Omyly v názvosloví Vysokých Tater

Omyly v názvosloví Vysokých Tater
Vysoké Tatry, Lomnický štít, observatoř na vrcholu.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Zeměpisné názvy ve Vysokých Tatrách vycházejí většinou z lidového názvosloví. Toponyma jsou odvozená od tradičního pojmenování důležitých bodů (štítů, dolin, hřebenů a ples). Mnohdy se jména různě posunula, přepsala nebo už jen málokdo ví, od čeho jsou odvozená. 

Občas se můžeme o původním názvu jenom dohadovat. Křiklavým případem byla nedávno přejmenovaná Česká dolina na Ťažkou dolinu. S tím se svezl i Český štít, Česká veža, Česká štrbina a České pleso.

Tatranští nadšení jazykovědci a vlastivědní objevitelé se domnívají, že název nepochází od Čechů, ale je to prý omyl německého kartografa, který špatně zapsal goralské označení pro těžko přístupnou dolinu. Třicet let s tím otravovali na příslušných místech, až byl jejich výklad přijat za jediný správný a dolina dostala slovenský název s národoveckou pachutí.

Ironií osudu ovšem je, že Česká dolina může mít jméno také od Českých Tater. Tímto termínem Poláci tradičně označují Vysoké Tatry za svými státními hranicemi, kam patří i Česká dolina. I termín České Tatry však Slováci neradi slyší.

6 názvů: Proč se tak jmenují?

Přední znalec názvosloví Vysokých Tater Ivan Bohuš uvádí šest nepochopených názvů významných míst:

Rysy (2499) - pomenovanie vzniklo z goralského "rysy" čo znamená čiary, ryhy. Tie skutočne dobre vidno pri pohľade zo severu na vrchol Rysov ale aj celý úsek severných stien v pokračovaní na Mengusovské štíty - sú to žľaby a šikmé terasy dlho do leta zasnežené a tým sa vinímajúce ako zvislé línie na tmavom pozadí skalných stien.

Horydoly.czPovzbuzení nastávajícím rodičům

Vysoké Tatry. Rysy a Kriváň.

Zlobivá (2457) - pomenovanie vzniklo podľa výrazných žľabov, ktoré sú charakteristické pre tento štít pri pohľade z Kačacej doliny. Žľab sa po goralsky povie "zlob". Zlobivá teda neznamená štít, ktorí sa hnevá (od českého zlobiti se), ale štít s výraznými žľabmi.

Horydoly.czLyžiarske terény v doline Zlomísk a na Tupej

Vysoké Tatry, Zlobivá a Západní štít nad Železnou bránou (vpravo).

Gánok (2461) - ide o štít horolezeckej verejnosti známi ako Ganek, pre ktorý je typická mohutná skalná terasa - galéria Ganku, nad 300 m vysokou severozápadnou stenou. Pomenovanie je vlastne prenesený význam gánku ako vyvýšeného priedomia. Ganek je však po goralsky a gánok je po liptovsky teda rečou územia ktoré nemá nič spoločné s danou lokalitou.

Horydoly.czStará cesta na Galerii Ganku a Representanti se připravují

Vysoké Tatry. Zleva Ganek, Rumanov štít a Zlobivá nad Rumanovou dolinkou.

Oštepy - zakončenie hrebeňa Prostredného hrotu (2441), pre ktoré je typický tvar odštiepnutia sa vrcholových partií hrebeňa od hlavného masívu Prostedného hrotu. Oštep je športový nástroj a so skalným masívom charakteristických tvarov nemá nič spoločné.

Horydoly.czDubkeho lávka na Stredohrot a Východní hřeben: 15 délek

Vysoké Tatry. Téryho chata. V pozadí Stredohrot a Žltá stena.

Poľský hrebeň (2199) - spišsko-nemecký názov ktorý sa odvinul od mylného nazývania Goralov Poliakmi (zámena vznikla z podobnosti goralčiny a poľštiny). Za Poľským hrebeňom ležiaca Bielovodská dolina bola územím goralov z Jurgova, ktorý ležal na slovenskom území (obec bola predaná Poľsku za časť surovinovo zaujímavého územia Tešína počas ministrovania Beneša v Masarykovej vláde za bývalej ČSR). Poľský hrebeň teda nikdy pred vznikom tohto názvu nebol hraničným hrebeňom medzi Slovenskom a Poľskom a územie za ním na severe, bolo územím Slovenským.

Horydoly.czDlouhá Martinka na Gerlach

Vysoké Tatry. Gerlachovský štít (2656 m).

Ťažká dolina, pleso a štít (2502) / Česká dolina, pleso a štít. Dolina s ťažkým prístupom pre pastierov oviec dostala v goralčine pomenovanie "čynsko", čo je po spišsky "češko". Omylom nemeckého mapéra v 19. storočí vzniklo potom pomenovanie s prídavným menom "Česká/český"

Horydoly.czO přejmenování čtěte: Česká je Ťažká

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

České omyly

Ospravedlňujem sa všetkým, ktorých som nechtiac urazil. Samozrejme že som diskutoval len s konkrétnym diskutérom. Iste nájdu sa aj taķí, ktorí  majú podobné názory ako on. Prepáčte mi to. Ďakujem.

  • Autor Toci
  • Datum a čas 5.10.2015 18:12
Reaguj
České omyly

Pane, asi se nějak míjíme, což je mi líto, poněvadž máme oba dva rádi Tatry a zřejmě o nich něco víme. Takže to zkusím vyjasnit:

Nezpochybňuji já ani kdokoliv v Horydoly,cz/Horydoly.sk právo pojmenovat Slovákům cokoliv na Slovensku. Jenom se vyjadřujeme k tomu, proč tomu tak bylo, případně jaký původ název může mít. Děláme to tak nejen se slovenskými a českými názvy, ale také dalšími zahraničními. Pro turistu je totiž zajímavé vědět, proč a jak se jmenuje místo, kam míří.

O Polském hřebeni jste začal sám. Ona citace v našem článku pochází právě od Ivana Bohuše.

Onen kartograf byl ve skutečnosti generál Albrecht von Sydow. Překlep se samozřejmě může stát nám stejně jako Vám. Já jsem zase nepřesně v této diskusi uvedl jeho roli - samozřejmě to byl Prušák, ale jeho dílo posloužilo především návštěvníkům z Uherska, kteří jeho cestopis spojený se dvěma mapami využívali dlouhá desetiletí při turistické exploataci Vysokých Tater. Zde je Sydowova mapa.

Reaguj
České omyly

Pane Toci, nebo jak se jmenujete. Vemte prosím na vědomí, že někteří z nás se stydí za to, co sem kdo do článku občas napíše. Tak nás prosím neházejte do jednoho pytle s autorem a pište v jednotném čísle, oslovujte jen jeho.

Myslím konkrétně tento vás odstavec:

Nakoniec ešte jedna poznámka. Nerozumiem tomu, prečo sa na Vašej internetovej stránke neustále zaoberáte slovenskými reáliami. Nie ste odborníci, na názvoslovie ani na iné problémy dotýkajúce sa napríklad slovenských ...

Samozřejmě že s vámi souhlasím, co jste sem napsal. Alke máte smůlu v tom, kdo ten článek asi napsal:-) Diskuze opravdu nemá smysl ...

  • Autor Lely
  • Datum a čas 5.10.2015 17:00
Reaguj
České omyly

A ešte dovetok k tomu nemecky mluvicimu kartografovi v službãch Uhorska. Bol to pruský dôstojník geograf Albrecht Sindow. Napísal dielo: Bemerkunden auf einer  Reise im Jahre  1827 durch die  Beskinden uber Krakau und Wieliczka nach den Central Karpaten . Berlin 1830. ( Poznámky z cesty v roku 1827 cez Beskydy, Krakow a Wieliczku do Centrálnych Karpát vydané v Berlíne). Ako môžete tvrdiť také hlúposti, že bol nemecky hovoriaci kartograf v službách Uhorska. Nič o tom neviete. 

  • Autor Toci
  • Datum a čas 5.10.2015 16:51
Reaguj
České omyly

Už s Vami nemienim diskutovať. Hráte sa na slovíčka. Ovce alebo dobytok nie sú podstatné.  Dúfam,že názov Poľský hrebeň je Vám už jasný a rovnako aj České Tatry. A Ťažká dolina, pleso, štít? Ten sa bude tak volať aj keď budete o tom sto rokov polemizovať. Ste nenapraviteľný , nepoučiteľný  a zarputilý človek. Navyše dovolím si tvrdiť ,v tejto téme ,totálny laik. Nemám čas na neplodnú polemiku. Pozdravujem prekrásnu českú zem a všetkých múdrych ľudî , ktorí v nej žijű a majú radi Slovensko aj s jeho Tatrami a ich názvami.

  • Autor Toci
  • Datum a čas 5.10.2015 16:30
Reaguj
České omyly

Aha, takže se mnou souhlasíte. Sice to popisujete poněkud květnatě, ale ano - přes Polský hřeben to byly ovce nebo jen zboží, ano - teorie o těžké i české dolině jsou rovnocenné. 

P.S.: Byl to německy mluvící kartograf ve službách uherské země, jejíž součástí bylo Slovensko.

P.P.S.: Ivan Bohuš je samozřejmě nejuznávanější znalec tatranského názvosloví a jeho syn pokračuje v jeho stopách. Proto ho také v tomto článku citujeme. To, že jsme uvedli Jasan Bonuš (známý taneční mistr), byl náš překlep. Děkujeme za upozornění.

P.P.P.S.: Zabýváme se slovenskými reáliemi, protože to naše čtenáře zajímá. Možná jste si nevšiml, ale kromě české verze www.horydoly.cz existuje souběžná verze www.horydoly.sk 

Reaguj
České omyly

Poľský hrebeň: Nič si nepredstavujem. Citoval som  z knižky uznávaného historila Vysokých Tarier Ivana  Bohuša. Pravdepodobne Vám to meno nič nehovorí. Je autorom  mnohých historických knižiek o Tatrách.  Ak napísal, že pašovali dobytok, tak učite nehnali stáda kráv, volov, koní a pod.  cez hrebeň. Možno jednu - dve kravy, neviem.  Vtedy nezaznamenávali to do historických análov. Možno len pašovali tovar.  Ale to nie je podstatné.  Pravdepodobne to boli, okrem iného tovaru, ovce. Tie sa dokážu  pohybovať  aj po málo prístupnom teréne. Dnes sú tam reťaze, ale v 17. storočí neboli pašeráci takí "zhíčkaní"  ako dnešní turisti. Pokiaľ ide o  hranicu Poľský hrebeň, odporúčam Vám, aby ste si preštudovali staré mapy. Poľský hrebeň nikdy netvoril hranicu medzi Poľskom a Uhorskom. Pozri: http://www.hory.sk/images/tatry_1896b.jpg

Ťažká dolina:  Pastieri určite nevynášali ovce cez prahy. Ovce chodia po ťažkých terénoch a aj pastierom, zvyknutým na zlé terény, sa táto dolina zdala ťažká, keď ju tak pomenovali. V 17. storočí o Čechách v tomto kraji nikto asi nevedel. A nepochybujem, že meno doliny bolo, ako uvádza Ivan  Bohuš, bolo  skomolené do češtiny, veď je to prirodzené.  Potom v 19. a takmer celom 20. storočí sa preberalo zo starých sprievodcov a turistických máp, ktorých autormi boli najmä Česi.  Za prvej republiky to bolo prirodzené, veď Česi boli na Slovensku ako doma, zastávali takmer všetky rozhodujúce posty a úrady. Po druhej svetovej vojne sa to bolo tiež celkom prirodzené, veď sme  boli jedna kajina a prečo by Česi nemali mať v Tatrách svoj  štít, dolinu a pleso?   Až po vzniku Slovenskej republiky sa Slováci vrátili k pôvodnému názvu. Netreba im to upierať. Prečo by si nemali nazvať vo svojej krajine čo chcú a ako chcú?. Nakoniec vrátili sa len k pôvodnému historickému názvu a to im nemožno zazlievať.  Viete, možno neviete, že  Slovensko s Českom  spája Česká cesta?  Vedie  z Moravy cez Holíč, Senicu, Jablonicu, Trnavu, Galantu.... Bola to pred stáročiami veľmu úzka cesta, ktorá viedla úvalmi ( ujezdmi) pomedzi Malé Karpaty. Dnes je z nej už len lesná cesta, ale stále sa volá Česká cesta. Slováci proti jej názvu  nič nemajú!!!!! Ťažký štít, dolina i pleso už nikdy nebudú české. To Slovákom nemôžete upierať.

České Tatry:  Mnohí Poliaci od  vzniku Českoslvenskej republiky vždy  spájali Slovákov s Čechmi alebo skôr naopak. Slováci boli pre nich Česi, a tak v ich hlavách boli aj České Tatry. Po vzniku Slovenskej republiky objavili Slovensko a museli zmeniť  České Tatry na Slovenské a konečne  vedia, že existujú Slováci. Aj v inom zahraničí sme všetci boli Čeko. Dnes už  Slovákom nehovoria Čeko.  V Tatrách žijem dlhé desiatky rokov, viac ako máte Vy , a čosi o tom viem. 

Nakoniec ešte jedna poznámka. Nerozumiem tomu, prečo sa na Vašej internetovej stránke neustále zaoberáte slovenskými reáliami. Nie ste odborníci, na názvoslovie ani na iné problémy dotýkajúce sa napríklad slovenských hôr. Akceptuje už konečne realitu a správajte sa ako kultivovaní ľudia. Tu na Slovensku nikoho nezaujíma, ako ste si  ,napríklad, pomenovali Vaše hory v Krkonošiach alebo inde. Je to Vaše právo.  Aj Slováci majú právo na to čo si doma urobia a ako napríklad niečo pomenujú.   Zbavte sa už konečne mentorstva. Máme vás radi a nechceme, aby sme na seba brechali. Je to úplne zbytočné a smiešne.

  • Autor Toci
  • Datum a čas 5.10.2015 14:36
Reaguj
České omyly

Pokud si pod pojmem dobytek představujete ovce, tak to podél dnešních řetězů bylo jistě možné, i když riskantní a velmi namáhavé pro zvířata i lidi. Pokud i jiný dobytek, tak nevím, nevím. 

Může to samozřejmě být podobný problém jako s Českou/Ťažkou dolinou. Teď se preferuje geneze etymologie z jakéhosi těžkého vynášení ovcí přes ty nejméně dva skalní stupně, které jsou na cestě podél Českého vodopádu k Českému plesu.

Jenže stejně tak může být původ názvu v tom, že Poláci vždy nazývali Tatry za svými hranicemi České Tatry a to se přeneslo i na Českou/Ťažkou dolinu a s těžkým vynášením ovcí to nemuselo mít nic společného.

Taková mnohdy nesmyslná přejmenování a zpětné vyýklady se běžně dělají na "dobytém" území. My v Čechách s tím máme bohaté zkušenosti - třeba Česká Lípa alias Böhmisch Leipa opravdu není strom, ale cesta. Nebo Havlíčkův Brod byl vždycky Německý Brod, nebo jsme na několik desetiletí vymazali název regionu Sudety, atd, atd.

Reaguj
České omyly

Turek má vždy pravdu:-)

  • Autor Pravda
  • Datum a čas 5.10.2015 10:47
Reaguj
České omyly

Táto informácia je z knižky Ivana Bohuša, ktorú citujem. Presnejšie: " V skutočnosti však jeho názov nevyplýva z hraničnej polohy, ale z toho, že sedlo bolo dôležitým prechodom poľských pašerákov, ktorí tade preháňali dokonca dobytok z Poľska do Uhorska". 

Preto, prosim, nepochybujte.

  • Autor Toci
  • Datum a čas 5.10.2015 10:24
Reaguj
Celkem 15 příspěvků v diskuzi


Rybičky plavou v Botiči

Rybičky plavou v Botiči

Ačkoliv Botič pře léto ve spodním toku téměř vysychá, v parku Grébovka se stále drží ryby.... celý článek

Ralsko AKTUÁLNĚ 2022

Střední Botič je zapadaný stromy aneb špatná rada je drahá

registrovat

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
Super volbou na letní rekreaci je určitě ubytování Velký Meder. Turistům a nadšencům hor by se mohlo hodit ubytování Vysoké Tatry, kde najdete ty nejlepší chaty a chalupy.
Získejte bonus za vklad v nejlepším online kasinu v České republice.
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Online cz casino s licenci slot-vegas.cz







Nejčtenější články

Catching the Train v Řeži. Pěkná čtyřka na rozlezení nebo dolezení

Catching the Train v Řeži. Pěkná čtyřka na rozlezení nebo dolezení

CLIMBING GUIDE Řež na Vltavě pod Prahou platí za baštu tradičního horolezectví ve středních Čechách. V posledních letech přibývají sektory pro sportovní lezení. Vylezli jsme skalní pilířek nad železniční stanicí, kterým
Jílové, tady už zlato není

Jílové, tady už zlato není

V Jílovém u Prahy se těžilo zlato dva tisíce let. Za tu dobu vyrvali lidé ze skal asi jedenáct tun žlutého blýskavého kovu. To je kovová kostka o hraně pouhých tři čtvrtě metru.
Jabloň - proč byste ji měli mít na zahradě?

Jabloň - proč byste ji měli mít na zahradě?

Kdo ještě nemá ani jednu jabloň, měl by si ji co nejdříve pořídit. Ne nadarmo se říká, že jedno jablko denně je zárukou zdraví a vitality. Jablka jsou ovoce s lahodnou chutí
Sportovní hodinky: co umí a k čemu je používáme?

Sportovní hodinky: co umí a k čemu je používáme?

Sportovní hodiny má na ruce téměř každý běžec, ať zrovna závodí nebo trénuje. Své výkony eviduje, zpracovává a data využívá sprinter na stadionu, čtvrtkař, půlkař, mílař, ale i maratonec a skyrunner. Samozřejmě také
Co rozhoduje o dobrém zákaznickém servisu?

Co rozhoduje o dobrém zákaznickém servisu?

Zákaznický servis by měl tvořit integrální součást strategie každé značky. Dokonce ani ta nejlepší nabídka není úplná, pokud nezahrnuje model obsluhy. Právě na dobrém pocitu zákazníka do značné míry závisí

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Vtáčnik - začátek lezení   Povolení lezení 1.7.-31.1. 1.7.
Svatý Jan - povolené lezení Křížová stěna Povolené lezení 1.7.-31.12. 1.7.
Tour de France Francie 1.-24.7. Silniční cyklistika 1.7.
Bitva u Hradce Králové Hradec Králové 2.7.
Orient Express Hlubočky 2.-6.7. Orientační závod na horském kole 2.7.
Letní turistický sraz Olomouc 5.-9.7. 5.7.
Smetanova Litomyšl Litomyšl 9.6.-5.7. Hudba 5.7.
Mezzalama Skyclimb - běh Itálie Gressoney 7.7.
Eurobike - veletrh Německo, Frankfurt 13.-17.7. Cyklistika 13.7.
Přejezd republiky Novohradské hory 15.-17.7. 15.7.

Diskuse

Botič Novinář, 27.6.2022 11:48, 1 příspěvek
ODS z Prahy 1, ne Piráti ... Kája, 23.6.2022 10:04, 6 příspěvků
ODS z Prahy 1, ne Piráti ... Pavka, 23.6.2022 0:23, 6 příspěvků
ODS z Prahy 1, ne Piráti ... Kája, 22.6.2022 19:11, 6 příspěvků
ODS z Prahy 1, ne Piráti ... Pavka, 22.6.2022 19:04, 6 příspěvků
ODS z Prahy 1, ne Piráti ... Lukáš, 22.6.2022 12:25, 6 příspěvků
Autoři vlasta, 21.6.2022 11:00, 10 příspěvků
!!!! strašný news, 17.6.2022 9:15, 6 příspěvků
wilderoben Riso, 13.6.2022 12:35, 56 příspěvků
Jo jo Honza, 11.6.2022 10:11, 1 příspěvek

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Svět se klame! Chybí mu p... milan šupa, 9.6.2022 18:49
Re: Střední Čechy turistické Horydoly , 7.6.2022 11:57
Re: Střední Čechy turistické Horydoly , 7.6.2022 11:54
Vesmír na dosah ruky Horydoly , 7.6.2022 11:51
Zveme vás na koloběžkový ... Horydoly , 7.6.2022 11:45
Elektrokoloběžky Horydoly Open, 24.5.2022 9:52
Adam Ondra v magazínu Sport Petr Šlajer, 20.5.2022 7:45
Táborisko pod Vysokou Horydoly , 19.5.2022 22:48