Pašijový svatý týden Velikonoční

Velikonoční připadá na pondělí 6. dubna 2026.

Svatý týden neboli Pašijový týden je čas, kdy křesťané připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Připomínají, že jeden ze svaté Trojice na sebe vzal všechny hříchy světa a osvobodil tak každého z nás.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Vzkříšením.

Květná neděle

České pojmenování tohoto dne pochází od kvetoucích kočiček, kterými se zdobí chrámy na památku vstupu Ježíše do Jeruzaléma. Tehdy mu lid prostíral svá roucha na cestu a kladl na ně olivové a palmové větvičky na znamení úcty. Vzhledem k faktu, že nic jiného na Velikonoce ve střední Evropě obvykle nekvete, zaměnili Češi palmové listí za jehnědy a kočičky.

Při liturgii se obchází kostel. Po obchůzce lidé, hudebníci a zpěváci vejdou do chrámu a zavřou za sebou vrata. Kněží zůstanou venku a zpívají střídavě se zpěváky chvalozpěvy. Nejvyšší kněz potom zaklepe křížem třikrát na vrata, ty se mu otevřou a průvod vejde do chrámu. Při mši nehoří kadidla ani svíčky na znamení smutku.

Požehnané kočičky zastrkují věřící doma za svaté obrázky a v polích je házejí do osení, aby se dobře dařilo. Svěcené kočičky polykají na lačný žaludek, aby příští rok nedostali zimnici.

Květné neděli se říká také Pašijová. Je to zkomolenina latinského označení De passione Domini - umučení páně. Pro křesťany je to šestá a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije.

Modré (žluté) pondělí

Původně se tak nazývalo poslední masopustní pondělí, kdy se na znamení začínajícího půstu zdobily kostely modrými látkami. Možné je také, že český název přišel z němčiny. Po slavnosti Květné neděle mohla přijít pondělní kocovina a německé slovo blau (modrý) znamená také slangově opilý. Ještě lze použít spojení se slovem lau (nečinný).

Šedivé úterý

O Šedivém úterý hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.

Východní církve připomínají prokletí neplodného fíkovníku, který představuje židovský národ. Neplodný strom, který se před Kristem pyšnil bohatým listím, nechal uschnout. Spasitel chtěl svým učedníkům objasnit příčinu a neodvratnost zkázy Izraele. Židé vyznávali Boha, a tím se lišili od všech ostatních národů. Hospodin jim ve zvláštní míře projevoval svoji přízeň a oni si mysleli, že jsou spravedlivěj­ší než všichni ostatní. Zkazila je láska k světu a touha po bohatství. Chlubili se svým poznáním, a přitom neznali Boží požadavky. Židovské náboženství se svým velkolepým chrámem, posvátnými oltáři, knězi v mitrách a působivými obřady oslňovalo, chyběla mu však pokora, láska a dobrota.

Škaredá (sazometná) středa

Lidová pověra říká, že kdo se ve středu mračí, ten se bude mračit na lidi po celý následující rok.

V tento den se měl podle Bible mračit Jidáš na Ježíše.

Škaredé středě se říká také Sazometná, protože ten den bylo nutné vymést všechny komíny. Je to logické, neboť se už oteplilo tak, že je možné nechat vyhasnout oheň v peci a vyčistit komín od sazí. Když se komín nevymete, saze a dehet mohou uvnitř chytit a vyhoří celý dům. To ví dodnes každý, kdo se musí starat o svlůj domek nebo chalupu.

Zelený čtvrtek

Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany. Znovu se ozvou až při Velikonoční vigilii. Místo zvonů se používají řehtačky. Říká se, že zvony odletěly do Říma.

Po modlitbě Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání od papeže. Letí tiše, první nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily. Letku uzavírají obrovský Zikmund z chrámu svatého Víta na Pražském hradě a Marie z Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.

Kudy přesně zvony letí, není známo. Nikdo je nikdy neviděl. Zda překonají Šumavu nebo Český les a zda v Alpách využijí některý známý průsmyk, se neví. Když jim svatý otec požehná, vrátí se stejnou cestou nazpět.

Český název získal tento den zkomolením z němčiny. Podle Nového zákona byl Ježíš oplakáván a Němci tedy říkali Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), což si Češi vyložili jako Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Tento den se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý - salát z kopřiv nebo pampelišek, zelí, či špenát. Bylo to v evropských poměrech důležité opatření, protože každodenní obilná kaše se během zimy přejedla snad každému a hlavně bylo potřeba dodat tělu co nejrychleji čerstvé vitamíny a stopové železo.

Velký pátek

Bible popisuje, jak byl Ježíš vyveden na Golgotu, donesl si tam svůj kříž a byl na něm ukřižován.

Den Kristova ukřižování je v lidových pověrách spojován s nejsilnější magií. Otevíraly se hory, které vydávaly poklady. V sobotu se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by byla očarovaná. Nesmělo se hýbat se zemí (orat, rýt, kopat ani okopávat) a prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve. Křesťané to zřejmě převzali od Židů z jejich tradice šábesu, neboli soboty, kdy je práce proti božím záměrům. Křesťanská neděle a islámský pátek jsou v podstatě to samé.

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se vracejí zvony z Říma a po Gloria se znovu rozezní. Když hospodyně při jejich zvonění zamete dům, nebudou se v něm po celý rok držet šváby ani jiná hmyzí havěť. Pokud se při něm člověk umyje v pramenité vodě, bude celý rok zdravý. Ze stejného důvodu se během zvonění třese ovocnými stromy, stříkají se vodou a potírají čerstvě zadělaným těstem. Dodá jim to sílu a odpudí škůdce. Všechno jsou to praktická opatření - aspoň jednou ročně by se měl člověk umýt, zamést světnice a postarat o sad.

Během dne se nekonají žádné obřady. V západní církvi se bdí u Božího hrobu. Ve východní církvi se slaví pomazání Kristova těla, uložení do hrobu a sestoupení do říše mrtvých. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce.

Název získala sobota po bílém rouchu novokřtěnců, kteří se celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii, která už patří k Velikonoční neděli. Název zřejmě také odkazuje k bílení vápnem, které kvůli desinfekci následovalo po velkém úklidu domácnosti. 

Bílá sobota je zlomem Svatého týdnu. Tmu a ticho v kostele střídá světlo svící, zvonění a varhany. Vše směřuje k oslavě Zmrtvýchvstání. Končí půst, pečou se velikonočních beránci a mazance.

Velikonoční (zmrtvýchvstání) neděle

Nastupující noc ze soboty na neděli patří obřadům Velikonoční vigilie. Boží hod velikonoční je největší slavnost křesťanského světa a slaví se při ní Kristovo vzkříšení, Nanebevzestoupení, vítězství nad smrtí a vykoupení všeho lidstva. Neděli Zmrtvýchvstání předchází bohoslužba v noci, během v níž proběhlo Ježíšovo Zmrtvýchvstání. Celé Velikonoce končí až za padesát dní slavností Seslání Ducha svatého zvaného Letnice.

Červené (velikonoční) pondělí

Velikonoční pondělí nepatří z hlediska křesťanské liturgie k výjimečným dům a pracovní volno je tedy spíš zvykové, protože dříve po velkých svátcích následoval den klidu. Bylo to praktické opatření, protože velká oslava dokáže pořádně unavit.

Za to je Velikonoční pondělí rejdištěm pohanských přechodových rituálů ze zimy do léta. Sílu a plodnost zajišťují ženám pomlázky z vrbových proutků, zdraví a odolnost získávají muži ze studené vody. Rozdávají se vajíčka jako symbol nového života, peče se sladké a tučné pečivo kvůli budoucí hojnosti. Pije se spousta alkoholu. Souloží se na osychajících mezích. Kraj od kraje se praktikují různé situace, které sahají až k až čarodějnickým rituálům.

 Velikonoce na Horydoly

Pašijový svatý týden velikonoční

Popeleční středa, kříž z popela je třeba

Velikonoční zvyky

Jak se slaví Velikonoce ve světě?

Kuriozní Velikonoce ve světě

Kuriozní velikonoční tradice v Evropě

Co vaří na Velikonoce jihotyrolské farmy?

Německý velikonoční stromek na Chebsku

Soutěž o nejhezčí kraslice v Mělníku

Velikonoce v Německu

Velikonoce v rakouských Korutanech

Velikonoce na Korsice

Svatý týden ve Fontfroide

Pozor na velikonoční řidiče a podnapilé cyklisty

Park Mirakulum otevírá sezonu o Velikonocích

Čtěte knihy o Velikonocích z knihkupectví Kosmas:

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

20. března 
Jarní rovnodennost

2. února
Hromnice

únor
Popeleční středa

duben
Smrtná neděle

duben 
Pašijový týden

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

květen
Zmrzlí muži

27. května 
Atentát na Heydricha

15. června
Svatý Bernard

21. června
Letní slunovrat (tradice) a Letní slunovrat (významné datum) a Pražské slunovratové mystérium

10. srpna
Svatý Vavřinec

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

27. září
Světový den turistiky

28. září
Vražda svatého Václava

září
Babí léto

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé

11. listopadu
Den válečných veteránů

11. listopadu
Svatý Martin

6. prosince 
Mikuláš

11. prosince
Mezinárodní den hor

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář

ZVĚROKRUH: Reálie, mýty a nesmysly