Přes Říp na pískovnu Račice a k Hořínskému kanálu na koloběžkách

V největších horkách letošního léta usoudíme, že Praha už je k nepřežití a že se zajedeme vykoupat na pískovnu. 

Trochu se zamyslím, naplánuji trasu přes Říp a o náročnosti před manželkou raději pomlčím. Po ránu sedneme na vlak a vezeme se do Kralup.

Cesta podél Vltavy

Na nádraží se chytíme červené turistické značky, která nás provede městem k Vltavě.

Po příjemné lesní cestě mezi řekou a železnicí jedeme po levém břehu. Míjíme pověstně obtížnou horolezeckou stěnu Kralupskej panťák a přijíždíme do Nelahozevsi.

Pokračujeme podél Vltavy po cyklotrase 7 do Miřejovic, dále po Zagarolské ulici do Nových Ouholic a u železniční stanice se zase napojíme na červenou značku.

Za chvilku si prohlížíme na kopečku ve Vepřeku velmi starý kostel Narození Panny Marie. Ačkoliv má dnes barokní podobu a gotický půdorys, odhaduje se jeho vznik někdy po roce 1200.

Dál míříme do Mlčechvost. Z nich únavně šlapeme po polní cestě do Jeviněvsi. V dálce vidíme obnovené vinice, které poukazují na změnu klimatu neboli ohřívání krajiny. Ve vrcholném středověku se zde víno pěstovalo ve velkém měřítku, pak přešly dvě malé doby ledové (které zapříčinily husitské války a třicetiletou válku) a vinice zanikly. Poslední hlavy zarostly buření v 80. letech minulého století.

Až v posledních letech se teplo vrátilo a tím pádem také vinná réva do Jeviněvsi. Došlo k tomu kuriozní náhodou. Nezkušený paraglider letěl z nedalekého startoviště a omylem dopadl k rozbité budově. Tak se mu zalíbila, že ji koupil, opravil a nastěhoval se do ní. Teprve později zjistil, že se jedná o staré Jeviněvské vinařství a 1997 ho obnovil. 

Brutální kopec z návsi k zaniklému hradu Jevín vytlačíme po lesní stezce. Přes lesy a louky dorazíme do Ctiněvsi.

Podle názvu obce dovodil Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české  roku 1539, že je zde pochován Praotec Čech. V každém případě je o tom přesvědčená hospoda U Praotce Čecha na návsi.

Tady se poprvé můžeme napít a dát si k jídlu studenou uzeninu.

Praotec Boem (čili Bémák nebo Böhme)

Jestli nějaký Praotec Čech opravdu přivedl své lidi odněkud z bažin od Dněpru a zda to byl Slovan, nevíme. Určitě se ale nejmenoval Čech. Ještě první český kronikář ho pojmenovává Boemus neboli člověk ze země Bohemorum, čili země Bójů. Jestli Bójové byli Slované, Keltové, snad i Germáni nebo Hunové či Avaři, nebylo jasné Kosmovi a nevíme to ani my. 

Máme ovšem podezření, že Kosmas vzdělaný v latinských spisech, znal podobná vyprávění o Romulovi, zakladateli Říma, či Hellénovi, zakladateli Hellady neboli Řecka, nebo Francovi, prvním Frankovi čili Němci a zároveň Francouzovi, a jenom je napasoval na tuzemské reálie. A vlastně na čtenáře přes časovou propast celého tisíciletí pomrkává, že to je vlastně pohádka, co nám o Řípu vypráví.

Kosmas a později Václav Hájek z Libočan lokalizovali hrob praotce Čecha do Ctiněvci. Pokud je to pravda, stalo se to plus mínus okolo roku 600 našeho letopočtu.

Jenže legendy o postavách jako měl být Praotec Boemus, mají daleko hlubší a starší kořeny, než z doby evropského Stěhování národů.  

Kde se údajně nachází jeho hrob, vypráví řada pověstí. Možná je to v místě, kam v poledne dopadá stín špičky ctiněveského kostelíka. Nebo u skupiny vysokých topolů, viditelných při pohledu z Řípu na levém okraji obce. Snad také východně od kostela, na návrší Želiv.

Jeden z prvních českých archeologů Václav Krolmus se orientoval podle stínu kostelní věže a opravdu 1853 našel zbytky mohyly a kamenné kladívko, sekeromlat, zbytky mohyly a kamenné kladívko. Jenže dnes víme, že se nejednalo o ranný středověk, ale o pravěk. Našel artefakty z roku 1500 před naším letopočtem z pozdní doby kamenné, čili o dva tisíce let starší, než byl Praotec Čech.

Přesto si Václav Krolmus poznamenal do deníku, že Praotcovo tělo leží se zlatými zbraněmi a zlatou kvočnou s kuřaty. Najde prý ho oráč, který v tom místě bude orat s párem černých nebo strakatých krav.

Ze Ctiněvsi jedeme stromořadím rovnou pod Říp. Manželka mě prosí, abychom objeli horu po úpatí zprava, ale na to nedbám a stoupáme stále po červené značce zleva. Kilometr strmého stoupání je znovu brutální. Koloběžky tlačíme, neseme i táhneme přes skalní stupně. Až se ocitneme na Pražské vyhlídce. V dálce opravdu zahlédneme věže Svatovítského chrámu na Pražském hradě.

Říp: strmě nahoru i dolů

Pak už strmost poleví a lehce stoupáme okolo hospody Turistická chata až k rotundě svatého Jiří na temeni Řípu. Bohužel výhled odtud není skoro žádný kvůli vysokému lesu. 

Svahy hory jsou zalesněné od konce 19. století, před tím bývala románská rotunda svatého Jiří viditelná ze širokého okolí. Říp je vlastně stolová hora, poslední odvětraný zbytek jádra třetihorní sopky a geologicky patří do Českého středohoří. Nikdy nebyl osídlen, protože prameny vyvěrají příliš nízko ve svazích.

Rotunda byla postavena snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu zasvěcena. První písemná zmínka je k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce na Nakléřovském průsmyku stávající kostelík opravit a rozšířit. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter. Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců. 

Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869–1881, a potom necitlivých úprav v 60. letech 20. století.

Restauraci škrtáme z našeho programu kvůli vysokým cenám. Na sjezd se chystáme pečlivě. Nevzali jsme si z domova helmy, protože jediný sjezd vede právě z Řípu. Betonová a kamenitá vozovka je tak strmá, že jen málokterý cyklista je schopen ji vyšlapat nahoru. Na sjezdu má už několik obětí, které své bicykly neubrzdily. Zastavujeme na Mělnické vyhlídce a vidíme nejen Mělník, ale také Bezděz, Vlhošť a na obzoru mizí v oparu Ještěd.

Podobná alej, jaká nás přivedla pod Říp, nás zpod něj odvádí. Ještě si všímáme kiosku s kávou, kde se platí 70 korun za kafe.

Koupání v Račicích

Dlouze a rychle sjíždíme po silnicích přes Rovné, Krabčice a Bechlín do Předonína. Do terénu vjedeme naposledy po zarostlé šíji mezi vytěženými a zatopenými pískovnami Dobříň (vlevo na západě) a Račice (vpravo na východě). Vybíráme malou osamělou pláž u Račické pískovny a užíváme si čisté, teplé, modré vody.

Pískovna Račice Pískovna Dobříň Roudnice

Jenže večer se blíží, a tak po půl hodině znovu vyrážíme. Skrze díru v plotě vjedeme do areálu rychlostní kanoistiky a veslování Labe aréna Račice. Okolo dvouapůlkilometrové dráhy vede dokonale rovná asfaltová vozovka. Jezdí po ní na kole nejen trenéři povzbuzující své svěřence při závodech, ale konají se zde také závody na kolečkových bruslích a také koloběžkové soutěže.

Labská a Vltavská cyklostezka

Ještě v Labe aréně se napojujeme na Labskou cyklostezku značenou číslem 2. Proti proudu veletoku jedeme téměř po rovině. Konečně se zase můžeme napít, protože až do tmy jsou otevřené stánky podél oblíbené cyklotrasy.

U starého mělnického mostu Josefa Straky se naposledy rozhodujeme, kam dojedeme. Přes značnou únavu a pokročilou denní dobu míříme do Vraňan na vlak. Nechce se nám stoupat do kopce přes starobylé náměstí v Mělníku na tamní nádraží.

Z Labské cyklostezky přejíždíme na Vltavskou cyklostezku číslo 7. Vypneme mozky, nasadíme stálé a poměrně rychlé tempo, skloníme hlavy a šlapeme proti zapadajícímu slunci. Naštěstí vede trasa v rovině po protipovodňových hrázích a kilometry odsýpají. Mohutné soliterní stromy zkrášlují lučinatou krajinu. Zezadu slyším funění proložené nadávkami. Raději neotáčím hlavu a jedu stále vpřed.

V Lužci nad Vltavou opustíme cyklotrasu a po silnici vystoupáme od Vltavy do obce Spomyšl a zastavujeme na nádraží Vraňany. Za 10 minut nám jeden vlak nazpět do Prahy. Je načase, právě přišla tma.

 Říp na Horydoly

Nejčeštější hora Říp. Chce nám ji sebrat Slovák

Magnetická hora Říp

Od Vltavy k Řípu na kole

Na kole i pěšky z Řípu do Prahy

Vánoční koloběh z Řípu do Prahy

Na kole do kopců a při tom po rovině

Na kole od soutoku Labe s Vltavou

Na koloběžce z Brna na Říp

Ohrožení dolního Povltaví

Vybavení koloběžkářů

SCOOTER Koloběžka Crussis Urban 4.1, červená blikačka a bílé světlo, pumpička, nářadí a lepení.

EQUIPMENT Ledvinka Boll Nordic Runner / batoh Quechua NH 100, lékárnička, chytré hodinky, outdoorový mobil, lahev s pitím, svačina, peníze, doklady, platební karta.

OUTFIT ONA Funkční triko Devold Active, cyklistické rukavice Crivit Gear, štítek proti slunci, kraťasy noname, kalhotky, silné ponožky, dioptrické brýle s tmavými krytkami, tenisky noname.

OUTFIT ON Funkční triko noname, sportovní brýle noname, cyklistické rukavice Crivit Gear, kraťasy noname, ponožky Moira Trek, barefoot Xero Scrambler.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz