Okolo 3 zámků v Počernicích

Výlet po třech počernických zámcích startujeme v Letňanech na metru. Díky tomu většina trasy povede s kopce anebo aspoň po rovině.

Najdeme cyklotrasu A27. Provede nás skrze staré Letňany. Když dáváme pozor na značení, nemusíme vůbec vjet na ulici mezi auta. Střídáme bezpečné cyklostezky a cyklopruhy.

Za Letňany přejedeme na A44 a ta nás vede v podobném duchu přes parkové cesty a po cyklostezkách do Kbel a Satalic.    

Zase měníme číslo cyklotrasy na 241 a po pohodlném cyklopruhu jedeme silničkou přes pole do Radonic.

Dolní Počernice

Pak už zamíříme rovnou do dopravního víru velkoměsta. Cyklotrasa 8100 ještě kilometr vede po chodníku v poli stranou od silnice, ale pak už žlutá šipka nekompromisně ukazuje na hlavní Počernickou ulici. Nadjezdem překonáme mladoboleslavskou dálnici, podjedeme pod železnicí do Lysé nad Labem a jsme v Horních Počernicích.

Zámeček Čertousy stojí u Podsychrovského rybníka v Bártlově ulici.

Zchátralou a nehlídanou budovu vlastní firma Čertousy a.s. Patří jí také přilehlý zanedbaný park. Stejnému majiteli patří nový bytový komplex na druhém břehu rybníka. Zámeček je zahrnutý do developerského projektu. Památkáři ho zakázali zbourat, tak majitel plánuje, že okolo postaví paneláky a historický objekt zůstane stát mezi nimi.

Jaká náhodička!  Letos 19. srpna v noci zámek shořel. Nikdo neví, kdo ho zapálil.

Zámek Čertousy byl barokní jednopatrový zámeček. Přes požárem měl opravenou střechu, ale jinak byl značně zchátralý. Pro veřejnost byl nepřístupný. Přesto to byla kulturní památka České republiky.

Obec Čertousy byla kdysi samostatná. Stejně jako sousední Horní Počernice patřila od roku 1357 částečně do majetku Karlovy koleje, tedy dnešní Karlovy univerzity. Druhá část zůstala v držení drobné šlechty a pražských měšťanů. Obvykle to byla zástava za půjčku. Kolem 1400 ji vlastnil staroměstský měšťan Alexandr Wassermann, 1407 Albert z Kolovrat, 1415 Dětřich z Prahy a 1432 Václav z Trčús.

Koncem 14. století zde stála tvrz. Poprvé se o ní dozvídáme ze spisu, že ji držel jako zástavu staroměstský sladovník Ješek Vrabec. Za husitských válek byla nejspíš opuštěna a do konce 15. století zanikla. Aspoň tak se domnívá slovutný znalec šlechtických sídel August Sedláček. Po roce 1948 sloužil zámek Čertousy pro ubytování zaměstnanců Státního statku Praha.

Více se o majitelích tvrze neví. Dokonce není známé, kdo a kdy na místě tvrze postavil zámeček. Podle stavebních dispozic to bylo asi v 18. století. K zámku přiléhal anglický park. Místní lidé jsou si jeho ceny vědomi, protože se traduje, že každý strom v něm roste jiný. Před zámkem sice zahrada zarostla křovím, ale park za ním je stále impozantní.

Chvalský zámek

Pokračujeme ku Praze. Vedlejšími ulicemi jedeme po A26 ke Chvalskému zámku.

Zámek Chvaly dopadl lépe než v Čertousích. Kromě prohlídkové trasy slouží jako centrum městské čtvrti. Je zde kostel, hotel, restaurace, společenský sál, park a malé dětské hřiště. Tvoří stavební celek s kostelem svaté Ludmily.

Vesnice Chvaly byla zmíněna v roce 1088 a poté 1130 v listině knížete Soběslava I., která vyjmenovává  majetek Vyšehradské kapituly. O tvrzi se píše 1428. Chvaly i s tvrzí šly v té době z ruky do ruky pražských měšťanů. Za husitských bouří 1420 byly konfiskovány Pražany a darovány kostelu svatého Michala v Jirchářích. Dříve to bývala samostatná osada, dnes součást Nového Města poblíž Karlova náměstí. 1436 je získal Habart z Hartenbergu. 1614 koupil chvalský statek, tvrz a ves Eustachius Betengel z Neuenperka, který je rychle prodal Jiřímu Vtelenskému ze Vtelna. Ten byl za účast na českém stavovském povstání odsouzen ke ztrátě poloviny majetku, a tak bylo chvalské panství prodáno císařskému radovi Janu Danielovi Kaprovi z Kaprštejna. Od 1652 byly Chvaly majetkem pražských jezuitů. V roce 1734 tvrz vyhořela a byla opravena do zámecké podoby. 1773 byl jezuitský řád zrušen a Chvaly získal Zemský studijní fond nadační, který je držel až do 1848.

1918 byl areál Chvalské tvrze převeden do majetku státu. Od 1950 využíval zámek Státní statek hlavního města Prahy. 1993 získalo zdevastovaný objekt město Praha a od něj městská část Horní Počernice. Rekonstrukce byla dokončena 2008.

V prvním patře Chvalského zámku je umístěna stálá expozice z pozůstalosti grafičky Ludmily Jiřincové.

Nejmenší pražská rozhledna 

Vedlejšími ulicemi sjedeme strmě stále po A26 k velkým dálničním brýlím u Centra Černý most. Žluté značení cyklotrasy nás bezpečně provede betonovým labyrintem. Dál už bez značení objedeme sídliště Černý Most z východu a jihu po chodnících, abychom se dostali k rybníku Martiňák.

Cyklotrasa A44 po cestách pro pěší vede k nejmenší pražské rozhledně v rámci Geologické zahrady Dolní Počernice. Výhled z ní není kdoví jaký, ale za zastávku stojí. Vidět je mělká niva Rokytky, rekreační park kolem rybníků Martiňák a Pískovna, Xaverovský háj a hrozivá silueta sídliště Černý Most. A také neustále kouřící komín Malešické spalovny. 

Dolní Počernice

Po ulici sjedeme k zámku Dolní Počernice. Je trochu schovaný v rozlehlé zámecké zahradě pod Počernickým rybníkem. Sídlí v něm dětský domov svatého Vavřince a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavebně s nimi souvisí bývalý Dolnopočernický mlýn, Počernický pivovar a také objekty restaurací.

Nejstarší upomínkou na existenci zástavby v Dolních Počernicích je pozůstatek věžové tvrze o půdorysu 10x10 metrů. Byl nalezen v základech jižní části východního křídla zámku. Patřila nejspíš pražské rodině Pušů, kteří zde hospodařili přibližně 1330-1370. Tvrz v Dolních Počernicích byla poprvé zmíněna 1401, když se projednávalo dědictví po movitém peněžníkovi Janu z Cách, vlastníku Čelákovic usazeném v Praze.

Stejně jako tomu bylo u tvrzí Čertousy a Chvaly, během husitských válek a ještě sto let po nich, i Dolní Počernice rychle měnily majitele z řad pražského měšťanstva. 1562 připadla vesnice s tvrzí českému králi Ferdinandu I. Habsburskému jako odúmrť, neboť po posledním majiteli nezbyl žádný potomek. Královská komora zboží obratem prodala novoměstskému měšťanovi Matěji Hůlkovi, ihned povýšenému do šlechtického stavu s přídomkem z Počernic. Z jeho doby pocházejí hřebínkové klenby v přízemí a psaníčková sgrafita na fasádě, která jsou stále vidět.

Po Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a prodán Janu Kaprovi z Kaprštejna. 1664-1769 držela Dolní Počernice hrabata Colloredo-Wallsee. Od nich je dnešní podoba zámeckého areálu. 1856 se tu usadil uherský šlechtický rod Dercsenyiů, jemuž Počernice patřily až do roku 1923, kdy baron Vojtěch Dercsenyi věnoval zámek za symbolickou korunu hlavnímu městu Praze. V té době byl starostou Dolních Počernic a darovací podmínkou bylo, že zámek bude sloužit jako dětský domov. Dohoda je dodržována dodnes, tedy sto let přes čtyři politické režimy. 

Zámecký park byla původně bažantnice, poté soukromý anglický park a dnes je to volně přístupný městský park.

Pokračujeme vilkovou a domkářskou čtvrtí po cyklotrase A25 do Hostavic. Míjíme čtvrtý zámek, ale ten nás nechává chladným. Zatímco všechna tři počernická sídla byla šlechtická a jejich historie sahá do gotického středověku, hostavický zámek je pouhých sto padesát let stará součást velkostatku.

Podél vypuštěného polderu Čihadla na Rokytce rychlé dojedeme ke Kyjskému rybníku, přejedeme jeho hráz, kde se začíná pravidelní podzimní splutí Rokytka Grande, a opustíme značenou cyklotrasu.

Vpravo podél železniční trati jedeme polní stezkou. Pod vysokým mostem Průmyslové ulice podjedeme pod železnicí a přejedeme nad Rokytkou. Ulice Za Mosty nás dovede až na křižovatku ulic Českobrodská a Pod Táborem. Odtud jedeme autobusem domů. Komu by se chtělo jet na koloběžce na metro, musel by po asfaltu vystoupat dlouhý Hrdlořezák, neboli závěrečný kopec běžeckého závodu Běchovice - Praha a pokračovat po Koněvově a Husitské třídě až na Sokolovskou. Nebo by mohl po cyklotrase podél Rokytky pokračovat do Hloubětína.

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, světlo na kolo, sportovní brýle, funkční prádlo, lehká větrovka, chytré hodinky, mapa, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát, jídlo a pití.

STRAVA.com: Podívejte, kudy přesně jsme jeli na koloběžkách

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Z Brd do Zdic (Jince), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz