Dánský kámen na Ještědském hřbetu

Na vrcholu jsem stál poprvé před 40 lety. Přinesl jsem žebřík a vystoupal na rozlehlé temeno s teodolitem. Měření mi zjednodušila lesní kalamita, způsobená jedovatými sirnými dešti z českých, polských a německých uhelných elektráren. Celý Ještědský hřbet byl bez stromů, které zemřely ve stoje. Práci komplikovala pouze letadla Čmeláky, která mi sypala na hlavu mletý dolomit v naději, že zlepší životní prostředí.

Před 35 lety jsem jako horolezecký nováček prozkoumával s kamarádem Klaxonem podle prastarého průvodce Nepískovcové skály výstupy do pětkové obtížnosti jištěné několika rezavými skobami. Šestka z údolní strany nás zastavila.

Před 5 lety jsme projeli s mojí ženou okolo skály na skialpech v rámci dvoudenní lyžařské túry Ještěd integral.

Letos jsme vylezli s mým synem Traverzovou a Normální cestu. 

Ve skupině vyhlídkových Dánských kamenů, nacházejících se na značené odbočce červeně značené hřebenovky z Výpřeže na Malý Ještěd, je horolezecky nejvýznamnější Dánský kámen. Stojí ve svahu uprostřed suťového pole asi 300 m od vyhlídky.

Údolní stěna je vysoká 20 m, náhorní 5 m. Vrcholová kniha je nad cestou Střecha. Na vrcholu je dobírací borhák a skoba. Nad Normální cestou je slaňovací kruh a slanění vede do sedélka pod náhorní stěnou.

Traverzová cesta

Na jižním rohu vyčnívá vysoko nad hranou převis. Pod ním traverzuji vodorovně zleva doprava okolo malého stromku. Traverz pokračuje šikmo doprava (friendy) vzhůru nad údolní stěnu. Terén je tu sice položený, ale mechovatý a všeobecně nejistý. Pod výrazné vhloubení (vpravo stromek). Kolmou skálou lezu po chytovatých lištách vzhůru (stromek). Zbývá už jen pár metrů doleva na oblou hranu a po ní na vrchol.

Nahoře na prostorném vrcholu najde nejprve pěknu duralovou skobu a za ní lepený borhák.

Sestup je buď krátkým jedničkovým lezením po Normální cestě, nebo nad ní najdeme slaňovací kruh a sestoupíme po laně. 

DÁNSKÝ KÁMEN 

horolezecký průvodce

1 NORMÁLNÍ CESTA 1. 27. července 1891, Willy Kahl, Hans-Joachim Scholze. Ze sedélka náhorní stěnkou a vhloubením na plošinu (slaňovací kruh), lehkým komínkem doprava na vrchol.

2 JIHOZÁPADNÍ KOMÍNEK 2. Vpravo od Normální cesty komínkem přes vklíněný balvan.

2b ZELENÉHO KOUTEK 5+. 29. září 2018, Zdeněk Strnad, Zbyněk Lád. Vpravo od Jihozápadního komínku nevýrazným koutkem s převislým nástupem na vrchol.

3 KRÁTKÁ STĚNKA 2. 27. srpna 2014, Karel Turpiš. Nástup vpravo od Jihozápadního komínku, šikmo doprava do položené krátké stěnky a zprava na vrchol.

4 STŘECHA 4. Od jižního rohu rampou vpravo pod největší převis a přímo na vrchol.

5 PŘEVISLÝ KOUT 5. Od jižního rohu rampou vpravo až za převislou východní hranu a prvním převislým vhloubením na vrchol.

6 TRAVERZOVÁ 3. Od jižního rohu rampou vpravo doprostřed údolní stěny a vhloubením přímo na vrchol.

7 PŘÍMÁ ÚDOLNÍ 5. Středem údolní stěny spárou, převisem a přes dvě rampy přímo.

8 SEVERNÍ HRANA 4. 27. července 1961, Wolfgang Ginzel, Gustav Ginzel. Pravou údolní hranou přes dva borháky přímo na vrchol.

DÁNSKÝ DĚS 3. 28. srpna 2024, Miroslav Krejčí, Oliver Krejčí. Stěnou mezi Severní hranou a Lego, přes rampu (borhák) a na vrchol.

