Zákolanský potok na koloběžce

Zákolanský potok měří 28 kilometrů. Pramení v propustku pod opuštěným obloukem železniční trati u Pleteného Újezda na východním svahu Kožové hory. Tady se ještě jmenuje Dolanský potok a teče zarostlou strouhou mezi poli. Vodu z okolních vodotečí nabere až u Žákova a později Kalingrova mlýna. Když podteče dálnici na Slaný, dostane jméno Zákolanský potok. Pod hradem Okoř se zanoří do hlubokého údolí a vynoří se z něj až v Kralupech. Jako regulovaný tok proteče městem a ústí do Vltavy pod Masarykovým mostem.  

Xero Breckenridge, koloběžka Crussis Urban 4.1, ponožky Moira Trek, bunda Van Rysel, mikina Canard Calypso, batoh Boll Bedouin 24+6." />

Vlakem z Veleslavína

Odpustíme si prvních osm nezáživných kilometrů. S koloběžkami nasedneme na vlak v pražském Veleslavíně. S jedním přestupem na hrkotavou lokálku v Hostivicích objedeme letiště a sklady Amazonu. Vystoupíme na nádražíčku Středokluky. Stojí vlastně uprostřed. Středokluky to nejsou ani omylem. Fakticky je to buď Kněževes nebo Nová Čtvrť.

Do Středokluk to máme dva kilometry po cyklotrase 0079A. Oceňujeme, že cesta pro pěší a cyklisty vede bezpečně vedle silnice. To nebývá ve středních Čechách zvykem.

Z jezuitského barokního kostela svatého Prokopa slyšíme varhany a cítíme voňavé kadidlo. Tentokrát pouze pomyslíme, jak ryze český svatý zapřáhl čerta do pluhu a zoral s ním pole, a uháníme dál. Do kostela se podíváme jindy.

Cyklotrasa dostává ve Středoklukách číslo 0079. Podjíždíme dálnici na Slaný, křižujeme starou silnici na Slaný a starým stromořadím po perfektní asfaltce jedeme ke kostelu svatého Vavřince nad Černovičkami. Stál zde už po roce 1150 a modlí se v něm dodnes. Tehdy před devíti stoletími v Čechách vládl teprve druhý král Vladislav II., jeho žena Judita postavila první kamenný most přes Vltavu v Praze, římským císařem se stal Fridrich I. Barbarossa, svatořečen byl Karel Veliký, od katolíků se oddělili pravoslavní.

Polní cestou stoupáme k Čičovickému kamýku (345 m). Zdálky viditelný buližníkový skalnatý suk je hustě zarostlý. Býval to ostrov v mělkém moři ve svrchní křídě, tedy na konci druhohor před 100 až 66 miliony lety. Pěšky se prodereme na vrchol. Ačkoliv listí ze stromů už spadlo, stejně je výhled velmi omezený. Zajímavé jsou jen kamenné čtvercové základy 4x4x3 m, o kterých se soudí, že by to mohla být zvonice kostela vzdáleného 250 metrů. Nikdo ale neví přesně. Také to mohla být tvrz nebo větrný mlýn.

Zpod kamýku je dole v údolí dobře vidět věž hradu Okoř. Klesáme k němu polní cestou nejprve do Číčovic a pak lesní silničkou do obce Okoř.

OKOŘ NA KOLE: Pohoda i adrenalin

Mohutný hrad stojí na velké skále (275 m) v místech, kde se Zákolanský potok rozlévá do široké nivy. Po 1250 ho založil neznámý církevní hodnostář. O století později se dostal do rukou bohatých pražských měšťanů a méně významných šlechtických rodů. Po 1450 ho vlastnili Donínové a po nich Bořitové z Martinic. Nevyužívaný hrad po 1650 předali jezuitům. Ti ho barokně přestavěli na letní sídlo. Po zrušení tohoto církevního vzdělávacího řádu 1773 si z hradeb a paláců bral kámen, kdo potřeboval. Okoř se rychle měnil na zříceninu. Hrad je teď přístupný s průvodcem. 

Zpětně je Okoř hodnocen jako jeden z největších a nejdražších hradů, které patřily šlechtě a nikoliv panovníkovi. Přesto neměl přílišnou hospodářskou ani vojenskou hodnotu. Jestli nějakou měl, tak o ni přišel s rozvojem dělostřelectva, které ho mohlo zblízka ostřelovat z protějšího břehu potoka. Dnes se tato skála nazývá Trojzubec a slouží horolezcům.   

HOROLEZECTVÍ: Lokální skalka Trojzubec na Okoři

Měníme číslo cyklotrasy na 0077. V nejužším místě údolí ve skalní soutěsce pod hradem byl postaven Trojanův mlýn, který dnes slouží k obytným účelům a také jako svatební statek. Následuje hezká jízda lepší či horší zpevněnou cestou podél Zákolanského potoka podél několika mlýnů, které dnes slouží obytným a rekreačním účelům. Nejhezčí je Nový mlýn, který je puntičkářsky udržovaný ve stylu selského baroka. Koupil ho ve špatném stavu od posledního mlynáře sochař Miroslav Jirava a s manželkou Sidonií ho uvedli do utěšeného stavu, kdy budovy doplňuje anglický park a plastiky pod širým nebem.

Podjíždíme historický železniční viadukt z roku 1873 na uhelné trati Podlešín - Hostivice. Železničáři mu říkali U Hermanky, protože do domu pod ním jezdila na rekreaci herečka Ljuba Hermanová.

Než přijedeme na křižovatku tří silnic zvanou U viaduktu, prohlédneme si zvláštní betonový bazén na soutoku Zákolanského a Dřetovického potoka. Slouží k zamezení postupu nepůvodního raku duhového proti proudu potoka, kde žije zdejší obyvatel rak kamenáč. Duhový totiž přenáší račí mor a neuškodí mu, kdežto kamenáče zabije. Přenáší se nejen od raka k rakovi, ale také rybářským náčiním, na botách, lidském oblečení a dokonce i v živých či mrtvých rybách. Rak duhový byl uměle vysazován v celé Evropě a po roce 1950 se dostal do Čech a na Moravu z Německa Labem a z Polska Odrou.

Odtud jedeme rychle po pěkném asfaltu a stále mírně s kopce. Nejprve po silnici do Zákolan.

HOROLEZECTVÍ: Zákolanské lezení u rudého vraha Zápotockého

V parku u sochy komunisty Antonína Zápotockého odbočíme na cyklostezku, po které je zároveň vedena červená turistická značka. Bezpečně nás dovede na předměstí Kralup do Minic. Pár set metrů to vezmeme na chodník, protože se nemíníme vkliňovat do silného automobilového provozu.

Před silničním mostem přes Zákolanský potok v Kralupech odbočíme po červené značce doprava do parku a po cyklostezkách prokličkujeme až k Masarykovu mostu přes Vltavu, pod kterým se Zákolanský potok vlévá do veletoku.

Odtud už zakrátko dojedeme na kralupské nádraží. Vlaky do Prahy jezdí po hlavní trati každou chvíli. Popsaný výlet lze absolvovat na kole nebo koloběžce. Trekingová koloběžka je ovšem v tomto případě zábavnější. 

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistický batoh, cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo. Na podzim nebo na jaře teplé prádlo, nepromokavé boty a bunda, která neprofoukne a nepromokne. 

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Ze Slaného k Vltavě (Kralupy), Zákolanský potok (Kralupy) Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podralsko (Hamr na Jezeře), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz