Hynšta, zřícenina pevnosti v Příhrazských skalách

Na zříceninu Hynšta se dostaneme pěšky buď z vesnice Zakopaná nebo z Příhraz po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje (obě vzdálenosti jsou 2 km), nebo na kole z Branžeže po modré značce lesní svážnicí (4 km). Do všech vesnic občas zajíždí autobusy.

Neví se, jak se hrad jmenoval. Hynšta se lokalitě říká až v novověku. Neví se, kdo ho založil, komu patřil a k čemu sloužil. Zda se o něj bojovalo.

Mniši cisterciáci bránili svůj majetek?

Díky archeologům víme, jak přibližně vypadal a jak byl velký. Díky historikům můžeme odhadovat, že patřil do pásu malých pevností, který obkružoval dominium cisterciáků z Kláštera Hradiště.

Při pohledu na mapu se nabízí, že Hynšta byla součástí obrany jako Kačina (později předsunutá pevnůstka hradu Valečov), Klamorna, Drábské světničky, Staré Hrady, Křineč - vše v masivu dominantního vrcholu Mužský.

Cisterciácký klášter byl založen ve druhé polovině 12. století v Hradišti nad Jizerou, dnešním Klášteře Hradišti. Úkolem cisterciáků v celé Evropě byla kolonizace a hospodářská činnost. Zakládali vesnice, polnosti, rybníky a podporovali výrobu zemědělských produktů včetně piva a vína. Okolí Mužského náleželo právě cisterciákům a ti museli v drsném středověku své území náležitě chránit.

Hrad dnes známý jako Hynšta stál již okolo poloviny 13. století a fungoval ještě v 15. století. Jeho zánik není datován, ale pravděpodobně souvisel s prudkým rozvojem palných zbraní během husitských válek. Z vedlejšího kopce Skuhrava mohl nedalekou nižší Hynštu ostřelovat bez potíží kdokoliv, a tak hrad ztratil strategickou funkci.

5 skalních plošin pro jeden hrad

Na zříceninu se dostanete po skalnatém hřebínku, přes který vede značená modrá turistická značka.

Hrad byl vytesaný do jednoho skalního bloku. Horní část byla dostavěna ze dřeva, ale z toho se nic nezachovalo. Z hradu vidíme už jen vytesanou světnici se středním pilířem, která je přístupná dlouhou vstupní chodbou. Sloužila jako modlitebna, když zde konali bohoslužby čeští bratři během svého pronásledování po roce 1620.

Kromě toho jsou zachované jen zbytky sklepů a příkop vytesaný do skály, který rozděluje předhradí od jádra hradu. Identifikovat se dá tesaná cisterna a studna. Její hloubka jistě dosahovala na úroveň spodní vody, tedy byla hluboká 35-40 m.

Jádro hradu bylo nevelké na jediném pískovcovém skalním bloku. Nezachovalo se vnější opevnění, které buď nebylo postavené, nebo bylo pouze dřevěné. Pár schodů na přístupové cestě je novodobých.

Jednalo se o nevelký hrad, ale při jeho prohlídce je nutno si představit i prostor předhradí. Bylo totiž překvapivě rozlehlé. Zabíralo asi pětkrát větší plochu než samotný hrad. Bylo postavené na plochém kopci Skuhrava (389 m). Po jeho úbočí vede modrá turistická odbočka, po které se k hradu přichází.

Celková plocha zastavěného prostoru byla impozantní! Na zalesněném hřbetu si snad ani nedokážeme představit, že se jednalo o 1,5 hektaru. Hrubý archeologický průzkum roku 1994 sumarizoval předchozí znalosti: areál obsahoval hradní jádro na samostatném pískovcovém bloku, předhradí na vedlejším kopci, dva příkopy tesané ve skále a další tři menší oddělené plošiny, které byly upraveny lidskou rukou.

Josef Ladislav Píč

Archeologům je lokalita Hynšta známá již od 80. let 19. století. Věhlasný zakladatel české archeologie Josef Ladislav Píč objevil pod zemí dvě ohniště obložená kameny, množství rozbité keramiky a železné zlomky. V roce 1921 vyklízel František Lanc s mnichovohradišťským Klubem československých turistů zeminu v obou tesaných prostorách. Nalezl při tom větší množství rozbité středověké keramiky, kostěný přeslen a zlomek kostěné brusle.

Roku 1922 publikoval Jan Axamit článek v časopisu Zlatá Praha s titulkem Novější objevy na Mužském. Zmiňuje vykopané nálezy středověkých střepů na skalním vrcholu nad modlitebnou. Nálezy byly uloženy do sbírek Muzea města Mnichovo Hradiště, ale dnes jsou nezvěstné.

Dlouho poté až roku 1974 vedl povrchový průzkum Petr Chotěbor a na přelomu tisíciletí další archeologové. Jejich nálezy jsou uloženy Muzeu Mladoboleslavska v Mladé Boleslavi a ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě.

UBYTOVÁNÍ: Chaty, chalupy, roubenky, apartmány, vily, domy a penziony v Českém ráji

Booking.com

 Hrady a zámky na Horydoly 

Andělská hora
Bardo (Polsko)
Bělá pod Bezdězem
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Čachtice (Slovensko) a Čachtická paní (Slovensko) 
Děvín
Dobříš  
Drachenfels (Německo)
Ehrenberg Reutte (Rakousko)
Eilean Donan (Skotsko)
Eltz (Německo)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian - Sigmundskron (Itálie)
Hazmburk
Herštejn Starý
Hořovice
Hynšta
Chillon (Švýcarsko)
Chyše
Choustník
Jezeří
Kácov
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Klenová
Kostelec nad Černými lesy
Kostelní Bříza
Kostomlaty
Košťálov
Krakovec
Křivoklát
Kunětická hora
Kuřivody
Lednice
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Moritzburg (Německo)
Mydlovar / Kostomlaty
Neuschwanstein a Hohenschwangau (Německo)
Nottingham (Anglie)
Nový hrad Kunratice
Nymburk  
Pecka
Písek
Pražský hrad
Přimda
Rábí
Radomierzyce (Polsko)
Ralsko
Reutte (Rakousko) 
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Švihov
Tetín
Torre del Giove (Itálie)
Tower (Anglie)
Trenčín (Slovensko)
Vadstena (Švédsko)
Valdek 1 a Valdek 2
Zásadka
Zbiroh 1 a Zbiroh 2
Zborov (Slovensko)
Žebrák 

Kláštery a kostely

Altenburg: barokní kosmos benediktinů (Rakousko)
Hrušková: Svatý Mikuláš pod Krudumem 
Chlum svaté Máří: Nanebevzetí Panny Marie
Klášter Hradiště
Levý Hradec: kostelík svatého Klimenta
Münchenreuth (Německo)
Oberndorf: Stille Nacht (Rakousko)
Pivoň: klášter augustiniánů
Plasy: cisterciácký klášter
Praha: rotunda svatého Václava
Stará Boleslav: kostel svatého Václava
Řím: basilika svatého Petra (Vatikán)
Tachov: Světce
Waldsassen: Nacistická freska v kapli u Münchenreuth (Německo)

Zobrazit místo Turistika na větší mapě