Brenta Alta - dobrodružná horolezecká normálka

Na půl kilometru dlouhé trase najsou horolezci jen pár starých skob, slaňují z vlastních smyček a orientují se podle kamenných mužíků.

Díky bohu za ně! Během výstupu a sestupu jsme i my pár mužíků opravili a na slaňovacích stanovištích nechali několik vlastních smyček.

Obtížnost skalního lezení dosahuje jen třetího stupně, ale v tom náročnost Normálky na Cima Brenta Alta netkví. Důležité je najít optimální směr, přiměřeně se jistit, zvládnout slanění, neshodit na sebe kamení a při tom být dost rychlí, abychom se vrátili do chaty na večeři. Ještě k tomu se často kličkuje mezi bouřkami a deštěm, protože pohoří Dolomiti di Brenta schytává tyto meteorologické jevy kvůli teplé a vlhké nížině okolo Benátek.

VIA NORMALE / Normalweg

Brenta Alta, jižní stěna (2960 m)

Dolomiti di Brenta

Prvovýstup

Annibale Apollonio a Giorgo Rossaro v doprovodu horských vůdců Bonifacia a Matteo Nicolussi 19. srpna 1880.

Obtížnost

Jedno místo 3 UIAA, několik míst 2+ UIAA, často 1-2 UIAA. Mnoho chodeckých úseků v suti. Výška stěny je 250 metrů, ale délka lezecké trasy je dvojnásobná! Skála je v lezeckých úsecích pevná, ale na policích a rampách leží velké množství volné suti.

Při rozumném jištění je třeba počítat 4 hodiny na výstup a 4 hodiny na sestup. V cestě je pár skob a stanovišť ve smyčkách, většinou se leze po vlastním jištění nebo bez jištění.

Přístup

Od chaty Tosa Pedrotti (2491 m) po turistické cestě na sedlo Bocca di Brenta (2552 m) 10 min. Odtud pár metrů na sever pod kolmou skalní stěnu s velkou pamětní deskou a pod ní po skalnaté lávce na východ (při pohledu od chaty doprava). Nepříjemně okolo skalního výčnělku (tři kroky 2 UIAA) pod obrovský balvan, který překonáme exponovaně po pravé straně (2 UIAA). Dojdeme pod komín ve tvaru Y.

Výstup

Překonáváme tři skalní prahy lezením a mezi nimi tři velké suťové pásy pěšky.

1. Pravou větví komína Ypsilon. Úzkým nepříjemným a namáhavým komínem. Na závěr 10 m stěnkou vpravo. Štand ve smyčkách nad komínem. (3 UIAA, 30 m).

CH Obrovským suťovým svahem nejprve doprava a pak šikmo doleva podél mužíků, částečně vyšlapanou stezkou. Míříme k nejnižšímu místu skalního pásu. 100 m vpravo ústí je velký centrální komín, 10 m vpravo protíná skálu hluboký černý komín.

2. Od mužíku na úpatí skály šikmo vlevo vzhůru po bílých skálách. Na rampě je další mužík a od něho přímo vzhůru na levý okraj dlouhé vodorovné police. Okolo staré skoby doprava k modernímu slaňovacím stanovišti. (2+ UIAA, 40 m). Starší varianta vedla stále přímo vzhůru na další polici ke stanovišti na čtyřech skobách. 

3. Po vodorovné polici doprava. Kde zaniká, šikmým zářezem doprava vzhůru. Štand na vlastním jištění nad druhým skalním pásem (2 UIAA, 50 m).

CH Mírně vpravo vzhůru 100 metrů po nevýrazném terénním hřbetu, sotva znatelnou pěšinkou podél mužíků, pod velký žlab uprostřed třetího skalního pásu. Vpravo nad ním se tyčí špičatá skalní věž - dobře viditelná už z údolí od chaty Pedrotti.

4. Středem mohutného žlabu po bílých stupních k jeho konci. Vlevo štand ve skalních hodinách se smyčkami. (2 UIAA, 50 m)

5. Traverz nad žlabem doprava směrem nad špičatou věž. Vlastní štand. (1+ UIAA, 50 m)

6. Široký skalnatý svah je poněkud nepřehledný. Držíme se položeného hřebínku vpravo přímo nad špičatou věží a necháváme po levé ruce suťové kotyto. Vlastní štand. (2 UIAA, 45 m)

7. Stále lezeme po hřebínku, mírně vlevo od skalních stěnek. Vlastní štand. (2 UIAA, 45 m)

8. Systémem komínků a zářezů vylezeme na vodorovnou širokou polici nad třetím skalnatým pásem. Vlastní štand. (2+ UIAA, 50 m)

Vpravo zůstává hluboká rokle. Za ní police pokračuje až na východní hřeben Brenta Alta. Vlevo se police táhne do vrcholové jižní stěny, kde zaniká v obrovském suťovisku. Zde zanecháme horolezecké vybavení. Doporučujeme označit si místo pomocí GPS v mobilu, abychom nemuseli dlouho hledat při návratu.

CH Dál jdeme pěšky (max. 1 UIAA). Najdeme mužíky ve stěně nad námi a ty nás vedou nejprve mírně doprava na horní část východního hřebenu a potom krátce doleva na samotný vrchol.

Sestup

Opatrně slézáme a slaňujeme stejnou cestou, jakou jsme lezli nahoru. Standardní jsou tři délky slanění. Zbytek sestupu záleží na kondici a schopnostech lanového družstva. My jsme to udělali takto (v současnosti jsme čtyřkoví horolezci s poměrně velkými zkušenostmi lezení v Alpách, ale vzhledem k věku už raději opatrnější):

S vrcholu se sestupujeme pěšky a lehkým lezením 1 UIAA. Bohužel mužíky i vyšlapaná torza cestiček jsou všude ve skalnatém svahu, takže na horní suťovou polici přicházíme jinudy a na jiném místě, než máme odložené horolezecké vybavení. Musíme proto podívat do záznamu naší trasy na Strava.com, abychom ho našli.

Lanové délky č. 8, 7, 6, a 5 slézáme s jištěním. Nejprve slézá Kuba, kterého jistí Hanka ze štandu. Po cestě podle uvážení sází jištění (smyčky, friendy, vklíněnce) pro Hanku. Na štandu jí jistí, ona sestupuje k němu a vybírá postupové jištění.

Žlab ve 4. délce slaníme od štandu. Starým smyčkám ve skalních hodinách až tak moc nevěříme, a proto přidáváme vlastní lanovici jako prchačku. Využíváme erární majlonku ve smyčkách a slaňujeme 50 m celým žlabem.

Sestupujeme podél mužíků přes prostřední suťový pás. Těsně nad ním traverzujeme doprava (ve směru sestupu) a spíš pro dobrý pocit než z nutnosti se posledních 50 m jistíme.

Dojdeme ke štandu se čtyřmi starými skobami a jedním šroubem, které jsou promotané starými smyčkami. Systém vůbec nebudí důvěru, a tak aspoň přidáme jednu naši smyčku, pomodlíme se jakožto bezvěrci, a slaníme kolmou stěnkou asi 20 m na polici.

Po ní přejdeme k moderními bezpečnému štandu a už beze strachu slaníme délku č. 2 černým komínem 25 m.

Obrovským dolním suťovým pásem opatrně scházíme k ústí komína Y. Tištěné průvodce uvádějí, že lepší je slanit pravým ramenem (ve směru sestupu) a že ke slaňovacímu řetězu je seshora exponovaný přístup. Bohužel ho nenajdeme asi proto, že má šedou barvu na šedém dolomitu. Přejdeme raději do levého ramena, přidáme do chuchvalce smyček na štandu jednu naši a slaníme úzkým komínem na polici 50 m.

Sláva! Všechna slanění byla bez problémů a lana jsme stáhli na první pokus. Už jen opatrně přelezeme zaklíněný kámen na nástupu, oblezeme okolo skalního výčnělku nad hlubinou a po polici dojdeme na turistické sedlo Bocca di Brenta. Za pár minut pijeme zasloužené pivo v chatě Pedrotti.

Čtěte také reportáž Via Normale Brenta Alta a historii horolezectví na Brenta Alta a popis výstupu Via Normale Brenta Alta a fotografie z výstupů na Brenta Alta.

Kdo vylezl prvovýstup?

Annibale Apollonio (1848-1915) byl významný italský alpinista, stavební inženýr a průzkumník tridentského horolezeckého spolku SAT (Società degli Alpinisti Tridentini). Pocházel z Cortina d'Ampezzo. Stál u mapování pohoří Dolomiti di Brenta a tvořil jeho toponymii. Usadil názvy hlavních vrcholů a důležitých sedel. Do jeho doby totiž existovaly jen ústně předávaná jména některých hor podle toho, ze kterého údolí se na ně domorodci dívali, a do toho zmatečně proniklo několik názvů z hlavy anglických horolezců, kteří právě začali hory zdolávat. Nakonec sestavil detailní topografickou mapu horkých skupin Adamello a Brenta.

Annibale Apollonio navrhl pro SAT charakteristický styl horských chat. Ikonický kubický tvar je v Dolomitech vidět dosud. Projektoval mimo jiné chatu Tosa, která časem rozšířila jméno Rifugio Tosa Pedrotti. Její historie je poněkud zmatená. 1881 postavil SAT menší chatu Tosa (dnes je to pobočná budova cca 5 minut chůze do údolí). 1911 postavil DuÖAV větší chatu výše, ale 1914 ji vysoudil SAT a po 1. světové válce pojmenoval po horolezci Tommasu Pedrottim. V současnosti jsou obě budovy spravované jedním chatařem a stará Tosa slouží jen v případě, že je hlavní budova plná. 

Giorgio Rossaro byl jeden z domácích průkopníků horolezectví lezení v Dolomiti di Brenta. Byl aktivním členem SAT a zároveň vlasteneckým aktivistou v Roveretu a Trentu. V civilním životě byl lékařem. 

Bratři Matteo a Bonifacio Nicolussi se narodili do rodiny pastevců v horské obci Luserna nad Trentem (Matteo *1839, Bonifacio *1841). Později se otec s rodinou přestěhovali do Molvena u stejnojmenného jezera pod Brentou. Tam je otec vyučil, jak lovit kamzíky a medvědy. Díky tomu dokonale poznali skalní labyrinty, sedla a hory na Brentě. Když na konci 19. století přicházeli první pionýři alpinismu (Angličan John Ball, Švýcar Alberto de Falkner a další) a po nich místní Italové a Rakušané, stali se z obou bratrů první oficiální horští vůdci. Od té doby nepřerušeně existuje organizace Guide alpine di Molveno.

Doporučené vybavení

Rifugio Tosa Pedrotti je otevřena od 20. června do 20. září. Mimo sezonu je k dispozici winterraum. O víkendech je třeba objednávat nocleh dlouho dopředu.

2x50 m lano, 6x expresky, 4x karabina se zámkem, základní vklíněnce a friendy, 5x smyčky, několik prchaček (nejlépe lanové smyčky), jistítko, horolezecká helma, bivakovací pytel, trekové boty (leze se bez lezeček), hrudní a sedací úvazek, TOPO, čelovka, lékárnička, jídlo a pití na celý den, 30 l batoh, sluneční brýle, krém na opalování, nepromokavé oblečení, funkční triko, mobil, chytré hodinky. Může se hodit outdoorová kamera a trekové hole.

Na pobyt v chatě je potřeba vložka do spacáku a hygienické potřeby. Nezapomeňte lahev na vodu! Platit lze bankovní kartou nebo hotově.

Jaké konkrétní vybavení jsme použili?

KUBA: kotníkové boty Columbia Geoterra, bunda Direct Alpine Guide, mikina s kapucí Direct Alpine Dragon, triko s dlouhým rukávem Moira MW-TH/DR, bezejmenné leginy, ponožky Moira Trek, bezejmenné trenýrky, batoh Ortovox Peak 35, sedák Petzl Corax, jistítko Petz Reverso 2, helma Mammut Haute Route Twiceme, bivakovací pytel Salewa Bivibag Powertex. 

HANA: kotníkové boty Meindl Litepeak, bunda Kilpi Metrix, sofsthellová bunda Canard Calypso, kalhoty Direct Alpine Cervino, bezejmenné triko, nátělník Crivit Bike, bezejmenné ponožky, batoh Deuter Future Pro 42, sedák Petzl Corax a bezejmenný prsák, jistítko Petzl Reverso 3, helma Simond Rock, bivakovací pytel O.K.sport.

SPOLEČNĚ: 2x50 m lano Tendon Master 7,8 mm, lékárnička, 5 friendů Kouba, 6 vklíněnců Kouba, smyčky ploché šité a smyčky lanové ke svázání, expresky Simond Rocky, šroubovací karabiny různých značek.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 INSPIRACE: Dlouhé skalní cesty v Alpách

Allgäu: Hüttengrat 4+ Hochwiesler, Südostwand Gimpel 3+, Westwandrampe Rote Flüh 3, Südflanke Zwerchwandscharte 3-

Bergell: Cassin Badile 6+, Plotny Enrichetta 6, Molteni Badile 5, Fiorelli Dente della Vecchia 5, Nordkante Badile 4+, Marimonti Sertori 4, Východní stěna Porcellizzo 3, Normální cesta Badile 3

Berner Oberland: Septumania 6a+ Eldorado

Dachstein: Schmetterling Dachstein 6, Windlegergrat Torstein 5 A0, Steinerweg Dachstein 5-, Pichl Dachstein 4, Westgrat Dirndl 3+, Drasch Mitterspitz 3+, Chatový pilíř Schöberl 3, Normální cesta na Dachstein 2, výstupy okolo Adámkovy chaty 3-6

Dolomity: Ampferer Campanile Basso 5, Jihozápadní stěna Averau 5, Videsott Cima Margherita 5-, Malý Micheluzzi Piz Ciavazes 4+, Westgrat Campanile Alto 4+, Delagokante Delagoturm 4+, Winkler Winklerovu věž 4, Jižní stěna Cima Ovest di Lavaredo 3+, Normální cesta Brenta Alta 3, Normální cesta Rosengarten 2+ 

Gesäuse: Ödsteinkante Ödstein 4+, Schmitt and Co. Ödsteinkarturm 4-, Pelikan - Riebe Kalbling 4-, Jahn-Zimmer Hochtor 3+, Hlavní hřeben Gesäuse 3+, Nordwestgrat Kalbling 3, Rossschweif Hochtor 3, Pichl Planspitze 3, Westgrat Buchstein 3, Dachlgrat Hochtor 2+, Peternpfad Peterscharte 2

Gosaukamm: Quo Vadis Grosswandeck 5-, Severozápadní hrana Vordere Kopfwand 4, Jižní strž Bischofsmütze 3

Grossglockner: Stüdlgrat Grossglockner 4-

Hohe Tauern: Jižní pilíř Hochalmspitze 5, Planai Höhenweg 2

Hochschwab: Oblivion Karlspitz 6, Renata Wetzsteinkogel 6, Fledermausgrat Griesmauer 4, Südgrat Schartenspitze 4-, Baumgartnerweg Hochschwab 3, Westgrat Pfaffenstein 3

Julské Alpy: Skalaška smer Triglav 5+, Direktna smer Rušica 5+, Skalaška smer Špik 5, Cesta Dr. Dolgara Malá Mojstrovka 5, Striptýz Prisojnik 5, Jižní hřeben Dolkova špica 4+

Kalkalpen: Vegetarierkante Kampermauer 5-

Karwendel: Riesenverschneidung Kleiner Lafatscher 6, MaMa Kante Kreuzwand 5+, Herzogova hrana Lalidererspitze 5-, Südwestgrat Viererspitze 4+, Luftige Kante Kreuzwand 4

Lofer: Pipifax 4 Breithorn, Terrassen Spaziergang Kleines Reifhorn 4-, Klettergarten Nas´n 

Mont Blanc: Le solleil avec la lune Grépon 6a+/6b, Švýcarská cesta Kapucín 7, Salluard Pointe Adophe Rey 5+, Normální cesta Dent du Géant 5, Východní hřeben Pyramide du Tacul 4+

Ötztalské Alpy: Wazegrat Watzespitze 4

Paklenica: Velebitaški Aniča Kuk 7-

Rax Schneeberg: Himmelsleiter Grossofen 6+, Richterweg Stadelwand 5- a Richterweg Stadelwand 5-, Draschgrat Hohe Wand 4+, Wiener Neustädter Weg 4, Wienersteig Grosse Kanzel 3+ Teufelsgrat Hohe Wand 3+

Salzkammergut: Wer putzt der findet Traunstein 6+, Platteneuphorie Hoher Nock 5+, Juniperus Plombergstein 5-, Irma la Douce Plombergstein 4, Nordwestgrat Brunnkogel 3

Stubaiské Alpy: Ostgrat Wilde Leck 4

Tennengebirge: Fun in the Sun Fieberhorn 6+/4+A0, Krabbelstube Hiefler 5, Jižní rampa Hochthron 4+

Totes Gebirge: Hochkarweg Spitzmauer 4, Jihovýchodní hřeben Grimming 2- 

Verwall: Severovýchodní hřeben Patteriol 4+

Wallis: Normální cesta Zinalrothorn 3-, Hörnligrat Matterhorn 3, Liongrat Matterhorn 3

Watzmann: Berchtesgadenská cesta Watzmann 3-4

Wetterstein: Wetterstoanerweg Kaiserkopf 6, 4er-Weg Östlicher Schosskopf 5+, Nordkante Höllentorkopf 5-, Südgrat Sonnenspitze 5-,  Fahrradlkante Oberreintalturm 5- 

Wilder Kaiser: Severní hrana Predigtstuhl 4, Ellmauer Tor Tour 3+, Führerweg Totenkirchl 3, Severní hřeben Fleischbank 3

Zillertal: Stille Wasser 5, Nordkante Lärmstange 4+

VYSOKÉ TATRY: Vyberte si z desítek pěkných horolezecký cest!