Andělská hora, významný hrad u Karlových Var

Nejstarší zmínka o Andělské hoře, jinak též Engelsburg zvané, pochází z roku 1402, kdy hrad patřil k bečovskému panství.

Básník Goethe

Z hradu uvidíte na severu vrcholy Krušných hor Plešivec, Špičák, Klínovec, na východě Doupovské hory, na jihu Tepelskou vrchovinu a na jihozápadě nejvyšší vrcholky Slavkovského lesa.

Zřícenina Andělské hory zůstala díky své dominantní poloze s dalekým výhledem po okolní krajině oblíbeným výletním místem.

V roce 1786 sem dokonce z nedalekých Karlových Varů pozval přátele Johann Wolfgang von Goethe a oslavil tu s nimi své sedmatřicáté narozeniny. Goethe rád pobýval v západočeských lázních a podnikal výlety do okolí.

Zrádce Jakoubek z Vřesovic

Majitel hradu, rytíř Jakoubek z Vřesovic si za husitských válek kromě vojenského řemesla přivydělával i přepadáváním pocestných. Mimo jiné prý také prznil a zabíjel nevinné panny. Při pronásledování jedné z dívek se zabil pádem do propasti.

Určitě se ovšem ví, že byl na husitské straně. Ve válečných Čechách bohatl, na severovýchodě získal mnohá panství a postupně se od husitů odkláněl. To vyvrcholilo, když nepřijel do bitvy u Lipan a nechal své bývalé spojence na holičkách.

Krásná Britka, Francouzka nebo Keltka?

K Andělské hoře se váže pověst o krásné Alvíně, kterou sem jakýsi hradní pán Ursinus unesl z dalekých zemí. Byla snad potomkem legendárního krále Artuše. Manželství se ale nevyvíjelo šťastně a utrápená Alvína, zklamaná hrubostmi a zlobou svého muže, hledala útěchu v pomoci lidem v podhradí. Ti ji zato milovali a zvali andělem. Není snad tady původ jména hradu?

Stalo se pak, že zlotřilý Ursinus omylem vypil jed, který připravil pro ubohou Alvínu. Ta si posléze vzala dítka a i s nimi následovala svého otce Tristana zpátky za moře do země svých předků, do země Anglů a Sasů.

Je možné, že hrad byl postaven opravdu pro někoho vysoce postaveného ze západní Evropy. Mezi historiky se mluví o princezně, která byl nežádoucí v Anglii. Fantastické terorie mluví dokonce o pokračování keltské rodové line z Čech přes Anglii nazpátek na Andělskou horu.

Booking.com

Alchymista Jakob Tentzel

V okolí hradu se vyskytují čerti, víly, skřítkové a vůbec zázračné bytosti. Dodnes je občas někdo potká.

V sedmnáctém století, kdy hradu vládl Linhart Colonna z Felsu, tu pracovala alchymistická laboratoř. Pracoval v ní alchymista a kouzelník Jakob Tentzel.

Proč zrovna tady našel příhodné klima pro své magické pokusy? Andělská hora podle esoteriků všech možných specializací vyzařuje mimořádně silnou kladnou energii. Proto také byla voda, která kdysi prýštila ze studánky na úpatí hory, léčivá. A za ní přicházeli poutníci.

Dějepisec Augustin Sedláček

Loupežníci prokazatelně provozovali své řemeslo kolem Andělské Hory ještě v 19. století. Zůstaly o tom soudní zápisy.

Historik Augustin Sedláček o hradu píše: "K nejkrásnějším zříceninám našeho království patří Andělská hora mezi Vary a Bochovem. Hrad tento daleko viditelný stojí na hrubém skalisku, kteréž na vše strany kolmě spadá a o sobě stojíc žádnou výšinou nesouvisí: skalisko pak stojí na vysokém podstavci, pročež se spatřuje na několik mil v okolí. Ze zdáli se podobá kupě, z blízka klam ten mizí a vidět jest skálu rozpukanou rozmanitého tvaru a na ní zubaté zříceniny, pod nimiž se rozkládá městečko na úpatí skály a svahu podstavce rozložené."

Slavný trampský muzikál

Zřícenina hradu Andělská hora je dnes volně přístupná.

Není bez zajímavosti, že se zde v sedmdesátých letech natáčel muzikál Balada pro banditu s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. Vladimír Sís natáčel tento film v roce 1978. Dodnes se o Baladě pro banditu mluví, lidé si ho stále kupují na DVD a kopírují z nelegálních serverů.

