Zámek Chyše: dražby, konfiskace, bankroty

Nejstarší zprávy o Chyších pocházejí už z 12. století. Vesnice patřila vladykům Ctiborovi (1169-1192), Tasovi (1219-1225) a Přibyslavovi (1232-1239). Jejich rody neznáme. Teprve Odolen (1254-1292) byl prokazatelně předek rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka, kteří v Chyších vládli a až do roku 1354. 

Odolen začal stavět malý hrad na místě dnešního zámku. Za husitských válek byl zbořen, neboť o něj válčilo několik regionálních šlechticů, až se do sporů vložil český král Jiří z Poděbrad a hrad nechal zničit. Obnovil ho až za dalšího půl století Burian z Gutštejna někdy po roce 1473, když při tom založil karmelitánský klášter. 

Pak historie Chyší nabrala obrátky. Anežka, poslední z rodu Gutštejnů, se roku 1566 provdala za Mikuláše z Lobkovic, tedy příslušníka jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v Čechách. Za jejich vlády byl gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. K Chyším patřily ještě Podbořany, Kryry a Lubenec. Mikuláš to všechno roku 1579 prodal Ferdinandu Renšpergerovi z Ronšperka a Držkovic.

Roku 1587 koupila tento majetek Griselda, vdova po Adamovi I. ze Švamberka, rozená z Lobkovic, a po ní ho vlastnil její syn Bohuchval Berka z Dubé, na Bělé a Kuřívodách. Ten byl jedním z hlavních mozků Stavovského povstání v letech 1618-1620. Po bitvě na Bílé hoře uprchl z Čech a v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti, ztrátě cti a jeho jméno bylo přibito na staroměstskou šibenici. Celý majetek mu byl zkonfiskován.

Konfiskát levně koupil roku 1622 císařský apelační rada Jiří Vilém Michna z Vacínova. Z té doby pochází nejvýznamnější prvek, což je nástropní malba Petra Brandla. Michnovi potomci se ovšem silně zadlužili a roku 1664, když zemřel Vilém Bedřich Michna, byl majetek vydražen. Chyše koupil v dražbě Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat pro dceru Annu Ludmilu.

Krakovští z Kolovrat jsou starobylý český rod pocházející z Kolovrat u Uhříněvsi, dnes součásti Prahy. Zámek Chyše upravili do barokní poodby.

Rod Lažanských

Zámek Chyše roku 1766 koupili také v dražbě Lažanští z Bukové. Poslední velká změna přišla v roce 1858, kdy zámek přestavěl do pseudogotické podoby slavný architekt té doby Vojtěch Ignác Ullmann. Zámek získal tudorovskou pseudogotickou podobu, kterou má dodnes.

Prokop I. Lažanský z Bukové, nejvyšší dvorní kancléř, tehdy už vlastnil nedaleké panství Rabštejn a Manětín. Scelené panství se po jeho smrti rozdělilo mezi syny Prokopa II. a Jana, čímž vznikla chyšská a manětínská větev Lažanských.

Prokop III. měl na panství cihelnu v Podštělích, sklárnu v Tisu a v Rabštejně břidlicové lomy s nejkvalitnější břidlicí v Českém království. Na řece Střele mu pracovalo několik mlýnů a katrů.

V  letech 1861-1863 nechal Ullmannem postavit novorenesanční Lažanský palác v Praze. Jak jeden z posledních pražských paláců se inspiroval moderní dobou a architekt v něm zkombinoval reprezentativní šlechtické sídlo, činžovní dům a administrativní prostory. V přízemí Lažanského paláce sídlí od roku 1881 kavárna Slavia.

Karel Čapek učil šlechtického spratka

V roce 1891 se stal majitelem Chyší Vladimír Lažanský. Region horní Střely byl tehdy německý, ale hrabě jako český vlastenec obsadil všechna místa na svém panství výhradně českými úředníky, hajnými a dalšími lidmi na rozhodujícíchh místech. Byl prezidentem Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895.

Za učitele pro svého syna vybral Karla Čapka.

Roku 1925 zdědil chyšské panství jeho syn Prokop IV. Lažanský. Vedl nákladný život. Podnikl plavbu kolem světa, koupil letadlo a zřídil v Chyši letiště. Již roku 1933 byl nucen prodal palác Lažanských v Praze a zbyl mu jen velkostatek Chyše.

V témže roce se oženil s německou šlechtičnou Ingeborg von Königswald, slavnou propagátorkou letectví. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa. Nedaleký zámek Krásný Dvůr byl s příchodem nacistů zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribbentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly. Navíc Prokop z obavy o majetek přijal za 2. světové války německé občanství. Proto byl jeho majetek roku 1945 zkonfiskován.

Novodobá historie

Od roku 1946 do 1996 se jako majitelé zámky vystřídali lesáci, zemědělské učiliště, národní výbor, škola v přírodě a hoteliéři.

Nakonec zámek Chyše koupil Vladimír Lažanský s manželkou Marcelou, nepřímý potomek šlechtického rodu Lažanských. Zámek je dnes zrekonstruovaný a nově zařízený díky Státnímu ústavu památkové péče, který Lažanským půjčil mobiliář zdarma za podmínek, že ho nechá na své náklady restaurovat. Zejména jde o původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Věci se tak vracejí na původní místo.

"Jsem strojní inženýr, vystudoval jsem ještě ekonomii a po roce 1989 jsem začal samostatně podnikat ve finančnictví. To je dnes můj hlavní zdroj příjmů. Pocházím z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Náš rod má ale kořeny v západních Čechách, v Bukové," říká Vladimír Lažanský. "Můj dědeček byl vzdáleným bratrancem posledního majitele zámku Prokopa Lažanského. Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu."

Prohlídka zámku

Zámkem nás provedla majitelka Marcela Lažanská. Začínáme v přízemí v salonu s nástropní freskou Petra Brandla zobrazující scénu Davidovi je přinášena hlava zavražděného syna krále Saula. Je to český unikát, protože Brandl se věnoval olejomalbě a fresky jinde nemaloval. Na fresce pracoval 3 měsíce a dostal za ní 600 zlatých, což v té době stačilo na koupi domu. Brandl ale vedl bohémský život a zemřel v chudobě.

Vedlejší Velký Štukový sál vyzdobili na konci 17. století italští štukatéři.

"Když jsme sem přišli, bylo 50 % zničeno, naštěstí podle osové souměrnosti se to dalo rekonstruovat. Ve štukových oválných zrcadlech jsme čekali malby, ale nic tam nebylo," vysvětluje Marcela Lažanská. Dnes se zde konají koncerty, svatby a další akce. V jídelně nás okouzlil vzácný servis z roku 1810 z italských Benátek s krajkovým porcelánem, novorenesanční kredenc a lustr ze dřeva. V kuchyni upoutal stoletý funkční papiňák, spojené vidličky a děrované lžičky na sardinky. Je zde zachovaná původní barokní dlažba.

"Místnost knihovny byla totálně zničená, strop i podlaha. Původně zde bylo 6000 svazků, dnes jich tu je 2000. Vlastní knihovna se našla v místní škole," dodává paní Lažanská.

Pokračujeme v 1. patře v západním křídle pro hosty. Jsou zde čtyři stejné pokoje za sebou. První pokoj je opraven. "Po dokončení je problém co do místnosti dát. Tady jsme měli štěstí. Při dokončování se nám ozvali z karlovarského Puppu, že likvidují starý nábytek a nabídli nám apartmán z roku 1920. Tak jsme nezaváhali a okamžitě jsme se dohodli a nábytek přivezli. Součástí jsou i závěsy a nádherné zrcadlo."

V další místnosti jsou lovecké trofeje z Afriky. Trofeje antilop, kudu a dalších afrických zvířat zapůjčila Vladimíra Bromélie, Češka žijící v Jihoafrické republice, Sbírku zdědila po svém otci. Dalším mecenášem byl profesor Rubeška. Jednu africkou trofej daroval i ruský turista, ruští turisté z Karlových Varů přijíždějí každý týden na výlet.

V dalším pokoji pánském a dětském je portrét posledního majitele Prokopa IV. ve věku 2 let. Ten odešel s manželkou do Německa a pak do Zimbabwe, kde roku 1969 zemřel. Jeho dvě dcery žijí ve Velké Británii. Manželé Lažanští jsou s nimi ve spojení, několikrát přijeli do Chyší. Starší dcera Mechtilda, které bylo v roce 1945 jedenáct let, poskytla rady, jak byli zámecké místnosti uspořádány. Mladší Angelice je dnes 73 let, je z ní Lady Crawford Lažanská a vlastní skotský zámek spjatý se Shakespearovým Macbethem.

Na stolku jsou fotografie dcer s manželi Lažanskými a čestná občanství, které dcery obdrželi při příležitosti 250 let od příchodu Lažanských na Chyši roku 2016. Další místnost má nádherný trámový renesanční strop, který zázračně přežil. Ve vstupní, původně obranné věži je jediný pokoj na zámku s balkonem, připomínkou původního hradu je 3 m silná zeď. Po ložnici rodičů následuje obytná část s obrazem Vladimíra Lažanského, který zaměstnal Karla Čapka.

Karel Čapek učil mladého Prokopa

Karel Čapek v listopadu 1915 složil doktorské zkoušky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě. V té době byl již známým publicistou, překládal z francouzštiny, ale marně sháněl zaměstnání. V žádosti o zaměstnání psal roku 1916 knihovníkovi Zemského muzea v Praze Kohlovi: "Mé předběžné vzdělání je jenom doktorát v oboru dějin umění a estetiky; nevím sám, k čemu bych se s tím hodil, a zdali je na světě místo, kde je mně zapotřebí…" Faksimile dopisu je zde vystavena.

Tam mu to nakonec nevyšlo, a tak v březnu 1917 přijal místo preceptora (domácího učitele) v rodině hraběte Vladimíra Lažanského. Byl ve službě od 1. března do 30 září, pouhých 7 měsíců, to si ve smlouvě Čapek vymínil. Chtěl se dostat do redakce Národních listů. To se mu podařilo v listopadu 1917. Na zámku byl od 1. května, stal se domácím učitelem třináctiletého syna Prokopa IV. Ten se narodil otci v 55 letech, matka mu zemřela v 45 letech, když byl osmiletý.

Otec ho rozmazloval a dovolil mu vše. Prokop byl drzý, učit se nechtěl, ze zámku utíkal, Čapek často na něho čekal půl dne. Hrabě dal Čapkovi pokoj ve věži u schodiště, aby Prokopa uhlídal. V pokoji bylo pološero, v té době se svítilo petrolejkou. Čapek se svým prvním zaměstnáním nechlubil, připadalo mu nedůstojné, že byl v panských službách. To, co tu Čapek zažil se dnes ví díky spisovatelce Marii Šulcové, která celý život zasvětila dílu bratří Čapků. Její knihu Kruhy mého času věnovanou Karlu Čapkovi, zámku a okolí je možné zde zakoupit. Objevila zdejší dávno zaváté stopy díky bývalému důchodnímu Šímovi a lékaři Foustkovi, tehdy 23letému studentu stomatologie.

Hrabě uložil Čapkovi sehnat ještě někoho, kdo bude učit na piano, jezdit se synem na koni a povede ho k tělocviku. Tuto funkci měl Foustka. Čapek měl připravit Prokopa na postupovou zkoušku z tercie do kvarty.

Odraz pobytu v Chyši v díle Karla Čapka

Již roku 1919 píše povídku Na zámku (Trapné povídky), kde nechává zaznít postavám, které zde poznal. Hlavní postavou je vychovatelka Olga.

