OUTDOOR V KOSTCE Letí to po hladině jako vodoměrka. Jezdec se na tom zmítá jako kopulující vážka. Výsledný efekt připomíná Ježíše kráčejícího po vodách. Říká se tomu aquaskipper.
Jak takové zařízení pracuje, popisují dva nevidící členové windsurfingového oddílu TJ Zora. Zkoušeli aquaskipper toto léto na Bezdrevu.
Jiří Mojžíšek: zašlapal jsem ho do vody
Při prvním odrazu mě AquaSkipper mile překvapil. Zapadl pod vodu teprve po nějaké chvíli. Prohlásil jsem: "Ano, půjde to." A snažil se dál. Zažil jsem několik pokusů, kdy se aquaskipper po dvou nebo třech odrazech začal chovat jako kdyby vjel na pevnou plochu a byl naprosto skvělý.
Tyhle pokusy obvykle končily tím, že jsem se začal naklánět vpravo či vlevo a vyrovnávání jsem nezvládl. Jízda při nich trvala 7 až 10 odrazů.
Druhý den jsme startovali mnohem blíže hladiny. Zařízení se se mnou ponořovalo velmi elegantně, řekl bych, že ten minulý den jsem celkem zvládl předo-zadní rovnováhu. Prostě jsem se ponořoval s celým strojem najednou.
Pokud se nepletu, pocit zpevnění podkladu jsem nezažil. Třetí den byla odrazová plocha tak nějak uprostřed. Pokusy se proti druhému dni prodloužily, ale všechny vypadaly tak, že po odrazu od startovní plochy jsem každým dalším odrazem zapadl o něco níž. Pocit se snad dá přirovnat k tomu, když člověk na lyžích zajíždí do stále hlubší vrstvy prašanu.
Prostě jsem aquaskipper postupně zašlapal do vody a jemu se vůbec nechtělo z ní vyjíždět. Možná se pletu, ale myslím si, že to není ani věc zcela přesného rytmu ani přesného přenesení váhy na řídítka. V čem je celá finta, nevím. Snad to ale nebude konečné stádium.
Zdeněk Rybák: jsem gambler
Z nějakého důvodu jsem si myslel, že na AquaSkipperu je sedlo, člověk sedí, odráží se a jak dopadá na zadek na sedlo, uvádí stroj do pohybu. Tak to byl první omyl. Další byl, že jsem si myslel, že ho musím do dvaceti pokusů zvládnout.
Nevím, kolikrát jsem sebou pouze plácl do vody. Vždycky jsem v této fázi byl překvapený, že to jede. Než jsem se pokusil o skákací pohyb, bylo už pozdě.
Potom mi pomohla rada, abych přenesl váhu hodně dopředu. Člověku to jaksi instinktivně nedá, snad má strach, že do vody půjde po hlavě, což se občas skutečně stane. Já jsem k tomu dospěl spíše chybou. Při jednom odrazu jsem škobrtl a chtě nechtě jsem se na aquaskipper navalil a bylo to ono.
Z téhle fáze mě o kus posunulo, když jsem poslouchal, jak energicky na to šlapou jezdci, kteří už něco uměli. To mi na jeden pokus propůjčilo takovou nějakou sílu a odhodlanost, že jsem pumpoval a pumpoval a pak jsem opatrně začal otáčet řídítky a provedl takový oblouk a vrátil se skoro až ke startovacímu molu.
Do budoucna se budu řídit poučkou: "Pořád fest šlapat a přitom pozvolna otáčet řídítky."
Aquaskipper má pro mě zvláštní moc. Udělal ze mě gamblera, který to neustále zkouší s hráčskou vírou, že v tomhle kole určitě vyhraje = pojede.
Jakmile v Praze vykoukne sluníčko a teploty vyletí nahoru, město okamžitě ožije. Náplavka se zaplní, Žluté lázně praskají ve švech a v Riegrových sadech je radost posedět. Máme to štěstí, že naše metropole
RADY DO OBCHODU Dva nejoblíbenější kardio stroje. Rotoped a eliptical. Oba vás dostanou do kondice, na obou zhubnete. Jeden simuluje jízdu na kole, druhý má blíže k běhu. Který si pořídit domů?
Zinek je esenciální stopový prvek, který je nezbytný pro řadu biologických procesů. Přestože jej organismus potřebuje pouze v malém množství, podílí se na aktivitě stovek enzymů a přispívá k mnoha běžným fyziologickým funkcím.
Elektrokola nejčastěji kupují cyklisté, kteří se blíží důchodovému věku. Používají ho na kratší výlety a také na cesty do práce či za nákupy. Porovnali jsme, jak se to časově vyplatí na
Nový rodinný lezecký park v obci St. Jodok v rakouském údolí Wipptal je vhodný pro děti, rodiny i výkonnostní skalní lezce. Na skalním masivu Stafflacher Wand je zajištěných zhruba 130 cest v obtížnosti 3 až