Výstava v Basileji: Jak Švýcarsko nepomohlo Židům k útěku před Hitlerem

V roce 1938 mnohé země uzavřely své hranice pro Židy, takže cestování bez pasu bylo pro ně nemožné.

Snažily se jim nějak pomoci tisíce lidí na celém světě.

Pomocníci této pronásledované skupiny existovali i ve Švýcarsku. Spousta neznámých  lidí dala k dispozici peníze, které přes neutrální adresy pomocí židovských organizací proudily k rukám diplomatů ve švýcarském Bernu, především k zástupcům exilové vlády Polska a honorárního konsulátu Paraguaye.

Paralelně byly vytvořeny seznamy ohrožených, sestaveny archy s jejich fotografiemi a žádostmi jejich příbuzných.

Tehdejší (byl to rok 1938) paraguayský honorární konsul Rudolf Hügli o této akci napsal: "Byli jsme zaplaveni žádostmi." Za 500 franků vystavil stovky blanko pasů s nimiž mohli pronásledovaní bez nebezpečí odcestovat do USA, Palestiny a států jižní Ameriky, většinou přes Sovětský svaz a Japonsko.

Také basilejský notář a advokát Marcus Cohn, otec filmového producenta Arthura Cohna, se v této akci silně angažoval.

Podle odhadů se takto zachránilo mezi 8000 až 10 000 lidí.

Akce byla oficiálním místům trnem v patě a byla prozrazena.  Rudolf Hügli byl sledován a jeho nadřízení ho nařkli z toho, že přijímá neoprávněné poplatky.

Hlavním cílem úředníků bylo dozvědět se, zda-li uprchlíci s takto vystavenými pasy nepřijeli do Švýcarska ilegálně. Při prohlídkách různých bytů v Ženevě, Lausanne, Montreux a Curychu padlo do rukou policie nepřeberné množství materiálů - dopisy, žádosti, pasové fotografie.

Radní a tehdejší švýcarský ministr zahraničí Marcel Pilet-Golaz na základě toho pak celou akci zabrzdil. Oficiálně si to Švýcarsko nechtělo uprostřed druhé světové války s nacisty nějak rozházet, a tak celá věc byla utajena a zůstala dlouho pod pokličkou.

Pro mnohé pronásledované bylo bohužel pozdě. Už se jim nepoštěstilo vyhnout se deportaci.

V expozici basilejského židovského muzea jsou vystavené, tenkrát zajištěné stránky s desítkami fotografií. Tito zobrazení se tak k cestovnímu pasu - své záchraně - nedostali. Celé židovské rodiny i s malými dětmi pravděpodobně holocaust nepřežily.

INFO: Jewish Museum of Switzerland 

  Levičácké totality nacismus a komunismus

1917 Hoši od Zborova: Legionáři proti Rudým

1938 Žijí mezi námi ještě Židé?

1938 Jak Švýcarsko nepomohlo Židům k útěku

1940 Milion zavražděných Židů, Poláků, Cikánů, Sovětů

1941 Vzpomínky sochaře Antonína Nykla na Mauthausen

1944 Vyvraždění terezínského rodinného tábora

1944 Malý eficientní koncentrák Mauthausen

1945 Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka

1945 Schindlerův seznam

1945 Američané nabídli zajetí. Rusové kulku do týla.

1945 Sověti postříleli vlastní lidi

1945 Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

1946 Německá nacistka ze západočeského zapadákova

1948 Železná opona

1949 Památník Vojna u Příbrami

1950 Americký brouk mandelinka bramborová 

1951 Vlak svobody z Aše do Selbu

1951 Památník na bitvu u Sokolova

1952 Ježíšek není a dárky nosí Děda Mráz

1952 Bedřich Reicin roztáčel kola komunistických dějin

1953 Doktor Máj z Jáchymovského lágru

1955 Za komunisty nemůže slabá paměť, ale nedostatek inteligence

1956 Ivan Stěpanovič Koněv utopil v krvi Budapešť

1957 Ptení u Prostějova: Je strach žít!

1959 Česká socha vítá v Mauthausenu

1961 Berlínská zeď

1961 Prožil jsem socialismus v Karlových Varech

1963 Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

1968 Ruské tanky v Karlových Varech 1968

1968 Sovětské tanky v Praze

1968 Likvidace inteligence v roce 1968

1969 Jan Zajíc se upálil pro svobodu

1970 Smuteční oheň za Jana Palacha a Jana Zajíce

1972 Malý příběh jedné pozvánky

1977 Krabice od bot Thermal

1980 Komunistka, milenka, demokratka Jana Nagyová (Nečasová)

1988 Polský kanál: Neúspěšná cesta za svobodou

1989 Bourali jsme vesele zeď z betonu a ocele

1990 Je to prosté: Svoboda!

1992 Díky za Rudé Krávo!

2012 Svoboda slova na Karlovarsku?

2012 Václav Sloup je hajzl. Vždycky si to budu myslet

Zobrazit místo Turistika na větší mapě