Předobrazem slavného protiválečného románu Krakatit z roku 1922 byla Bolevecká katastrofa, kdy 25. května 1917 vybuchlo skladiště trhavin v muniční továrně v Bolevci u Plzně. Při výbuchu zahynulo okolo 150 lidí. Hlavní hrdina se jmenuje Prokop, je zde i starý hrabě, boxer Egon, komorník Paul.

Ve Věci Makropulos ožívá stará pověst Lažanských, kdy ve věžní místnosti zámku bydlela stará dáma, která vypila elixír mládí. Skončila jako obyčejný smrtelník, a její duch v místnosti přetrvává a bloudí dodnes.

Modrá chryzantéma z Povídek z jedné kapsy se odehrává v nedalekém Lubenci. Podle povídky knížecí zahradník objevil v Lubenci světově unikátní modré chryzantémy.

Od května 1967 je před zámkem umístěna busta Karla Čapka od akademického sochaře Josefa Adámka.

Všechny knihy Karla Čapka si zdarma přečtěte na webu Městské knihovny Praha. 

Zámecký park

Lažanští obnovili nejen zámeckou budovu ale revitalizovali i anglický park o rozloze 9 ha včetně rehabilitace jeho vodního hospodářství. Zámecký park je komponován s využitím členitého terénu ve dvou částech rozdílných architektonických uspořádání První část, jejíž dominantou je zámecká budova, se rozvíjí kolem potoka, který vytvořil mělké údolí.

Potok se pod zámkem stáčí kolem návrší, na kterém byl už postaven hrad a ústí do malého rybníka pod zámeckou budovou, jíž tvoří nastavené zrcadlo. Kompoziční osu dolní části parku tvoří potok. Horní část parku tvoří velká členitá louka. Mezi oběma částmi parku je svah, který přechází v rovinu spojující jeho obě části. V centru tohoto svahu je nejstarší strom v parku, čtyři století stará lípa, k níž je směřována široká promenádní cesta.

INFO: Zámek a zámecký pivovar Chyše

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Hrady a zámky na Horydoly 

Andělská hora
Bardo (Polsko)
Bělá pod Bezdězem
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Čachtice (Slovensko) a Čachtická paní (Slovensko) 
Děvín
Dobříš  
Ehrenberg Reutte (Rakousko)
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian - Sigmundskron (Itálie)
Hazmburk
Herštejn Starý
Hořovice
Chillon (Švýcarsko)
Chyše
Choustník
Jezeří
Kácov
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Klenová
Kostelec nad Černými lesy
Kostomlaty
Kostelní Bříza
Klenová
Kostelec nad Černými lesy
Košťálov
Krakovec
Křivoklát
Kunětická hora
Kuřivody
Lednice
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Moritzburg (Německo)
Mydlovar / Kostomlaty
Neuschwanstein a Hohenschwangau (Německo)
Nottingham (Anglie)
Nový hrad Kunratice
Nymburk  
Pecka
Písek
Pražský hrad
Přimda
Rábí
Ralsko
Reutte (Rakousko) 
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Tetín
Tower (Anglie)
Trenčín (Slovensko)
Vadstena (Švédsko)
Valdek 1 a Valdek 2
Zbiroh 1 a Zbiroh 2
Zborov (Slovensko)
Žebrák 

Kláštery a kostely

Altenburg: barokní kosmos benediktinů (Rakousko)
Hrušková: Svatý Mikuláš pod Krudumem 
Chlum svaté Máří: Nanebevzetí Panny Marie
Klášter Hradiště
Levý Hradec: kostelík svatého Klimenta
Oberndorf: Stille Nacht (Rakousko)
Pivoň: klášter augustiniánů
Plasy: cisterciácký klášter
Praha: rotunda svatého Václava
Stará Boleslav: kostel svatého Václava
Řím: basilika svatého Petra (Vatikán)
Tachov: Světce
Waldsassen: Nacistická freska v kapli u Münchenreuth (Německo)