Jižní stěna Cima Ovest na Tre Cime di Lavaredo

Pokud si chcete Tre Cime di Lavaredo / Drei Zinnen napřed prohlédnout jako turisté, můžete se vydat pěšky od Lago di Misurina pod Tre Cime. Celá trasa vede bezpečnými stezkami, je dlouhá 16 kilometrů a zabere vám 4:30 h.

Cima Ovest, neboli Západní vrchol horské skupiny Tre Cime di Lavaredo se velmi podobá vedlejší Cima Grande, čili Velké věži. Obě stojí hned vedle sebe, Západní je jen o pár metrů nižší.

To je pro nás výhoda! Jdeme na Normálku a i za hezkého počasí na ní potkáváme jen několik horolezeckých družstev. Na velké čimě jich bývá nalezlých až několik desítek.

Lámavá rokle na začátek a na konec

Nejprve musíme podstoupit Očistec, abychom se dostali do Nebe. Šineme se drobnou sutí známým tempem dva kroky nahoru a jeden dolů. Potom se ocitneme v rokli směřující do sedla mezi Velkou a Západní věží, kde se teprve začíná lézt. Bojujeme s volnými balvany, bahnem, vodou i sutí. Všechno je nestabilní, až se nechce věřit, že tudy vede nástup na nejkrásnější Normálku v Dolomitech. Ale je tomu tak.

Nastupujeme do cesty až po desáté hodině. To je pozdě, ale věříme, že to stihneme. Násobíme průvodcovský čas dvakrát, jako obvykle, a říkáme si, že je času dost. Nakonec se ukázalo, že nahoru lezeme třikrát tak dlouho, ale za to sestup jsme dokonce urychlili.

Už na nástupu před sebou zahlédneme zadky dvoučlenného družstva. Zaujme mě samozřejmě ten, nad kterým vlají dlouhé plavé vlasy. Nakonec během první délky opravdového lezení ve stěně předbíháme šestičlenné ruské družstvo. Lezou komplikovaným ruským stylem, při kterém se kus po kuse posunuje celé družstvo. Domlouvají se vysílačkami, na sobě mají vojenskou výstroj, ale jen slečna má na zádech malý batůžek sotva na náhradní svetr.

Trochu se dohadujeme s jejich šéfem na čele, který nám vyčítá křížení lana. Nedá se ale nic dělat, protože už ve spodní třetině cesty je zřejmé, že je bivak nemine. Dodáme tím odvahy holandské dvojici, která se zamotala do mohutné ruské výpravy, aby předběhla také. Pak už otec s dospělým synem lezou stále za námi.

Ne! Tudy nepolezu! Nejsem kamikaze!

V delikátní horní třetině nás předběhne japonská dvojice. Byl to takový fofr, že na štandu jsem s Japoncem poseděl asi tak tři minuty, než dobral spolulezkyni, a běželi strmými skalami vzhůru.

Na lámání chleba došlo těsně pod vrcholovým hřebínkem. Podle průvodce se má udělat dlouhý krok deset metrů nad štrbinou a stovky metrů nad zemí. Přestože byla řada na mé spolulezkyni, odmítla krásný vzdušný zážitek a nechala mě mrznout na štandu v sakra profukující soutěsce. Naštěstí Japonka se právě vracela dolů slaněním, a tak Hanka dostala radu, jak soutěsku oblézt za cenu, že obtížnost se zvedne přes čtyřku. Už o dvě délky níže jsme si obuli lezečky, tak to nebyl problém.

Rusům studený bivak nevadí

Za chvíli jsme už stáli u vrcholového kříže. Pobyli jsme u něho ani ne dvě minuty, protože den se chýlil k večeru. Na sestupu jsme se ještě minuli s vystupujícími Holanďany a pozdravili jsme se s Rusy. Ruskou výpravu jsme pak uviděli zase až druhý den odpoledne na chatě Auronzo, kde jsme byli my i oni ubytovaní. Byli rozesmátí, takže jim bivak bez bez bivakovacího vybavení v teplotě těsně nad nulou zřejmě nečinil žádné potíže.

Zato Holanďané nás dohnali a ukázalo se, že nemají dost dlouhé lano na slaňování. "Mysleli jsme, že 70 metrů je dostatečných," říkal otec, ačkoliv v průvodcích je uváděno nejméně 2x45 metrů. "Máme samé roviny a o tomhle jsme neměli ani představu," doplnil jeho syn. Vzali jsme je tedy do party a kombinovali naše dvě padesátky s jejich sedmdesátkou. Slanění nám šla pěkně od ruky. Zvládli jsme i kamenitou rokli na sestupu a s padající tmou dorazili na chatu Auronzo.