9 LEGO 6. 28. srpna 2014, Jiří Hušek, Jan Skrbek, Roman Živný. Vlevo od Severozápadní stěny jemným koutkem a stěnkou (borhák) a přes převísek na vrchol.

10 SEVEROZÁPADNÍ STĚNA 6. 1980, Jan Šimon. Převislou stěnkou podél spárky přes borhák k vrcholu. Lámavé!

11 CESTA DO KODANĚ 6. 28. srpna 2014, Roman Živný, Jiří Hušek, Karel Turpiš. Vpravo od Severozápadní stěny jemnou stěnkou do koutku a na vrchol.

12 DÁNSKÁ HRANA 6. 28. srpna 2014, Roman Živný, Karel Turpiš. Po Severozápadní hraně výše převislé na vrchol.

13 NEVYDAŘENÁ CESTA 5. 28. srpna 2014, Roman Živný, Karel Turpiš. Vpravo od Severozápadní hrany přes převísek koutkem na vrchol. Lámavé!

Doporučené vybavení

50 m lano (raději dvojité), 8x expresky, 4x karabina se zámkem, vklíněnce a friendy, smyčky, jistítko, horolezecká helma, lezečky, hrudní a sedací úvazek, TOPO, lékárnička, pití, batoh 30 l, trekingové boty na přístup, outdoorový mobil. Může se hodit outdoorová kamera a chytré hodinky.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Skály pro horolezce

Berdorf Bezvel Bílý kříž

Bořeň Dvojspára Západní hřebenovka Doporučené výstupy

Brdy Babka Hadí královna Klobouček Marie Terezie Mrtnická skála

Černolice Podzimní lahůdka Černolice Podzimní panika v Černolicích Panikář Severní převis Severní komín Tři převisy Dagova zpráva o nevidomých na skále Nevidomé Černolice V pohorkách na skalách Slepucha u Černolic Slepucha Kvílení

Českosaské Švýcarsko Falkenstein Schusterweg Falkenstein Kotzwand Gans Gühnekamin Lokomotive Hunskirche Alter Weg Mönch Uferweg Oybin Polensprung, Pevnost, Rauhe Zinne Blockweg Talwächter Schusterweg

Český kras Horské výstupy v Českém krasu Křížová cesta Srbsko Černá skála u Řevnic Divadýlko u Kačáku Alkazar Traverz Matterhornu Alkazar lezecký park Šanův kout Plotna u Srbska Dušičková stěna Kamarádi z Tour Ronde Dušičková spára Stěna Za klášterem O strach postaráno Solvayovy lomy Svatojánská kobylka Zubák

Český ráj Hruboskalsko III Hruboskalsko Daliborka Hruboskalsko Orloj Kozinec Sruby Jizery Suché skály hřebenovka

Davle Dlouhý hřeben Dyleň Godula Goethovy skály Haltravské hory Helfštýn Husova skála Choustník

Frankenjura Sportovní lezení Frankenjura Lehčí lezení v Juře Hartelstein Action Directe

Jizerské hory Černá Studnice Hajní kostel Horní Hlídač Koutu Hrabivá cesta Malý Jezdec Kazatelna Normální cesta Zvon Severní cesta Paličník Kohoutí hřeben Žabí kůň Údolní cesta Červené skály Maria Theresia Uhlířova čapka Dříčský komín Kozlí jehla Stará cesta Kulička na Tišině Normální cesta Stojka Východní spára Zahradní věž Údolní cesta Divá Maří Normální cesta Malá Maří Strážce Divé Maří Jeskynní věž Normální cesty Věž Grálu Normální cesta Ostrý roh Frýdlantská cesta Čechuň Sedlo Vnitřní komín Krucze skaly Skalky na Ještědu Dánský kámen na Ještědu Pelikán Supí hlava Normální cesta Supí hlava Údolní plotny

Jihočeské skály

Káčov Klepec Kněžívka Kokořínsko U Nedvězí Konstantinovy Lázně Kouřim Kotek Kozelka spárokomíny Kozí vrch Kralupskej panťák Kreutzberk Luž Ondřej u Zábrdky

Labské pískovce Bielatal V-VII Bielatal IV-V levý břeh Bielatal IV pravý břeh Bielatal Praxedis Südwestweg Bielatal Archimedes Alter Weg Bielatal Herkulesstein Alter Weg Modřín Rájec Blíženci Západní spára Tisá Solivá

Lužické hory Bílý potok Jelení vrch Jonsdorf Křížová věž Normální cesta Oybin skryté věže pod Oybinem Smrtka Tvarožník Vajoletky

Mnichovice Paní skála u Želivy Pašinka Pikovická jehla Podhůra Čertova skalka Poříčí nad Sázavou Přílepy

Polsko Sokoliki Švédské skály

Praha Bílá skála v Libni Borová skála Branické skály Červ Dobyvatel Dešťovka Divoká Šárka Divoká Šárka Dívčí skok Divoká Šárka Jižní rys Divoká Šárka Hřeben Černých věží Divoká Šárka Gotické okno Divoká Šárka Brenta Dynamitka Holý vrch a Kozí hřbety Holý vrch Holý vrch Hostivařská skalka Hlubočepy Hlubočepy Kozí hřbety Lojzovka u Středokluk Na požárech Opatov Wall Prokopské údolí Rohožník Žvahov

Řež Řež 5. masiv U přívozu Velká Stolice Strmá Chromá Zábavný koutek Řež tradiční lezení Catching the Train Zednická Hokejka Koutová Jarní

Strašín u Rokytky Strážov Stripsenjoch Wilder Kaiser Svatošské skály Široký kámen Špičák u Mostu Trojzubec Okoř Vykotlaný zub u Zábrdky Zbořený Kostelec Hurychov Zbořený Kostelec Trojúhelník Zákolany Žabka u Zábrdky

Vltavská žula Bílá skála Mařenka jako na horách Mařenka Mařenka Direttissima Mařenka Komín Roviště Psí léta na Rovišti Pakosta Malá skalka u Kamenné Čarovná hrana ve Velké Velká Jickovice Sluneční stěna Županovice Plotna pod Štěchovickou přehradou

Vrchlice Waxenberg

Tvrdý kámen sericit

Dánské kameny jsou budované ze sericitu, což je jemně zrnitá světlá slída, odrůda muskovitu. Vytváří tabulkovité krystaly a shluky. Vryp sericitu je bílý a dokonale štěpný.

Na Ještědu se vyskytuje v sericitických břidlicích neboli fylitu jako produkt hydrotermálního rozkladu. Fylit je metamorfovaná hornina, vznikající přeměnou zelených břidlic. Má proto břidličnatou strukturu, to znamená, že má rovnoběžně uspořádáné částice. Hlavními minerály fylitů jsou křemen, chlorit a slída (světlá se jmenuje sericit a tmavá je biotit).

Fylit vzniká zvýšením teploty a tlaku. Další metamorfózou se z fylitu v důsledku nárůstu tlaku a teploty stává svor a později rula a migmatit.

Hora Ještěd / Jeschken (1012 m) a na ní navázaný Ještědský hřbet má velmi zajímavý geologický příběh. Jeho současná podoba je výsledkem stovek milionů let tektonické aktivity a eroze.

Základ Ještědu tvoří prastaré horniny ze starohor až prvohor - především křemence, fylity a zelené břidlice. Vznikly usazováním na dně pradávného moře a následnou proměnou za vysokých tlaků a teplot.

Variské vrásnění v prvohorách před 300-350 miliony let vyzdvihlo mořské usazeniny, zvrásnilo a zformovalo do horského masivu.

Alpinské vrásnění ve třetihorách před 66-3 miliony let znamenalo, že když se jižně zvedaly Alpy, tlaky se přenesly i do Českého masivu. Podél Lužické poruchy došlo k vyzdvižení jižního bloku geologické kry vysoko nad severní část. To je základ dnešní podoby Ještědu.

Tvrdé křemence na vrcholu Ještědu odolávaly větru, mrazu a vodě mnohem lépe než okolní měkčí horniny. Zatímco okolní krajina byla ve čtvrtohorách, které začaly před 3 miliony lety a trvají dodnes, obrušována větrem a odnášena vodou, Ještěd zůstal čnít jako ostrý hřbet. Doby ledové kvůli mrazovému zvětráváním vytvořila kamenná moře a suťové proudy na svazích.