Dlouhé hřebeny ve Wilder Kaiser

Oba mají necelých dvacet délek, z obou se při sestupu dá lehce slanit, ale při výstupu se z nich nedá utéci. Nordgrat (severní hřeben) na Fleischbank je trojkový a Nordkante (severní hrana) na Predigtstuhl je čtyřková.

PREDIGTSTUHL: NORDKANTE

Prvovýstup není lehké určit, protože jednotlivé úseky přelezli H. Matejak, J. Ostler, O. Oppel a C. Gürtler na přelomu 19. a 20. století. Současný směr se leze od roku 1906.

Obtížnost

Několik míst 4, jinak střídavě 1 až 4-. Převýšení 500 m, délka lezení 750 m, jen dva padesátimetrové úseky se jdou pěšky, zbytek se leze. Některé štandy jsou vybavené skobami, borháky nebo nýty. Občas se objeví stará skoba i v jednotlivých délkách. Doba výstupu je cca 6 hodin.

Sestup

Vyšlapaným terénem (1) po východní straně hřebenu jdeme několik minut do úzké soutěsky, slezeme na západ několik metrů dolů ke kruhu nad Botzongovým a slaníme 3x50 m, nebo 6x20 m do Botzongova kotle. Po suti a skalkách sejdeme ke skalám a podél nich se dáme doleva (jedno místo pod sedélkem 2) až dojdeme na cestu skrze Steinerne Rinne. Od začátku slanění ke Griesener Alm cca 3 hod.

Výstup

Z feráty skrze Steinerne Rinne odbočíme pod druhým stupněm u pamětní tabule doleva.

0. Lámavým žlabem (raději druhým zprava) 2

1. Úzkým komínem pod vklíněný blok 3

2. Po úzkém hřebínku doleva do jeskyně 3+

3. Žlabem na jednoduchý terén a pěšky pod věžku 3

4. Okolo věžky doprava a krátkým komínkem na hřeben 2

5. Dlouhým lehkým traverzem doprava po šikmé plotně 1

6. Zpět zprava na hřeben pod kolmou stěnu 2

7. Choulostivý a exponovaný Matejakuv traverz doleva na hranu, za ní je chytovatý kout. Jím vzhůru na polici po pravé ruce (nelézt do trhliny vzhůru!), po ní několik metrů doprava, dva mětry vzhůru (hodiny) a nazpátek po další polici doleva a na štand 4

8. Dvojspárou nejprve vpravo, poté vlevo a po 25 m trhlinou doprava na exponovanou polici 4-

9. Po polici doprava a úzkým komínem před malou věžkou 3

10. Dolů a doprava na plošinu s velkým mužíkem 2-

11. Po vyšlapané stezce v trávě pod skály a pod nimi do nejpravějšího žlabu CH

12. Žlabem do vlhké jeskyně 1

13. Vhloubením proti jeskyni pod trhlinu 2+

14. Trhlinou přímo vzhůru k zajlíněnému kameni na hřebenu a 4 m doprava ke štandu 3

15. Položeným koutem, přes převis a šikmou doleva travnatými plotnami do sedélka 3-

16. Krátký sestup doprava ze sedélka k výrazné Oppelově polici 1

17. Po Oppelově polici na hranu a za ní plazením velmi exponovaně na plošinku. Odjištěno masivními kruhy 3+

18. Krátkou stěnkou do komínku a lehce na vrchol 4

Jak to bylo

Vyrážíme na osmnáctidélkovou Severní hranu, která není hranou, ale spíše hřebenem. První část vede systémem komínů a žlabů proměnlivé obtížnosti od jedničky do trojky, druhá část je pevná a exponovaná. Podle horolezeckého průvodce od Richarda Gürtlera a Jana Gavláka se jedná o jednu z nejhezčích cest střední obtížnosti v Kaiseru.

Mokré komíny dole nás připravují o jednu až dvě hodiny z časového plánu, tak jsme nervózní. Hanka nestřídá, čelovku jsme nechali v autě, určitě bude pršet, ale my nevíme, kdy to bude, a sestup také známe jen z popisu v průvodci. Nakonec vše dobře dopadne. V hladkém Matejakově traverzu chytáme skobu, která řeší zapeklitý přechod z hladké poličky do kouta. Oppelova police je exponovaná vodorovná trhlina. Gürtler s Gavlákem tvrdí, že tady je potřeba se čtyřkově vodorovně plazit. Mají pravdu.

Podívejte na kompletní fotogalerii ze severní hrany Predigtstuhl:

FLEISCHBANK: NORDGRAT

Prvovýstup K. Herr, Heinrich Pfannl a W. Wundr, 9. 7. 1898

Obtížnost

Několik míst ve spodní části a závěrečná stěnka 3, jinak lehčí, často CH. Převýšení 700 m, délka lezení 1300 m. Většina štandů je osazena kruhy. Doba výstupu je cca 6 hodin.

Sestup

Normální cestou do Steinerne Rinne. Z vrcholu sestoupíme trychtýřovitým žlabem na západ do sedla Christascharte. Odtud nahoru na plošinu na úpatí Hintere Karspitze. Po stezce na jih ke dvěma žlabům. Levým z nich (ve směru chůze) tři slanění po necelých dvaceti metrech na suť nebo sníh. Za deště se slaňuje vodopádem.

Výstup

Z cesty od Griesener Alm na Stripsenjoch se odbočuje na louce před závěrečným stoupáním k chatě. Před námi je tmavá severní stěna Fleaschbanku. Stezka nás zavede ke komínu ukrytému za skálou vlevo od severní stěny.

Lezeme nejprve žlabem, který se posléze zužuje v komín až na sedélko. Pokračujeme do východní stěny po vyšlapaných stopách okolo pamětní tabule až k opřenému pilíři. Podél něj nazpátek na hřeben. Překonáme ještě jednu stěnku a pokračujeme pět set metrů jedničkovým až dvojkovým terénem pod výraznou rampu ubíhající doprava vzhůru. Pod ní je prostorná jeskyně z úzkým vchodem.

Následuje dalších pět set metrů mírně vpravo od ostří hřebene k poslední skalní bariéře. Překonáme přímo několik skalních zubů a z poslední štrbiny, ze které vidíme vrcholový kříž, uhneme doleva do velmi exponované trojkové stěnky a vylezeme trhlinkou na vrchol.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě