí. Až na chatu Gleirsch Alm se prodíráme mezi davy rodinek se sáňkami. Dokonce odoláváme lákadlu v podobě točeného weissbiera a mažeme na jih mírně stoupajícím údolím až ke spodní stanici nákladní lanovky na chatu Pforzheimer Hütte (2308 m).

Po krátké pauze na oběd dorážíme posledních sto padesát výškových metrů k chatě. Ve winterraumu praská dřevo v kamnech a hřeje se voda na čaj. Ideální vánoční idyla.

PANORAMA: Sellrain, závěr údolí Gleirsch v zimě

Kliknutím na snímek otevřete velké panorama: 

Už se nám nedaří vyrazit na plánovanou túru. Šetříme síly na nadcházející oslavu Silvestra.

Příchod Nového roku ve winterraumu

Ve winterraumu společně s námi na nový rok čekají ještě tři Němci. Ze začátku vypadají plaše, to ale netrvá dlouho. Za chvíli se přidávají ke společnému veselí. Každý po svém.

Někdo ulehá ke společenské hře na palandu, ostatní posedávají u stolu, povídají a konzumují. Kolem jedenácté je několikrát slyšet názor, že šampaňské můžeme otevřít hned, ať se netrápíme až do půlnoci. Nakonec ale vydržíme a Nový rok vítáme jak se patří. Prskavky před chatou, špunty vzduchem a vzájemné objímání.

Prašan na Sonnenwand

Nástup na chatu a veselici máme tedy za sebou, přijeli jsme však hlavně kvůli horám. Ranní vstávání se už druhý den nedaří podle představ, plán je vzhledem k jistým okolnostem jasný.

První půlka posádky našeho auta chce přes sedélko Zischgenscharte přejít a slyžovat na chatu Westfalenhaus (2273), já a Klára vzhledem k mému zvýšenému počtu šroubů v páteři a Klářině první zkušenosti se skialpem volíme jednodušší variantu nalehko na Sonnenwand (3091).

Zbytek české výpravy má v plánu něco úplně jiného. K našemu velikému potěšení během dne zjišťujeme, že jejich stopy nakonec vedou do téhož sedla, kam se v pozdním odpoledni dostanemi i my. 

Poslední dvě serpentiny vynecháváme, protože nemáme s sebou haršajzny (stoupací železa na lyže) a užíváme si skvostný sjezd zčásti po ledovci v čerstvém prašanu až na dno doliny.

Se zapadajícím sluncem běžkujeme údolím zpátky pod chatu, kde se naposled loučíme s německými snowboardisty. Ještě jednou nasazujeme pásy a se soumrakem vystupujeme zpátky k vytopené noclehárně. 

Večer se nese v podobném stylu jako ten předchozí, akorát si už nemusíme lámat hlavu nad tím, jak vydržet až do půlnoci. Kolem desáté ukončujeme diskusi okolo Kaččiny knihy Vladivostop, jejíž tři výtisky nosí všude s sebou pro případné zájemce o koupi, a hurá do hajan.

Sjezd v mlze mi natáhl záda

Poslední den výletu se nám konečně daří vstát o něco dříve, už skoro jako skialpinisté. Není to ale nic platné. Venku padá sníh, rozfoukalo se a viditelnost se snížila na několik desítek metrů.

Všichni společně se tedy vyrážíme směrem k nedalekému Rosskogelu (3081). Já s Klárou ve výšce 2750 m otáčíme špičky lyží do údolí a mlhou sjíždíme po paměti zpátky k chatě.

Litujeme došlých baterek v navigaci. Víc času stojíme a mžouráme do mlhy, než sjezdujeme. Kousek od chaty přemlouvám GPS a ta nám z posledních sil ukazuje správný směr.

Sjezd se neobejde bez menšího karambolu. V difuzním světle přehlížím terénní nerovnost a sněhová mulda se mi postarává o nejpoctivější protažení zad od srpnové operace. Chvíli se děsím co se mnou bude, nakonec se ale ukazuje, že takové lyžování v mlze může být i zdravotně výhodné.

Poslední sjezd a hurá do Burger Kinga

Druhý den musím zpátky do lázní, a tak je výlet u konce. Zbývá tedy už jen něco drobného sníst, uklidit bivak, naházet eura do kasičky a vzhůru dolů. 

Cesta k autu se nese ve stejném duchu jako předchozí sjezd, akorát už to není tolik z kopce. To ale neznamená, že bychom si ještě naposled nestihli užít trochu prašanu.

Nabíráme kluky ve vedlejším údolí. Definitivní tečkou za prvním letošním skialpem je tradiční návštěva Burger Kinga za Mnichovem.

Winterraum (tzv. zimní prostor) slouží jako ubytovna v horské chatě, která je mimo letní sezonu uzavřena. Některé chaty jsou bez winterraumu, další ho mají v přízemí či suterénu, jinde jsou postaveny jako samostatné domečky mimo chatu a poslední možností je, že jako winterraum slouží vstupní část chaty uzamčená univerzálním AV-klíčem (lze si ho za zálohu a mírný poplatek půjčit v nejbližší pobočce německého nebo rakouského Alpenvereinu). Vždy je nutné se informovat předem, jak se do ubytovací části lze dostat.

Winterraum bývá vybaven palandami, dekami, základním nádobím a kamny s dřevem. Nikdy ovšem není jisté, kolik turistů a lyžařů dorazí, a tak je nutno počítat s nouzovým přespáním v nepohodlí.

Za služby se platí do kasičky, která je ve winterraumu umístěná. Ceníky jsou různé, ale obvyklá cena je 5 E/přespání, 5 E/denní spotřeba dřeva a někdy je také k dispozici pivo, šnaps či svařené víno za cca 4 E. Při odchodu je potřeba vyčist kamna a uklidit pro další návštěvníky.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě 

Tipy na skialpinistické túry

Silvretta: Dreiländerspitze a Augstenspitze

Silvretta: Sellrain

Ötztal: Wildspitze

Ötztal: Fernerkogel a Wildspitze

Ötztal: Wannetjoch

Ötztal: Radurschltal a Glockturm

Berchtesgaden: Watzmann

Dolomity: Marmolada

Dolomity: Colbricon

Alta Valtellina: Sobretta

Alta Valtellina: Monte Breva

Hohe Tauern: Grossglockner

Hohe Tauern: Dobratsch

Berner Oberland: Wetterhorn

Kalkalpen: Dachstein

Kalkalpen: Hochschwab

Vysoké Tatry: Téry Expres

Vysoké Tatry: Svišťový štít

KRKONOŠE: Sněžka - Labský důl - Obří důl - Lysá hora - Kotel - Studniční hora- Čertova strouha - Bílé Labe - Mumlava

Přechody: Krkonoše, Vysoké Tatry, Hoch Tirol, Haute Route