Z Jizerských hor do Českého ráje na koloběžkách

Koloběžková túra podél Tanvaldské Kamenice a Jizery vede po ose Kořenov - Tanvald - Železný Brod - Turnov - Mnichovo Hradiště - Mukařov. Celkem měří 60 km.

Charakter trasy se dělí na tři naprosto rozdílné části. Z Kořenova do Tanvaldu se jede většinou s kopce po vedlejších silnicích téměř bez provozu. Z Tanvaldu do Železného Brodu vede úzká lesní a kamenitá Palackého stezka. Ze Železného Brodu do Mnichova Hradiště a dál do Mukařova se střídají rovinaté cyklostezky a silnice se středně silným provozem.

VIDEO Z Jizerek do Českého ráje

STRAVA.com: Polubný - Turnov / Mnichovo Hradiště - Mukařov stáhněte trasu ve formátu GPX

Naplánovali jsme si cestu ze Sudet do Čech. Nádraží Kořenov / Bad Wurzelsdorf (698 m) je typická německá stanice v horách. Nádražní budova na trati mezi rakouským Tanvaldem a slezským Schreiberhau (dnes polská Szklarska Poręba) odbavovala zubačku kvůli strmému stoupání. Dnes tu po desítky let dlouhé pauze zase jezdí vlaky, v areálu je železniční muzeum, jezdí tady důlní vlečka a ve slavnostních dnech se vydávají na trať skvěle udržované historické soupravy.

Po silnici do kopce se suneme jako šneci dva kilometry až do vesnice Polubný / Polaun (783 m). Trochu si oddychneme až u kostela svatého Jana Křtitele. Mimochodem z Polubného pocházel vynikající lyžař Oswald Bartel, který byl jako člen Ski Klub Windsbraut Polaun favoritem nešťastného závodu na 50 km v okolí Labské boudy roku 1913, při kterém zahynuli závodník Hanč a divák Vrbata.   

Ještě trochu stoupáme, abychom nejvyšší místo dnešní trasy (cca 795 m) překonali nad železničním tunelem. Prochází kopcem pod námi mezi stanicemi Kořenov zastávka a Kořenov nádraží. Nad ním stojí penzion Kapitánka.

Pohodlně sjíždíme lesem a když vjedeme mezi louky, vidíme Tesařov / Schenkenhan (790 m). Přesněji, co z něho zbylo - pár chalup rozházených po loukách a originální Tesařovská kaple či spíš malý kostelík. 

Tesařovští věřící se k náboženským shromážděním scházeli jednou za měsíc v hostinci turistické chaty Zvonice / Glockensteinbaude. V obci byla 1903 zřízena kazatelské stanice sboru augsburského vyznání. Členové protestantské církve snili, že vybudují kostel v novogotickém slohu. Ukázalo se však, že nemají dost peněz.

16. listopadu 1903 vznikl Německý evangelický spolek pro postavení kostela v Kořenově - Tesařově (Deutsch-evangelischer Kirchenbauverein Wurzelsdorf - Schenkenhahn), k jehož členům patřili exportér Konrad Neumann, sklář Johann Fischer, brusiči skla Erwin Friedrich a Robert Nitsche, truhlář Josef Zelinka a pekař Kamil Neumann. 

1908 se kazatelem sboru ve Smržovce i podřízené stanice v Tesařově stal Helmuth Pommer. Z cest po Německu se znal se začínajícím architektem Otto Bartningem a požádal ho o návrh svatostánku. Bartning navrhl osmibokou kapli. Základní kámen byl položen v květnu 1909 a koncem října se kaple slavnostně otevřela.

Slavnostní otevírací projev 20. října přednesl Franz Wilhelm Dibelius, drážďanský rada spolku Gustava Adolfa. Na stavbu totiž spolek přispěl význačnou částkou a další peníze dodal kazatel Pommer z honorářů ze svých přednášek v německém Slezsku. Důležitá byla svépomoc místních lidí při stavbě. O jak důležitou událost šlo, dokazuje přítomnost drážďanského faráře Franze Blanckmeistera a superintendenta (čili evangelického biskupa) Alberta Gummiho z Ústí nad Labem.

Okolo kaple samovolně vznikl 1911 hřbitov, který však rakousko-uherské úřady oficiálně neuznaly. 1913 truhláři Ullmannovi zemřely dvě dcery a on je vedle svatopstánku pochoval. Teprve pak úřady pohřbívání povolily.

