Dolní Němčí je vesnice roku 2018

Dolní Němčí je známé díky pěstování česneku na Slovácku. Má zhruba tři tisíce obyvatel.

Hodnotící komise oceňovala v obcích společenský život, aktivitu občanů, podnikání, občanskou vybavenost, úspory energie a péči o veřejné prostranství. Letošního 24. ročníku se zúčastnilo 228 obcí.

Soutěž vyhlašuje Spolek pro obnovu venkova, Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí a Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje oceněným obcím 32 milionů korun na další rozvoj.

Historie obce Dolní Němčí

Vesnice Dolní Němčí existuje od 13. století. Zdejší kraj kolonizovali Němci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358.

Je jisté, že v okolí žili lidé již dříve za panství Velké Moravy. Ještě před Slovany zde archeologové potvrdili Kelty.

V době, kterou popisují přemyslovské legendy, už o ní víme drobné střípky z nejstarších kronik. Někde v okolí Dolní Němčí se konala roku 1116 velká bitva mezi českými a uherskými vojsky. Šlo o vládu nad krajem po obou stranách Bílých Karpat zvaným Lucká provincie mezi řekami Váhem v Horních Uhrách (dnes na Slovensku) a dolními toky Olšavy a Moravy na moravské straně. 

Bitva na Luckém poli

Významná česko-uherská bitva na Luckém poli měla dlouholetou předehru. V roce 1099 se na Luckém poli, nejspíš u Dolního Němčí, sešel český kníže Břetislav II. s uherským králem Kolomanem, aby si potvrdili, komu patří které území. Byl u toho kronikář Kosmas, který následné události zaznamenal ve své latinsky psané Kronice české.

Mimochodem: Břetislav II. byl synem Adléty Uherské a Vratislava II., čili se sešli bratranci z druhého kolena. Kulhavý, přisleplý a hrbatý Koloman byl v té době nejvzdělanějším vládcem v Evropě, později kromě Uher vyválčil ještě Chorvatsko. Břetislav II. byl přes svoji babičku Rurikovec, čili z rodu vládnoucího v Kyjevské Rusi, neboli původních Vikingů. Zároveň jeho maminka byla z vládnoucího maďarského rodu Arpádovců. Přemyslovský otec vládl Čechám a Polsku. Sestra se vdala do Polska a stala se matkou posledního Piastovce a pozdějšího sjednotitele země Boleslava III. Křivoústého.      

Roku 1116 se na stejném místě a za stejný účelem sešli český kníže Vladislav I. (bratr Břetislava II., zároveň syn prvního českého krále a také otec prvního dědičného českého krále) s uherským králem Štěpánem II. (syn Kolomana). Jenže jednání se z nejasných příčin zvrtlo a 13. května 1116 došlo k bitvě na Luckém poli. Podle kronikářů nejprve Uhři zle tísnili české vojsko, a když už to pro českého Přemyslovce vypadalo na krvavou prohru, zapojili se do boje moravští Přemyslovci Ota a Soběslav. Uhři byli poraženi a českomoravská armáda je hnala až k Váhu, kde se mnozí utopili. 

Od té doby jsou Bílé Karpaty a jejich podhůří součástí českého státu jako území markrabství moravského. 

JOŽA ÚPRKA: Nic než slovácký národ! 

Boreš z Oseku poté od roku 1255 Luckou provincii kolonizoval německým obyvatelstvem. Střediskem byla Vlčnovská tvrz, pod kterou patřily obce Dolní, Horní a Suché Němčí, Slavkov, Boršice a Velká nad Veličkou. Roky 1278 se Borešovo panství zhroutilo a dostalo se do nájmu města Brod (dnešní Uherský Brod).

Němčí bylo následně několikrát přeprodáno.

V 17. století na Slovácko směřoval jeden ničivý nájezd za druhým. Nejprve se proti rakouskému císaři vzbouřil Štěpán Bočkaj ze Sedmihradska a jeho vojáci plenili vesnice na východní Moravě. Pak následovalo období třicetileté války, kdy se krajem proháněli Švédové. V roce 1663 byl kraj pod Bílými Karpaty napaden Turky a Tatary. Vojáci dalšího proticísařského vzbouřence Imricha Tökelyho pustošili Moravu v roce 1683. Krvavým nájezdům však ještě nebyl konec, neboť o dvacet let později vpadly na Slovácko oddíly sedmihradského knížete Františka II. Rákocziho. Vše byli spojenci tureckých Osmanů, kteří tehdy válčili s Habsburky.

Po vpádu Kuruců v roce 1663 bylo Dolní Němčí a většina okolních vesnic vypálena. Část obyvatelstva byla odvlečena na práci v cizině. Další dvě století se z toho vesnice nevzpamatovala a lidé žili jen ve dvou ulicích u potoka.

V roce 1866 vpadla na Slovácko pruská vojska a kvůli tomu se v obci objevila cholera, na kterou zemřelo 59 osob.

INFO: Dolní Němčí REGION: Bílé Karpaty

 Přemyslovci na Horydoly

KROK Významné královské sídlo Vyšehrad 1. díl + Vyšehrad 2. díl

LIBUŠE Libušin hrad Mydlovar?

OLDŘICH Víkendový výlet na elektrokolech Giant

BOŘIVOJ Cesta na Levý Hradec

BOŘIVOJ Než se Přemyslovci přestěhovali do Prahy

SVATÁ LUDMILA Přemyslovská víra a krev

SVATÁ LUDMILA Tetín s geocachingem

SVATÝ VÁCLAV Pouť ke svatému Václavu do Staré Boleslavi

BOLESLAV II. Cidlina je sjízdná vždy

BOLESLAV CHRABRÝ Vojtěchova poslední cesta

SOBĚSLAV Střední Mže z Ošelína do Stříbra

BŘETISLAV I. Jílové, tady už zlato není

BŘETISLAV I. Pivoňský klášter proti zmaru

SVATOPLUK OLOMOUCKÝ Vodácký výlet po Ohři z Loun

VLADISLAV I. Přimda bez turistické značky

VLADISLAV I. Bitva na Luckém poli

VLADISLAV II. Středověké stříbro v Kutné Hoře

PŘEMYSL OTAKAR I. Prácheňské muzeum

PŘEMYSL OTAKAR I. Přemyslovský lovecký hvozd

VÁCLAV I. Kadaň, opevněné město 

VÁCLAV II. Nový hotel Malý pivovar v Klášteře Hradišti

PŘEMYSL OTAKAR II. Propluli jsme Velké valy v Nymburku

PŘEMYSL OTAKAR II. Dobrodružná cesta na kole podél Dyje

PŘEMYSL OTAKAR II. Opuštěná tvrz Kuřívody

PŘEMYSL OTAKAR II. Na Bezděz už jen pět dní

KUNHUTA UHERSKÁ (Ne)známé hrady za Mikulovem

ELIŠKA PŘEMYSLOVNA Unikátní vlastivěda z Prahy k Labi

KAREL IV. Pražské slunovratové mysterium

KAREL IV. Po Starých Zámeckých schodech

KAREL IV. Staroměstská věž na Karlově mostě

KAREL IV Pražské hradby na Novém Městě

KAREL IV. Kde čůrají velikáni české historie?

KAREL IV. Grébovka, Gröbovka a Havlíčkovy sady jedno jsou 

VÁCLAV IV. Nový hrad v Kunraticích je volně přístupný

ZIKMUND Dobytí hradu Sion je záhadné