JIŽNÍ STĚNA (Normální cesta)

Cima Ovest / Westliche Zinne (2973 m)

Tre Cime di Lavaredo / Drei Zinnen, Dolomiti Brenta

Prvovýstup

Michel Innerkofler a Georg Ploner. 21. srpna 1879

Obtížnost

Normální cesta je klasická alpská túra. Kombinuje pěší výstup (mnohdy exponovaně a v suti), lehké lezení 1-2 (náročná orientace) a klasické skalní lezení do 3+ (vlastní jištění). Je dobře značená oranžovými pruhy na skále. Samotné lezení trvá cca 4 hodiny, 400 metrů převýšení a délka cesty 750 m. Celá túra od chaty Auronzo na vrchol a zpět trvá okolo osmi hodin.

Sestup

Sestup je částečně pěšky, často slézáme a několikrát slaňujeme. Na slanění je vhodné kvůli rychlosti kombinovat 2x50 m lana.

Od vrcholového kříže se vracíme jištěně po polici podél hřebenu a slézáním na plošinu nad kolmou stěnku (dvě skoby, v nich bývá zavěšené fixní lano). Slanění 20 m komínem až pod sedélko v hřebenu. Pěšky na rozlehlou hlavu pilíře (nýty). Slanění 15 m do štrbiny (lano se vyvěšuje mimo štrbinu). Ze štrbiny (skoba) slanění 35 m koutem na polici. Pěšky po polici na její konec k hodinám a skobě. Slanění 15 m stěnou na další polici (masivní hodiny). Slanění 45 m na širokou suťovou polici k místu Bivakplatz. Slézáme na okružní polici Ringband a jdeme po ní nad komín (skoby a nýty). Slaníme 20 m nad sedlo. Pěšky sestoupíme na kazatelnu nad širokou roklí. Slezeme dolů a potom traverzujeme jasnou stezkou (2) na stanoviště (skoba). Slaníme 45 m na suťové pole. Po něm opatrně sejdeme a traverzujeme (2) nad rokli (skoby). Slaníme 10 m. Scházíme zprvu po hřebínku, poté ho podejdeme zprava doleva a přetraverzujeme suťovou rokli (hodiny). Slaníme 50 m a sutí sejdeme opatrně pěšky nad nástupový skalnatý komín (vpravo skoba). Slaníme 35 m.

Ocitneme se 8 metrů pod sedlem mezi Westliche a Grosse Zinne. Přímo na sedle je velká slaňovací smyčka okolo skály (nebo ji sami umístíme), která ulehčí první metry sestupu. To se hodí, pokud je kuloár namrzlý, zasněžený, nebo právě prší. Jinak lze opatrně slézt a sejít až k úpatí skal.

Přístup

Od chaty Auronzo 2320 m jdeme na horní parkoviště a pod skalami traverzujeme po horské stezce. Mineme dva velké kuloáry a dáme se nahoru teprve třetím plným velkých balvanů a suti. Zde už vidíme první oranžové pruhy na skále značící Normální cestu na Westliche Zinne. Nástup do samotné cesty je asi 8 metrů pod sedlem mezi Cima Ovest a Cima Grande. V pravé stěně těsně nad sedlem je vytesaná jeskyně z 1. světové války (2620 m). 

INFO: Normalweg Westliche Zinne (Bergsteigen.com)

Výstup 

Širokým komínem po skalnatých stupních (2) do suťové rokle. Vlevo skoba. Rokle se nad námi rozdvojuje, my se vydáme po suti doleva. V pravé skalní stěně hodiny. Kde se rokle stává strmou, uhneme doleva na vodorovnou polici (CH). Postupujeme po ní (dřevěné trámy) až na ostří hřebínku, po něm lehce nahoru (1) na další polici. Koutkem na plotničku (skoba) a hřebínek (skoby).

Lehce a dlouze traverzujeme doleva (1-2) na suťové pole. Po něm pěšky po vyšlapaných serpentinách vyjdeme pod strmou skalní stěnu nad kamenitým hřbetem (hodiny). Stěnou přímo vzhůru (3), doleva (skoba) do žlabu (2) na balkon (skoba). Šikmo doprava nahoru po poličce, poté po další polici doprava dolů (2) a vhloubením zase nahoru na kazatelnu (2).

Po levém okraji široké rokle na sedlo a přes něj doprava pod výrazný komín. Nejprve stěnkou a poté komínem (3+) (skoby) na Okružní polici Ringband (nýty a skoby nad komínem).

Po okružní polici pěšky doleva až k výraznému světlému bloku.  Od něho stoupá doprava nahoru skalní žlab (1) k další polici. Na ni se dostaneme pod převislými skalami Bivakplatz (skoba). Po polici jdeme stále vlevo, potom lehce lezeme, až se ocitneme na jejím konci označeném výrazným mužikem (stanoviště můžeme zajistit jen iluzorně).

Vylezeme několik metrů stěnkou na polici, po ní lezeme (3-) doprava (postupně troje hodiny) pod pilíř. Vylezeme na něj zleva koutem (3) a pokračujeme exponovanou strmou plotnou (3) na polici (dvě skoby).

Po pohodlné polici dojdeme ke žlabu (hodiny), překonáme ho (2) a na pokračování police je pohodlné stanoviště (velké hodiny). Stěnou, lépe obloukem zprava doleva (3+) dolezeme na další polici (skoba, hodiny). Po polici doprava a za rohem vzhůru žlabem (2) a pak po jeho pravé straně (3) do štrbiny (skoba).

Buď doprava (smyčka) na balkon (3+) a  odvážným překrokem zpět doleva (nýt, skoba), nebo obtížněji zleva stěnou (tři skoby), na plochou hlavu pilíře (nýty). Pěšky doprava pod malé rozbité sedélko, sestup doprava dolů (2) a do dalšího sedélka.

Po kolmé stěnce (3+), bývá zajištěna fixním lanem a skobami, na plošinu. Odtud nejprve zprava a pak zleva po vodorovné polici (2) těsně pod vrcholovým hřebenem. Police je přerušena zásekem v hřebeni (Spreizschritt). Na vrcholu je vztyčený masivní kovový kříž a u něho je k dispozici vrcholová knížka. 

Příjezd na chatu Auronzo

Od severu z Česka přes Lienz (okolo Salzburgu) nebo Brixen (přes Brennerský průsmyk) na Toblach (Dobbiaco). Tam odbočit na jih po silnici SS 51 do Schluderbach a dále pokračovat po silnici SS 48b do vesnice Misurina a k jezeru Misurina.

Z jihu z Itálie se jede od Cortina d'Ampezzo na sedlo Passo Tre Croci a k jezeru Misurina.

Silnice na Tre Cime k chatě Rifugio Auronzo je placená. Vjezd na horskou silnici je zpoplatněn mýtem a navíc se platí další peníze za každý den parkování.

Pokud dáváte přednost veřejné dopravě, jeďte vlakem do Toblach (Dobbiaco) a pokračujte autobusem přímo na Rifugio Auronzo.

POZOR: Pokud nejste zkušení horolezci, najměte si horského vůdce! Samostatná družstva musejí dobře zvládat orientaci v komplikovaném terénu, bezpečně lezou čtyřkové obtížnosti a umějí se chovat v suti. V červnu a červenci lze očekávat v kuloárech sníh, v září a říjnu námrazu.

Doporučené vybavení

Přilba, hrudní a sedací úvazek, 3 karabiny se zámkem, 5 expresek, jistítko, lano 2x50 m, 4 smyčky obvyklé délky, jedna dlouhá smyčka, 2 prchačky na dojištění sestupu, základní sada vklíněnců, několik friendů, lezečky, trekové boty, nepromokavá bunda, funkční prádlo, ponožky a čepice, batoh 30 l, mobil, TOPO, jídlo a pití, tmavé brýle, krém proti slunci, lékárnička, bivakovací vak, kompaktní fotoaparát, pojištění. Vřele doporučujeme teleskopické trekové hole na sestup. 

 INSPIRACE: Dlouhé skalní cesty v Alpách

Allgäu: Hüttengrat 4+ Hochwiesler, Südostwand Gimpel 3+, Westwandrampe Rote Flüh 3

Bergell: Cassin Badile 6+, Plotny Enrichetta 6, Molteni Badile 5, Fiorelli Dente della Vecchia 5, Nordkante Badile 4+, Marimonti Sertori 4, Východní stěna Porcellizzo 3

Berner Oberland: Septumania 6a+ Eldorado

Dachstein: Schmetterling Dachstein 6, Windlegergrat Torstein 5 A0, Steinerweg Dachstein 5-, Pichl Dachstein 4, Westgrat Dirndl 3+, Drasch Mitterspitz 3+, Chatový pilíř Schöberl 3, Normální cesta na Dachstein 2, výstupy okolo Adámkovy chaty 3-6

Dolomity: Ampferer Campanile Basso 5, Jihozápadní stěna Averau 5, Videsott Cima Margherita 5-, Malý Micheluzzi Piz Ciavazes 4+, Westgrat Campanile Alto 4+, Delagokante Delagoturm 4+, Winkler Winklerovu věž 4, Jižní stěna Cima Ovest di Lavaredo 3+, Normální cesta Rosengarten 2+ 

Gesäuse: Ödsteinkante Ödstein 4+, Schmitt and Co. Ödsteinkarturm 4-, Pelikan - Riebe Kalbling 4-, Jahn-Zimmer Hochtor 3+, Hlavní hřeben Gesäuse 3+, Nordwestgrat Kalbling 3, Rossschweif Hochtor 3, Pichl Planspitze 3, Westgrat Buchstein 3, Dachlgrat Hochtor 2+, Peternpfad Peterscharte 2

Gosaukamm: Quo Vadis Grosswandeck 5-, Severozápadní hrana Vordere Kopfwand 4, Jižní strž Bischofsmütze 3

Grossglockner: Stüdlgrat Grossglockner 4-

Hohe Tauern: Jižní pilíř Hochalmspitze 5

Hochschwab: Fledermausgrat Griesmauer 4, Südgrat Schartenspitze 4-, Baumgartnerweg Hochschwab 3, Westgrat Pfaffenstein 3 

Höllental: Himmelsleiter Grossofen 6+, Richterweg Stadelwand 5- a Richterweg Stedelwand 5-, Wiener Neustädter Weg 4

Julské Alpy: Skalaška smer Triglav 5+, Direktna smer Rušica 5+, Skalaška smer Špik 5, Cesta Dr. Dolgara Malá Mojstrovka 5, Striptýz Prisojnik 5, Jižní hřeben Dolkova špica 4+

Kalkalpen: Vegetarierkante Kampermauer 5-

Karwendel: MaMa Kante Kreuzwand 5+, Herzogova hrana Lalidererspitze 5-, Südwestgrat Viererspitze 4+, Luftige Kante Kreuzwand 4

Lofer: Pipifax 4 Breithorn, Terrassen Spaziergang Kleines Reifhorn 4- 

Mont Blanc: Le solleil avec la lune Grépon 6a+/6b, Švýcarská cesta Kapucín 7, Salluard Pointe Adophe Rey 5+, Normální cesta Dent du Géant 5, Východní hřeben Pyramide du Tacul 4+

Ötztalské Alpy: Wazegrat Watzespitze 4

Paklenica: Velebitaški Aniča Kuk 7-

Salzkammergut: Wer putzt der findet Traunstein 6+, Platteneuphorie Hoher Nock 5+, Juniperus Plombergstein 5-, Irma la Douce Plombergstein 4, Nordwestgrat Brunnkogel 3

Stubaiské Alpy: Ostgrat Wilde Leck 4

Tennengebirge: Fun in the Sun Fieberhorn 6+/4+A0, Krabbelstube Hiefler 5, Jižní rampa Hochthron 4+

Totes Gebirge: Hochkarweg Spitzmauer 4, Jihovýchodní hřeben Grimming 2- 

Verwall: Severovýchodní hřeben Patteriol 4+

Wallis: Normální cesta Zinalrothorn 3-, Hörnligrat Matterhorn 3, Liongrat Matterhorn 3

Watzmann: Berchtesgadenská cesta Watzmann 3-4

Wetterstein: Wetterstoanerweg Kaiserkopf 6, 4er-Weg Östlicher Schosskopf 5+, Nordkante Höllentorkopf 5-, Südgrat Sonnenspitze 5-,  Fahrradlkante Oberreintalturm 5- 

Wilder Kaiser: Severní hrana Predigtstuhl 4, Ellmauer Tor Tour 3+, Führerweg Totenkirchl 3, Severní hřeben Fleischbank 3

Zillertal: Stille Wasser 5, Nordkante Lärmstange 4+

VYSOKÉ TATRY: Vyberte si z desítek pěkných horolezecký cest!