Po vzniku Československa 1918 se kazatelská stanice stala součástí Německé evangelické církve. Po 2. světové válce byla zrušena v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva. Kaple připadla Jednotě bratrské. 1956 prošla rekonstrukcí a 1986 generální opravou. 2009 ji odkoupila Českobratrská církev evangelická. Zatím poslední důkladná oprava proběhla 2016.

Helmuthl Pommer se stal 1917 kazatelem sboru v rakouské obci Dornbirn. Pro tamní kapli využil mírně upravený Bartningův projekt z Tesařova. Jenže když se mělo začít stavět na nároží Rosenstrasse a Bockackerstrasse, vypukla 1. světová válka, během níž se nashromážděné prostředky částečně ztratily a částečně byly devalvovány. Po válce se země potýkala s chudobou. Teprve 1931 byl postaven kostel Spasitele (Heilandskirche). Kořenov navázal s Dornbirnem styky 2009, neboť do té doby se vědělo, že kopie tesařovské kaple existuje, ale nevědělo se kde.

Holý vršek, na kterém Tesařovská kaple stojí, poskytuje daleký rozhled na samotný Tesařov, Kořenovské sedlo, krkonošské hřebeny a především na rozhlednu Štěpánka / Stephanshöhe. 

Stáhnete turistickou mapu: Jizerské hory 1:25 000

Přejedeme Kořenovské sedlo (774 m), kudy vede silnice z Turnova přes Harrachov do Jelení Hory a tudíž je tu silný automobilový provoz. Vezmeme to po vedlejší silnici rychle dolů nádhernými serpentinami přes Novou Vísku, Světlou a Šumburk nad Desnou / Schumburg an der Desse do Tanvaldu.

Vítěznou ulicí podél Šumburského potoka sjedeme na turistický rozcestník. Město Tanvald / Tannwald jen lízneme. Modrá značka pojmenovaná Palackého stezka nás vede Popelnickou ulicí na levém břehu Kamenice.

Po vedlejších ulicích projedeme Velké Hamry / Grosshammer a Svárov / Swarow. Obec je známá Svárovskou stávkou z roku 1870 s tragickými následky. Na zdivočelé dělníky v přádelně byla povolána nejen policie, která s podobnými nepokoji měla zkušenosti, ale také armáda, protože nepokoje se šířily na několik dalších textilek, což obnášelo tisíce lidí.   

Nedali si říci, na výzvy ke klidu nereagovali, házeli po ozbrojené moci kameny a pokoušeli se prorazit armádní řady, což nikdy nedopadne dobře. Vojáci napřed nasadili bajonety a potom stříleli. Vyšetřování posléze ukázalo, že stříleli dokonce i na prchající dělníky. Kdyby byla nasazena a hlavně velela policie nebo četnictvo, zřejmě by nějaké oběti byly a do rozkurážené demonstrace by se střílelo, ale hned po zklidnění by se střílet přestalo. Na to však vojáci nejsou cvičení. Celkový počet obětí není přesně znám (někdo zemřel později a někdo náhodou), ale bylo jich necelých deset.

Paradoxní je, že nešlo o vzpouru proti systému, režimu, nebo dokonce chebodárci a zaměstnavateli Theodoru von Liebiegovi, ale svárovskou stávku vyvolal ředitel Liebigova závodu ve Svárově Václav Palme, když se pokusil své špatné hospodaření a podvody vyřešit desetiprocentním snížením mezd zaměstnanců, což oni odmítli a povstali.

Pokud jdeme do důsledků, tak Václav Palme byl před tím železničním úředníkem, který "ztratil" nebo spíš zničil spisy "omylem během přepravy", které dokazovaly Liebiegovo podloudnictví s bavlnou, což byl trestný čin. Byl tenkrát propuštěn ze státních služeb pro nedbalost, ale Liebieg mu byl vděčný a také potřeboval, aby nemluvil, a tak ho zaměstnal ho jako svého ředitele.

Svárovská stávka měla velký význam, že Rakousko-Uhersko ještě ten rok povolilo organizaci dělnictva do spolků, jejich politickou činnost a dalo právní rámec legálním stávkám.

Tahle gründerská doba českého průmyslu byla úplně stejná, jako po sametové revoluci 1989 za Václava Klause. Figurovali v ní bílí koně, mrtvoly, uplacení úředníci, drsní podnikatelé, okradený stát, bankovní podvody, korupce a funkce jako prebendy.  

