Podzimní výlet do Manětína, Nečtin a ke Střele na koloběžkách

Startujeme z vesničky Doubravice pod stolovou horou Kozelka. Včera jsme tu lezli po vyhlášených skalních věžích a masivech ze zvláštní horniny - sopečného tufu. 

Parkoviště zdarma je na okraji vsi. Dál v obci už parkovat není kde.

HOROLEZECTVÍ: Trojkové spárokomíny na Kozelce

Sjíždíme po silnici do Nečtin. V městečku sice chcípl pes, ale bývalo to důležité centrum zpracování kamene. Proto na náměstí před bývalou radnicí a současným hostincem obdivujeme barokní sochy svatého Floriána (patrona proti ohni), svatého Vendelína (ochránce dobytka) a archanděla Michaela (který chrání církev před démony). K nim přibyl jako moderní kontrapunkt pomník 800 let od založení Nečtin 1169, poněkud bizarně spojený s oslavou osvobození od fašismu.    

Kostel svatého Jakuba si prohlédneme jen zvenku, ale je to výstavné dílo odpovídající kdysi významnému městu.

Historie Nečtin ve zkratce

asi 3000 př.n.l. v době bronzové sídlí na stolové hře nad Nečtinami lidé chamské kultury

1169 obec Netschetin je poprvé zmíněna

1330 nad Nečtinami na stolové hoře nechává postavil král Jan Lucemburský hrad Breitensten (dnes se mu říká Preitenštejn)

1351 vyjmenovává hrad Breitenstein zákoník císaře Karla IV. Majestas Carolina jako královskou pevnost, která nesmí být zastavena ani prodána

před 1400 hrad Breitensten zastavuje císař Václav IV. Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, zástavní práva k hradu prodává i císař Zikmund 

1434 majitel hradu Breitenstein Zbyněk z Kočova propašuje do Plzně potraviny a zachrání město před dobytím husity   

1511 Netschetin s výhradně německy mluvícím obyvatelstvem povyšuje král Vladislav Jagellonský na město

1547 majitel hradu Preitenstein Kašpar Pluh z Rabštejna se účastní stavovského povstání proti císaři Ferdinandu I. Habsburskému. Po porážce povstání emigruje, ale rozsudek zní na jeho smrt a vypálení hradu, což se stane  

1549 získává hrad Preitenstein Florian Grysperk, sekretář císaře Ferdinada I. Opustí ho a postaví zámek v Nečtinách. Hrad zchátrá.

1839 kupuje zámek Nečtiny rod Mensdorff-Pouilly, který emigruje z Lotrinska

1858 zámek je rekonstruován ve stylu tudorovské gotiky

1945 zámek Nečtiny i hrad Preitenštejn jsou konfiskovány státem 

1964 zámek pustoší požár

Rekonstruovaný zámek Nečtiny dnes slouží Západočeské univerzitě v Plzni jako školící středisko. Využívají ho k výuce a ubytování i další vysoké školy. Lze se v něm ubytovat i soukromě.

Andělská cesta ke svaté Anně

Z města Nečtiny (kde je radnice) stoupáme po silnici do obce Hrad Nečtiny (kde stojí zámek) a okolo Nevěstina rybníka zahneme do Nového Městečka (nad kterým je postavený hrad Nečtiny - Preitenstein).

Mezi obcemi zastavujeme u kostela svaté Anny a vedlejšího špitálu. Gotický kostel byl postaven po husitských válkách, za třicetileté války byl zničen a v renesanční podobě znovu vybudován 1657 do dnešní podoby. Chudinský špitál byl založen 1786 Josefou Kokořovskou pro 6 mužů a plnil svoji funkci do 1945. Obě budovy jsou odsvěcené a je možné si je pronajmout na kulturní akce.  

K poutnímu kostelu nevede, jak je obvyklé, Křížová cesta, ale novodobá cesta Andělů. Podél lesní pěšiny stojí od roku 2015 pískovcoví andělští ochránci. Devět umělců z celého světa zde vytvořilo ochranitelské létající bytosti.

Vedle tradičních evropských představ o postavách s ptačími křídly vidíme draka od Zhao Fei, protože ten je v Číně symbolem ochrany, sfingu s kyprými ženskými tvary od dánského umělce Ruhul Amin Kajol a létajícího lva od sochaře Alberto Aragon Reyres, který je v Mexiku ochráncem Indiánů. 

Podivný hrad Preitenštejn

Koloběžky odložíme pod skalní Nečtinskou stěnou a pěšky vystoupáme do hradu Nečtiny - Preitenštejn. Výhledy do kraje jsou omezené, ale teď na podzim okouzlující. Dominantou je zámek a rybník pod našima nohama.

Přímo na zřícenině si ověřujeme, co jsme o hradu četli. Není jasný důvod jeho vzniku, ale zřejmě to mělo být jen dočasné shromaždiště ozbrojených sil. Na rozlehlé vrcholové plošině snad stálo několik menších zděných budov, ale tyto stavby v ničem nepřipomínali hrdé gotické hrady, které se tehdy stavěly. Za to bylo na hradě dost místa pro případné dřevěné nebo stanové přístřešky, koňské ohrady a sklady válečného materiálu. Hrad byl obehnán třemi důkladnými hradbami. Navíc stál v krajině, kde o nic moc nešlo. Zemědělství tady bylo zanedbatelné, kovy se tu netěžily a žádná významná obchodní trasa tudy nevedla.

Barokní perla Manětín

Po místním turistickém značení vyjedeme polní cestou na východ. Když vjedeme do lesa po zpevněné svážnici, dlouze klesáme okolo polního letiště do Manětína.

Zatímco Nečtiny byly plné barokních soch spíš venkovského stylu, Manětín má sochařskou výzdobou blíže k městskému rokoku. Zasloužili se o to Lažanští, kteří z původní renesanční komendy řády johanitů vybudovali barokní perlu západních Čech. V jednotném stylu je velkorysý zámek, zahrada i historické centrum městečka. 

Barokní přestavba se uskutečnila v důsledku požáru, který vypukl v roce 1712. Shořel při něm zámek, kostel svatého Jana Křtitele, škola a polovina města. Ačkoliv bývá jako architekt uváděn Jan Blažej Santini-Aichel, skutečným autorem projektu nového zámku a kostela se stal Tomáš Haffenecker. Stavbu kostela řídil stavitel Jan Jiří Hess z Tyrol.

Zámek nebyl nikdy dostavěn podle původních plánů kvůli vysokým finančním nákladům. Můžeme to pozorovat v půdorysu do písmene L a nikoliv souměrného U, jak se v baroku i rokoku běžně stavělo. 

Václav Josef Lažanský s manželkou Marií Gabrielou vytvořili z venkovského západočeského panství centrum barokní kultury, kterým zůstalo i za jejich syna Maxmiliána Václava Lažanského. Pracovali pro ně umělci jako malíři Petr Brandl nebo Filip Kristián Bentum, sochaři Josef Herscher a Štěpán Borovec, architekt kostela svaté Barbory Jan Baptista Mathey. Hudebník Jan Josef Brixi a světoznámý fagotista Antonín Möser. To vše stálo obrovské peníze.

Šlechtickému rodu Lažanských patřil zámek do konce 2. světové války. Někteří jeho příslušníci se ovšem zapletli s nacismem, další padli na německé straně fronty a zbytek byl po roce 1945 odsunut z Československa.

Manětín teď patří státu jako národní kulturní památka a je přístupný veřejnosti.

Pizzerie na náměstí nás nasytí, napojí a ohřeje. Po modré turistické značce projedeme galerií soch pod širým nebem a opustíme město.

Do lesů nad Střelou

Vystoupáme po silnici do malebné vesničky Brdo. 

Pak už najdeme na cestičku v terénu a strmě sjedeme k Hrádeckému potoku a zase vystoupáme lesem mezi skalkami na terénní hřbet. Zde odbočíme na východ po neznačené lesní pěšině stále do kopce k Vysočanům. Jen co vyjedeme z lesa a chceme se konečně rozjet z kopce dolů - něco je špatně! Roztrhnu pneumatiku i duši o ostrý kámen. Tady nám cyklistické lepení nepomůže! Auto máme až pod Kozelkou, sedmnáct kilometrů odtud. Žádný vlak ani autobus tudy ještě hodně dlouho nepojede!

VODNÍ TURISTIKA: Dolní Střela, když teče dost vody

Odnesu tedy koloběžku dva kilometry na zádech nazpátek přes potok a vesnici Brdo. Tam ji odložím do křoví a stoupnu si na koloběžku své ženy. Opatrně dojedeme ve dvou 3 kilometry nazpátek do Manětína. Bohužel nám došly peníze, platební kartu s sebou nemáme a přichází pravé podzimní frišno. Manželka tedy odjíždí pro auto na své koloběžce a já se choulím jako bezdomovec na manětínské lavičce.

VIDEO Strakapoud na Kozelce

Měli jsme v plánu dojet do Vysočan a pak lesní svážnicí k Čoubovu mlýnu na řece Střela. Odtud bychom se vrátili proti proudu Manětínského potoka po žluté a pak červené turistické značce do Manětína a konečně po silnici přes Nečtiny pod Kozelku.

Z roztrženou pneumatikou jsem však místo toho musel počkat dvě velmi chladné hodiny, než přijede má žena ve vytopeném autě.

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pití a svačina, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz

Booking.com