Film zachoval nejenom část atmosféry úspěšné divadelní hry, ale nadčasový příběh a nezapomenutelné melodie neztrácejí kouzlo ani v jiné době.

Zvláště když jsou spojeny s hereckými začátky Miroslava Donutila, Ivy Bittové nebo Bolka Polívky. Balada pro banditu patří k nejlepším muzikálům, které u nás kdy vznikly.

Režisér Vladimír Sís natočil svůj film jako něco mezi pohádkou, baladou a trampským muzikálem, podle stejnojmenné úspěšné inscenace brněnského Divadla Na Provázku. Kromě scénických postupů převzal i základní herecké obsazení.

Role statistů ztvárnili trampové z Karlovarska, naši kamarádi, kteří za své výstupy dostávali tehdy velký honorář, až 300 Kč denně.

Hrad Engelhaus (Andělský dům)

F. A. Krummacher

Rytíř Hugo trůnil celé oblasti
Kdysi na této skále na příkrém vrchu.
Jeho obšťastňovaly všechny pozemské majetky,
A přece nemá štěstí,
které ještě nikdy neviděl,
nemá zájem o poklady,
nikdy je nezakládá;
Tak opustí svou vlast,
V dálce doufá nalézt,
Co on ve svém domově nenašel.
A přes širokou zem a přes moře
Sleduje svou bludnou dráhu.
Ne rytířství, ne lesklá čest
Neusmály se ke se spokojeností jeho.
Přes Švýcarskou stezku pokrytou ledem
Spěchá tak přes vzkvétající - bohatou zemi,
A z jeho usměvavého břehu
Se blíží ke tvým plážím Albionu.

A čerstvým životním dechem zapálen,
Cítí on vznik nové odvahy;
Osamělý mrak jeho zádumčivosti mizí
Před vášnivou mocí krásné Gluth;
Neboť nejhezčí je z dcer všech,
mořských vil Britanie!
Jak se její vlny načechrávají.
Jeho nadšené oko udiveně hledí.

Viz, štěstí korunuje jeho hold,
Radostný vidí se u hezkého cíle;
Konečně, konečně mám, já toho dosáhl!
Zavolá pak z se slastiplným pocitem,
Dnes uzavíral mou naději kruh
A Bůh mě vyslyšel konečně.
Mé ruce drží pevně sevřené,
To, co mi celý svět nemohl poskytnout.

A velmi šťastní manželé spěchají
Brzy potom do vlasti zpět,
Nic nezastaví rytíře aby prodléval,
Toužebně spočívá na obzoru jeho pohled.
Jeho touha ráda pospíchá
Svoje pohledy ještě předchází.
Konečně se zdvíhají v modré dálce,
České velehory vzhůru.

V zapadajícím slunci posledním se Gluthen
Ukazuje rodové sídlo se vznešenou věží,
Kvapně pokračují přes řeku Ohři,
Brzy protnou její proud,
Kde je část požehnaného pramene
Hygie V neutuchající urně stále rozžhavená,
A hora co se zdvihá proti Vám,
Domov vašemu pohledu skrývá.

Konečně překročili čnící skály.
Skrz stinný jedlový les
Jejich koně rychlostí hejna ptáků letí.
Jako v bouři se její boky vypínají.
Je to dosažená blízkost cíle
Jásot - od služebnictva rytíře;
Andělský dům v jeho skalnaté výšce
Doplňují její závratné pohledy.

A nový slastiplný život
Pro rytíře teď začíná.
Nikdy se však růžovými keři dokola neobklopí
Záplavy stříbra se květinami řinou.
Ale ach, proud teče velkou rychlostí,
Byla to stejná krása na jeho břehu.
A tak naslouchá černý duch pekla
Za jeho růžovým křovím.

Na vysoké věži na cimbuří
Dlí mladá Gattin často sama,
Truchlící hledí v dál a zachmuřeně přemýšlí
Ze západu jdou mračna se zlatou září;
Po rodnou zemi a blahodárné luhy
Vznáší se potom její duch nazpět,
A ještě jednou se tam podívala
Zdá se jí o záviděné hodnotě štěstí.

Jen jednoho, milého chlapce,
Sotva uprchla první doba mládí,
S jemnou nevinností daru nebe
Již odhalovala jeho mužskou pevnost,
Byl ten co z vlasti jí zůstal,
Jen s ním, jako matka zbožně cítila,
Mohla svoji drahou řeč cvičit.
První kroky v mládí ho naučila.