Po asfaltu pokračujeme do Haratic. Za posledním mostem najíždíme do terénu a do lesa. Stezka kopíruje levý břeh peřejnaté řeky Tanvaldská Kamenice. Kamenitá cestička je vhodná pro pěší turisty a nikoliv koloběžkáře. To však ještě nevíme. Hmoždíme se, tlačíme, popojíždíme a někdy i neseme koloběžky.

Podjíždíme hradní zříceninu Návarov a břidlicové skály v okolí. Po chvíli přijíždíme k mostu přes Kamenici a výletní restauraci Rusalka.

Palackého stezka zde pokračuje po červené značce, ale jinak se nic nemění. Pěšina stále vede lesem, mezi skálami a po levém břehu řeky. Nad peřejí Tobogan dokonce házíme koloběžky na ramena a neseme je po kovových schodech.

Poslední trápení nastává, když projedeme okolo komplexu jezů v Jesenném a Bohuňovsku a musíme vytlačit koloběžky strmou traktorovou cestou pod Bozkovské jeskyně. Vůbec nechápeme, jak se sem dostaly dvě kojící maminky s kočárky. Prý to dotlačí ještě nahoru do Jesenného na zmrzlinu. My funíme jako sentinely. Jak to zvládnou ony, raději nedomýšlíme. Jsou prostě silné.

Lesní cesta se pomalu rozšiřuje až k potoku Vošmenda. Tady konečně najíždíme na silnici. Okolo výletní restaurace Spálov dojedeme na soutok Kamenice a Jizery.

Po pravém břehu svištíme cyklotrasou Jizera po pěkné silnici s malým provozem do Železného Brodu. Nad námi se tyčí skalní věže Kozinec. Tady je na výběr několik hospod a obchodů, kde se dá najíst a napít. 

Železný Brod / Eisenbrod projedeme v klidu, ale pak musíme na pár kilometrů vzít za vděk hlavní silnicí po pravém břehu Jizery. Nepříjemného provozu se zbavíme až v Líšném, když přejedeme na levý břeh a napojíme se znovu na cyklotrasu Jizera. Ta nás vede po cyklostezce přes několik mostů a skrze Malou Skálu do Dolánek k Dlaskovu statku. Zde přeskočíme na červenou turistickou značku, abychom zůstali na pravém břehu Jizery. Po loukách podjedeme zámek Hrubý Rohozec a přijedeme na nádrží v Turnově.

Město Turnov / Turnau má časté železniční spojení. Podíváme se na hodinky, počkáme na vlak a svezeme se do Mnichova Hradiště. Ušetříme zhruba 15 kilometrů. Nemáme moc času, soumrak se blíží. Jinak bychom jeli obvyklým směrem po sinicích s malým provozem okolo Jizery přes Prepeře, Příšovice, Březinu a Hoškovice. Jediné, co na zdejší rovině dokáže překvapit, jsou dvě táhlá dlouhá stoupání, kterých si v autě ani nevšimneme, na kole se trochu zapotíme, ale na koloběžce nás vždy potrápí.

Mnichovo Hradiště / Münchengrätz vloni vybudovalo staronový most přes Jizeru, který využijeme. Od nádraží jedeme po značené cyklotrase 17B přes řeku do Kláštera Hradiště, čímž se vyhneme silnému motoristickému provozu. Pak už údolím Zábrdky po silnici šlapeme do vesnice Mukařov, kam dojíždíme těsně před setměním. Máme v nohách 60 kilometrů.

Vybavení koloběžkářů

SCOOTER Koloběžka Crussis Urban 4.1, cyklistická helma Crussis, červená blikačka a bílé světlo, nářadí a lepení.

EQUIPMENT Batoh Boll Nomad / batoh Boll Bedouin, lékárnička, chytré hodinky, outdoorový mobil, termoska, peníze, doklady, platební karta.

OUTFIT ONA Bunda Van Rysel Rain Jacket woman, nátělník Crivit Bike, funkční triko Quechua, cyklistické rukavice noname, pružné legíny noname, kalhotky, silné ponožky, dioptrické brýle s tmavými krytkami, nákrčník, tenisky noname.

OUTFIT ON Šusťáková bunda noname, sportovní brýle noname, prstové cyklistické rukavice Silvini Orso, termotriko Nordblanc, funkční vesta Moira MS/VE, pružné sportovní kalhoty Crivit, bavlněné trenýrky, ponožky Moira Trek, barefoot Xero Scrambler.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz