Pašijový svatý týden Velikonoční
Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden) má svůj význam v křesťanské liturgii a zároveň odpovídá pohanské mytologii odpozorované z přírodních sil.
Květná neděle 24.3.
Ježíš přijíždí do Jeruzaléma
Modré pondělí 25.3.
Šedivé úterý 26.3.
Škaredá středa 27.3.
Jidáš zradí Ježíše
Zelený čtvrtek 28.3.
Poslední večeře Páně
Velký pátek 29.3.
Ukřižování Ježíše
Bílá sobota 30.3.
Ježíšovo tělo je uloženo do skalního hrobu
Boží hod velikonoční 31.3.
Zmrtvýchvstání Krista
Letos připadá Velikonoční pondělí na 1. dubna 2024.
Svatý týden neboli Pašijový týden je čas, kdy křesťané připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Připomínají, že jeden ze svaté Trojice na sebe vzal všechny hříchy světa a osvobodil tak každého z nás.
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Vzkříšením.
Květná neděle
České pojmenování tohoto dne pochází od kvetoucích kočiček, kterými se zdobí chrámy na památku vstupu Ježíše do Jeruzaléma. Tehdy mu lid prostíral svá roucha na cestu a kladl na ně olivové a palmové větvičky na znamení úcty. Vzhledem k faktu, že nic jiného na Velikonoce ve střední Evropě obvykle nekvete, zaměnili Češi palmové listí za jehnědy a kočičky.
Při liturgii se obchází kostel. Po obchůzce lidé, hudebníci a zpěváci vejdou do chrámu a zavřou za sebou vrata. Kněží zůstanou venku a zpívají střídavě se zpěváky chvalozpěvy. Nejvyšší kněz potom zaklepe křížem třikrát na vrata, ty se mu otevřou a průvod vejde do chrámu. Při mši nehoří kadidla ani svíčky na znamení smutku.
Požehnané kočičky zastrkují věřící doma za svaté obrázky a v polích je házejí do osení, aby se dobře dařilo. Svěcené kočičky polykají na lačný žaludek, aby příští rok nedostali zimnici.
Květné neděli se říká také Pašijová. Je to zkomolenina latinského označení De passione Domini - umučení páně. Pro křesťany je to šestá a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije.
Modré (Žluté) pondělí
Původně se tak nazývalo poslední masopustní pondělí, kdy se na znamení začínajícího půstu zdobily kostely modrými látkami. Možné je také, že český název přišel z němčiny. Po slavnosti Květné neděle mohla přijít pondělní kocovina a německé slovo blau (modrý) znamená také slangově opilý. Ještě lze použít spojení se slovem lau (nečinný).
Šedivé úterý
O Šedivém úterý hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.
Východní církve připomínají prokletí neplodného fíkovníku, který představuje židovský národ. Neplodný strom, který se před Kristem pyšnil bohatým listím, nechal uschnout. Spasitel chtěl svým učedníkům objasnit příčinu a neodvratnost zkázy Izraele. Židé vyznávali Boha, a tím se lišili od všech ostatních národů. Hospodin jim ve zvláštní míře projevoval svoji přízeň a oni si mysleli, že jsou spravedlivější než všichni ostatní. Zkazila je láska k světu a touha po bohatství. Chlubili se svým poznáním, a přitom neznali Boží požadavky. Židovské náboženství se svým velkolepým chrámem, posvátnými oltáři, knězi v mitrách a působivými obřady oslňovalo, chyběla mu však pokora, láska a dobrota.
Škaredá (sazometná) středa
Lidová pověra říká, že kdo se ve středu mračí, ten se bude mračit na lidi po celý následující rok.
V tento den se měl podle Bible mračit Jidáš na Ježíše.
Škaredé středě se říká také Sazometná, protože ten den bylo nutné vymést všechny komíny. Je to logické, neboť se už oteplilo tak, že je možné nechat vyhasnout oheň v peci a vyčistit komín od sazí. Když se komín nevymete, saze a dehet mohou uvnitř chytit a vyhoří celý dům. To ví dodnes každý, kdo se musí starat o svlůj domek nebo chalupu.
Zelený čtvrtek
Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany. Znovu se ozvou až při Velikonoční vigilii. Místo zvonů se používají řehtačky. Říká se, že zvony odletěly do Říma.
Po modlitbě Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání od papeže. Letí tiše, první nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily. Letku uzavírají obrovský Zikmund z chrámu svatého Víta na Pražském hradě a Marie z Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.
Kudy přesně zvony letí, není známo. Nikdo je nikdy neviděl. Zda překonají Šumavu nebo Český les a zda v Alpách využijí některý známý průsmyk, se neví. Když jim svatý otec požehná, vrátí se stejnou cestou nazpět.
Český název získal tento den zkomolením z němčiny. Podle Nového zákona byl Ježíš oplakáván a Němci tedy říkali Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), což si Češi vyložili jako Gründonnerstag (zelený čtvrtek).
Tento den se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý - salát z kopřiv nebo pampelišek, zelí, či špenát. Bylo to v evropských poměrech důležité opatření, protože každodenní obilná kaše se během zimy přejedla snad každému a hlavně bylo potřeba dodat tělu co nejrychleji čerstvé vitamíny a stopové železo.
Velký pátek
Bible popisuje, jak byl Ježíš vyveden na Golgotu, donesl si tam svůj kříž a byl na něm ukřižován.
Den Kristova ukřižování je v lidových pověrách spojován s nejsilnější magií. Otevíraly se hory, které vydávaly poklady. V sobotu se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by byla očarovaná. Nesmělo se hýbat se zemí (orat, rýt, kopat ani okopávat) a prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve. Křesťané to zřejmě převzali od Židů z jejich tradice šábesu, neboli soboty, kdy je práce proti božím záměrům. Křesťanská neděle a islámský pátek jsou v podstatě to samé.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se vracejí zvony z Říma a po Gloria se znovu rozezní. Když hospodyně při jejich zvonění zamete dům, nebudou se v něm po celý rok držet šváby ani jiná hmyzí havěť. Pokud se při něm člověk umyje v pramenité vodě, bude celý rok zdravý. Ze stejného důvodu se během zvonění třese ovocnými stromy, stříkají se vodou a potírají čerstvě zadělaným těstem. Dodá jim to sílu a odpudí škůdce. Všechno jsou to praktická opatření - aspoň jednou ročně by se měl člověk umýt, zamést světnice a postarat o sad.
Během dne se nekonají žádné obřady. V západní církvi se bdí u Božího hrobu. Ve východní církvi se slaví pomazání Kristova těla, uložení do hrobu a sestoupení do říše mrtvých. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce.
Název získala sobota po bílém rouchu novokřtěnců, kteří se celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii, která už patří k Velikonoční neděli. Název zřejmě také odkazuje k bílení vápnem, které kvůli desinfekci následovalo po velkém úklidu domácnosti.
Bílá sobota je zlomem Svatého týdnu. Tmu a ticho v kostele střídá světlo svící, zvonění a varhany. Vše směřuje k oslavě Zmrtvýchvstání. Končí půst, pečou se velikonočních beránci a mazance.
Velikonoční (Zmrtvýchvstání) neděle
Nastupující noc ze soboty na neděli patří obřadům Velikonoční vigilie. Boží hod velikonoční je největší slavnost křesťanského světa a slaví se při ní Kristovo vzkříšení, Nanebevzestoupení, vítězství nad smrtí a vykoupení všeho lidstva. Neděli Zmrtvýchvstání předchází bohoslužba v noci, během v níž proběhlo Ježíšovo Zmrtvýchvstání. Celé Velikonoce končí až za padesát dní slavností Seslání Ducha svatého zvaného Letnice.
Červené (velikonoční) pondělí
Velikonoční pondělí nepatří z hlediska křesťanské liturgie k výjimečným dům a pracovní volno je tedy spíš zvykové, protože dříve po velkých svátcích následoval den klidu. Bylo to praktické opatření, protože velká oslava dokáže pořádně unavit.
