Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané

Letní slunovrat (solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší deklinaci. Nastává na severní polokouli obvykle 21. června, přičemž přesný čas se mírně mění.

Co je to slunovrat?

Letní i zimní slunovraty má tedy vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce. Nijak nesouvisí  se vzdáleností Země od Slunce, jak se nesprávně traduje.

V naší zeměpisné šířce se během letního slunovratu stane toto:

* Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhy, tak zvaného obratníku Raka.

* Den je nejdelší z celého roku a noc je nejkratší.

* Slunce vystoupí v poledne nejvýše.

* Začíná astronomické léto.

Nejčastěji se letní slunovrat odehrává 21. června. Jiné roky občas padne na 20. června. Vzácně může být i 22. června (příště až roku 2203) nebo 19. června (nejbližší připadne na rok 2488).

Co se děje na planetě Zemi

Na severní polokouli začíná léto. Slunce protíná obratník Raka  (zeměpisná šířka 23,4°) a přechází ze souhvězdí Blíženci do souhvězdí Rak. Sluneční paprsky dopadají kolmo na zemi právě na obratníku Raka.

Planeta Země se nachází v téměř nejvzdálenějším bodě oběžné dráhy kolem Slunce. Nejvíce se přiblíží Slunci naopak v zimním slunovratu. Eliptická oběžná dráha je vysvětlením, proč existuje rozdíl v průměrných teplotách na severní a jižní polokouli.

Na jižní polokouli je to obráceně. 21. června tam nastává zimní slunovrat a Slunce dosahuje nejnižší deklinace. Den je nejkratší a začíná zima.

V severních polárních oblastech vládne polární den a slunce nezapadá. V jižních polárních oblastech slunce nevychází. V severních zeměpisných šířkách nad 66,6° (Severní polární kruh) během slunovratu Slunce nezapadne. Na polárním kruhu trvá den 24 hodin a na severním pólu půl roku. Na jihu je to naopak. Po půl roce se situace obrátí.

Letní slunovrat slaví všechny kultury na světě. Důvodem je začátek léta, příchod životodárného tepla, začátek sklizně čerstvých potravin, odchod zimy, sněhu a ledu, obecně kypícího života, plození a mláďat.

Keltové

Keltský svátek Alban Hefin, Litha, Midsummer či Meán Samhraidh je triumfem slunečního boha Mabona, který se zrodil o zimním slunovratu, o jarní rovnodennosti porazil temnotu a nyní neomezeně vládne. Sluneční světlo podporovaly zapálené posvátné hranice, aby se moc světla udržela i přes noc.

Hořící kola byla spouštěna s kopců nebo kutálena po polích, hořícími větvemi se točilo, aby bylo napodobeno Slunce a jeho pohyb po nebi. Lidé, domy a prameny byly zdobeny květinami a zelenými rostlinami. Byliny utržené v tuto dobu měly nejsilnější účinky.

Slované

Slované ve své staré vlasti, tedy v dnešním Rusku, Polsku a na Ukrajině, slavili letní slunovrat dávno před příchodem do střední Evropy a před přestupem na křesťanskou víru. Kupadelné svátky jsou vzpomínkou na tyto oslavy. Dnes jsou svázané s církevním svátkem Jana Křtitele (rusky Ivan Kupala).

První koupel ve studené vodě přivolávala vláhu a úrodu, oheň zaháněl zimu a sexuální nevázanost zaručovala pokračování rodu. V kupadelných písních se objevuje motiv sňatku bratra a sestry, ohně a vody, dvou hlavních živlů tohoto svátku. Pletly se věnce a posílaly se po vodě. Typickým svátečním pokrmem bylo pražmo. Hledal se bájný kapradinový květ. Symbolem svátku byl modrožlutý květ černýše hajního.

Pohané

Celá Evropa slaví Svatojánskou noc, svátek Jana Křtitele, Lithu, kupadla - vše je letní slunovrat, jen se jinak jmenuje. Význam je vždy stejný. Slunce, příroda a lidé jsou na vrcholu svých sil. Radujme se!

Typickým prvkem této noci jsou svatojánské ohně, pálené na kopcích, které představují slunce v nadhlavníku. Tyto ohně se přeskakují, zapalují se v nich košťata, s kopců se shazují hořící sudy či kola.

Sbírají se léčivé i posilující byliny, protože mají největší účinky. Milostná kouzla, psychologie, rostlinná farmaka i alkohol posilují milostnou touhu. Užívá se halucinogenní mandragora. Hledá se bájné zlaté kapradí. Otevírají se brány mezi světem živých a světem mrtvých. 

Kdo chce Svatojánské noci najít poklad, narazí na bludičky, které ho lákají do bažin, nebo překročí bludný kořen a zabloudí. Svítící hmyz má představovat duše nekřtěňátek, tedy zemřelých dětí, které nikdo nestačil pokřtít. Divoženky, bosorky a lesní ženy vyměňují lidské děti za vlastní. Zpěvem a tancem lákají mládence do lesa, utancují je k smrti a roztrhají. 

Jan Křtitel

Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce, byl učitel Ježíše Krista, prorok a kazatel. Zřejmě pokřtil i samotného Ježíše. Křesťané slaví jeho narození 24. června, tedy v době letního slunovratu. Převrstvili tak pohanský svátek, ale jeho základ zůstal vlastně stejný. Oslavují narození, život, víru a touhu. 

Hlava Jana Křtitele, uťatá na příkaz krále Heroda Antipy, byla uložena v kapli byzantských císařů v Istanbulu (Konstantinopol, Cařihrad), odkud ji údajně v roce 1203 ukradli vojáci 4. křížové výpravy a darovali francouzskému králi Ludvíkovi IX. Svatému, který ji vystavil ve své soukromé kapli Sainte-Chapelle v Paříži. Z této relikvie byly oddělovány částečky jako dary evropským panovníkům. Ostatky Jana Křtitele jsou prý uloženy v relikviáři svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou.

Jiná legenda praví, že hlava se dostala do Umajjovské mešity v Damašku.

Jan Křtitel je patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, ostrova Malta, dále Burgundska, Provence a města Wroclaw (Breslau). Ochraňuje tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky a zpěváky.

Svátek narození Jana Křtitele se slaví těsně po skončení letnic, tedy 50 dní po Velikonocích a 10 dní po Nanebevstoupení Páně, kterými končí nejvýznamnější událost křesťanského roku. 

V Čechách se letnice slavily podle pohanského způsobu ještě dlouho po christianizaci. Kronikář Kosmas píše, že roku 1092 kníže Břetislav II. vyhnal ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též "obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polopohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali."

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

20. března 
Jarní rovnodennost

2. února
Hromnice

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

květen
Zmrzlí muži

27. května 
Atentát na Heydricha

15. června
Svatý Bernard

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

28. září
Vražda svatého Václava

září
Babí léto

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé

11. listopadu
Svatý Martin

11. listopadu
Den válečných veteránů

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář

ZVĚROKRUH: Reálie, mýty a nesmysly