Přes nejvyšší Brdy na koloběžkách

Každé pořádné hory mají vyhlášenou horskou silnici! Hlavní hřeben rakouských Alp překonává Grossglockner Hochalpenstrasse. Italové mají ikonickou silnici přes průsmyk Passo dello Stelvio. Slovinci vybudovali v Julských Alpách silnici do sedla Vršič. Francouzi prorazili silnici přes Col du Fréjus do Itálie a pak ji opevnili Maginotovou liní. Do Jizerských hor se šplhá Štolpišská silnice a do Krkonoš stoupá Masarykova silnice.

Horská silnice Aliance

Brdy nezůstaly pozadu! Hrabě Colloredo-Mansfeld vybudoval přes nejvyšší brdský hřeben silnici Aliance. Důvod byl ryze ekonomický. Ke svému panství Obecnice na východě přikoupil Strašice na západě a potřeboval je spojit co nejkratší cestou.

VIDEO Brdy - dlouhý sjezd na koloběžkách z Toku do Strašic

V roce 1875 zkrachoval zbirožský železářský a železniční podnikatel baron Bethel Henry Strousbergl, jemuž patřily lesy v okolí Strašic. Propadly Vídeňské hypoteční bance, která je obratem prodala hraběti Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi z Dobříše. Potřeboval tedy propojit Zbirožský a Dobříšský velkostatek. Nechal postavit osm kilometrů dlouhou, horskou silnici, které dal francouzský název Aliance (česky spojenectví). Aliance stoupá od loveckého zámečku Tři Trubky (562 m) na sedlo Dlouhý kámen (825 m) v hřebeni nejvyššího brdského kopce Tok a pak klesá do sedla U Křížku (674 m).

Od Litavky přes hřeben ke Klabavě

Vyrážíme z údolí Litavky. Od obecní Podbrdské hospody v Dominikálních Pasekách chvíli sledujeme červenou turistickou značku a pak zamíříme po polní cestě do Bratkovic. Zde se napojíme na silnici. Cyklotrasa 302 dlouze stoupá do Sádku, cyklotrasa 8196 pokračuje únavně do Drahlína (restaurace U Václavů) a teprve za ním rychle klesne do Obecnice (Staročeská hospoda).

Tady začíná těžká koloběžkářská šichta. Nekonečně dlouhé stoupání nakonec není tak strašné, jak ho máme ve svých hlavách. Celé ho prokecáme. Propereme a pomluvíme celé naše příbuzenstvo i všechny kamarády. Těch tři sta výškových metrů uteklo jako voda.

Nejprve šlapeme po rovné silnici po  cyklotrase 8257 pořád nahoru do sedla U Křížku. Do hovoru jsme tak zabráni, že ho dokonce o pár set metrů přejedeme.

Chybu napravujeme, vracíme se a najíždíme na lesní silničku Aliance po cyklotrase 3015. Sem je vjezd pro motorová vozidla zakázaný a můžeme tu potkat jen myslivecká auta a těžkou lesáckou techniku.    

Vodu do lahví doplňujeme u Mariina pramene po levé ruce nedaleko stejnojmenného turistického rozcestníku. Zde začínají dlážděné úseky. Strmé a zatáčkovité partie jsou perfektně zpevněné kamennými kostkami. Vojáci, kterým Brdy patřily 90 let, zpevnili důležitou komunikaci pro těžké válečné stroje.

Serpentina nad Knížecí studánkou poskytuje jediný pořádný rozhled koloběžkářského výletu. Sledujeme dopadovou plochu Tok, která zarůstá vegetací (sem se střílelo těžkými zbraněmi, což vytvořilo unikátní bezlesí, kterého si považují ochránci přírody), požární val a požární příkop (aby se požáry od střel nešířily dál do lesa) a také vrcholy Třemošná, Dubová hora a v popředí Klobouček (tady rostou nejstarší lesy v Brdech).  

VLAK, KOLO A LYŽE: Zimní výprava na Tok

Konečně rovina! Přijíždíme na mělké sedlo Dlouhý kámen (825 m). Jsme na nejvyšším bodě dnešní túry. Doleva stoupá červená značka po bahnito-kamenité cestě na Tok (865 m), doprava klesá k Houpáku (794 m). Vzhledem k tomu, že zatím úspěšně kličkujeme mezi dešťovými přeháňkami, nechceme pokoušet náhodu, necháme si zajít chuť na odbočku k Toku. Brodění hlubokými loužemi nepatří mezi naše oblíbené kratochvíle.

U Dlouhého kamene posvačíme z vlastních zásob na jednom z mnoha posedů. Oblékneme, vše co na sebe máme s sebou, a sjíždíme dlouze a strmě z Brd rovnou za nosem. Rychle se střídají solidně dlážděné úseky s příjemně hladkým asfaltem a rozmláceným štěrkovým povrchem. Za zmínku stojí kvůli jménu rozcestí V Prdeli neboli Bártův dub neboli U Mariánského obrázku.

POŘÁD DOLŮ: Dlouhý brdský sjezd do Jinců a Zdic

U mostku přes potok Rezerva opouštíme silnici Aliance. Vede totiž do přísně střeženého vojenského prostoru, kterému se říká U Němých. Za socialismu zde bývalo velení tzv. Československého frontu neboli velké části armády přímo podřízené Rudé armádě. Dnes je zde nejspíš nějaké důležité záložní velitelské stanoviště.

Traverzujeme doleva po příjemné široké cestě z drobného červeného štěrku. Změní se v širokánskou vojenskou silnici z betonových panelů. Přivádí nás na Třítrubeckou louku. Tady stávala od roku 1861 stará myslivna Tři Trubky, Jméno je počeštělé od německých Drei Röhrer, tedy třech velkých jelenů, kteří tady v říji pravidelně troubili. Polohu myslivny poznáme jednoduše: ze silnice k ní odbočuje mohutné stromořadí. Z budovy ovšem již nezbylo nic.

KOLOBĚŽKY A CYKLOBUS: Z Kytína do Pičína

Měníme číslo cyklotrasy na 8190. Asfalt se radikálně zlepšuje. Svištíme širokou silnicí k zámečku Tři Trubky. Sem byly přesunuta před rokem 1890 myslivna, která se později stala loveckým zámečkem. Stavbu navrhl vídeňský architekt italského původu Camillo Sita jako romantickou stavbičku.

Po zřízení vojenské střelnice byly lovecké sbírky přesunuty na zámek Dobříš. Tři Trubky přešly do státního majetku. Pobývali tady prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Beneš. Za válečného protektorátu zde pobýval jako vrchní lovčí Walther von Brauchitsch. Tento polní maršál rezignoval roku 1941 na funkci vrchního velitele Wehrmachtu kvůli neúspěchům německé armády na východní frontě. Hitler ho tedy na roky 1942-1945 odsunul ze svého dosahu do bezvýznamných Brd. Po něm přišli do Třech Trubek komunističí papaláši, kteří tady měli jednu ze svých luxusních loveckých základen. Teď se zámeček upravuje na Dům přírody Brd pod taktovkou Vojenských lesů a Chráněné krajinné oblasti Brdy.

U zámečku se stékají Padrťský potok a Třítrubecký potok (dříve Černý). Odtud se tok nazývá Klabava a nakonec ústí jako středně velká říčka do Berounky.

Příjemná cyklostezka do Rokycan

Jak jedeme podél Klabavy, potkáváme čím dál více cyklistů a turistů. Ve Strašicích (kiosek U mostu) zase najíždíme na silnici s provozem motorových vozidel. Projíždíme vsí, ve které nic nepoukazuje na významnou železářskou minulost. Kovová ruda se tady těžila od středověku. Pak se přidali černé uhlí. Strašice (restaurace Na poště a hospoda Na Benátkách) měly jednu z prvních vysokých pecí v Čechách. Okolní brdské doly a hutě zažehly tuzemskou průmyslovou revoluci. Dnes známější průmyslová centra Kladno a Ostrava teprve následovaly příkladu z Podbrdí.

Naposledy měníme číslo cyklostezky na 3. Projedeme Strašicemi a znovu vjedeme do lesa. Po rozbité asfaltce bez provozu vystoupáme vysoko nad pravý břeh Klabavy. Když se změní na traktorovou svážnici, strmě klesneme nazpátek ke korytu říčky. Příjemnou lesní cyklostezkou přijedeme k prvotřídní technické památce. Vodní hamr Dobřív dokumentuje zdejší těžbu a zpracování železa. Pro tentokrát si ho prohlédne jen zvenčí, protože už nemáme dost času, abychom se za denního světla dostali do Rokycan. Určitě se se ale ještě vrátíme.

Obdivujeme roubené domy v Dobřívi, posekané louky u Klabavy, bývalé hutě v Hrádku u Rokycan a nakonec upravené historické náměstí v Rokycanech. Z Dobřívi až na nádraží jedeme po vzorně postavené cyklostezce s výborným značením. V každé obci je aspoň jedna hospoda.

Nasedáme do vlaku a lije jako z konve. Kličkovanou mezi kapkami deště jsme tentokrát v Brdech vyhráli.

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pití a svačina, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz