Podralskem za koupáním v Hamru na Jezeře

Viděli jsme, co už spatřit nelze. Projížděli jsme vesnice, které již neexistují. Nejprve z nich vyhnal Wehrmacht české obyvatele, pak z nich byli odsunuti Němci, řádily v nich Rudé gardy, zabrala je Československá lidová armáda, předala je Rudé armádě a nakonec padly za oběť komunistické těžbě uranu.

Necelých 50 kilometrů absolvujeme výhradně po silnicích a cestách bez automobilového provozu. Projede po nich jen občas auto místních lidí nebo lesnický náklaďák.

Zábrdka a Mukařovský potok

Začínáme v Mukařově u autobusové zastávky, kde lze odstavit auto nebo sem lze přijet po silnici z kempů u koupališť na Zábrdce - Klášter Hradiště či Dolní Bukovina. Lokalitě se říká Podmukařov.

Napojíme se na cyklostezku 241. Mírně ale dlouze stoupáme po rozbité asfaltce podél Mukařovského potoka. Hned objíždíme rybí sádky, míjíme penzion Myslivna Mukařov a pionýrský tábor Javor 52 (dříve předsunutá strážní jednotka okupační Rudé armády).

Ve svahu vlevo vyvěrá v údolíčku bezejmenný pitný pramen. Hned za ním přiléhá k silnici plot obory Prosíčka, která se specializuje na divoká prasata. Jedeme okolo malého lesního rybníka a kynologického cvičiště. Les se prosvětluje, údolí rozšiřuje.

Vjíždíme do původně velké vsi Jabloneček. Po pravé ruce za bývalým rybníkem vytéká ze skruže pramen Mukařovského potoka. Na dlouho je to poslední voda.

Dnes v Jablonečku stojí už jen opuštěné budovy staré německé a české školy, mezi nimi novodobý turistický přístřešek a nová budova transformátoru, protože na bývalých polích okolo jsou umístěny solární elektrárny. Zemědělská vesnice byla zlikvidovaná po příchodu Československé lidové armády. Poslední mše v kostele se konala 1947 a velmi rychle poté byl svatostánek odstřelen. Když 1968 přijela Rudá armáda, zbořila zbytek a nastavěla tady paneláky, ubikace, garáže pro obrněnou techniku, skladiště střeliva a paliva. Vše bylo zbořeno a vyčištěno do roku 2000.

Projedeme skrz bránu do obory Židlov / Schiedel. Smrkový les se mění na březový a borovicový porost. Vypadá to tady jako v Rusku. Bývalo zde tankové cvičiště a pionýrské rostliny obsazují písečný terén skoro bez živin.

Ocitáme se na křižovatce. Impozantní rozhled ukazuje tři nejvýznamnější hory v okolí  - Ještěd, Ralsko a dvouvrcholový Bezděz. Obrovský vymýcený pruh země sloužil jako jediná střelnice pro okupační sovětské stíhačky v Československé socialistické republice. Nacházíme se v oblasti Horních vsí / Oberdörfer na hranici Sudet. Všech patnáct vesnic bylo chudých, s nedostatkem vody a daleko od bohatších měst.

Odbočujeme doprava na asfaltku Stará Generálská, po které vede cyklostezka 25. Hned projíždíme bývalou vesnicí Kracmanov / Kratzdorf. Po zdejších chalupách a statečcích zbyly jen základy a staré stromy. Okrasné keře stále rostou podél plotů po Němcích.

Cesta se houpe do bývalé vsi Olšina / Wolschen. Na rozdíl od lučního Kracmanova jsou zbytky Olšiny zarostlé v hlubokém lese.

Na křižovatce se tvaru písmene Ypsilon odbočuje doprava Stará Generálská a doleva Generálská silnice. Označuje ji dopravní značka zákaz vjezdu cyklistů. Nechceme příliš ztrácet výšku, a proto na zákaz nedbáme a jedeme stále dál nahoru-dolů.

Ze silnice si odskočíme doprava do další zničené vesnice Palohlavy / Halbehaupt. Vidět je systém políček, zahrad, domů a rybníčků. Z budov zůstaly jen základy.

O kus dál na rozcestí zvané Dědkův odpočinek si vpravo prohlédneme zničený a vyrabovaný Palohlavský a zároveň Svébořický hřbitov.

Na křižovatce tvaru Y se dáme doprava a příjemně jedeme mezi loukami a lesy na úbočí Svébořického Šičáku a Lanova kopce. Narazíme na další bránu do oboru Židlov. Tato je ovšem vždy zamčená, proto sem byl zákaz vjezdu. Musíme tedy i s koloběžkami přelézt plot jako nezvedené děti.

Rozcestí bývalo původně na návsi obce Dolní Novina / Böhmisch Neuland. V křoví, lese a rokli se dochovaly sklepy z pískovcových kvádrů, vodní nádrž a vodní mlýn.

Pokračujeme přes rozlehlá pole ke křížku svatého Františka na bývalé silnici z Osečné do Mimoně. Zde se dáme doleva po cyklotrase 3050 a rychle sjedeme do hlubokého údolí pod hrad Stohánek.

Na křižovatce si prohlížíme pomník hrdiny Sovětského svazu Antonína Sochora. Během let z něho zmizela komunistická rudá hvězda a pomník byl opraven. Připomíná místo střetu nákladního automobilu s osobním vozem generálmajora roku 1950, který na následky zranění zemřel.

Znalec tajných služeb Karel Pacner tvrdil, že šlo o inscenovanou vraždu nepohodlného hrdiny, který měl za sebou tažení v 2. světové válce a poté výcvik Hagany, která zachránila existenci Izraele ve válce proti Arabům. Tehdy ještě Stalin doufal, že ze Židů se stanou komunisté.

Na křižovatce stojí dva velké turistické přístřešky. Po zlepšující se lesní silničce klesá cyklotrasa 3046 dlouze a rychle do Hamru na Jezeře. Míjíme po levé ruce vypuštěný a zarostlý Černý rybník.   

Od hráze Hamerského jezera jedeme po zelené turistické značce k malým plážím na jižním břehu. Neplatí se tady za koupání. Najíst se ovšem musíme  v obci Hamr na Jezeře, kam se po vykoupání vracíme. Na výběr je několik hospod, případně placená pláž s kempem Hamr a kiosky.

KOUPÁNÍ.cz: Hamr na Jezeře

Po cyklostezce 15 vyjedeme z Hamru a podjíždíme hrad Děvín. Za rozcestím Pod Děvínem značenou trasu opouštíme.

Stoupáme na jih do míst, kde od roku 1980 pracovaly tři těžní jámy uranového dolu Hamr II. zvaného Lužice. Dnes je zde břízami porostlá rovina mezi Kavčí skálou, Širokým kamenem, Skalním divadlem a Novinskou hůrkou. 

Hodíme koloběžky na ramena a lesními stezkami se trmácíme do rokle pod východním úbočím Novinské hůrky. Vyškrábeme se pískovcovým kuloárem do nevýrazného sedla, kde narazíme na lesní svážnici a po ní se dáme doleva do kopce.

Doškrábeme se na silnici z Holíček / Hultschken do Černé Noviny / Schwarzwald, kam zamíříme. Vesnička toho jména se rozkládala vlevo pod námi v údolí pod vrchem Kalich. Tam byl také jediný pramen pro všechny obyvatele. Před námi stojí mohutná lípa uprostřed louky jako z pohádky. Pod ní křížek a lavička. 

Silnice končí a dál pokračuje polňačka. Když se otočíme, obdivujeme na obzoru vznosnou linii Ještědu.

Přes les se vrátíme na místo, které poznáváme z dopoledne. Přijíždíme ke křížku svatého Františka. Znovu najíždíme na cyklotrasu 3050. Ošem pojedeme s kopce na druhou stranu. Serpentýnami svištíme k obočce do Čertova žlebu.

Čertův potok sbírá vody někde vlevo nad námi v Hornově studánce na úbočí Kalicha, který jsme z Černé Noviny objeli. Odbočíme ze silnice ostře doprava dolů a po štěrkové, později hlinité svážnici sjíždíme kouzelným údolím podél vyschlého Čertova potoka. Potok je nesouvislý, vodnatost je závislá na proměnlivém stavu podzemní vody, kterou odčerpává několik vodojemů pro okolní vesnice.

Sjedeme až k Zábrdce. Okamžitě začínáme stoupat po silnici značené cyklotrasou 25. Je to dnešní třetí a poslední velké stoupání.

Projíždíme další opuštěnou vesnicí Křída / Kridei, ze které zbývá jen historický vodojem uprostřed louky. Že projíždíme dříve obydlenou lokalitou, nás upozorňují jen zplaněné ovocné sady a keře oblíbeného německého okrasného keře kalina.

Cesta pokračuje v proměnlivé kvalitě podél zalesněné bývalé vesnice Olšina. Plot obory máme stále po pravé ruce. Pod Zourovským vrchem na rozcestí stojí další velký turistický přístřešek. Nachází se zcela mimo značené cesty.

Když znovu vjedeme do lesa, šotolina se změní na asfalt. Po chvilce se před námi rozprostírá fotovoltaická elektrárna. Objedeme ji zprava a prudce sjedeme do Jablonečka. Konečně se zase můžeme napít a nabrat vodu z pramene Mukařovského potoka. 

Vracíme se známou silničkou do Mukařova. V létě se dá u Mukařovského mlýna koupit zmrzlina. Obchod v Mukařově byl ovšem vloni zrušen.

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistický batoh, cyklistické rukavice, helma, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, outdoorový mobil, lékárnička, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo. Plavky, ručník a opalovací krém. Pití a jídlo na cestu.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podralsko (Hamr na Jezeře), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz