Trojský zámek jako z pohádky

Vystoupáme na schodiště, které celému areálu dává atmosféru. Vidíme to, co bylo vyhrazené jen šlechtě – před námi Pražský hrad a v hloubce pod námi sochy Titánů svržených Diem do Tartaru. Každá socha zde odkazuje na drsnou antickou mytologii. Ostatně podle toho nakonec dostala jméno celá pražská čtvrť.

Zámek postavili Šternberkové jako své letní sídlo, aby povýšili svůj šlechtický titul. Což se jim podařilo. Roku 1702 přivítal hrabě Šternberk na Trójském zámku císaře Leopolda I.

Od nich ho koupila Marie Terezie a udělala z něj jedno ze svých dočasných sídel. Sama zde několikrát bydlela.

PANORAMA Trójský zámek, Praha
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Kuba Turek

Dalším významným majitelem byl kníže Alfred Windischgrätz, který založil vinice, které dnes patří Botanické zahradě. Byl to onen legendární vojenský velitel, kterému během národního obrození roku 1848 zabili manželku vyhlížející z okna v pražském domě.

Poslední majitel zámku, velkostatkář Alois Svoboda, věnoval rozsáhlé pozemky a nemovitosti v Praze - Troji roku 1922 Československu. Byly využity pro Zoologickou zahradu.

Středomořská vila: iluze, umění

Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Na vinicích ho nechal stavět Václav Vojtěch ze Šternberka. Pověřil francouzského architekta Jeana Baptiste Mathey, který navrhl centrální sál, z něhož se do obou stran rozbíhají chody s přilehlými salony. Stavitelem byl Giovani Domenico Orsi de Orsiny a jeho žák Silvestro Carloni, oby usazení v Praze. Architekt Mathey totiž sám nemohl stavbu řídit, protože nebyl vyučen v zednickém cechu.

Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště do zahrady je dílem drážďanských sochařů Georga a Paula Hermannovým z roku 1685. Vytvořili uvnitř schodiště klíčovou scénu z Gigantomachie - Titáni padají do Tartaru, protože je tam shazuje vítězný Zeus. Plastiky po obvodu schodiště představují nově nastoupivší antické bohy, alegorie denních a ročních období a také světadílů. Sochy okolo roku 1705 doplnil další vyhlášený sochař Jan Brokof.

V přízemí zámku maloval Carpoforo Tencalla, v prvním patře Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Iluzivní malby v hlavním Císařském sálu namalovali Vlámové Abraham a Izák Godinové. 

1400 m2 maleb oslavuje vládnoucí Habsburskou dynastii. Hlavním námětem je vítězství nad Turky u Vídně. V bohatě členěném celku jsou propojeny historické příběhy i legendy a triumfalisticky gradovaná oslava slávy a moci vládnoucí dynastie Habsburků.

Godinové pracovali temperou, nikoliv tehdy obvyklejší technikou fresky. Malba vyžaduje daleko pomalejší malířský postup a je tedy dražší. Umožňuje však pečlivé prokreslení detailů s neuvěřitelnou přesností, která zvyšuje klamavý efekt díla. Prostor sálu je iluzionisticky navýšen s představou otevřené nesmírnosti nebes.

Kdy na návštěvu?

Zámek je každoročně otevřený od dubna do října, od úterý do neděle. Během letní sezony se zde pořádají výstavy. Do zámku se platí vstupné, zahrada je přístupná zdarma. Platí v ní zákaz jízdy na kole i koloběžce.

Doprava

Nejlépe městským autobusem číslo 112 z Nádraží Holešovice (vlak, městské vlaky, autobusy, trmvaje, metro).

Na kole či na koloběžce přijedeme po pravobřežní Vltavské cyklostezce z centra Prahy přes Rohanský ostrov, Libeňský přístav a Tróju stále podél řeky a mimo automobilový provoz. Případně ze Stromovky na levém břehu Vltavy přes novou Trójskou lávku.

Hezký zážitek poskytne plavba parníkem z Rašínova nábřeží do přístaviště ZOO Praha, který provozuje Pražská paroplavba. Můžeme připlout také na kanoi nebo kajaku skrze Prahu a pokračovat dál do Mělníka. 

Auto můžeme odstavit na placeném parkovišti u ZOO Praha.

INFO: Trójský zámek - návštěvníci a  Trójský zámek - pronájmy

Zobrazit místo Turistika na větší mapě