Omyly v názvosloví Vysokých Tater

Ospravedlňujem sa všetkým, ktorých som nechtiac urazil. Samozrejme že som diskutoval len s konkrétnym diskutérom. Iste nájdu sa aj taķí, ktorí  majú podobné názory ako on. Prepáčte mi to. Ďakujem.

Pane, asi se nějak míjíme, což je mi líto, poněvadž máme oba dva rádi Tatry a zřejmě o nich něco víme. Takže to zkusím vyjasnit:

Nezpochybňuji já ani kdokoliv v Horydoly,cz/Horydoly.sk právo pojmenovat Slovákům cokoliv na Slovensku. Jenom se vyjadřujeme k tomu, proč tomu tak bylo, případně jaký původ název může mít. Děláme to tak nejen se slovenskými a českými názvy, ale také dalšími zahraničními. Pro turistu je totiž zajímavé vědět, proč a jak se jmenuje místo, kam míří.

O Polském hřebeni jste začal sám. Ona citace v našem článku pochází právě od Ivana Bohuše.

Onen kartograf byl ve skutečnosti generál Albrecht von Sydow. Překlep se samozřejmě může stát nám stejně jako Vám. Já jsem zase nepřesně v této diskusi uvedl jeho roli - samozřejmě to byl Prušák, ale jeho dílo posloužilo především návštěvníkům z Uherska, kteří jeho cestopis spojený se dvěma mapami využívali dlouhá desetiletí při turistické exploataci Vysokých Tater. Zde je Sydowova mapa.

Pane Toci, nebo jak se jmenujete. Vemte prosím na vědomí, že někteří z nás se stydí za to, co sem kdo do článku občas napíše. Tak nás prosím neházejte do jednoho pytle s autorem a pište v jednotném čísle, oslovujte jen jeho.

Myslím konkrétně tento vás odstavec:

Nakoniec ešte jedna poznámka. Nerozumiem tomu, prečo sa na Vašej internetovej stránke neustále zaoberáte slovenskými reáliami. Nie ste odborníci, na názvoslovie ani na iné problémy dotýkajúce sa napríklad slovenských ...

Samozřejmě že s vámi souhlasím, co jste sem napsal. Alke máte smůlu v tom, kdo ten článek asi napsal:-) Diskuze opravdu nemá smysl ...

A ešte dovetok k tomu nemecky mluvicimu kartografovi v službãch Uhorska. Bol to pruský dôstojník geograf Albrecht Sindow. Napísal dielo: Bemerkunden auf einer  Reise im Jahre  1827 durch die  Beskinden uber Krakau und Wieliczka nach den Central Karpaten . Berlin 1830. ( Poznámky z cesty v roku 1827 cez Beskydy, Krakow a Wieliczku do Centrálnych Karpát vydané v Berlíne). Ako môžete tvrdiť také hlúposti, že bol nemecky hovoriaci kartograf v službách Uhorska. Nič o tom neviete. 

Už s Vami nemienim diskutovať. Hráte sa na slovíčka. Ovce alebo dobytok nie sú podstatné.  Dúfam,že názov Poľský hrebeň je Vám už jasný a rovnako aj České Tatry. A Ťažká dolina, pleso, štít? Ten sa bude tak volať aj keď budete o tom sto rokov polemizovať. Ste nenapraviteľný , nepoučiteľný  a zarputilý človek. Navyše dovolím si tvrdiť ,v tejto téme ,totálny laik. Nemám čas na neplodnú polemiku. Pozdravujem prekrásnu českú zem a všetkých múdrych ľudî , ktorí v nej žijű a majú radi Slovensko aj s jeho Tatrami a ich názvami.

Aha, takže se mnou souhlasíte. Sice to popisujete poněkud květnatě, ale ano - přes Polský hřeben to byly ovce nebo jen zboží, ano - teorie o těžké i české dolině jsou rovnocenné. 

P.S.: Byl to německy mluvící kartograf ve službách uherské země, jejíž součástí bylo Slovensko.

P.P.S.: Ivan Bohuš je samozřejmě nejuznávanější znalec tatranského názvosloví a jeho syn pokračuje v jeho stopách. Proto ho také v tomto článku citujeme. To, že jsme uvedli Jasan Bonuš (známý taneční mistr), byl náš překlep. Děkujeme za upozornění.

P.P.P.S.: Zabýváme se slovenskými reáliemi, protože to naše čtenáře zajímá. Možná jste si nevšiml, ale kromě české verze www.horydoly.cz existuje souběžná verze www.horydoly.sk 

Poľský hrebeň: Nič si nepredstavujem. Citoval som  z knižky uznávaného historila Vysokých Tarier Ivana  Bohuša. Pravdepodobne Vám to meno nič nehovorí. Je autorom  mnohých historických knižiek o Tatrách.  Ak napísal, že pašovali dobytok, tak učite nehnali stáda kráv, volov, koní a pod.  cez hrebeň. Možno jednu - dve kravy, neviem.  Vtedy nezaznamenávali to do historických análov. Možno len pašovali tovar.  Ale to nie je podstatné.  Pravdepodobne to boli, okrem iného tovaru, ovce. Tie sa dokážu  pohybovať  aj po málo prístupnom teréne. Dnes sú tam reťaze, ale v 17. storočí neboli pašeráci takí "zhíčkaní"  ako dnešní turisti. Pokiaľ ide o  hranicu Poľský hrebeň, odporúčam Vám, aby ste si preštudovali staré mapy. Poľský hrebeň nikdy netvoril hranicu medzi Poľskom a Uhorskom. Pozri: http://www.hory.sk/images/tatry_1896b.jpg

Ťažká dolina:  Pastieri určite nevynášali ovce cez prahy. Ovce chodia po ťažkých terénoch a aj pastierom, zvyknutým na zlé terény, sa táto dolina zdala ťažká, keď ju tak pomenovali. V 17. storočí o Čechách v tomto kraji nikto asi nevedel. A nepochybujem, že meno doliny bolo, ako uvádza Ivan  Bohuš, bolo  skomolené do češtiny, veď je to prirodzené.  Potom v 19. a takmer celom 20. storočí sa preberalo zo starých sprievodcov a turistických máp, ktorých autormi boli najmä Česi.  Za prvej republiky to bolo prirodzené, veď Česi boli na Slovensku ako doma, zastávali takmer všetky rozhodujúce posty a úrady. Po druhej svetovej vojne sa to bolo tiež celkom prirodzené, veď sme  boli jedna kajina a prečo by Česi nemali mať v Tatrách svoj  štít, dolinu a pleso?   Až po vzniku Slovenskej republiky sa Slováci vrátili k pôvodnému názvu. Netreba im to upierať. Prečo by si nemali nazvať vo svojej krajine čo chcú a ako chcú?. Nakoniec vrátili sa len k pôvodnému historickému názvu a to im nemožno zazlievať.  Viete, možno neviete, že  Slovensko s Českom  spája Česká cesta?  Vedie  z Moravy cez Holíč, Senicu, Jablonicu, Trnavu, Galantu.... Bola to pred stáročiami veľmu úzka cesta, ktorá viedla úvalmi ( ujezdmi) pomedzi Malé Karpaty. Dnes je z nej už len lesná cesta, ale stále sa volá Česká cesta. Slováci proti jej názvu  nič nemajú!!!!! Ťažký štít, dolina i pleso už nikdy nebudú české. To Slovákom nemôžete upierať.

České Tatry:  Mnohí Poliaci od  vzniku Českoslvenskej republiky vždy  spájali Slovákov s Čechmi alebo skôr naopak. Slováci boli pre nich Česi, a tak v ich hlavách boli aj České Tatry. Po vzniku Slovenskej republiky objavili Slovensko a museli zmeniť  České Tatry na Slovenské a konečne  vedia, že existujú Slováci. Aj v inom zahraničí sme všetci boli Čeko. Dnes už  Slovákom nehovoria Čeko.  V Tatrách žijem dlhé desiatky rokov, viac ako máte Vy , a čosi o tom viem. 

Nakoniec ešte jedna poznámka. Nerozumiem tomu, prečo sa na Vašej internetovej stránke neustále zaoberáte slovenskými reáliami. Nie ste odborníci, na názvoslovie ani na iné problémy dotýkajúce sa napríklad slovenských hôr. Akceptuje už konečne realitu a správajte sa ako kultivovaní ľudia. Tu na Slovensku nikoho nezaujíma, ako ste si  ,napríklad, pomenovali Vaše hory v Krkonošiach alebo inde. Je to Vaše právo.  Aj Slováci majú právo na to čo si doma urobia a ako napríklad niečo pomenujú.   Zbavte sa už konečne mentorstva. Máme vás radi a nechceme, aby sme na seba brechali. Je to úplne zbytočné a smiešne.

Pokud si pod pojmem dobytek představujete ovce, tak to podél dnešních řetězů bylo jistě možné, i když riskantní a velmi namáhavé pro zvířata i lidi. Pokud i jiný dobytek, tak nevím, nevím. 

Může to samozřejmě být podobný problém jako s Českou/Ťažkou dolinou. Teď se preferuje geneze etymologie z jakéhosi těžkého vynášení ovcí přes ty nejméně dva skalní stupně, které jsou na cestě podél Českého vodopádu k Českému plesu.

Jenže stejně tak může být původ názvu v tom, že Poláci vždy nazývali Tatry za svými hranicemi České Tatry a to se přeneslo i na Českou/Ťažkou dolinu a s těžkým vynášením ovcí to nemuselo mít nic společného.

Taková mnohdy nesmyslná přejmenování a zpětné vyýklady se běžně dělají na "dobytém" území. My v Čechách s tím máme bohaté zkušenosti - třeba Česká Lípa alias Böhmisch Leipa opravdu není strom, ale cesta. Nebo Havlíčkův Brod byl vždycky Německý Brod, nebo jsme na několik desetiletí vymazali název regionu Sudety, atd, atd.

Turek má vždy pravdu:-)

Táto informácia je z knižky Ivana Bohuša, ktorú citujem. Presnejšie: " V skutočnosti však jeho názov nevyplýva z hraničnej polohy, ale z toho, že sedlo bolo dôležitým prechodom poľských pašerákov, ktorí tade preháňali dokonca dobytok z Poľska do Uhorska". 

Preto, prosim, nepochybujte.