Na koloběžkách z Hrubé Skály do Bakova: poslední koupání v srdci Českého ráje

Na programu byly tři desítky kilometrů jízdy v rozmanité krajině a dvoje koupání v Komárovském a Drhlenském rybníku. Svěží studený větřík nás ovanul, voda vychladila a nízké slunce dalo najevo, že léto končí.

Vlakem jedeme lokálkou z Turnova do Borku pod Troskami. Je to naše osvědčená železniční stanice, protože na kole nebo koloběžce nevede na Hrubou Skálu tak brutální stoupání, jako ze stejnojmenné zastávky. A zároveň se těšíme na zdejší vyhlášenou zmrzlinu. Na vidrholci u silnice v bývalé hospodě V ráji si vždy kupujeme malou točenou, která má velikost pražské velké točené a cena je přijatelná. Nejsme sami, kdo si užívá studené sladkosti - zastavuje tady mnoho aut i místních chodců.   

Naskakujeme na naše pekelné stroje - rozuměj koloběžky Crussis - a míříme přes koleje po silnici na Hrubou Skálu. Nejprve mírně dolů k Libuňce a pak už nepřetržitým stoupáním přes vesničky Prašivec a Babylon.   

Na rozcestníku tohoto jména si uděláme malou zajížďku, abychom si prohlédli hruboskalský hřbitůvek. Vždy si tady vzpomeneme na dojemnou scénu z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. 

Zase sjedeme na silnici a zakrátko dorazíme na zámek Hrubá Skála. Turistické hemžení přežijeme, abychom se mohli podívat na vyhlídku. Za přechod mostu a pohled z nádvoří se platí 20 Kč. Výhled svrchu na známé skalní věže Hruboskalska je fenomenální.

Znovu skáčeme na stupátka a za pár minut necháváme turistický ruch za zády. U přístřešku V Markétě už máme svatý klid. Občas potkáme auto, čas od času se pozdravíme s osamělým cyklistou. Odtud klesáme do Vyskeře.

Odskočíme si doprava do lesa, abychom se podívali na skalní bránu u Drahoňovic, která se přirozeně vytvořila ve zdejším měkkém pískovci. Odbočka není nijak značená a okolí brány je zarostlé.

Vyskeř nás zdálky vítá nepřehlédnutelnou empírovou kaplí svaté Anny na kopci a vesnici pak vévodí novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dřevěná barokní zvonice vedle kostela je nejméně o dvě století starší než kamenný svatostánek. Podobná zvonice je památkově chráněná v nedalekém Oseku u Sobotky.

Zdejší vyhlášenou hospodu vynecháváme. Zdá se nám příliš drahá na to, abychom jídlo zhltli a spěchali dál.

"A teď pozor! Musíme se přesně držet modré značky!" prohlašuje má dnešní navigátorka a spolujezdkyně. Samozřejmě jsme ve strmém sjezdu zapomněli správně odbočit ze silnice, a tak se musíme vracet do prudkého kopce.

Odměnou nám je velmi strmý sjezd po polní cestě do údolí Žehrovky. Chytáme flow, mastíme dolů, co to dá, soustředíme se jen na rychlost a správnou stopu ve vracečkách. U říčky stojí Podvyskeřský mlýn. Dnes téměř zřícenina, ale od renesance až do 2. světové války významný mlýn a pila, byl postaven na loukách a polích. Lesy v okolí rostou posledních pár desítek let. Pitná voda se brala z nedaleké skalní studánky Musilka, voda na mletí přitékala z rybníka pod Krasnovem (je vypuštěný a hráz rozvezená), pod okny byl vyhloubený náhon (je zasypaný) a přes louku meandrovala Žehrovka (je napřímená a meliorovaná). Nejdůležitější, co můžeme vidět, je autentický mlýnský kámen u vchodu do areálu mlýna.

Mostek přes Žehrovku může posloužit vodákům jako start ke splutí toku za jarního tání sněhu.

Hned za Žehrovkou se zvedne stezka do Hrnčířovy rokle. Tlačíme koloběžky a chvílemi je neseme na ramenou. Nahoře na okraji pole si konečně oddechneme, sníme margotku z nouzové zásoby, dopijeme vodu z cykloflašky a opustíme modrou značku.

Lesem víceméně po rovině jedeme k západu do lokality Na rovinách. Tam se silnice zlepší, sklopí se a zařízne mezi Žehrovské skály. Krotíme se, abychom drželi brzdy, protože se zdá, že můžeme letět dolů, jak rychle chceme, ale rozum říká, že bychom se dole rozmázli jako sádlo na chleba.

Ocitáme se na silnici podél obory Žehrov. Silnice nás dovede do Srbska. Na louce vedle křižovatky pramení Kněžmostka. Její voda se nejprve sbírá v malém rybníčku.

Zde odbočíme na cestu ke Komárovskému rybníku, míjíme chatové osady a kempy. Na pozdní oběd zastavujeme v jednoduchém kiosku Lemberk, kde se dá dobře najíst a napít za solidní cenu. Kousek za Lemberkem projíždíme bývalém kempem Peklo, kde je dnes veřejná pláž. Je zima, fouká, voda má hnědou barvu. Přesto se do ní vrháme, abychom si nenechali ujít poslední letošní koupání.

Po břehu dojedeme do Nové Vsi pod obrovskou pískovcovou Komárovskou věží. U turistického rozcestníku najdeme žlutou značku a ta nás vede po pravém břehu Kněžmostky. Chvílemi jedeme po dobré lesní cestě, místy se třeseme přes kořeny. Přes hráz vypuštěného Žlunského rybníku přejedeme na levý břeh. Za chvíli se objevíme u Drhlenského rybníku.

Pláž rekreačního zařízení Zlaté údolí s molem a schůdky do vody je soukromá. 

Pláž níže u Drhlen je veřejná. Tady skočíme do vody. A rychle vyskočíme na břeh. Slunce se schovalo za mraky. Úzké údolí je chladné.

V obci opustíme žlutou značku a držíme se už jen na silnici. Je to pohodlnější a rychlejší. Okolo dalších rybníků přijedeme do Kněžmostu. Ani tady se nezdržujeme a po vedlejších silničkách šlapeme okolo obrovského sila v Koprníku (jestli vám připadá nádraží vedle něj příliš veliké, máte pravdu - bylo veliké, ale osobní vlaky po kolejích už pěkných pár let nejezdí), přes vesnici Násedlnice a osadu Zájezdy do Bakova nad Jizerou. Stále se držíme v dosahu Kněžmostky. Svého času zde místo polí býval jeden rybník vedle druhého. Když se ovšem chov ryb přestal vyplácet, v 19. století byly rybníky vysušeny a přeměněny na pole a pastviny.

Ženeme se na železniční zastávku Bakov-město, protože v dálce slyšíme houkat vlak. Měl pár minut zpoždění, a tak do něj stačíme na poslední chvíli naskočit. Konečně se vezeme domů.

Doporučené vybavení

KOLOBĚŽKY: koloběžka, tenisky, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, světlo na kolo, cyklistické brýle, funkční prádlo, lehká bunda, chytré hodinky, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, jídlo a pití.

KOUPÁNÍ: ručník, krém na opalování, repelent, případně plavky.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Soutok Vltavy a Sázavy (Davle), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Podél Labe do Brandýsa (Nymburk), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Ze Slaného k Vltavě (Kralupy), Zákolanský potok (Kralupy), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště (Liberec), Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podralsko (Hamr na Jezeře), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Voděradské bučiny (Jevany), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz