Vzpomínka na věrné zemřelé a Dušičky

Slavnost Všech svatých připomíná všechny svaté. Nejde jen o kanonizované světce, ale také o ty "jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo."

Západní křesťané slaví 1. listopadu a východní křesťané první neděli po letnicích (tedy v létě). Katolíci hned druhý den 2. listopadu navazují Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé, neboli Dušičky. V tyto dva dny se navštěvují hřbitovy, případně hroby umístěné jinde, a zapalují se svíčky, pokládají květiny či věnce a modlí se za zemřelé.

Svátek Samhain vítá mrtvé

Je to vlastně velmi starý rituál. Křesťané ho převzali od Keltů a ti zase bezpochyby od někoho před sebou. Skončily žně a začíná nový biologický rok. Napřed bude nic, potom jarní pučení, letní úroda a pak zase podzimní sklizeň. Přichází čas tmy, zimy a smrti. Budeme si povídat s mrtvými, někteří z nás překročí hranici mezi životem a smrtí natrvalo. Usmíříme si bohy obětinami, odložíme jim něco z našeho tepla, světla a jídla.

Staří Keltové pálili dřevo na hranicích a jeho odleskem jsou dnešní hořící svíčky, obětovali část úrody a my část svého platu, abychom koupili umělé květiny na hrob.

Slavnost všech svatých

Na Východě se od 4. století slavil společný svátek všech mučedníků (v syrském obřadu v době velikonoční 13. května a v byzantském obřadu první neděli po Letnicích). Důvodem zavedení svátku byla nemožnost slavit každý jednotlivý den světců. Papež Řehoř III. svátek pro západní církev v 7. století přesunul na 1. listopad, výroční den křesťanského vysvěcení římského Pantheonu, původně pohanského chrámu všech olympských bohů, na kostel Panny Marie a všech svatých mučedníkům (13. května 609).

Od 8. století se v Irsku a v Anglii začal slavit svátek Všech svatých a nejen mučedníků 1. listopadu. Svátek se rychle rozšířil a v Římě se tento svátek slaví od 9. století díky papeži Řehoři IV.

Vzpomínka na všechny věrné zemřelé

Křesťané věří, že tak jako Kristus vstal z mrtvých a žije, tak také spravedliví po smrti budou žít navěky. Tajemství společenství se samotným Bohem je ovšem mimo chápání a představivost lidí zde na světě. Bible o tom mluví obrazně: "Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, to všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují."

Památka všech zemřelých je vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do tohoto nadpozemského života a dlí právě v Očistci. Modlitba za mrtvé je součástí každé mše, ale na Dušičky se slaví hromadně a všeobecně.

Veřejná oslava je známa poprvé po roce 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. Od 11. do 13. století se památka rozšířila do dalších zemí a od 14. století zdomácněla v Římě. Od roku 1915, kdy začala obrovská jatka 1. světové války, mohou kněží celebrovat toho dne tři mše, aby zvládli do té doby nepředstavitelné množství vojenských mrtvol v zákopech i zemřelých civilistů v zápolí.

MELANCHOLICKÉ FOTKY: Dušičky v Černošicích pod jezem

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

21. března 
Jarní rovnodennost

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

27. května 
Atentát na Heydricha

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?