Za to je Velikonoční pondělí rejdištěm pohanských přechodových rituálů ze zimy do léta. Sílu a plodnost zajišťují ženám pomlázky z vrbových proutků, zdraví a odolnost získávají muži ze studené vody. Rozdávají se vajíčka jako symbol nového života, peče se sladké a tučné pečivo kvůli budoucí hojnosti. Pije se spousta alkoholu. Souloží se na osychajících mezích. Kraj od kraje se praktikují různé situace, které sahají až k až čarodějnickým rituálům.
Velikonoce na Horydoly
Pašijový svatý týden velikonoční
Popeleční středa, kříž z popela je třeba
Jak se slaví Velikonoce ve světě?
Německý velikonoční stromek na Chebsku
Soutěž o nejhezčí kraslice v Mělníku
Velikonoce v rakouských Korutanech
Pozor na velikonoční řidiče a podnapilé cyklisty
Park Mirakulum otevírá sezonu o Velikonocích
Pražská noční jízda k Velikonocům
Čtěte knihy o Velikonocích z knihkupectví Kosmas:
Významné dny a svátky
6. ledna
Tři králové
leden
Den obětování
21. března
Jarní rovnodennost
duben
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)
duben
Pašijový týden
30. dubna
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)
1. května
První máj
27. května
Atentát na Heydricha
21. června
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium
12. srpna
Perseidy
srpen
Ramadán
31. října
Samhain
2. listopadu
Dušičky
6. prosince
Mikuláš
22. prosince
Zimní slunovrat
24. prosince
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)
25. prosince
Vánoce a zimní slunovrat
prosinec
Advent
prosinec
Perchty a krampusové (Rakousko)
Diskuse
Diskuze k článku
Tradice
Ale no tak.....A proč ne, když se tu také objevuje spousta jiného než by mělo (viz Čeští a američtí vinaři pomáhají Ukrajině). Nakonec to ke křesťanské Evropě a jejím tradicím také patří. Buďto jsme liberální národ a nečiníme rozdíly, nebo bývalý socialistický absurdistán.
- Autor Honza
- Datum a čas 10.4.2022 10:43
Tradice
Ale no tak... Tohle jsou Horydoly. Takovými hloupostmi jděte prosím tapetovat Novinky, Aeronet, Sputnik a další weby placené Putinem. Díky!
Kuba Turek - šéfredaktor Horydoly.cz
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 21.3.2016 15:10
Tradice
Jo vážení. Považujme si těhle tradic, pokud je máme. Až tu bude ona multilultura, tak tu budou docela jiný oslavy. A holky nebou mrskány jen na Velikonoce ale denně.
- Autor Honza
- Datum a čas 21.3.2016 15:05
Bruslení v Praze 2023/2024
Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu
Nejčtenější články
Lyžařští trpaslíci: v Kaiserwinkl lyžují děti od 3 let
Sněhu ubývá. Lyžování vyžaduje lepší přípravu
Bruslení v Praze 2023/2024
Co je nového na hradech a zámcích ve středních Čechách?
Pašijový svatý týden Velikonoční
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Šemberské stezky - otevření | Tuchoraz | 29.3. | ||
Velikonoce | Turnov, Dlaskův statek | 30.3. | ||
Chrudimka - splutí | Seč | 30.3. | ||
Pool Party | Špindlerův Mlýn, Svatý Petr | 8.-9.12. | 31.3. | |
Mastník - splutí | Sedlčany, kasárna | 31.3. | ||
Banální situace, fatální následky - přednáška | Praha, Městská knihovna | Prevence úrazů páteře | 3.4. | 17:00 |
Hannibal - sněhové divadlo | Rakousko, Sölden | 5.4. | ||
Doubrava - splutí | Ronov | 6.4. | ||
Otava - odemykání | Sušice, kemp | Splutí do Horažďovic | 6.4. | 11:00 |
Myslivost a příroda - veletrh | Kroměříž, Výstaviště | 6.-7.4. | 6.4. |
Diskuse
strašná rychlost | Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek |
INU | Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky |
INU | Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky |
Nebudeme přece poukazovat... | Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků |
INU | Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky |
INU | Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky |
INU | Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků |
re | kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky |
O otázku jak se nám všem ... | Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků |
Holandsko - země byciklů | Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Re: Karel IV. | Horydoly , 28.3.2024 15:06 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:46 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:45 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:42 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:40 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:37 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:36 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:35 |