Cyklotrasa podél Knovízského potoka ze Slaného do Kralup

Využíváme letošní změněnou trasu Cyklohráčku, neboli víkendového výletního vlaku pro děti a výletníky. Za tři hodiny pomalé jízdy po téměř opuštěných tratích dorazíme z Prahy přes Kralupy, Vraňany, Ctiněves, Straškov a Zlonice do Slaného.

Táhne nás posunovací dieselová lokomotiva. V každém vykuchaném vagonu je něco zajímavého - děti zkouší reálný ovládací pult strojvedoucího, hrají si v míčkovém bazénu, klouzají se na malé klouzačce, malují pastelkami na papír a křídou na tabuli, vyhrávají drobné ceny. Dospělí nakonec dostanou aspoň reflexní pásek na kolo.

Slaný: svatý Gothard a Slánská hora

Slaný prosvištíme Wilsonovou ulicí okolo novoklasicistního divadla a novorenesančního Wiehlova domu, Šultysovou ulicí okolo kostela svatého Gotharda a Pražskou ulicí pod Slánskou horou.

VYBERTE SI UBYTOVÁNÍ: Hotely, apartmány a penziony ve Slaném

Již od Masarykova náměstí ve Slaném se držíme cyklotrasy 8254. U železniční zastávky Slaný předměstí na přejezdu opouštíme město. Podél dráhy jedeme polní cestou, na pár set metrů využijeme silničku do Drnova, potom zrušený most přes železnici do Podlešína a další polní cestou podél ovocných sadů sjedeme do Knovízi.

JAK SE BRÁNILA PRAHA: Bunkr Drnov

Pravěká Knovízská kultura

Kde vjíždíme na silnici, je lokalita Hrudné. Zde byly objeveny 1892 první pozůstatky pravěkých lidí, kterým se podle vesnice začalo říkat Knovízská kultura. Dnes je zde zástavba a ulice Na Hrudném.

Knovíz jistě utkvěl každému člověku ze školního dějepisu, protože Knovízská kultura mladší doby bronzové se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím a kanibalismem. Někteří historici a archeologové ji dokonce považují za předchůdce Keltů. Lidé této kultury žili ve středních Čechách mezi roky 1300 až 920 před naším letopočtem. Zakládali nejstarší výšinná hradiště, kde oddělovali obytnou část se sloupovými domy od hospodářské části, kde budovali sýpky a odpadní i zásobní jámy na skladování obilí. V muzeích vidíme jejich práci - vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou, stolní keramiku a tepané nádoby z bronzového plechu. Ovládali metalurgii, na což pak navázali Keltové.

Před nimi sídlila v Čechách mohylová kultura a po ní štítarská kultura nazvaná podle Štítar u Kolína, reprezentující pozdní dobu bronzovou. Čechy se tehdy dostaly do okruhu popelnicových polí, což byla kultura, která táhla až k Dunaji v Bavorsku.

Čechy byly tehdy osídleny ve stejných místech jako dnes. Archeologové našli doklady osídlení prakticky v každé dnešní obci. V severozápadních Čechách je registrováno 350 nalezišť knovízské a štítarské kultury. Na Žatecku je to v průměru 18 lokalit na každých 100 kilometrů čtverečních. Slánsko a sousední Žatecko mělo tehdy kvůli suchému klimatu podobu stepi, ale bylo hustě obydleno vesnicemi v podobě jednoduchých hospodářských dvorců, mezi nimiž byla umístěna hradiště.

Vládci dolního Povltaví a středního Poohří se po smrti stylizovali do podoby řeckých héroů, jak je známe z Homérových eposů. V našich končinách se po jejich vzoru objevuje válečný vůz tažený dvojspřežím, okrouhlý štít, pancíře, helmy a náholenice, připomínající zbroje východního Středomoří. S knížecími hrobkami ostře kontrastují chudé žárové hroby prostých lidí. Spálené ostatky byly umístěny v keramické nádobě do mělké jamky, někdy nad nimi byla navršena nízká mohylka. Takováto pohřebiště byla často zničena hlubokou orbou.

Husova skála a Podlešínská jehla

Zajedeme se podívat na pískovcovou Husovu skálu nad obcí. Vylezeme si dvě horolezecké cesty. Pak sbalíme lezecké saky-paky a vracíme se na cyklotrasu.

PÍSKOVCOVÉ HOROLEZECTVÍ: Husova skála Knovíz

Lesem podél Knovízského potoka jedeme pohodlně k Podlešínu. Podjíždíme opravený železniční viadukt, což je kulturní památka z dob Pražsko-duchovské dráhy, která byla vybudovaná na dopravu uhlí do hlavního města 1873. Dodnes je v provozu.

Pod viaduktem se vezeme po náspu zrušené železnice Kladno - Zvoleněves - Kralupy, která sloužila v letech 1886 - 1982 také k přepravě uhlí.  

V kopci vysoko vpravo nad námi se tyčí Podlešínská jehla. Na zvětralý pískovec je dnes zakázáno lézt kvůli ochraně přírody.

Po zrušené železnici do Kralup

Cyklostezka nás vede mezi silnicí po levé ruce a Knovízským potokem po pravé ruce. Projíždíme Zvoleněves a měníme číslo cyklotrasy na 202. Projíždíme Kamenný Most, Neuměřice a Olovnice. Než opustíme tuto vesnici, zastavíme se v hospodě příznačného jména U posledních sil. Na zahrádce se staví mnoho cyklistů na pivo i na jídlo.

Rychle a strmě sjedeme stromořadím k Prvnímu, Druhému a Třetímu rybníku a do obce Zeměchy. Pak už to jde ráz na ráz. Projíždíme okolo nádraží Kralupy nad Vltavou předměstí a necháme se provézt skrze kralupské parky a skrze město na most T.G. Masaryka. Ještě před ním se Knovízský potok spojí se Zákolanským potokem.

Trasu prodloužíme do Řeže

Dá se tady nastoupit na vlak a odjet do Prahy. Máme ovšem dost času, a proto pod mostem vyhledáme zelenou turistickou značku a po levém břehu jedeme proti proudu Vltavy. Směřujeme po polní cestě do Libčic, kde vyjedeme na chvíli na silnici. Turistická značka skončí na železniční stanici.

Po Letecké ulici sjíždíme na Letecké náměstí a do ulice Pod Viničkou. Klesneme po ní znovu k Vltavě. Když skončí asfalt, zúží se cesta na pouhou pěší stezku. Ta nás dovede až na železniční stanici Řež. Odtud jedeme domů do Prahy vlakem.

Popsaný výlet lze absolvovat na kole nebo koloběžce. Trekingová koloběžka je ovšem v tomto případě zábavnější.   

STRAVA.com: Stáhněte trasu Slaný - Kralupy - Řež v GPX

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistický batoh,cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo. V zimě teplé prádlo, nepromokavé boty a bunda, která neprofoukne a nepromokne. 

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Ze Slaného k Vltavě (Kralupy), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podralsko (Hamr na Jezeře), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz