Furkotské Solisko na lyžích dolů na západ

Na Šedou lávku a následně Furkotské Solisko se v zimě chodí Mlynickou nebo Furkotskou dolinou ze Štrbského plesa. Východní kuloár do Mlynické doliny mívá lepší sníh a mnohdy i prašan, ale je kvůli orientaci lavinéznější. Západní kuloár do Furkotské doliny mívá sněhu méně, ale za to se často jedná o bezpečně sedlý firn. 

Volíme západ. Mohli bychom brzy ráno vyrazit po červeně značené Tatranské Magistrále a pak po žluté turistické značce rovnou do Furkotské doliny. Máme dost času, a proto vyjíždíme lanovkou ze Štrbského plesa na Solisko, přespíme v Chatě pod Soliskom (1840 m) na stolech v hospodě a na túru se vydáme až druhý den. 

Krátký přístup pod Soliska

Hned u chaty nazouváme lyže. Po modré turistické značce sjedeme dlouhým strmým traverzem do Furkotské doliny. Na Škutnasté poľaně (1710 m) lepíme stoupací pásy a jdeme po žluté turistické značce vzhůru.

Nestoupáme dlouho. Na úpatí Malého a Furkotského Soliska (cca 2000 m) se otáčíme na pravou ruku k východu. Stoupáme dlouhými serpentinami vlevo od násypového kužele žlabu stoupajícího k Šedé lávce (2290 m). Oteplilo se, mraky se rozestoupily, seshora ze skal na nás prší odtáté úlomky ledu a zmrzlého sběhu. Do žlabu vstupujeme co nejvýš, abychom omezili nebezpečí lavin z ohřátého sněhu v dolních partiích.

Nejsme nijak zvlášť rychlí. Radim statečně prošlapává stopu odspoda až nahoru. Vodítkem jsou mu zasněžené stopy našich předchůdců z před dvou dnů. Kuba stopu rovná. Hanka vypíná mozek a bezmyšlenkovitě odšlapává jednu serpentinu za druhou.

Dobrá rada: "Pojďme až nahoru"

Na Šedé lávce zdravíme manželskou dvojici skialpinistů, kteří přišli z Mlynice a sjíždějí do Furkoty. Osamělý postarší skialpinista nám doporučuje vyjít ještě výš a užít si delší sjezd.

Dbáme jeho rady a připojujeme se k němu. Nazouváme mačky, do ruky bereme turistický cepín. Travnato-skalnatým hřbetem stoupáme doleva k severu na Furkotské Solisko (2320 m). Lyže znovu nazouváme v sedélku jihozápadně pod vrcholem.

Parťák se spěšně loučí a mizí v ladných obloucích do doliny. Než si stačíme oddechnout a než uděláme všechny nezbytnosti před sjezdem, přichází mrak. Utěšujeme se, že zase odejde. Zapínáme boty, přepínáme je na sjezd, zkracujeme hole, nasazujeme přilby, oblékáme silné rukavice, nasazujeme lyžařské brýle, utahujeme oblečení, nacvakáváme se do vázání, domlouváme pořadí... a mrak stále houstne. Vystoupá k nám dvojice maďarských horolezců, kteří mají spadeno na celý Soliskový hřeben, a potvrzují, že hezky už bylo.

V temném mraku tápeme kudy kam

Opatrně se tedy spouštíme dolů. Víme, že sjezd je klasifikován S4 bez velké expozice. Jedeme hodně strmou sněhovou plání vpravo (západně) od výstupového hřbetu. Téměř nic nevidíme. Řídíme se jen stopami našeho náhodného parťáka, který mraku stačil ujet. Zatímco stoupání vedl Radim, ve sjezdu se ocitá na chvostu. Malé zkušenosti ze strmých svahů mu nedovolují jet plynule. Nejtěžší místa řeší přeskoky, po nichž okamžitě následují řízené pády na zadek. Kuba sjezd vede. Z mlhy se jako obvykle ozývá Hančino hýkání, čímž sama sobě dodává odvahu.

Příjemně měkký firn tuhne vlivem zatažené oblohy během pár minut. Hrany lyží se do něj zařezávají a trestají každý špatný náklon.

Do kuloáru Šedé lávky vjíždíme sto metrů pod sedlem. V zastíněném žlabu nás vítá těžký prašan, po kterém se jede příjemněji, než po utažené sněhové desce.

VIDEO Furkotské Solisko přes Šedou lávku

STRAVA.com: Stáhněte si trasu ve formátu GPX

Pod mraky se ocitneme až na dně Furkotské doliny. Užíváme si radost z pěkné túry, kterou máme za sebou. Ještě jednou nalepíme stoupací pásy a za chvíli si už objednáváme večeři na Solisku. Právě končí provoz lanovek ze Štrbského plesa.

Celá túra nám trvala pět hodin. Moc jsme při tom nespěchali.

Solisko nemá sůl a Furkota nežbluňká

Solisko se jmenovalo původně Salenberg, neboli hora, ve které se těží kovová ruda. Název se vztahuje k německému pojmu slitan a ještě staršímu gemánskému skleid pro těžbu.

Furkotská dolina má původ neobvyklého názvu v latinském poněmčelém výrazu furka neboli sedlo. Nejspíš se vztahuje k Sedielkovému priechodu, protože bylo nejlépe průchozí pro horníky z lokality Za Handel, kde se zpracovávala ruda vytěžená na Kriváni.

Romantická slovanská teorie upřednostňuje původ názvů od potoka, který prý furkoce neboli žbluňká a šplouchá (takové sloveso se ovšem ve slovanských jazycích nevyskytuje), a od soli, kterou prý pastýři dávali svým ovcím a krávám někam pod kopec (ovce se však pásly ve všech dolinách).

Šedá lávka je poměrně nové označení z doby mezi světovými válkami, které nabylo významu až s rozvojem turistiky. Do té doby nebylo třeba bezvýznamné sedlo nijak označovat. Jméno je odvozeno od šedých skal v jeho okolí.

DOPORUČUJEME KE ČTENÍ: Po stopách tatranských názvov

Booking.com

Doporučené vybavení

* Lavinové vybavení: vyhledávač, sonda, lopata - nezapomeňte se předem informovat na lavinovou situaci! 
* Skialpinistická výbava: lyže, pásy, hole, boty, lyžařské brýle, přilba
* Horolezecká výbava: turistický cepín, mačky
* Turistická výbava: batoh 30 l, čelovka, mapa nebo GPS, lékárnička, mobil, opalovací krém, tmavé brýle, bivakovací pytel
* Teplé oblečení: čepice, kalhoty a bunda, návleky na boty, 2 páry rukavic, funkční prádlo, dvoje ponožky, fleece nebo softshell.
* Peníze, doklady, pojištění, fotoaparát nebo kamera.
* Horké pití v termosce a jídlo na cestu. 

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

INFO: Vysoké Tatry na HORYDOLY

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

 SKI GUIDE skialpinismus a skitouring

Rakousko

Allalinhorn (4027) Armkarwand (2200) Augstenspitze (3228) Bliggspitze (3453) Dachstein (2997) Dreiländerspitze (3197) Gammerspitze (2537) Grossglockner (3798) Grossvenediger (3678) Hoher Zinken (2222) Hochschwab (2277) Hochvernagtwand (3390) Ochsenscharte (2955) Piz Buin (3312) Radurschl Scharte (2870) Rote Furka (2688) Sexegertenspitze (3350) Silleskogel (2418) Sonnblick (3106) Sonnenwand (3091) Vennspitze (2390) Vermunt Pass (2798) Wannetjoch (3110) Wildspitze (3770)

Itálie

Marmolada (3344) Monte Breva (3104) Passo Colbricon (1908) Passo Valletta (2699) Monte Sobretta (3296)

Švýcarsko

Aletschhorn (4195) Jungfrau (4158) Mönch (4099) Monte Rosa (4609) Wetterhorn (3701)

Německo

Watzmann (2714)

Francie

Mont Blanc (4810) Vallé Blanche (3842) Col du Fréjus (2541 m)

Česko

Kotel (1435) Lysá hora (1344 m) Sněžka (1602) Dlouhý důl (1363) Bílé Labe (1515 m)

Slovensko

Baranec (2184) Barania sedlo (2384) Bystré sedlo (2314) Furkotské Solisko (2320) Furkotský štít (2405) Gerlach (2655) Guľatý kopec (2125) Hincovo pleso (1946) Kopské sedlo (1750) Kozí štít (2116) Kriváň (2494) Kupoľa (2414) Lomnický štít (2634) Priečné sedlo (2352 m) Satanovo sedlo (2300) Sedielkový priechod (1950) Svišťový štít (2383) Tupá (2284) Západný Železný štít (2360) Ždiarska Vidla (2146) Žeruchovky (2230)

Slovenské hřebenovky: Slovenské Rudohorie Nizké Tatry - východ (Králova hola) Nízké Tatry - centrální část (Ďumbier a Chopok) Nízké Tatry - západ (Chopok) Malá Fatra - hřeben na těžko Malá Fatra - centrální část Malá Fatra na jaře Malá Fatra - Belské lúky Velká Fatra - Rakytovský hřeben na těžko Velká Fatra - Rakytovský hřeben s přespáním na chatách Velká Fatra - Rakytovský hřeben na lehko Velká Fatra - Klačianský hřeben Velká Fatra - Krížňanský hřeben na sněžnicích Velká Fatra - Křížňanský hřeben Roháče

Svět

Jebel Toubkal Maroko (4167) Hoverla Ukrajina (2061) Rawka Polsko (1307)

Přechody: Krkonoše Vysoké Tatry Téry Expres Tatarkův lyžařský okruh Hoch Tirol Haute Route Nockberge Trail