Poklonit Vlasovcům do Řeporyj, projet Mordor v Lochkově a svézt se do Chuchle

Pohybovali jsme se na hranici Českého krasu a Prahy. Ve vápencové části Barrandienu.

Památník mužům Ruské osvobozenecké armády, kterým se podle jejich velitele říká Vlasovci, stojí na křižovatce uprostřed Řeporyjí. V této periferní vesnici byl tehdy na konci 2. světové války umístěný jejich štáb.

Na třímetrovém kovovém podstavci je umístěna drobná plastika sovětského tanku s německou přilbou, zhruba velikosti dlaně. Absurdní situace, že návštěvník nemůže dobře vidět, jak vlastně vypadá, odkazuje na absurdní situaci Vlasovců a koneckonců i Čechů při Pražském povstání. 

Vlasovci byli sovětští váleční zajatci a dezertéři, kteří dostali koncem války možnost bojovat za nacistickou říši proti sovětské říši a byli vyzbrojeni posledními zbraněmi, náboji, benzínem a obrněnými vozy z českých zbrojovek. Ale obrítili se proti nacistům a zabránili zničení Prahy. Za to byli posléze zajati rudou armádou a pozabíjeni. Československo následně upadlo do komunistické sféry vlivu na dalších 45 let.

Na pamětní desce je umístěn citát z knihy Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna: "Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?"

Vysvětlující tabule popisuje tehdejší okamžiky: "Je 6. května 1945 a právě odbilo 22.00 hodin. Ulicemi hlavního města se šíří Pražské povstání. V Řeporyjích na velitelství 1. divize ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska padá rozkaz jít bratrům Čechům na pomoc. Povel vydává genmjr. Sergej Kuzmič Buňačenko. A obrací tak výsledek povstání proti německým okupantům ve prospěch českého lidu. Působení protistalinské Ruské osvobozenecké armády, známé jako vlasovci, je spjaté s četnými kontroverzemi. Zůstává však nepopiratelným historickým faktem, že tito muži se jako jediná organizovaná vojenská síla postavili po bok povstalců. Jejich zásah v nejkritičtější chvíli zastavil postup nacistických jednotek a zachránil Prahu před zničením. Za osvobození města během Pražského povstání položilo život více než 300 vlasovců. Většina padlých spočinula v mnohdy hromadných, řádně neoznačených a nedůstojných hrobech. Některé z nich dodnes nebyly a zřejmě nikdy nebudou objeveny. Čest jejich památce!"

NA KOLE V OKOLÍ: Jarní vyjížďka do Dalejského údolí

Metrem jedeme i s koloběžkami na konečnou Zličín. Túra začíná v neutěšené změti parkovišť, autobusových stanic, čtyřpruhových silnic a nákupních center. Naštěstí jsou zde chodníky, cyklopruhy a cyklopiktogramy, které nás vedou Řevnickou a Helsinskou ulicí k prodejně Siko. Za ní konečně vjíždíme do přírody. 

Sjíždíme bez turistického značení starou úvozovou cestou okolo vybrakované kapličky pod polámanou lípou.

Samotné Chaby je vesnice tvořená jen jedním obrovským statkem a dalšími dvě velkými. Zajedeme mezi ně, abychom se podívali přes zeď na nejstarší lípu v Praze. Její stáří se odhaduje na 260 let a výška dosahuje 21 metrů.

Statky jsou vzorně upravené. Vesnička připomíná idylické jihočeské vsi. A při tom stojí jen pár set metrů od křížení dálnic a nedaleko obřího nákupního centra na Zličíně.

Po široké polní cestě klesáme ke kostelu Krteň. Bývalý románský a dnes pseudorománský kostel svatého Jana a Pavla stojí na kopečku mezi poli, u něj je hřbitůvek, funkční pumpa, pod ním na Dalejském potoce rozeznáváme hráz vypuštěného rybníka a starobylou studnu. Jen vesnice jaksi chybí. Zmizela v 17. století zřejmě v důsledku 30leté války, ale více se o ní neví.

Po větrném poli stoupáme silnicí K Řeporyjím na křižovatku s ulicí Poncarova. Za pohozenými betonovými bloky najedeme na staroiu opuštěnou asfaltku a po ní míříme k Řeporyjím mimo silný automobilový provoz.

Napojujeme se na cyklotrasu A12 a sjedeme po ní dolů do Řeporyj. Prohlížíme si zajímavosti této aktuálně velmi známé obce. Nejprve přijedeme k pomníku Vlasovců. Poté objedeme kostel svatého Petra a Pavla v pseudorománském slohu, který vypadá skoro stejně, jako mnoho kostelů v okolních vsích, a je zasvěcený stejným svatým.

Nakonec zajedeme do kopce na zahradu Bubec, za kterou stojí stejnojmenné studio významného moderního sochaře Čestmíra Sušky. Dominantou je rozhledna vyribená z kovového zemedělského sila.

Změníme cyklotrasu na A11 a stoupáme strmě po silnici na Zmrzlík. Únavný kopce je vykoupení pohledem na upravené statky a koňské farmy ve Zmrzlíku. Pokračujeme už po rovině do Zadní Kopaniny.

Ve vsi silnice strmě padá a kroutí se do Radotínského údolí. Padesátka na koloběžce je dost velká rychlost v ostrých zatáčkách, abychom pevně stiskli brzdy. Zastavíme se u skály Zubák na prohlídku horolezeckých cest, které hodláme někdy v budoucnu vylézt.

Další divoká jízda nás dovede na Cikánku. Komplex vápencových lomů dodnes těží tzv. Slivenecký mramor, neboli růžový pevný vápenec používaný především pro umělecké účely. První zmínka o něm je už z roku 1160! Mezi lomy je odpočinkové místo u pomníčku obětem obou světových válek.

Kousek za ním se v úzkém údolí zjeví Mordor. Lochkovská cementárna. V nose je cítit cement a vápenný prach. Rychle pryč odtud!

Na křižovatce u cementárny odbočíme do kopce po cyklotrase A114. Míjíme geologicky a paleontologicky známý Ortocerový lůmek po pravé ruce, podjíždíme Lochkovský dálniční most na Pražském okruhu a funíme do prudkého kopce ulicí Na Dražkách.

Projíždíme pořád do kopce Lochkov a urputně míříme ke Slivenci. Zatahují se černé mraky. Na tvářích cítíme mokrý chlad, který z nich táhne přes pole.

Jsme rádi, že se můžeme napojit na modrou turistickou značku, kterou dobře známe. Úzká stezka, místy po schodech, částečně lesem a také mezi zahrádkami nás svede do Velké Chuchle. Bohužel teď na jaře je rozšlapaná od koní, a tak hrkáme opatrně Chuchelským údolím, místo abychom si užívali technického trailu jako jindy.

Dojíždíme v unikátní technické památce Pacoldova vápenka.

Tam se napojujeme na asfaltovou ulici. Rychle klesáme, ujíždíme před ledovým deštěm. Ulice se jmenuje V Dolích, poté Pod Akáty, Starochuchelská a nakonec Dostihová.

Přijíždíme k Vltavě, napojujeme se na Vltavskou cyklostezku A1 a spěcháme k Mostu Inteligence (Branický železniční most). Po něm ještě stačíme přejet přes Vltavu a v Braníku nás dostihne krupobití. Dojedeme tedy k autobusu a necháme se odvézt domů mokří jako myši.

5 ZLATÝCH PRAVIDEL: Ve městě bezpečně na koloběžce

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Radotínské údolí (Praha), Prokopské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Vesec a Průhonice (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Z Brd do Zdic (Jince), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz 

 Radotínské údolí na Horydoly

HISTORIE 22 mlýnů na Radotínském potoce

HOROLEZECTVÍ Radotínské údolí horolezecké

TURISTIKA Radotínské skály a Slavičí údolí

MOTORSPORT Automobilové závody do vrchu v Radotíně VIDEO

CYKLISTIKA Poslední testovací víkend v Radotíně

CYKLISTIKA Neříkám, že jsme nejlepší, ale chceme být dobří VIDEO

HORSKÁ KOLA Z metropole na Karlštejn

HORSKÁ KOLA Přes most Inteligence do Českého krasu VIDEO

SILNIČNÍ KOLA Po silnici z Prahy na Karlštejn

VODÁCKÁ TURISTIKA Na soutoku Berounky a Vltavy