Kraft durch Freude, oblíbená Hitlerova cestovka

Čtěte, jak totalitní režim nenápadně mění dělnickou zábava a odpočinek na indoktrinaci nejhorším politickým hnusem.

Na konec tohoto článku jsme zařadili doslovný text, který zveřejnil český časopis Světový zdroj zábavy a poučení roku 1939. Skočil na nacistickou propagandu stejně jako desítky milionů dalších Evropanů. 

Do roku 1939 prodala KdF celkem 43 milionů zájezdů, převážně jednodenních.

V létě téhož roku skončila její zlatá éra. V důsledku zvýšených příprav na válku s Polskem byly zastaveny námořní plavby i železniční zájezdy, aby se uvolnily kapacity pro vojenské transporty.

Bývalá volnočasová instituce se stala pomocnou organizací, která podporovala válku a posilovala vůli německého obyvatelstva bojovat ve 2. světové válce. 

Nacistická masová organizace Síla radostí (KdF) byla založena 1933 jako podorganizace Německé dělnické fronty (DAF) s cílem naplnit totalitní ambice nacistického režimu "vytvořením skutečného národního a na výkonu založeného společenství všech Němců".

Jako "poskytovatel služeb národní komunitě" měla Německá dělnická fronta integrovat široké nižší střední třídy do "řadové struktury nacistické společnosti" prostřednictvím disciplíny a pobídek, čímž dosáhla alespoň pasivní loajality.

Ke vzniku hnutí Síla skrze radost přispěly dva faktory:

1. Během existence demokratické Výmarské republiky se průměrný počet dnů dovolené pro německé dělníky a zaměstnance zvýšil na osm až dvanáct dní; téměř všichni dělníci měli nárok na placenou dovolenou.

2. Itálie za Benita Mussoliniho měla od 1925 organizaci Opera Nazionale Dopolavoro (Národní volnočasová práce). Něměčtí nacisté se prostě inspirovali italskými zkušenostmi.

Cílem KdF bylo zvýšit výkonnostní kapacitu německého lidu. Zdravé potěšení, zejména prostřednictvím sportu, mělo dodat sílu árijskému dělníkovi, a to jak k posílení národního hospodářství, tak k přeměně Němců v národ připravený na válku. 

Zatímco italská Dopolavoro organizovala pouze dělníky, německá KdF měla sjednotit dělníky a zaměstnavatele pod jednou střechou, a tím zabránit vzniku čistě dělnické organizace, která by se mohla stát politicky nebezpečnou.

Cílem bylo zdůrazňovat koncept beztřídního národního společenství. Primárně se zajišťoval domácí mír tím, že KdF dělníkům slíbila, co si do té doby mohla dovolit pouze vyšší třída - cestování a dostatek naplněného volného času. Zároveň národní socialisté nahrazovali odbory, které mezitím zakázali.

Sliby se slibují a blázni radují

Kromě cestování a vzdělávání v duchu německého nacismu, slibova KdF svým členům, co nesplnilka:

KdF-Wagen - lidový vůz vratislavského Ferdinanda Porscheho byl stavěný na přímý příkaz Adolfa Hitlera s tím, že bude k mání pro každého dělníka prostřednictvím spořicích karet. Nakonec se z celého projektu vyklubal VW Brouk masově vyráběný až po válce a vojenské terénní auto Kübelwagen.

Výletní lodě Wilhelm Gustloff (rekreační plavby podnikala pouze rok, poté sloužila armádě a skončila na mořském dně 1945), Der Deutsche (Němci koupili americký parník Sierra Morena roku 1934, přejmenovali ho a sloužil jako výletní loď, za války se plavil pro armádu, po válce ho získal Sovětský svaz, přejmenoval na Asija a do šrotu šel 1970), Dresden (německá loď Zeppelin připadla po 1. světové válce Velké Británii jako reparace, 1927 ji Němci koupili zpět, 1934 ji získala KdF a ještě ten rok ztroskotala) a Robert Ley (k rekreační plavbě sloužila jen půl rok, pak jako transportní vojenská loď a 1945 vybombardovaná).

Plachetnice Hansa byla součástí plánu na dělnické plachtění po moři. Skončila jako pomocní vojenská loď.

Koloss von Prora na Rujaně byl obrovský panelák o délce 5 km na baltském pobřeží. Dovolenou u moře zde mělo trávit 20 000 dělníků naráz. Za války se stavba zastavila, po ní sem byli nastěhování vyhnanci z východní Evropy, pak zde cvičila Rudá armáda, byly zřízena kasárna pro komunistickou německou armádu, konečně komplex koupili soukromníci a pro roce 2020 začíná sloužit rekreaci.

Co je "Kraft durch Freude"?

(Článek Ambroise Got, Mercure de France, Paříž, převzal časopis Světový zdroj zábavy a poučení, Praha 30. září 1939.)

V Říši se na každém kroku setkáte s třemi písmeny "KdF".

Co znamenají tato tajemná písmena v našem století zkratek? Stačí se zeptat prvního kolemjdoucího, který vám na místě vysvětlí, že úřední organisace "Kraft durch Freude" je beze sporu nejoblíbenější organisace v celé Říši. Jejím účelem je zpříjemňovati volný čas dělníků, byla vytvořena podle vzoru fašistické Dopolavoro a 27. listopadu minulého roku slavila páté výročí svého založení. Její činnost se projevuje v nejrůznějšich směrech.

Zahrnuje divadlo, bio, koncerty, pokračovací kursy a lidové university, sport, cestování, výlety, zpříjemnění práce a lidové vozy. Největší oblibě se však těší cestovní kancelář KdF. Aby utišila touhu po cestování, dřímající v každém Němci, zřídila "Kraft durch Freude" celé loďstvo k pořádání zábavních plaveb po moři. Začátkem května 1937 opustil za přítomnosti Vůdce a říšského kancléře Hitlera hamburské loděnice první parník tohoto loďstva o výtlaku 25.000 tun. Od té doby byla vlajka KdF vytažená na stožár dalších lodí, k nimž přistupuje ještě šest najatých parníků. V roce 1940 měly tyto lodě odvézti celých 12.000 dělníků a dělnic na Olympijské hry do Tokia! Tu ovšem bylo neopatrné předbíhati událostem, nebot' poměry v Číně zatím donutily Japonsko upustiti od uspořádání her. Jako náhradu ohlásila za to KdF celou řadu plaveb po Středozemním moři.

Počet Němců, jimž KdF umožnila delší nebo kratší cestu, obnášel v roce 1934 skoro 2 miliony; v r. 1935 stoupl celkový počet na 3 miliony a v r. 1937 na 6 milionů. Přes 400.000 dělníků navštivilo Porýní. V roce 1938 bylo již v půli června napočítáno více než 23 miliony účastníků cest, pořádaných KdF. Dr. Ley, vůdce německé Pracovní fronty, která v sobě soustřeďuje všechen pracující lid Říše a jejíž odbočkou je KdF, sdělil na sněmu zahraničních Němců, který se konal ve Stuttgartu, že loďstvo KdF doveze ročně 30.000 německých dělníků do Italie. Na deseti středomořských plav bách navštívilo Janov, Neapol, Palermo a Benátky přes 3.000 dělníků.

Mezi německou Pracovní frontou a italskou Dopolavoro byla smluvena pravidelná výměna dělníků na dovolené. Italští dělníci přijedou ve zvláštních vlacích do Řiše a navštíví hlavně Mnichov, Norimberk a Berlín. Zdrži se tam asi týden. K programu KdF patří dále zřizování zvláštních koupališť na březích moře. Za tímto účelem pracuje na ostrově Rujaně skoro 7000 dělníků. Druhá pláž byla zřízena v Kolbergu v Pomořansku a ještě jedna ve Východním Prusku a na území Kiel-Travemünde. Do deseti let zřídí "Kraft durch Freude" ještě čtyři veliká koupaliště s 20.000 lůžky. Každý německý dělník má mít možnost jednou za rok navštiviti tyto lázně.

Jiné oddělení KdF se jmenuje "Feierabend" (Odpočinek po práci). Jemu přísluší starost o zpříjemnění volného času dělníků, o vhodné jejich další vzdělávání a zdravou zábavu. Za tím účelem pořádá toto oddělení symfonické a zábavní koncerty, veselé večery, operní, operetní a biografická představení, návštěvy výstav a museí. Do nynějška uspořádal "Feierabend" přes 200.000 představení, a počet návštěvníků těchto představení se odhaduje na 100 milionů osob. Vstupné na tyto podniky je neuvěřitelné nízké. Společenství KdF nesleduje výdělečných cilú, nýbrž slouží výlučně obecnému blahu. K organisaci "Feierabend" náleží také úřad pro pěstování sportu, který se snaží zakládati ve všech průmyslových podnicích sportovní odbory a koná v celé zemi gymnastické a instruktorské kursy.

Všimněme si nyní práce jiného oddělení, "Volksbildungswerk" (Vzdělávání dospělých), jemuž je přikázána péče o vzdělání dělnictva. V celé Řiši bylo zřizeno dvěstě vzdělávacích středisk, jichž činnost je velmi rozmanitá: přednášky, kursy řečí, studijní výlety, exkurse, výstavy atd. Těmito "školami" prošlo přes sedm a půl milionu Němců.

Úřad "Schönheit der Arbeit" (Krása práce) vykonává, ačkoliv je méně známý, než ostatní oddělení a jeho činnost je méně patma, znatelný vliv na pracovní podmínky dělnictva a stará se o jejich zlepšeni. Z tohoto důvodu navštěvují jeho úředníci rozličné průmyslové a obchodní podniky a prohlížejí jejich zařízení, aby odstranili veškeré nedostatky, jež stěžují a znepřijemňují dělníkovu práci.

"Kraft durch Freude" si nečiní účelem sbírati příspěvky od svých členů a hromaditi je, nýbrž buduje z nich zotavovny, lodě a mořské lázně a získává pro své členy všemožné jiné výhody. Ukažme si to na příkladu. Spočitejme si, co by musil berlínský dělník zaplatiti, kdyby chtěl za své dovolené ztráviti týden na ostrově Rujaně, který je od hlavního města vzdálen asi 300 kilometrů. Jako člen KdF zaplatí 18 říšských marek včetně obou cest, plného zaopatření a ostatních výdajů. Která jiná země může svým dělníkům nabídnouti podobné výhody?

Poslední akce odděleni "Schönheit in Arbeit" měla heslo "Čerstvý vzduch v pracovní místnosti!" Tento úřad podniká velkolepé polní taženi ve prospěch zdravého pracovního ovzduší. Dělníci musí býti chráněni proti plynům, prachu, proti kouři, přílišnému horku nebo chladnu, proti příliš suchému nebo příliš vlhkému vzduchu.

Ještě několik slov o posledním zařízení KdF: odděleni "Verschönerung des Dorfes" (Zkrášlování vesnice), které má na starosti, jak již říká jeho jméno, učiniti obyvatelům vesnic život co možná nejpříjemnějším, a jež má zastaviti útěk z venkova do měst. Dnes je tato činnost rozšířena již na 5.000 obcí, a brzy jich bude 1.000.

"Kraft durch Freude" se také ze vrubně zabývá výchovou k povoláním, jež zabírá tato odvětví: výklady o povoláních, pracovní smlouvy, pracovní knížky, praktickou práci a studijní cesty, říšské pracovní soutěže, školy a dílny. Pospolitost KdF vydržuje svým nákladem 93 školy jednotlivých povolání, 2 hospodářské školy, 4 technické učitelské ústavy a 3 zahraniční školy. Do dneška vydala na různé účely celkem 78,800.000 říšských marek.

Jak sežene KdF peníze na své cestovní náklady? Finanční rozpočet KdF, který není menší než rozpočet velkého ministerstva, je udržován v rovnováze příspěvky všech členů Pracovní fronty, to jest všeho německého dělnictva.

  Levičácké totality nacismus a komunismus

1905 Kliment Jefremovič Vorošilov - Rudý maršál

1917 Pět vůdců rudého teroru

1917 Hoši od Zborova: Legionáři proti Rudým

1918 Vyvraždění carské rodiny ve Sverdlovsku / Jekatěrinburgu

1918 Ukradli českoslovenští legionáři ruský zlatý poklad?

1920 Vojcechovský utíkal před bolševiky přes Bajkal

1922 Co vložili komsomolci do Leninova pomníku Šušenskoje?

1923 Stanislav Kostka Neumann: Rudé zpěvy 

1938 Žijí mezi námi ještě Židé?

1938 Jak Švýcarsko nepomohlo Židům k útěku

1940 Milion zavražděných Židů, Poláků, Cikánů, Sovětů

1940 Pět vůdců rudého teroru

1940 Trockij, židobolševik byl zavražděn svými soudruhy

1941 Vzpomínky sochaře Antonína Nykla na Mauthausen

1944 Vyvraždění terezínského rodinného tábora

1944 Malý eficientní koncentrák Mauthausen

1945 Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka

1945 Schindlerův seznam

1945 Masakr v Kľakovské dolině

1945 Američané nabídli zajetí. Rusové kulku do týla

1945 Sověti postříleli vlastní lidi

1945 Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

1945 Teskný osud Zakarpatské Ukrajiny podepsal prezident Beneš

1946 Německá nacistka ze západočeského zapadákova

1946 Vyhnání čili odsun Němců skončil v Karlových Varech

1948 Železná opona

1948 Jaké firmy komunisté ukradli? Všechy!

1949 Památník Vojna u Příbrami

1950 Americký brouk mandelinka bramborová 

1951 Vlak svobody z Aše do Selbu

1951 Památník na bitvu u Sokolova

1952 Ježíšek není a dárky nosí Děda Mráz

1952 Bedřich Reicin roztáčel kola komunistických dějin

1952 Krutý příběh důstojníka Šebesty

1953 Doktor Máj z Jáchymovského lágru

1955 Za komunisty nemůže slabá paměť, ale nedostatek inteligence 

1956 Ivan Stěpanovič Koněv utopil v krvi Budapešť

1957 Ptení u Prostějova: Je strach žít!

1959 Česká socha vítá v Mauthausenu

1961 Berlínská zeď

1961 Prožil jsem socialismus v Karlových Varech

1963 Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

1968 Ruské tanky v Karlových Varech 1968

1968 Sovětské tanky v Praze

1968 Likvidace inteligence v roce 1968

1969 Jan Zajíc se upálil pro svobodu

1970 Smuteční oheň za Jana Palacha a Jana Zajíce

1972 Malý příběh jedné pozvánky

1977 Krabice od bot Thermal

1980 Komunistka, milenka, demokratka Jana Nagyová (Nečasová)

1988 Polský kanál: Neúspěšná cesta za svobodou

1989 Bourali jsme vesele zeď z betonu a ocele

1990 Je to prosté: Svoboda!

1992 Díky za Rudé Krávo!

2008 Do plynu nebo zastřelit na místě?

2008 Konečně jsme poděkovali bratřím Mašínům a Milanu Paumerovi

2012 Svoboda slova na Karlovarsku?

2012 Václav Sloup je hajzl. Vždycky si to budu myslet

2018 Hloupý Honzo, vystrč hlavu z prdele!