Ale z rytířových temných pohledů
Dívala se už brzy žárlivost a podezření;
Jeho lásky ohnivé nadšení
Ztrácelo se kvůli tomuto nočnímu duchovi.
Rozum byl sám na vlastní útrapy břemenem
Ejhle řine se z toho slabá domněnka,
A peklo, které jeho srdce bouřlivě zachytí.
Zapálí se a také brzy jeho lidé.

Jednou uviděl nevinného hocha,
Jaká vylézá po příkré skále.
Na vyhlídku pokochat se pohledem,
Vyhlížet v dálce zelené pláně.
Tam na saský vzdálený Hugeln
Pak kleslo slunce do moře plamenů,
I s měkkými hedvábnými křídly,
Co přinesl mírný vánek o ní až sem.

Chlapec měl s sebou nadšení
Tento vznešený pohled už znal;
Přece jen rytíř viděl v jejich pohledech
Jen obraz láskyplného slastného pocitu;
A v divokém strašlivém výbuchu
Vzplane jeho hněv v zuřivost,
A oběť si žádá jeho hlas
i jeho nevinné manželky krev.

Všechny fúrie z pekla
Vedly jeho vražednou ruku,
A pak se s ní rozběhl divokou rychlostí
Na kraj příkré stěny;
Nebál se a nestrachoval ani neprosil
Hodil jí do bezedného hrobu.
Z prudké vysoké skály
S zuřivou pomstou dolů.

Když ho však oslnila pekelná muka,
Vykonal ještě jeden černý skutek,
Jako ze žertu hlavu obrátil
Jeho nenáviděný sok se blížil.

V očích mu hoří plamenem horský oheň:
Je to pravda, zavolá. Není to klam?
Strašlivé jsou tyto nestvůry žárlivosti.

Vražedná křídla má země Irská,!
Pojď a následuj jí k bráně propasti!
Mluví rytíř, v záchvatu zuřivosti;
A s těmito výhružnými slovy
Skočí ke kraji skalnatého útesu.

Žádný záblesk naděje mu nekyne,
Svého nepřítele pak s divokou silou obejme.
A v divokém objetí padají
Do propasti oba dolů.

A celá staletí uplynula již.
Od doby, kdy se hrad začal měnit v prach:
Avšak mysl šílenství zde prolévala,
Všechno zboží upadlo v zapomnění a rozkradeno bylo
Často zde byl slyšet tichý nářek
A nebo půlnoční děs,
K lidu přicházely časné pověsti
A tak nazvali tyto trosky Andělský dům.

Je hrozné středověké šero na zámku plném vlhkých hal, člověk vidí na nádvoří ducha jako truchlící postavu, jako světlo z mlhy z tmavého lesa vysoko čnící, je to bledý a mlčenlivý kráčející poutník.

Přeložil Ladislav Nykl z knihy Ruinen oder Taschenbuch zur Geschichte verfallener Ritterburgen und Schlösser: nebst ihren Sagen, Legenden und Mährchen (Zříceniny nebo brožury k dějinám rozvalin rytířských hradů a zámků: spolu s jejích bájemi, legendami a pohádkami.) Vídeň, Michael Lechner Universitäts-Buchhändler 1834.

Stáhněte si ORIGINÁL VE ŠVABACHU

Zobrazit místo Turistika na větší mapě 

 Hrady a zámky na Horydoly 

Andělská hora
Bardo (Polsko)
Bělá pod Bezdězem
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Děvín
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian - Sigmundskron (Itálie)
Herštejn Starý
Hořovice
Chillon (Švýcarsko)
Choustník
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Kostelec nad Černými lesy
Kostelní Bříza
Klenová
Košťálov
Křivoklát
Kuřivody
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Moritzburg (Německo)
Neuschwanstein a Hohenschwangau (Německo)
Nottingham (Anglie)
Nový hrad Kunratice
Pecka
Písek
Přimda
Rabí
Ralsko
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Tetín
Tower (Anglie)
Vadstena (Švédsko)
Valdek 1 a Valdek 2
Zbiroh 1 a Zbiroh 2
Zborov (Slovensko)

Kláštery a kostely

Hrušková: Svatý Mikuláš pod Krudumem 
Chlum svaté Máří: Nanebevzetí Panny Marie
Oberndorf: Stille Nacht (Rakousko)
Pivoň: klášter augustiniánů
Plasy: cisterciácký klášter
Řím: Bazilika svatého Petra (Vatikán)
Tachov: Světce