Slepucha - skála pro nenapravitelné romantiky

Pro geology: Všenorským potokem končí Kopaninská vrchovina (pro laiky jde o masív Cukráku) tvořená odolnými ordovickými křemenci a proterozoickými porfyry a porfyrity, vzniklými před 2 milardami let, a za ním začíná Studenská vrchovina (laicky řečeno jde o Hřebeny) tvořená ordovickými křemenci, které byly před 460 miliony lety plážovým pískem v chladném moři u 60. rovnoběžky na jižní polokouli.

Pro horolezce: Zatímco samostatné věže Čertových skal u Černolic na terénním hřbetu jsou tvořené pevnou skálou, nedaleké okrajové skály Slepucha v údolí Všenorského potoka jsou rozlámané a lezení po nich je nejisté.

Pro turisty: Všenorský potok je jeden z mála stálých vodních toků v okolí. Prorazil si cestu napříč Brdy mezi dvěma geologickými celky podél jejich dělící linie, kde je hornina nadrcená a tím pádem i nejměkčí.

Náhodné setkání po letech

Na Slepuchu vede 8 lezeckých cest. Žádná není hezká. Ani jedna není zajištěná. Všechny nabízejí lámavou a zarostlou skálu. Ze všech se sestupuje pěšky. Leze se tady jednou za uherský rok.

"Ahoj Radku. Ahoj Kubo! Co tady děláte? A co vy? My jsme tady poprvé." Radostné setkání dvou rodinek po čtvrtstoletí na místě, kam horolezcova noha šlápne leda omylem.

"Naposled jsme se viděli, jak jsi táhl synka na skialpech na Studniční horu." Nojo, on už je dost dlouho dospělý.

"Ještě běháš s ohařem skijöring?" Nojo, tohle je už můj třetí pes a dvě dospívající děti.

My jsme přijeli na horských kolech seshora skrz lesy od Vltavy. Oni přišli pěšky odspodu z Černolic.

Slepí prvolezci

Slepucha je rozeklané skalisko nad pravým břehem Všenorského potoka. Výška lezeckých cest je do 20 metrů. Skála je obrácená k jihozápadu. Název získala od Tyfloturistického oddílu, který sem podnikl první horolezecké výpravy a vylezl většinu prvovýstupů. S trochou škodolibosti je nutné dodat, že až na Jana Daga Puše, který vše zosnoval, bylo pro ostatní lepší, že neviděli, do čeho jdou.

Yasr 2. Jan Puš 17. února 2007. Třímetrovou spárou v levém předskalí a nad ní křovím na temeno. 6 m

Speechd-el 2. Jan Puš 17. února 2007. Dva metry vpravo od spáry Yasr lehce převislým terénem na temeno. 6 m

Kvílení 4. Jan Puš, Kamila Koncová, Petr Schnaubelt, Petr Mazanec, Helena Říhová 4. srpna 2006. Stěnkou mírně vlevo od centrálního vhloubení na šikmou rampu. Doleva důsledně po ostří přes dva výšvihy a závěrečnou exponovanou spáru ke stromu. 15 m. Lehce po hřebenu 2 doprava, a položenou plotnou na nejvyšší bod Slepuchy. 20 m

Monolog 3. Jan Puš 6. srpna 2006. Nástup jako Kvílení a dále vpravo od ostří stále doleva vzhůru na lehký hřeben. 15 m. Pokračování doprava po hřebenu jako Kvílení.

Autsajder waltz VSŠČ 5. Martin Mašát 9. června 2019. Středem centrálního vhloubení pod převis. Mezi převisem vlevo a přilepeným blokem vpravo přímo vzhůru a kolmou stěnou na temeno k břízám. Špatně jištěno. 15 m

Bezejmenná cesta 2. Z centrálního vhloubení mírně doprava nahoru zářezem na temeno. Jištění o stromy a vklíněnce. 12 m

Mlčení (Návraty) 4. Jan Puš, Helene Říhová 17. února 2007. Od nejnižšího místa skal po hřebeni až na nejvyšší vrchol Slepuchy. Prvním výšvihem mechovou stěnkou na zarostlou poličku, druhý výšvih zdoláme zleva, třetí výšvih překonáme spárkou vlevo. Lehce (CH)  pod vrcholovou stěnku, kterou přelezeme zprava. 30 m

Varianta Taktilní rozhovory 3. Jan Puš, Helena Říhová 17. února 2007. Libovolnou stěnkou vpravo od nástupu Mlčení. Do této hřebenové cesty se dostaneme nad 1. nebo 2. výšvihem.

Sestup vede kamenitou roklí, která spadá vpravo od skal při pohledu zespodu. Po dolezu na vrchol Slepuchy (vyhlídkové místo) pokračujeme pár desítek metrů stezkou po hřbetu ve směru výstupu. V dubovém lese uhneme doprava dolů do rokle po sotva znatelné serpentinové stezce a sejdeme až k potoku pod skály. 

SLEPUCHA: Prvovýstup Kvílení

Doprava

Slepucha je nevýznamné a horolezecky málo zajímavé skalisko, že se tady nevyplatí lézt celý den. Jedna či dvě cesty mohou posloužit jako povyražení během houbařské výpravy, turistické túry nebo projížďky na horském kole. A také jako připomenutí, jak se leze po vlastním jištění na horách v neznámém terénu.

Nejkratší přístup vede pěšky z Černolic ze zastávky Nový Dvůr, kam zajíždí příměstský autobus č. 448 z Dobřichovic a Mníšku pod Brdy. Necelý kilometr do údolí pod skálu nás dovede červená turistická značka. Pokud místo autobusu pojedeme autem, zaparkujeme zdarma pod Černolickými skalami na malém lesním parkovišti. Přijít je možné také po neznačených cestách proti proudu potoka od vlaku ve Všenorech (3 km) nebo po proudu potoka od autobusu v Řitce (3 km). 

Lezecko-cyklistický výlet z Prahy

My jsme si udělali jarní cyklistický výlet spojený se skalním lezením. Najedeme na cyklostezku A2 po pravém břehu Vltavy a rychle dojedeme skoro po rovině do Vraného nad Vltavou a po cyklotrase 8231 do Skochovic na nádraží. Až sem se dá šlapat mimo automobilový provoz.

Pak nastává jako obvykle rychlý výsadek přes Vltavu. Pečlivě se rozhlédneme, zda nejede vlak, a přejedeme po železničním mostě. Nedávno byl opravený. Nechápeme, proč na něj během rekonstrukce nenavěsili lávku pro pěší a cyklisty, když je to důležitá spojnice, kterou nelze nijak rozumně obejít nebo vynechat. Na levém břehu Vltavy totiž vede velice frekventovaná a při tom úzká silnice z Prahy přes Štěchovice do jižních Čech.

Za dalším nádražím Měchenice narazíme na cyklotrasu Mníšecko-M. Jestli si někdo myslí, že cyklotrasy jsou značené pro rodinky s dětmi na cestovních kolech, tady ho vyvedou z omylu! Dlouhý a strmý, kamenitý úvoz nejedeme, nýbrž tlačíme. Jsme rádi, že tudy nemusíme jet dolů.

Polňačkou dojedeme do vsi Trnová. Zdejší kostel svatého Ducha půjčují katolíci pravoslavným, takže můžeme vidět jak katolickou mši, tak pravoslavnou oslavu Boha. Vzhledem k tomu, že každá církev se řídí jiným kalendářem, můžeme si počkat a porovnat různé mše ke stejným svátkům.

U nevzhledného zámečku odbočíme na cyklotrasu Mníšecko-Č a z ní pak uprostřed luk doprava k podjezdu pod Příbramskou dálnicí D4. Lesními cestami vlevo od silnice do Všenor míříme na severozápad, až narazíme na červenou turistickou značku. V tom místě odbočíme doleva, přímo na západ a řídíme se spíš citem než GPS navigací. Držíme se na hřbetu, cesta se zužuje až nás jako sotva znatelná pěšina dovede na vyhlídku na vrcholku Slepuchy.

Kola si tady necháme, zalezeme si a odjedeme. Vrátíme se pěšinkou po hřbetu na červenou značku. Po ní sjedeme k Všenorskému potoku, podjedeme Slepuchu a po levém břehu jedeme neznačenou cestičkou. V osadě Na Cihelně vjedeme na silnici. Pak už to jde rychle. Sjedeme do Všenor k Berounce a po cyklostezce EV4 dojedeme do Prahy. Celkem jsme najeli 60 kilometrů.

Doporučené vybavení

Sedací a hrudní úvazek, lano 50 m (raději dvojité), lezecký batoh, 7 expresek, 3 karabiny se zámkem, jistítko, lezečky, helma, smyčky, vklíněnce a friendy, outdoorový mobil, lékárnička, kompaktní fotoaparát, mapa, jídlo a pití (do hospody je daleko), pojištění.

Nejnověji je Slepucha popsána v horolezeckém průvodci Hřebeny a okolí od Martina Mašáta (2020). Koupíte ho v knihkupectví Kosmas:

SROVNÁVACÍ TABULKA: Obtížnost skalního lezení

Skály pro horolezce

Babka Bílý kříž 

Bořeň Dvojspára Západní hřebenovka Doporučené výstupy

Černá skála u Řevnic 

Černolice Podzimní lahůdka Černolice Podzimní panika v Černolicích Panikář Severní převis Severní komín Tři převisy Dagova zpráva o nevidomých na skále Nevidomé Černolice V pohorkách na skalách Slepucha u Černolic Slepucha Kvílení

Českosaské Švýcarsko Falkenstein Schusterweg Falkenstein Kotzwand Gans Gühnekamin Lokomotive Hunskirche Alter Weg Mönch Uferweg Oybin Polensprung, Pevnost, Rauhe Zine Blockweg Talwächter Schusterweg

Český ráj Hruboskalsko III Hruboskalsko Daliborka Suché skály hřebenovka

Dyleň Godula Goethovy skály Haltravské hory

Jizerské hory Černá Studnice Zvon Severní cesta Paličník Kohoutí hřeben Žabí kůň Údolní cesta Červené skály Maria Theresia Uhlířova čapka Dříčský komín Kozlí jehla Stará cesta Kulička na Tišině Normální cesta Stojka Východní spára Zahradní věž Údolní cesta Divá Maří Normální cesta Malá Maří Strážce Divé Maří Jeskynní věž Normální cesty Věž Grálu Normální cesta Ostrý roh Frýdlantská cesta Čechuň Sedlo Vnitřní komín Krucze skaly Skalky na Ještědu Pelikán

Káčov Klepec Klobouček Kokořínsko U Nedvězí Konstatntinovy lázně Kozelka spárokomíny Kreutzberk Luž Mrtnická skála

Praha Bílá skála v Libni Branické skály Červ Dobyvatel Dalejské údolí Děšťovka Divoká Šárka Divoká Šárka Dívčí skok Divoká Šárka Jižní rys Divoká Šárka Hřeben Černých věží Divoká Šárka Gotické okno Divoká Šárka Brenta Holý vrch a Kozí hřbety Holý vrch Holý vrch Hostivařská skalka Hlubočepy Hlubočepy Kozí hřbety Lojzovka u Středokluk Na požárech Opatov Wall Prokopské údolí Rohožník

Paní skála u Želivy Pašinka Pikovická jehla Poříčí nad Sázavou Přílepy

Řež Řež 5. masiv U přívozu Velká Stolice Strmá Zábavný koutek Řež tradiční lezení Catching the Train

Strašín u Rokytky Stripsenjoch Wilder Kaiser Svatošské skály Švédské skály Zbořený Kostelec Hurychov Zbořený Kostelec Trojúhelník

Vltavská žula Bílá skála Mařenka jako na horách Mařenka Mařenka Direttissima Mařenka prvovýstup Direttissima Mařenka Komín Roviště Psí léta na Rovišti Pakosta Malá skalka u Kamenné Čarovná hrana ve Velké Velká Jickovice Sluneční stěna Županovice

Labské pískovce Bielatal V-VII Bieletal IV-V Rájec Blíženci Západní spára Tisá Solivá